Zprávy z dubnové cyklokomise

Jak se finanční zdroje stávají omezenějšími, budoucnost Komise pro cyklistickou dopravu nejasnější, jednání stručnější a kratší, krátí se úměrně i zpravodajství z cyklokomise. Nedostatek financí přidělených na tento rok způsobil, že jsou na celém území Prahy ve stavební sezoně rozpracované jen čtyři důležitější cyklistické stavby. Desítka dalších byla odložena. Možná na podzim, kdy budou evropské peníze, ale možná také na neurčito.

Co bude letos?

Letošní výstavba jede v pozvolném tempu. Cyklostezka tunelem na Vítkově by mohla být hotová v červnu. Zatím se dá jezdit po dopravně dobře využitelné polovině trasy od Tachovského náměstí k Seifertově.

Na Jižním Městě se rozeběhla výstavba stezky centrálním parkem. Mojí prvotní skepsi ohledně smyslu stavby rozehnal poslední víkend, kdy se po stávající cestě parkem prakticky nedalo projít. Stezka není zbytečná.

V návaznosti na řešení světelné signalizace se upravuje křížení frekventované Ankarské na Vypichu.

Na Pankráci pak vzniká chodníková cyklostezka podél ulice Budějovické, zatím ve dvou přetržitých úsecích od Vyskočilovy směrem do centra.

Největší nová stavba bude samozřejmě přemostění Komořany – Lahovice. Zde se vyskytl malý problém: K realizaci modřanské rampy je třeba vykoupit pár desítek čtverečních metrů pozemků podél stávající cyklostezky. Majitel, kterému tržní cenu pozemků dost výrazně snížila výstavba dálničního mostu nad hlavou, se cuká: Prodá buď všechno až k vodě (asi za 4 miliony Kč), nebo nic. Netřeba snad nijak zdůrazňovat, že pokud by se lávka stavěla v rámci celé dálniční stavby (která na rozdíl od cyklistické lávky měla status stavby veřejně prospěšné), byl by asi tenhle problém dávno vyřešený.

Nemáme peníze

Kromě několika výše zmíněných úseků spí ale výstavba infrastruktury těžkým spánkem opilce, který přebral. Z tabulky rozpracovaných staveb, kterou najdete zde, se dá při trošce pozornosti vyčíst mnoho zajímavého. Následující stavby už mají stavební povolení, nebo ho brzy získají; nedostatek financí ale způsobí, že letos téměř jistě nebudou realizovány:

• 1,8 km cyklostezky na trase A1 podél plavebního kanálu v Bubenči.
• 200 m cyklostezky na trase A1 chybějící na napojení ulice Kamýcké v Sedlci.
• 800 metrů cyklotrasy A201 v Libuši (úprava parku)
• 1,6 km cyklostezky na trase A23 ze Záběhlic do staré Hostivaře
• 1,4 km cyklostezky na trase A23 podél Botiče od Vršovické po Nuselskou
• 2,2 km cyklotrasy A23 a A223 od Nuselské po ulici Na Líše
• 100 m. cyklostezky na trase A43 od ulice Na Líše k ulici Podél Kačerova
• A270 Trojská – Čimická (600 metrů cyklostezky)
• 1,8 km stezky na trase A280 v Čimickém háji (mezi ulicemi Čimická a Maškova)
• 3,2 km cyklotrasy A41 od Kačerova směrem na Spořilov (z toho asi 1 km cyklostezky, částečně po nové parkové cestě).

Celkem skoro 14 kilometrů stavebně upravených tras s převahou stezek pro cyklisty. Řada vyjmenovaných úseků byla přesunuta do fáze ,,čeká na příspěvek EU“. Ten bude (možná) na podzim. Především u menších realizací (jako je zcyklostezkování třiceti metrů chodníku na konci ulice Na Líše v Nuslích) je to skoro k smíchu.

Odstřeleno

V minulé kapitole zmíněná tabulka ukazuje, že příprava řady úseků byla zastavena po zamítnutí v různé fázi schvalování. Důvody jsou různé. Někdy je to obava z velké finanční náročnosti výkupů pozemků, někdy stavbu odmítnou památkáři. Zamítnuty byly především následující stavby:

Řešení A1 podél Radotínského přístavu bylo v projednávání mimo KCD smeteno ze stolu ve všech navržených variantách. Bez možnosti vykoupit přilehlé pozemky se cyklisté musejí vejít na výpadovku s úzkým chodníčkem. To by nevypadalo jako problém, vždyť je to jen dvě stě metrů. Bohužel, v Praze na výpadovce prostě nelze snížit rychlost, aby bylo možné pruhy dostatečně zúžit. Přitom každý chápe, že výpadovka, chodníček a běžně pět stovek rekreačních cyklistů denně jsou kombinací, která časem povede k maléru.

Cyklokomise ještě zkusí navrhnout jednosměrný chodník a cyklopruh s menším zúžením jízdních pruhů. Jestli neprojde tohle, tak tu máme další místo, za které asi bude muset některý pražský cyklista položit život.

Křižovatka Lihovar je důležitým místem na budoucím trasování A jedničky přímo podél Vltavy. Plánované propojení by mělo umožnit cyklistům se od Vltavy a stávajícího přívozu vůbec nějak dostat třeba na Hlubočepskou nebo Nádražní. Tato stavba byla zamítnuta dokumentační komisí TSK pro příliš velkou finanční náročnost.

Podjezd ulice Čuprovy podél Rokytky. Stávající vedení trasy A26 má pořád ještě řadu much. Jednou z nejotravnějších je podchod Čuprovy ulice se schodištěm (nebo pořádnou zajížďkou po rampě). Návrh vést trasu stávajícím vodním prostupem Rokytky (po lávce zavěšené nad potokem) byl před rokem zamítnut. Možná je ale čas zkusit to znovu. Dřív, než se zjistí, že tudy stejně za pár let budou stavět městský okruh, který cyklistům v tomto směru možná definitivně zatne tipec.

Z dalších staveb, které nebyly vyhodnoceny jako potřebné, zamrzí především dva úseky na trase A1. První obětí se stala lávka na severu Císařské louky, která bude vystavěna v dopravně méně výhodné poloze zhruba naproti smíchovskému nádraží. Původní návrh byl zamítnutý památkáři. Stejný osud potkal i připravovaný podjezd Mánesova mostu na Klárově, který by cyklistům zajistil bezpečné překonání nepříjemné křižovatky.

Další témata

Spící stojany a protisměrky

Výstavba se zastavila také u stojanů. Prostředky jsou vyčerpány ve stavu 902 úček. Ostatně, nebylo by od věci, kdyby se ty pracně vybudované městské stojany objevily alespoň v oficiální pražské cyklomapě — ať aspoň víme, kde jsou.

Zatím nulový posun kupředu hlásí také zobousměrňování jednosměrek. Zde se patrně čeká na zplatnění novely vyhlášky ministerstva dopravy, která by instalování protisměrek měla výrazně usnadnit: prakticky by se umožnila téměř automatická instalace cykloobousměrek v ulicích s rychlostí omezenou na 30 km/h. Dle důvěryhodných informací je však na obzoru pár obousměrek v Libuši či Nebušicích.

Odřízne připravovaná stavba městského okruhu východ Prahy?

Výstavba východní sekce městského okruhu plánovaná někdy kolem roku 2015 nejspíš zničí řadu reálných i plánovaných pěších a cyklistických propojení na východním okraji centra. To je mimo jiné v rozporu se známým usnesením Rady hlavního města Prahy z roku 2003, podle kterého mají všechny městem investované stavby řešit odpovídajícím způsobem i cyklistickou dopravu.

Protože se jedná o dosti závažný zásah do podoby města mezi Trojou a Štěrboholy, věnujeme mu zvláštní článek. Zde je na místě uvést, že KCD vyráží do boje za důkladné přepracování projektu tak, aby bral v potaz také cyklisty a chodce.

Kde udělat cykloturistický checkpoint?

Dálkové turistické trasy vedoucí do Prahy mají jistý problém: V centru je obtížné najít místo, kde by mohly být důstojně ukončeny. Styčný bod tras typu EuroVelo nebo Greenway nelze rozhodně odbýt jen dopravní značkou; místo by mělo být reprezentativní, umožnit start nebo dojezd větších akcí, a v budoucnu nabídnout cykloturistům alespoň minimální služby, třeba v podobě infostánku.

Cyklokomise se po jisté diskusi shodla, že nejvhodnějším místem bude náměstí Jana Palacha. Druhý kandidát, Výtoň, není dostatečně v centru a nenabízí vhodnou plochu. Toto rozhodnutí by mohlo podpořit doplnění chybějícího úseku A2 z náplavky pod Čechovým mostem na náměstí: Dvě stě metrů kočičích hlav, na které se při úpravě náplavek ,,zapomnělo“, devastuje použitelnost severní náplavky a zaslouží si co nejrychlejší odstranění. Pokud ovšem budou peníze.

Fyzické oddělení pruhů?

Krátce se diskutovalo o možnosti fyzicky oddělených pruhů pro cyklisty, jak jsou známé například z Paříže. závěrem bylo smutné zjištění, že situace v Praze není ještě dostatečně vyspělá na to, aby bylo možné měnit patřičným způsobem uliční profily. Místo by přitom bylo. V Paříži to funguje, tam má rozvoj cyklistické infrastruktury výraznější politickou podporu. Klidně odrovnají parkovací místa na jedné straně ulice, nebo zavřou na tři měsíce tříkilometrový bulvár a kompletně ho předělají.

Sčítáme

Kasička na stavební opatření, která by cyklistům usnadnila jízdu, je prázdná, u sčítačů tomu ale tak není. Pokud půjde vše podle plánu, bude mít Praha do konce roku na třicet sčítacích míst a bude mít nejlepší systém sčítání cyklistů na světe. No a pak ještě zařídit, aby po těch ulicích s přerušenými cyklopruhy někdo jezdil.

Lodě na vodě

Týdenní uzavření jižní náplavky výstavou ,,Lodě na vodě“ rozpálilo některé členy KCD takřka doběla. Je zde podezření na porušení smlouvy, kterou má Technická správa komunikací uzavřenou s firmou pronajímající náplavku. Vzhledem k závažnosti jsme tématu věnovali zvláštní článek.

Závěrem

Je čím dál patrnější, že letošek bude rokem, kdy v pražském intravilánu mnoho nového nevznikne – a kdo ví, zda příští rok nebude ještě hůř. Velmi záleží na povolební pozici Komise pro cyklistickou dopravu. Šance že, dojde k systémovějšímu začlenění výstavby cyklistické infrastruktury do rozhodujících mechanismů města, se nezdá být příliš vysoká.

Všechno závisí na tom, jak bude po podzimních volbách vypadat pražské zastupitelstvo. U těch, které budeme volit, bychom proto měli znát jak míru autofilie, tak míru zájmu řešit pražskou dopravu bezohledně, z pozice síly.