Frekventovaným silnicím se na kole nevyhýbám. Jsem zvyklý na to, že mě každou hodinu předjedou stovky aut — a někdy dost těsně. Jednou či dvakrát už to ale bylo příliš těsné. Vše sice dopadlo dobře, ale mráz mi běhal po zádech ještě dost dlouho. Později jsem uvažoval: Nemám se raději pokorně schovat do vedlejších ulic jako většina ,,normálních“ cyklistů? Nakonec jsem se rozhodl, že to neudělám. Jednak proto, že jezdím dopravně a potřebuji být rychlý. A pak také proto, že cestou po hlavních silnicích plním svou týdenní normu individuální cyklojízdy.
Po hlavních ulicích
Teď si určitě říkáte, že jsem blázen, který zbytečně hazarduje se svým zdravím. Proto předešlu, že jízda po hlavních silnicích není tak nebezpečná, jak to na první pohled vypadá. V koloně jedou auta pomalu (často pomaleji, než já) a mají dost času na to předjet slušně. Jinak jsou podmínky obvykle takové, že mě řidiči vidí včas a mohou si tedy zvolit odstup, s jakým mě předjedou. Beru to tak, že se pohybuji v oblasti s řízeným rizikem.
Jak jsem předeslal, pokud vás každou cestu předjedou stovky aut, jen tak něco vás už nerozhází. Naposledy to ale bylo tak nepříjemné, že vás drastických detailů raději ušetřím. Výrazným příspěvkem k vzniku celé té situace byl fakt, že dva zúčastnění řidiči vůbec nepředpokládali možnosti výskytu cyklisty na silnici první třídy mezi Uhříněvsí a Říčany.
Co si mohou myslet?
Tato událost mě přivedla k pokusu vcítit se do uvažování řidiče, který je soustavně překvapován tím, kde taky může potkat cyklistu. Pokud pominu patologické případy typu ,,vezmu na něj brokovnici“, dostávám se k logickému modelovému myšlenkovému postupu:
- (1. cyklista) Co se tady ten idiot plete?
- (2. cyklista) Přece to nemůžou být takoví sebevrazi, aby se sem pouštěli, kdyby neměli důvod.
- (3. cyklista) To tady není žádná cyklostezka, po které by mohli jet?
- (4. cyklista) No fakt asi není. Krucinál, radnice by měla pro ty cyklisty něco udělat.
A máme to doma. Překvapivě častý výskyt dopravních cyklistů na frekventované městské ulici působí na řidiče obdobně jako cyklojízda. Nazveme to individuální cyklojízdou.
Jak působí individuální cyklojízda?
Ve srovnání s klasickou, masovou cyklojízdou je patrná jiná forma působení na řidiče: Cyklojízda zastaví dopravu ve všech pruzích, cyklisty samotné vidí jen hrstka řidičů aut v první řadě, kteří navíc nejsou nuceni dělat nic jiného, než zastavit a nadávat. Samostatně jedoucí cyklista je v těsném kontaktu s výrazně větším počtem řidičů, kteří musí provést předjížděcí manévr. Každý z těchto řidičů je donucen k aktivnímu řešení přítomnosti cyklisty na silnici — a tedy k aktivnímu uvědomění si jeho přítomnosti.
A jaký může být celkový efekt? Přežeňe to trošku a vezměme tři tisíce cyklistů (odhad účasti na poslední podzimní cyklojízdě), z nichž každý je během své zhruba hodinové cesty předjetý řekněme třemi stovkami aut: Dostaneme devět set tisíc ovlivněných řidičů — zrovna tolik, kolik je po Praze jezdí registrovaných automobilů. Prakticky každý řidič tedy může vidět cyklistu na místě, kde by ho nepředpokládal. Při každé příležitosti, každý den.
Samozřejmě, běžné cyklojízdy nezpochybňuji. Jejich role je ale trochu jiná, než pouze připomínat přítomnost cyklistů v ulicích. Efekt cyklojízd se násobí odezvami v tisku. Rostoucí počty cyklistů na velkých jízdách jsou pak měřitelnou hodnotou, která podkládá požadavky na zlepšování podmínek pro cyklisty vznášené neziskovými organizacemi. A konečně (a to především): velké cyklojízdy jsou oslavou cyklistiky, na kterou se může bez obav vydat každý, kdo by si jinak do městských ulic v žádném případě netroufl.
Zkuste to
Zatímco kvalitní příprava velké cyklojízdy je práce pro několikačlenný tým (navíc rozložená do více měsíců), individuální cyklojízda je něco, pro co se může rozhodnout každý z nás prakticky ihned s vědomím, že její efekt bude velmi nezanedbatelný. A stačí velmi málo: nevyhýbat se frekventovaným ulicím, pokud vám to zkrátí cestu. Protože z toho, co jsem vyvodil, můžeme velmi zjednodušeně prohlásit následující: jízdou po hlavní ulici podporujete výstavbu cyklostezek.
A bát se nemusíte. Naše know how je vám k dispozici.
Squish 31. 5. 2010, 09:39
Stejná myšlenka mě také napadla. Včera jsem zastavil před křižovatkou - skočila tam oranžová a nechtěl jsem tam vjíždět v podstatě na červenou. To ale nevadilo rozjetému řidiči fabie za mnou. Jen jsem slyšel jak přidává plyn a já si už říkal že je po mě. No naštěstí mě předjel ale byl jsem z toho dost roztřesený že jsem radši hned vylezl na chodník.
Po diskuzi s kamarádem, který prohlásil že takhle zbytečně riskuji jsem mu vysvětlil že kola mají právo na té silnici být. A byly by jich tam ještě víc kdyby nebyli potencionální cyklisté zastrašeni, někteří radši jezdí po chodníku, někteří radši nejezdí vůbec. A samozřejmě čím víc nás tam bude vidět, tím lépe.
V poslední době si také říkám že bych začal jezdit s kamerou, něco takového co dělá tenhle cyklista z Londýna: http://www.youtube.com/user/gaz545
Marketa 31. 5. 2010, 10:24
Neda mi to a verejne pochvalim jednoho ridice. Pri odbocovani do leveho pruhu me pustilo ohromne auto (neco jako Hommer), nechal me jet v klidu prvni na krizovatce a jel pokorne za mnou jeste celou dalsi ulici a pak teprve zatocil na parkoviste. Ja se ho snazila pustit, ale evidentne se mu nikam nechtelo spechat a jel pohodove az za mnou :o)))... jen tak dal a vice takovych ridicu!
Štěpán 31. 5. 2010, 10:44
Ani jsem nevěděl, že konám "individuální cyklojízdy" už od socialismu, kdy to ještě nebylo in…
Ne, cyklojízdy vážně nedělám. Jen se chci dostat "odněkud - někam" a při pohledu na mapu to jak na potvoru vždy vychází po ulici, kde jezdí auta. Oproti různým zastrčeným uličkám má obvykle lepší povrch, celkově rozumnější trasování, bývá širší (takže je dost místa na vyhnutí) a není potřeba se zdržovat dáváním přednosti na každém rohu.
Po silnicích I. třídy jsem sjezdil celé Československo (ano, komplet od Chebu po Zemplínskou Šíravu) a blízké zahraničí. Platí o nich to samé, jako o hlavních městských ulicích: oproti okreskám a podřadnějším komunikacím mají znatelně rozumnější trasování, šířkové poměry i údržbu povrchu.
Za ta léta jsem už několik krizových situací zažil. Nikdy ale na dopravně významné komunikaci, vždy to byla buď nějaká vedlejší ulička, nebo silnice třetí třídy.
Třeba jde jen o zvyk, ale strach z jedoucích aut je dost přeceňovaný.
újezďák 31. 5. 2010, 11:29
Nevnímám se jako invdividuální cyklojezdič.
Už jen z prostého důvodu, že v jednotce o počtu 1 není síla :-D.
Podle mě je největší příklad pro řidiče moment, kdy je cyklista výrazně a viditelně rychlejší než auta/mhd.
Tedy v okamžiku podjíždění kolon, v řídkých případech když cyklostezka (buspruh) jede a auta stojí....
Zrovna dnes jsem ( v časovém presu) odvedl kus práce, když jsem jel podél kolony Újezd n lesy-Běchovice, Běchovice-nádr Běchovice, valná část Českobrodské a Koněvovky, přitom ve stoupání na Jarov na semaforu u konečné mě dojel autobus 109, který jsem vzal v koloně u pumpy Lukoil před Bchovicema ( mám úchylku koukám na řidiče případně linkové autobus, výrazné nákladáky a pamatuji si je pro případ závodu:)
Vratislav Filler 31. 5. 2010, 11:33
Jo, na to je ideální Nuselák d.c., tam to stojí ve třech řadách každý den. Bohužel, další napojení (jak P4 tak P2) jsou tak ubohá, že jiného cyklistu tam potkám jednou za uherák.
Vratislav Filler 31. 5. 2010, 11:36
Jinak v jednotce je síla v situaci, kdy
a) cyklista právě zabírá pruh kvůli své bezpečnosti
b) jede po opravdu hnusné silnici (jako je tvoje Českobrodská a moje Kutnohorská)
c) Vyvádí něco na hranici únosnosti (jako je proplétání se mezi prvním a druhým pruhem, protože ten první je odbočovací a on jede rovně, má oblíbená činnost na čtyřech křižovatkách na Pankráci). Tam už ale, když se to přežene, může být efekt na řidiče i trochu jiný, než popisuju.
Squish 31. 5. 2010, 13:43
Btw, nebyl by nekde nejaky plakat ktery bych si mohl vytisknout a vylepit v praci aby lidi jezdili do prace na kole ? Neco podobneho jako tudleto: http://huntergatherer.net/news/wp-content/uploads/2009/05/bike2work_poster.jpg
Vratislav Filler 31. 5. 2010, 17:43
Squish: Sami nemáme, ale dobrovolnosti se meze nekladou.
Mně by se líbil slogan: "Bike to work day is... Every day!"
Squish 31. 5. 2010, 20:04
Dobrý nápad na slogan, jestli bude čas tak se pokusím o víkendu něco sesmolit :)
újezďák 1. 6. 2010, 10:36
squish :
Podle mě nejlepším klukem z plakátu je osobní příklad.
U nás se to poslední rok zvedlo z 2-3 statečných na 5-7 statečných a řekl bych další 2 až 3 občasní....
A dost dalších lidí, se, po zjištění že kolegové nejezdí v kolonách a nikdo jim neprská v MHD do obličeje a nešlape na nohy , zdá nalomených...
Vratislavovu mapu s konkrétní trasou jsem tady tiskl už minimálně deseti lidem...
Squish 1. 6. 2010, 12:57
újezďák: samozřejmě příkladem jdu, zatím se mi podařilo ulovit dva kteří občas na to kolo sednou. Plakát bych dal na firemní nástěnku, mohlo by to motivovat spoustu dalších lidí (moje představa je že tam bude info jak je kolo zdravé a ekologické. atd.).
újezďák 1. 6. 2010, 13:15
přeji ti tvoje nadšení, jako veterán nástěnek z dob totality nějak nevěřím v úspěšnost plakátů ?:-D
újezďák 1. 6. 2010, 13:17
Když už, tak bych to zaměřil na úsporu času ve smyslu.
Stejně rychlý jako MHD, rychlejší než auto a už v životě nemusíte marnit večery ve fitku :-D
Václav Řehák 1. 6. 2010, 14:24
Absolutní souhlas s újezďákem. Pro detailnější vysvětlení se podívej sem: http://www.copenhagenize.com/2010/05/cycling-isnt-fun-its-transport.html
Pokud cílíš na pár ekonadšenců, říkej jak je kolo je ekologické a zdravé. Pokud chceš oslovit ostatní, zdůrazňuj jak je praktické.
Petr Dlouhý 1. 6. 2010, 15:43
Vrátím se zpět k původnímu tématu: jízda po hlavních silnicích je mnohdy zábavná a také si nemyslím, že by to bylo kdovíjak nebezpečné. A fakt je dobrý ten pocit, když předjiždím kolonu. Jenže odrazuje mě čichání těch aut - když jedou pomalu a je jich hodně, je to mnohem horší, než když vás rychle předjíždějí.
Squish 1. 6. 2010, 20:08
Jasne, dobry napad, neco takoveho tam napisu :-)
OT: Jinak na magistratni cyklomape uz jsou zanesene cyklostojany: http://wgp.praha-mesto.cz/tms/projects_a/cyklo/index.php#c=-742400%252C-1047603&z=4&l=of08,cak,pop&p=ckl_u,ckl_s,ckl_kr&
Vóca 7. 6. 2010, 13:23
Jezdím do práce prakticky denně z Čelákovic na Pankrác. Musím říct, že jízda mezi auty mě docela baví. Zvlášť když jsem obvykle rychlejší. Stejně se ale najdou místa kterým se snažím vyhnout. Jsou to již zmiňované hlavní tahy na Prahu. Kutnohorská, Českobrodská, Počernická atd. Všem se dá vcelku pohodlně vyhnout a časově to vyjde skoro na stejno. V provozu musí člověk hlavně předvídat. Cyklopruhy jsou fajn, ale pořád musím počítat s tím, že u parkujícoho auta někdo otevře dveře, v úzkých místech mě určitě bude předjíždět auto. Tomu všemu je třeba se přizpůsobit. Co se týče působení na řidiče je dobré jim taky vycházet vstříc. Občas jim uhnout, ukázat že za zatáčkou je volno a mohou bezpečně předjíždět. Hlavně čím nás bude víc tím lépe!!!