11 důvodů, proč jet Prahou na kole

Inspirace pěkná ;-)
btw: rekola mají sezónu až od příštího týdne..
a obávám se, že vlastnictví tramvajenky významně snižuje procento lidí na kolech! Ve špičkách je totiž cestování s běžným kolem v MHD natolik nepraktické, že kvůli i kratší části cesty MHD nechá abonent kolo úplně doma.. zatímco 24 – 32 kč/cestu je už docela argument. Čili jízdné zdarma do 15 let, levněji pro studenty a výhodně pro roční předplatitele.. je imho významnou příčinou chabé preference cyklodopravy zejména u mladých….?? ;-))

Závod s lanovkou podle všeho vyhraju do 8. dubna kdykoli a od 8. dubna kdykoli mezi 23:35 a 8:45. Pokud je podmínkou vzít kočárek, kolo (náhodné odepření služby, když operátor vyhodnotí, že je moc plno, stalo se mi), nebo nezaplatit za cestu 800000 Kč (např. proto, že vám dole řeknou, že vám stačí jízdenka za 18, a nahoře vás pokutují, protože ne (stalo se mi osobně, byla to poslední kapka, proč přestat jezdit s DPP), a pak vám za pět let přijde falešná exekuce na barák (četl jsem několik případů v novinách)), tak se dá sporadicky vyhrát i při normálním provozu.

> A z jakého důvodu jezdíte vy?

Mám vážný morální problém jezdit s DPP, vlaková síť po Praze je nic moc, auto řídit neumím, nemám kde ho parkovat, je drahé, a jeho provoz pro dopravu jednoho člověka mi přijde bezohledný k okolí. Takže kolo tak nějak logicky vyplynulo. Bohužel je to někdy dost pakárna. Nejvíc mi vadí zpocení když je to v horku/daleko/do kopce, hnusné počasí a problematické bezpečné parkování, protože už mi jedno kolo ukradli v Bělehradské a jedno mírně zvandalizovali na Karláku.

No jo, snad uz taky budu mit zas moznost jezdit nejak pravidelneji...
Za chvili kvartal a prvni tisicovka v nedohlednu :(

Hlavní je vždycky ten čas a jednoduchý způsob, jak se někam dostat, co jsem četl, tak to je hlavní důvod pro masové použití kol v Kodani atd. V Praze je to taky rychlé (na určité vzdálenosti), ale není to moc jednoduché a pohodlné a taky vnímaná bezpečnost je úplně někde jinde, vzhledem k dominanci aut i v centru. Bikesharing by mohl přístup ke kolu pro dost lidí zjednodušit, včetně turistů, takže tomu věštím celkem budoucnost. Závisí ale na konkrétní implementaci, jak složité bude dostat se do systému. A kola musí mít samozřejmě balóny :).

S tim Bikesharingem nevim. Mozna jsem uz moc old-school nebo je to ten "prazsky" pristup k dojizdeni kolmo. Ale byl jsem ted nejakou dobu v Turine a Milane - v obou mestech funguje jakysi bike-sharing, ale ze by me lakalo ho vyuzit...? Ne, ze by se mi nekdy nehodilo nekam popojet, ale predstava, ze se budu muset nekde zaregistrovat, neco nekde vyplnovat, sledovat nejake tarify, stahovat si nejakou aplikaci, resit jak je to s placenim, pripadne nejakou zalohu a pak hlavne studovat mapu, kde je pak u ciloveho mista dalsi stojan, kde pak kolo vratim. Me to prijde moc komplikovane. Navic nektera kola byla v dost zalostnem stavu a nevim, jestli bych na nich chtel riskovat jizdu italskymi ulicemi, ktere tak uplne neznam...

> A z jakého důvodu jezdíte vy?

Nejezdím. Rychlejší, levnější a flexibilnější je pro mě docházet do práce pěšky. Jen kdyby se cyklisti na cyklochodníku už konečně naučili k chodcům chovat stejně ohleduplně, jako to na silnicích vyžadují od řidičů aut (pardon, zde se vlastně říká plechovek).

> a taky vnímaná bezpečnost je úplně někde jinde, vzhledem k dominanci aut i v centru

Osobně se na kole cítím ohrožen tramvajemi o trochu víc než auty.

> Že každou křižovatku v Praze musí řešit zvlášť jako složitý rébus

Příklady? Z míst, kde jezdím, si speciální řešení vyžádala jen magistrála nad Bulharem (což není zrovna typická cyklistická destinace) a odbočení na most u Divadla při cestě z jihu. Pak jsem ještě slyšel, že je po Blance pakárna nad mísou špaget. Ale to mi rozhodně nepřijde jako „každá křižovatka“.

Luděk: já zase často vídám na cyklochodnících bezohledné chodce. Došlo to dokonce tak daleko, že se cyklochodníkům vyhýbám.

Jenda: posouzení bezohlednosti bude asi dost relativní. Když jsem ještě jezdíval po modřanském cyklochodníku, tak bezohledných cyklistů i vůči mně taky cyklistovi bylo několikanásobně více než bezohledných chodců, ale já jezdím na kole stejně jako autem, to jest defenzivně a ohleduplně, tak je to má chyba. Když jsem teď začal chodit po Praze 11 a 4 více pěšky, tak tady sice není takový cykloprovoz jako dole u Vltavy, ale i těch pár jedinců v létě stačí k tomu, abych se na chodníku necítil bezpečně. Samotní cyklisté to z pozice jejich síly a převahy nad pěšáky asi tak špatně nevidí, to je jasné.

Nejvíce se na chodnících cítí ohroženi koly ti nejslabší, to je staří a nemocní lidé. Jsou často nahluchlí, velice pomalí a to kolo nejen nevnímají, ale také ani vnímat sluchem nemohou. Průjezdem kola okolo sebe, i docela ohleduplným, jsou překvapení a zcela zděšení. To se netýká smíšených chodníků, tam se ani neodváží, ale obyčejných chodníků ve městech, po kterých jezdí někteří cyklisté ze strachu před auty. Ovšem ten strach jen přenášejí dál. Chodníčkaření je ošklivý způsob jízdy. Kolo patří na silnici.

nevidím to tak černě, samozřejmě kolo má být na silnici jako doma a na chodníku jako host. A že je tomu v Praze občas opačně, není, myslím, vždy jenom chyba kolařů.. (jinak v každé skupině nejsou uplně všichni zdraví, duševně, a proto třeba známe retardéry..)

Chodníčkaření je ošklivý způsob jízdy. Kolo patří na silnici.
A v té Vídni to nepochopili a pořád malují cyklostezky na chodníky. A celkem jim to i dobře funguje, jak to? ;)
Já jsem proti těm tzv. stezkám pro chodce a cyklisty, kde jsou kola a chodci smíšení. Tam se necítí dobře ani jedna skupina (fungovat to může jen pokud se tam pohybuje málo lidí nebo to není moc dlouhý úsek). Většinou je ale dobré to oddělit a vyznačit. Chodec se totiž chová zcela nevypočitatelně, může zastavit, udělat náhle úkrok do strany apod. Kolo má naopak setrvačnost a pohybuje se optimálně cca 5x rychleji. Pokud jsou někde chodci, je to v podstatě pěší zóna a veškerá doprava se jim musí přizpůsobit, což není slučitelné s tím, co chceme od cyklodopravy v Praze. Podolská cyklostezka by se měla mírně rozšířit, oddělit chodce a cyklo (stylem jak je na tom kousku před křižovatkou s Podolskou) a samozřejmě dát přejezdy do jedné úrovně.

Kolo patří tam, kam je povoleno. Někde na silnici (jsou i silnice, kam kolo nesmí), a někde na chodník. Cyklisté jezdící po chodníku tam kde nemají tak volí (pokud přeženu hlavní extrémy):
a) z obavy o svou bezpečnost. Pak se zpravidla nechovají k ostatním neohleduplně. Sem patří např. jedinci začínající či více vnímaví k dopravnímu stresu, nebo např. rodiny s malými dětmi, kde je problém zajistit jejich chování v rámci mezí pravidel a přežití i při nejlepší vůli rodičů
b) z důvodu pocitu všeobecné nadvlády a bohorovnosti, kdy dotyčný je pupkem světa a nějaké předpisy a zájmy ostatních mu jsou zcela lhostejné. Je to pravidlem u věkové kategorie "mistr světa", někteří jedinci však v tomto duševním rozpoložení mohou setrvat značnou část života.
Jedu-li sám "defenzivně", zpravidla tedy s rodinou, jedu stejně rychle jako ostatní "defenzivní" jezdci a potkávám se jen s těmi, co jedou rychleji/agresivněji než já. Zpravidla mi to vadí, proto, že (když už nic jiného), mě to nutí dávat větší pozor, než bych jinak musel. Pokud jedu "agresivněji" já, vnímám negativně zejména pomalé jezdce které "musím" předjet, a pak např. chodce jdoucí po špatné straně a všechny ostatní.

Když stoupám dvouprodoudou silnicí K Barrandovu, kde je povolená jak rychlost 70 km/hod, tak je zde legální jízda na kole, vždy se najde nějaký "fanda cyklistů", který mě neváhá hlasitě povzbudit svým klaksonem. Že jedu v souladu s pravidly provozu, maximálně rychle a opatrně, to ho nezajímá...

Pravdou také je, že na spoustu míst v Praze se s kolem legálně nedostanu. Vyšehrad, Kongresové centrum, školy, školky, zadní vchody paneláků na sídlištích, zjednosměrkované oblasti. Nutit cyklisty tlačit kolo lze považovat za velice svérázný způsob jejich motivace a podpory...

Ale já píšu zejména o těch "cyklistech", kteří jedou po chodníku i v místech, kde vede docela široká ulice, kam se kolo i předjíždějící auto v pohodě vejdou. Jsou to cyklisté, kteří jsou schopni jezdit skoro pouze po vyhražené cyklostezce a jinak jezdí po chodnících a přinášejí újmu chodcům. Až se oteplí, tak jich jistě uvidíme spoustu. Nehovořím o doprovodu dítěte na kole po chodníku, ale o borcích jedoucích na kole do práce, ale po standardním městském chodníku pro chodce. Myslím, že to je nešvar. Svůj strach z aut jen přenášejí na chodce.

David: Barrandov je fail, a učebnicová ukázka arrogance of space způsobené monopolním chováním DPP, který se snaží zajistit si zisky opakovaným utlačováním konkurenčních druhů dopravy (aneb nejen individuální automobilová doprava je původcem arrogance of space -- dokonce většina případů, co znám, je způsobena hromadnou dopravou!). Vedle tramvajové estakády na třicetitunová monstra nezbylo dokonce místo ani na legální chodníček, natož pak cyklostezku (a v takovém stoupání většinou jede cyklista pomalu, takže ani smíšená stezka nevadí).

Já na Barrandov nejezdím, ale jezdím po Magistrále, a už dvakrát mě tam zastavovali policajti (!), že tam nemám co dělat.

Kromě nedostupnosti tebou zmíněných objektů kvůli proliferaci pěších zón, u kterých nikdo nemyslel na povolení vjezdu kol, ještě narážím na zklidňování dopravy, kdy úředníci na stížnosti obyvatel reagují zákazem vjezdu kol -- příkladem budiž jednosměrky na Praze 4 nebo přehrazení Sokolovské u Invalidovny. Dále pak tímto způsobem vznikají nebezpečné dopravní šikany ((50.0578039N, 14.4228781E), (50.0445547N, 14.4265097E)).

Mně by potěšilo, kdyby nárůst pražských cyklistů jezdících do práce, neznamenal současně nárůst chodníčkářů v městém centru. Neřeším jízdu po chodníku na sídlištích, kde je chodník široký, cyklistům tolerovaný a kde pro smíšenou stezku schází pouze úřední schválení.

Brahma: Ano, jsou takoví. Těžko říct, co je k neochotě sjet z chodníků motivuje. Když se jich nezeptáme, budeme jen hádat. Osobně se domnívám, že to souvisí s velmi nízkou mírou respektování předpisů v naší společnosti a skutečností, že jsme národem "kverulantů a trucérů". Ani pokud bychom se jich tedy zeptali, správné odpovědi bychom se (od nich) tedy nedočkali. Příklad: Podívám se z okna na ulici před naším domem. Parkování po obou stranách slepé (oficiálně i pro kola - viz ale zbytečné represe vůči cyklistům, protože pro ně není neprůjezdná, ale musí "špunt" projet přes krátký chodník) ulice. Lidé musí jednou stranou vjet, i vyjet. 90 % aut však parkuje ve směru, ze kterého přijedou, byť:
a) všichni parkující vlevo porušují zákon
b) všichni se pak musí otočit (což se jim podaří až u popelnic a vjezdu do garáží na konci ulice), takže si nic neušetří. Naopak teoreticky přijdou o něco paliva, protože ráno se pak otáčí na studený motor a trápí ho rozjezdy ještě když více žere...
c) o pár metrů dál od "vašeho" vchodu zpravidla najdete místo i na té "správné" straně bez otáčení auta
d) ti parkující vlevo při vyjíždění špatně vidí a ohrožují projíždějící, zejména cyklisty, které na rozdíl od auta uvidí o něco později.
Nemluvím o stálém parkování v křižovatkách či na chodníku, byť zde není fatální nedostatek parkovacích míst. Další detail - nikdy nikdo nedostane pokutu, byť oblastí denně prochází strážníci a občas i PČR. Takže se jen čeká, až auto vyjíždějící od levého obrubníku sundá cyklistu, jedoucího správně ve svém směru vpravo podél parkujících aut. Ctí se při tom zásada "tří failů", tedy že aby se stal průser, musí se sejít najednou nejméně 3 chyby. Zde to je následující sestava:
1) parkování vlevo
2) parkující řidič vyjíždí neopatrně (t.j. nepodívá se dost a zpravidla ještě nedá blinkr, což by se dalo označit jako chyby dvě)
3) cyklista nestačí včas zareagovat "v pudu sebezáchovy".
Až se takovýto "fail na třetí" stane, nic se samozřejmě nezmění, všechno běží dál.
Když by to někdo pokutovat začal, tak první kverulantská výmluva bude "parkoval jsem tak vždycky", druhá bude "parkují tak všichni ostatní. Až dostanou pokutu oni, můžete ji dát i mě." a třetí "hele, támhle stojí někdo vlevo a v křižovatce - to je ještě mnohem nebezpečnější - ihned běžte na něj a nechte mě žít!".
KDYBY byl respekt k předpisům jen trošičku vyšší než neochota mírně pohnout vlastním zadkem (o nic jiného zde nejde), lidé na kolech by z chodníků sjížděli ochotněji. Policie a úřady by pak také méně často ruku v ruce osazovali značky, které nikdo nikdy nebude respektovat. A například by se nestávalo, že v ulici s domy jen na jedné straně a příliš úzké na parkování na obou stranách budou všichni lidé parkovat na té straně, kde mají své vjezdy. Přece by kvůli tomu aby nestáli před (vlastním) vjezdem nepřecházeli každý den 2x celou ulici... Ale na KDYBY se nehraje. Třeba k tomu za 20 let dospějeme. Jinak jsou ještě hezčí příklady. Třeba max. povolená rychlost na (běžné) silnici mimo obec 90 km/hod. je při páteční odpolední cestě Praha - Znojmo (Tábor, Česká Lipa, Karlovy Vary...) je rychlostí spíše minimální doporučenou. Kdo jí jede, je označen za překážku silničního provozu (a také se tak oprávněně cítí). Proč u nás nemůže být na I. třídě mimo obec 100 km/hod jako v Rakousku, když podle zákona je každý povinen řídit tak, aby nezpůsobil nehodu a byl schopen bezpečně zastavit na vzdálenost, na kterou vidí? Když pak PČR koupí 50 maskovaných aut, proč to má takovou "publicitu", když předpisy přece dodržují všichni? Alespoň 80 % českých řidičů v anketách odpovídá, že předpisy dodržuje...
Chodci a přecházení na červenou? Asi se mi něco zdálo...
A není to problém jen velkých měst. Výborně to vyniká, když přijedu "k nám na vesnici". Široká ulice, oproti sídlišti v Praze široko daleko žádná "parkující plechovka"- a všichni stojí před svým vjezdem, polovina z nich pak ještě vlevo ve směru jízdy - byť všude okolo je volno... Přece nebudu chodit o 5 metrů dále, otáčet auto nebo parkovat vpravo ve směru jízdy, tedy před sousedem na druhé straně ulice než bydlím já. Když ale nevíte které auto komu patří, na první pohled Vás trochu zarazí, že všichni "zbytečně" parkují proti předpisům, když je místa všude dost...
Pardon, trochu jsem se rozjel, ale vznesená otázka "Proč cyklisté jezdí po chodníku i tam, kde vlastně nemusí..." asi trefuje hřebíček na hlavičku. Někde jsem tu četl, že "Cyklista je jen (český) člověk, který zrovna teď jede na kole".

Těžko říct, co je k neochotě sjet z chodníků motivuje.
Podle mě je hlavní důvod v Praze zřejmý, nechtějí bojovat o prostor s auty. Mají pud sebezáchovy, vnímají rizika, chtějí minimalizovat potenciální škody (pro sebe i pro společnost).
Dost často taky vidím na chodníku nebo na přechodu mezi chodci opatrnou jízdu ze sedla - tím jezdec nonverbálně komunikuje, "vím, že tu nemám být, ale chovám se ohleduplně, prosím, tolerujte mě".

Důvod je jasný a zřejmý. Kam ale mají utéci ti chodci, když se bojí těch kol? A je úplně jedno, zda ten strach je oprávněný a zda se protistrana chová ohleduplně, prostě se bojí. Úplně stejně jako ti cyklisté, co utíkají před těmi auty.
Kdykoliv mluvím s tatínkem, je mu 84 let, tam mi opakuje, jak kolem jeho domu v Benátské v Praze jezdí po chodníku s kopce cyklisté, jak se vždy lekne a jak se jich bojí.

To bude v individuálním mindsetu dotyčného. Pokud tam jezdí po chodníku nějaké významnější procento cyklistů, tak bude asi něco špatně v té ulici.

> Mají pud sebezáchovy, vnímají rizika, chtějí minimalizovat potenciální škody (pro sebe i pro společnost).

Mně přijde, že potkávám cyklisty na chodníku všude, i tam, kde je ulice bez problémů a žádný jiný důvod mě nenapadá.

> Pokud tam jezdí po chodníku nějaké významnější procento cyklistů, tak bude asi něco špatně v té ulici.

Třeba se jen neumí chovat, mají podivný mentální blok nebo tak něco. Podobně, jako mi nepřijde chyba ulice, když tam významné procento řidičů parkuje na prasáka…

"Podobně, jako mi nepřijde chyba ulice, když tam významné procento řidičů parkuje na prasáka…" Já to za chybu ulice považuju, trochu šířeji za chybu systému. Když to v nějaké ulici dělá významné procento řidičů, asi to nikomu nevadí a MP na to hází bobek. Pak je logické, že se většina (rozumných) tomu režimu ulice přizpůsobí.

Aha, rozumím, problém je, že na to MP hází bobek, cyklisty na chodníku by tedy měla začít pokutovat.

"Aha, rozumím, problém je, že na to MP hází bobek, cyklisty na chodníku by tedy měla začít pokutovat."

No, možná by to dost věcí vyřešilo. Rozhodně by začal být tlak na legalizaci chodníků tam, kde to má skutečně smysl. Jinde by pak možná přestala ta příšerná anarchie, která asi vadí dost lidem - necyklistům. Alespoň dle jejich reakcí soudě. Paradoxně by se pak možná pro cyklisty začalo skutečně něco dělat, byť začátky by to rozhodně příjemné nebyly.

Ale je dost nebezpečnějších věcí, který by si zasloužily bločky. Třeba parkování v křižovatkách. Ono i to parkování v protisměru není nic moc. Kolikrát jsem se už přesvědčil, že když takto zaparkovaný řidič vyjíždí, skutečně uvidí protijedoucího cyklistu docela pozdě...

Jenda: Pokud na tom chodníku někoho ohrožují, tak rozhodně ano. Ale pokuta pro cyklistu chodníkáře od MP neznamená, že na té ulici není něco špatně. Pokud tam chodníkaří významné procento cyklistů, je to dost pravděpodobné.

David: Tak já nemám problém začít na kole dodržovat formální pravidla, když jsem o to dostatečně důrazně požádán. Problém je v tom, že vy ve skutečnosti _nechcete_, abych pravidla dodržoval. Např.:

- Jezdil jsem Vyšehradským tunelem po stezce pro chodce. Myslím, že jsem za ty stovky průjezdů nikoho neomezil, nebo nedej bože neohrozil. Pak tam začali chytat. Tak jsem začal jezdit po silnici. Pěkně od Vodárny až na Výtoň. Že tím zdržuju auta a tramvaje (protože před tunelem musím vždy zpomalit kvůli kolejím, když je mokro, tak klidně na 10 km/h), troubí na mě a gestikulují? Not my problem. Hlavně, že je to podle zákona.

- Odbočoval jsem u Divadla při cestě z jihu na most. Opět za dva roky nebyl jediný problém. Až mi vynadal policajt. Tak od té doby to dělám hezky legálně. Že kvůli tomu vždycky musí zastavit několik aut? Not my problem. Hlavně, že je to podle zákona.

- Když měla Kampa krámy, tak jsem jezdil Karmelitskou. Podle zákona musím rychlost přizpůsobit kvalitě povrchu. Že se můžou tramvajáci za mnou po*rat? Not my problem.

- Ve stoupání, kde nejde předjet, a je prázdný chodník (Budějovická, Na Klaudiánce…), jezdím po chodníku. Myslím, že na prázdném chodníku v rychlosti 9 km/h nikoho neomezuju. Pokud začne represe, tak prostě na chodník nevylezu. Pro mě se nic nezmění. Že za mnou pojede z Vídeňské až na Budějovické náměstí kolona autobusů rychlostí 9 km/h? Nezájem.

> Ale pokuta pro cyklistu chodníkáře od MP neznamená, že na té ulici není něco špatně. Pokud tam chodníkaří významné procento cyklistů, je to dost pravděpodobné.

OK, nedokážu jmenovat moc ulic, kde bych věděl, že chodníkaří významné procento cyklistů, takže nemůžu oponovat. Druhá věc je, že i když zjistíme, že tam něco špatně je, tak nevidím zjevnou nápravu. Jak bys třeba opravil Masarykovo nábřeží? Vytrhat separační obrubníky a pokud možno i koleje je politicky neprůchodné.

Jenda: Ano, myslíme to stejně. Kdyby se všichni cyklisté začali chovat tak jak mají dle zákona, najednou by se objevil na řadě míst značný problém. Nejdřív by to hodilo na cyklisty nelibé světlo, následně by se to ale muselo začít řešit. Nebo ne?

Docela bych se podepsal pod to, co píše David, i když bych formuloval dost jinak, čeho že jsou Češi národ, ale hezky by se to nečetlo.

Myslím se, že by se v této společnosti dalo dokonce bez většího znechucení žít, kdyby všichni začali víceméně dodržovat pravidla, jak je to běžné leckde na Západě - a tam soudím to vzniklo řádným vycepováním.

Jsem ovšem přesvědčen, že ti, co říkají "možná za dvacet let", se radikální mýlí - my už jsme na cestě, která se od západní Evropy vzdaluje; my jsme na cestě na Balkán, do Ruska a do Číny.

Jedna věc mi připadne taková nejasně rozporuplná - jak je možné, že když společnost hnědne a hnědne, jaktože čím dál míň dodržuje pravidla - kde je ten vytoužený Ordnung? Nebo se snad nácek smíří s chaosem v parkování? Vždyť to je taková plechová anarchie!

Koukám, že jste se tu pořádně rozjeli. Já jsem sice ve svém příspěvku mluvil o cyklochodníku, tj. o Stezce společné pro chodce a cyklisty, ale je mi jasné, že tam se nedá vymlouvat na to, že něco v ulici je tak špatně, že mne to jako cyklistu nutí porušovat zákon a jezdit po chodníku ;)

"Kdyby se všichni cyklisté začali chovat tak jak mají dle zákona, najednou by se objevil na řadě míst značný problém."

Představil jsem si, co by se na onom úseku cyklochodníku, kde často chodím pěšky, stalo, kdyby se všichni cyklisté začali chovat dle zákona. Ohleduplná jízda kolem těch několika chodců, co cyklochodník taktéž používají, nepřejíždění silnice na červenou, zpomalení před křížením cyklochodníků, před nepřehledným místem, kde na cyklochodník často vcházejí lidi od metra a autobusů, před pravoúhlou zatáčkou, do které není vůbec vidět - no myslím, že by se v daném místě úplně zhroutila cyklodoprava a cyklisté by do práce přijížděli pozdě (klidně i o 10 vteřin !!!), prostě kolaps.

P.S. Prosím vlákno, aby poněkud přibrzdil s tou Vídní jako příkladem "fungujících" cyklochodníků. Věřím, že z pohledu cyklisty to tam funguje, já to tam znám i z pozice chodce a je to katastrofa. Zas mě to za měsíc čeká, plížení se po kraji chodníku (s povoleným vjezdem cyklistů), nejlépe po trávě mimo něj, protože cyklisti to mají z kopečka do kopečka, takže to musí pořádně rozjet, a když v protisměru jede další cyklista, tak pro chodce už prostě na chodníku není místo; zas budu strhávat nezkušené turisty na stranu, to když šlápnou do vyhrazeného pruhu pro kola, co na tom, že cyklista tam má plno místa na objetí, je to jeho pruh a má právo do turisty najet; a možná že se rošíří i má sbírka nejotřesnějších cyklopřípadů, to jest najíždění cyklistů do dětí (už jsem viděl 2x). Ne, tohle bych v Praze fakt vidět nechtěl ...

Stačí chvíli sledovat argumentaci na této stránce a je jasno. Dvojí metr.....

Poruší-li předpis motorista je bezohledný vrah, kterému je nutno odebrat řidičské oprávnění. X Cyklista porušující předpis je nevinnou obětí špatně navržené ulice.

Bojí-li se cyklista motorových vozidel je strach vždy oprávněný a je nutné ho řešit segegací od vozidel. X Bojí-li se chodec je jeho strach zcela iracionální a má si na cyklisty zvyknout. (je to v jeho mindsetu)

Celkem souhlasím s jednou výjimkou:
Bojí-li se cyklista motorových vozidel je strach celkem oprávněný a dokonce i vhodný, ale je dobré ho kompenzovat tím, že se v tom provozu naučím správně jezdit. To znamená jezdit podle pravidel, jezdit jako auto a neprasit. Pak mne ta auta budou tolerovat, protože budou vědět, co ode mne očekávat.
Od cyklistů jezdících "Do práce na kole" bych takové způsoby rád očekával a ne chodníčkaření a jiné nepředvídatelné prasení.

a-b-c: Ale o to právě jde. Ano. Motorista má zodpovědnost za potenciálně letální předmět (tuna a víc, 10 m/s a víc, hybnost i kinetickou energii si jistě spočtete); navíc ještě při srážce s chodcem, cyklistou či motorkou porušuje intuitivní představu férovosti, protože motoristu to stojí jen plechy, zatímco chodce či cyklistu či motorkáře to stojí ústa. Odhlédneme-li od anekdot a výjimek, při interakci cyklisty s chodcem jde o mnoho méně. - Analogicky budu argumentovat, že pokud nedodržuje pravidla bezpečnosti někdo s ostře nabitou střelnou zbraní, jde opravdu o kvalitativně odlišnou situaci oproti tomu, když pravidla nedodržuje někdo s poplašňákem. - Jak se říká ve spidermanovi, "s velkou mocí přichází velká zodpovědnost"; pevně doufám, že ji automobilista unese.

VF: Je nějaký návrh, jak by měla holandská infrastruktura vypadat třeba na tom Masarykově nábřeží, kde na to podle mě prostě fyzicky fakt není místo? Nebo i ten Smetaňák -- na webu Auto*Matu jsem našel jen návrhy překlopení do režimu +/- pěší zóny, kde budou chodci skákat pod kolo a nepůjde jet vůbec (viz Václavák - Na Příkopě - Republika).

> A ježto jsou na vině vyhánění cyklistů na chodník zejména podmínky v provozu, je i ohrožování chodců cyklisty na chodníku v řadě případů přímo způsobeno motoristickým návrhem ulice.

Když takhle jde argumentovat i pro to prasácké parkování :-/

> Imho budou podmínky nastaveny férově, až se na ulici budou vzájemné kolize obávat stejně cyklisti i motoristi.

To je podle mě především psychologický problém. Já se třeba už teď obávám kolize v autě víc než na kole.

A až tu bude ta slavná holandská infrastruktura, tak se nejspíš začnu bát i na tom kole - alespoň mi to teda dva lidi tvrdili.

Petr:
Přijmu tedy na chvíli Váš přístup: O nic nejde tak na co se zalamovat nějakým dodržovám pravidel.

Jako chodec si přece můžu jít středem cyklostezky - vždyť skoro o nic nejde...
Můžu si na ní vést psa s náhubkem na dlouhém vodítku napříč stezkou - vždyť skoro o nic nejde...

Stále může zranitelný účastník provozu dělat co chce?

Petr: myslím, že Váš předpoklad o tunách a odpovědnosti je chybný. Je to i jak píše VF. Když to trochu přeženu, řada lidí na kolo nevleze protože jim to třeba moc nejde o bojí se (o sebe!). Ale do auta vlezou, a čím větší auto je, tím spíš. Možná i to může být důvod, proč když to mají chodci a cyklisti někde nelegální a dávají si tam větší pozor, jsou ve větším bezpečí. Protože pokud se spoléhá bezpečnost pouze na automobilisty, bez hrubé síly retardérů, není to ono, z řady důvodů.

> V Nizozemsku mají na cyklostezkách problém se skútry s maximálkou 45 km/h

Ten článek na Copenhagenize si explicitně stěžuje na elektrokola jedoucí 25. Já v Praze jezdím po rovině i 30 (na ne-elektrokole), a to nejsem žádný sportovec.