Kodaňská v péči TSK

V letech 2014 – 2015 probíhala v Kodaňské ulici akce „odstraňování staré hlukové zátěže.“ Ulice byla překopána včetně chodníků, byla odstraněna hlučná dlažba a zlepšeny přechody. Kdo se ale těšil, že rekonstrukce přinese něco víc než technokratické řešení na úrovni myšlení 70. let, musí být nutně zklamán. Na rozdíl od nedávné povedené rekonstrukce Moskevské se Praha 10 přípravě rekonstrukce Kodaňské nevěnovala. V roce 2008 vznikla studie, která navrhovala převést kolmé parkování na podélné, rozšířit chodníky a vysázet stromy. Jenže pak Praha 10 snahy o lepší standard vzdala, a výsledkem je humus s podpisem Technické správy komunikací.

Vize, jak učinit Kodaňskou ulici o něco více „kodaňskou“? Plané naděje.

Výsledek je takovýto. Zde mimochodem ostrouhali i chodci, přechod z vizualizace výše zde chybí…

Vlevo se bude také parkovat kolmo.

Vezměme si problémy na Kodaňské ulici pěkně odspoda:

1. Na křížení s Vršovickou nebyla upravena světelná křižovatka. Přechod zůstal v původní nesmyslné délce, navíc je směr z centra dělený nelogicky umístěným ostrůvkem, na který navazuje obrovský „stín“ – stovky metrů naprosto zbytečně vylitého asfaltu, namísto kterého mohl vzniknout zelený pás – a nebo klidně i parkování, když je po něm takový hlad.

2. Na křižovatce s Kavkazskou nebyl zřízen přechod na severozápadním rameni křižovatky, v přímé návaznosti na chodník pokračující do Novorosijské. Vozovka zde sice byla zúžena, ale nevzniklo ani místo pro přecházení a na severní straně ulice nebyla ani snížena obruba

3. V dolní části před autobusovou zastávkou nevznikl cyklopruh, i když to prostorové poměry umožňují.

4. V autobusové zastávce je souběžný pruh široký 3,25 metru, což je pro souběžný pohyb cyklistů a motorových vozidel ve stoupání ta nejnebezpečnější šířka.

5. V celé délce ulice nevznikl souvislý cyklopruh, ačkoliv ulice stoupá a současně je zde vedena poměrně silná autobusová doprava. Mohlo zde přitom vzniknout kompromisní řešení. Kdyby se ve stoupání parkování převedlo na podélné a ubyvší parkovací místa převedla do úseku Vršovické mezi Kodaňskou a zastávkami Koh-I-Noor, bilance parkování by zůstala nulová a do ušetřených tří metrů by se vešel jak stoupací cyklopruh, tak rábíčka pro nové stromy na rozšířených chodnících. Jenže takto není schopen myslet v tomto městě nikdo.

6. Na křižovatce s ulicemi 28. pluku a Tolstého bylo ve studii Prahy 10 navržené náměstíčko v několika variantách. Místo toho se zde ale pouze mění povrchy a současná děsivá situace se zde konzervuje na další desítky let. (Ke cti projektu je třeba podotknout, že zde aspoň vznikne přechod přes Kodaňskou na jihovýchodní straně parkovišťonáměstíčka.)

Výjimečné selhání? Spíš obvyklý postoj.

Praha 10 si na rekonstrukci ulice, která se samozřejmě dlouhodobě předpokládala, vyhotovila studii. Ta navrhovala zřízení cyklopruhů: pochází z ní výše ukázaná vizualizace. Jenže pak si za tím městská část zjevně nestála. Moskevskou si radní Ivana Cabrnochová vydupala, ale asi to stálo příliš mnoho energie a „méně významné“ ulice (nyní Kodaňská či v minulosti Ruská) se tak i nadále realizují ve stylu TSK.

A TSK se alibisticky vymluvila na to, že po ní cykloopatření nikdo nechtěl (citujeme z dopisu, který má Prahou na kole k dispozici):

Projekt byl zpracováván v letech 2009 – 2010 a po celý průběh přípravy nebyla ze strany tehdy fungující komise cyklodopravy, v rámci TSK hl. m. Prahy.a jejich schvalovacích postupů a ani ze strany Magistrátu hl. m. Prahy a Městské části Praha 10 žádná realizace cyklopruhu či cyklokoridoru požadována.

Stavební řízení pak probíhalo formou veřejné vyhlášky, v jejímž průběhu nebyly vzneseny žádné námitky ani připomínky.

Že by tedy TSK nic nezanedbala? Když vyhrabeme historické usnesení Rady HMP 0544/2003, najdeme v něm povinnost „zajišťovat při přípravě rekonstrukcí a nové výstavbě komunikací případně i při přípravě dalších investičních akcí vytváření vhodných podmínek pro cyklistickou dopravu.“

Ať to čtu, jak to čtu, TSK nejspíš měla v místě cyklodopravu řešit. A protože vhodné řešení na této ulici by byl s nejvyšší pravděpodobností právě cyklopruh ve stoupání, měla jej zřídit, i když ho po TSK nikdo nechtěl. Musel snad někdo po TSK požadovat, aby tam zřídila přechody? Parkovací stání? Vjezdy k domům? Chodníky? Evidentně ne, přesto se na ně (většinou) nezapomnělo.

Kodaňská není jediná

Takovéto chování bohužel není ojedinělé. TSK nerealizovalo nepřímá odbočení na trase A27 v ulici Povltavské, ačkoliv tato akce měla platné stavební povolení a v letech 2013 a 2014 se prostředky v rozpočtu cyklo převáděly na příští rok. Dlouhodobě se snaží o zrušení podstatné části cykloobousměrek v Karlíně. „Příspěvek“ TSK k rekonstrukci tramvajových tratí v Bělehradské, Vršovické a Střešovické ulici teprve uvidíte — a nadšeni jím rozhodně nebudete. Desítky realizací, z posledních let, kde mohlo být cyklo řešeno lépe (či vůbec řešeno), najdete po celé Praze. TSK zkrátka v realizaci cykloopatření dlouhodobě neplní své povinnosti.

Zvláštní roli má v této věci Institut plánování a rozvoje. Jakkoliv jde v tomto případě o „starý“ záměr, není zde naprosté ignorování akce pro IPR dobrou vizitkou. Chce-li IPR dlouhodobě zaujímat roli auditora veřejného prostoru, neměl by vznik takovýchto minel v nejbližší budoucnosti systematicky dopouštět.

Fotoalbum z 8. 6. 2015

Lány asfaltu začínají dole, hned za křižovatkou s Vršovickou.

Smysl tohoto řešení (místo jednoho pruhu zabereme tři) mi uniká.

Horní část první etapy, stoupání bez jakéhokoliv cykloopatření, pruhem v „pohodlné“ šířce 3,25 metru.

V tomto místě měl být přechod. Obruba snížena nebyla.

Ano, odsud přijdete, ale na silnici si budete muset seskočit. (Pomíjím, že tento chodník mohl být s výhodou legalizován – možná, že zde snížená obruba nevznikla právě proto, aby pozdější legalizaci zabránila.)

I tak je tu ale před křižovatkou vyparkováno kvůli výhledu na výjezd obslužné komunikace – to už tam ten přechod vážně mohl být. (mimochodem, provést to jako zónu 30, rak tu mohlo být odhadem ještě pět parkovacích stání, což prokazuje, že tento projekt je mizerný v řadě dalších ohledů).

Toto je pražský uliční standard podle TSK: Silnice s dvojitým kolmým parkováním. Vidět tohle Jan Gehl, pozvrací se.

Jeden z mála světlých momentů. Snížené obruby naznačují, že na tomto místě vznikne přechod pro chodce (nebo aspoň místo pro přecházení). To je dobře.

Jak ale vidno, nikoho ani nenapadlo zvětšit prostor „náměstíčka“ vlevo. Asfaltem až k původní obrubě. Ale co, když tam necháváme nepoužitelný prostor, tak ať je aspoň ve vozovce, řekli si silničáři.

Bude to nádherné, to si pište. Individuální automobilovou si nějakým veřejným prostorem rozvracet nedáme!