Žijeme v jedinečném městě. Praha je historickým pokladem nedozírné hodnoty, městem s výjimečně zachovaným historickým jádrem umístěným v kotlině dávající městu unikátní horizont. Městem, ve kterém žije 1,3 milionu obyvatel, přinejmenším fyzicky. Ale také hlavním městem země, jejíž ekonomika je postavená na výrobě automobilů více, než u kteréhokoliv ze sousedů. Městem, ze kterého i dnes, po dvaceti letech demokracie, desetitisíce lidí prchají o víkendech na chalupy a ze kterého se další desetitisíce odstěhovaly do rozplizlých suburbanů jen proto, aby v něm nemusely bydlet. Městem, které je pro život příjemné méně, než kterákoliv západoevropská metropole a řada měst v Evropě východní.
Přesto si Praha zaslouží, abychom jí milovali. Jako město, které tvoří naše základní životní prostředí. Jako město, které je nemocné a za které jsme zodpovědní.
V románu Bohumila Říhy ,,Nový Gulliver“ dojde hlavní hrdina Alan mladší k poznání, že každý obyvatel Města (odkud hrdina pochází) je zodpovědný za jeho osud. To platí beze zbytku i pro nás, Pražany, a to ať už bydlíme na Malém Rynku a nebo jsme zdrhli do Českého Brodu a do města jezdíme ,,jenom“ pracovat. Útěkem do suburbanu jsme se té zodpovědnosti nezbavili. Ani zapomenutím na to, že ji máme.
Proto bych všem, kdo ve městě (ať už kterémkoliv) žijí, či jej využívají, přál, aby si tuto zodpovědnost za své město uvědomili.
Těm, kteří tak činí přirozeně, snaží se žít maximálně v souladu se svým prostředím, nebo jej alespoň nadměrně nezatěžovat, přeji, aby se jim město za tuto snahu v příštím roce co nejlépe odměňovalo tím, že jim nabídne kvalitnější, příjemnější a bohatší prostředí pro obyčejný, každodenní život.
Těm, kdo chápou, že ne každý na město dbá, a kdo se snaží poukazovat na důsledky jejich pasivity nebo dokonce jejich zodpovědnost dobrovolně přebírají a aktivně pro své město něco dělají přeji, aby se v roce 2010 jejich snaha dařila co nejlépe a bylo jim kladeno co nejméně překážek.
A těm, kdo doposud nepoznali, že i ten nejmenší jejich čin mění tvář města, ať už pozitivně a nebo negativně, a přenechávají svou zodpovědnost napospas, přeji, aby v příštím roce prohlédli, i kdyby jen na jedno oko. Pro začátek to stačí.
mech1 7. 1. 2010, 10:23
Zamackl sem slzu ... kruta pravda.