Odvrácená strana svodidel

Svodidla jsou bezpečnostní prvek zajišťující, aby auta, nad nimiž řidič ztratí kontrolu, zůstala ve vozovce, nepadala z mostů, případně nenarážela do billboardů. Potud dobré. Každé svodidlo má ale i svou druhou stranu, odvrácenou od vozovky. Je-li podél silnice křoví, tak na zadní straně svodidel příliš nezáleží. Často ale bývají za svodidly úzké chodníky či cyklostezky. Jak vnímá „druhou stranu svodidel“ cyklista? Podívejme se na jednotlivé variace svodidel a dopravních zábradlí, jak je v Praze můžeme najít.

Dopravní zábradlí

Předstupněm ke svodidlům je dopravní zábradlí. To zpravidla slouží jako zábrana, aby lidé nevstupovali do vozovky v místech, kde sice jít potřebují, ale bylo by to v konfliktu s automobilovou dopravou. Tomu se odborně říká „zajištění bezpečnosti chodců,“ a historicky se to dělalo například u zastávek, kde je hnusný podchod. V současnosti je dopravní zábradlí nostalgickým opatřením, ovšemže s poněkud houževnatým životem, protože s jeho zrušením musí souhlasit policie.

Na snímku vidíte zábradlí hned v několika provedeních – klasické, na ostrůvku s panely proti cákající břečce, a vlevo přenosné na cityblocích. (Foto Václav Kříž, dále „VK“).

Klady:

• Díky souvislé horní hraně se nemáte na co nabodnout, nanejvýš se odřete. Přelet přes řidítka do vozovky je také dost nepravděpodobný.
• Můžete k němu přivázat kolo.
• Ve srovnání se svodidly vypadá ještě vcelku městotvorně.

Zápory:

• Brání přecházení a přejíždění silnice v místech, kde by to člověk zrovna potřeboval.
• Nebrání šílencům narvat to v devadesátce na chodník.

Co zlepšit:

• Nezřizovat tam, kde to není zoufale potřebné (což není skoro nikde).

Klasické svodidlo

Klasické svodidlo umožňuje jízdu na kole v jeho těsné blízkosti, při vyhýbání můžete dokonce vystrčit řidítka až nad něj. V místech, kde se počítá každý decimetr, je to fajn. Obrovským problémem jsou ale nosné sloupky, které má svodidlo směrem od vozovky. A ty rozhodně nejsou bezpečné.

Ze zkušenosti víme, že si o ně můžete štrejchnou pedálem, v horším případě roztrhnout brašnu. Následky setkání brašny se sloupkem v malé rychlosti ostatně vidíte na následujícím snímku. Vezmete-li potom takový sloupek čelně, tak jednak skoro jistě ohnete vidlici, jednak máte skoro jisté, že skončíte i s kolem na silnici. Nedej bože, abyste jej vzali hlavou. A až se budete zakrvácení sbírat ze země, asi vám nepomůže předchozí sdělení oficiálních míst, že takto realizovaná svodidla jsou přesně podle normy.

Brašna roztržená o svodidlový sloupek. (Foto Petr Dlouhý)

O všech svodidlech navíc platí to, že jasně říkají: „Tady nejste ve městě, chovejte se tu jako na závodní dráze“. Svodidla také zpravidla cyklistovi brání vjet na silnici – kam normálně může a často by i potřeboval. Problém je to třeba na Nuselském mostě, kde se kvůli svodidlům nedá z cyklostezky na Praze 2 legálně pokračovat jinak než sousedními ulicemi. Nebo jižně od Vyšehradského tunelu, kde vás svodidla a neexistující nájezd na stezku nutí jet zbytečně ve vozovce stovky metrů podél cyklostezky. Nutno podotknout, že takový stav zbytečně omezuje i řidiče.

Uvnitř města je proto zřizování svodidel naprosto nežádoucí. Svodidla mají v městském prostředí snad ještě nějaké ospravedlnění na některých mostech. I tam by ale měla být osazována řešení přijatelná i architektonicky, zvlášť, je-li vedle chodník.

Klady:

• Nízká výška umožňuje jízdu s řidítky nad okrajem svodidel.

Zápory:

• Sloupky jsou skutečně nebezpečné, něco si o ně roztrhnete.
• Brání v přesunu mezi silnicí a cyklostezkou, omezují průjezdnost území.

Co zlepšit:

• Nezřizovat v městském prostředí.
• Doplnit vodící lištou či drátem tak, aby byli cyklisté vedeni mimo profil, do kterého zasahují sloupky. Nějak takto:

(Vizualizace: svodidla-omo.cz)

Svodidlo s betonkem

Na mostech se požaduje zvýšené zabezpečení, protože je přece jenom žádoucí, aby z mostů kamiony nepadaly. Na mostě Průmyslového polookruhu je to řešeno umístěním svodidel na betonový profil. Stejné řešení bývalo i na Nuselském mostě. Je to řešení pro chodce i cyklisty nejvhodnější.

Svodidla na mostě Průmyslové přes údolí Rokytky. Cyklisty sporadicky užívaný chodník je pro jízdu na kole komfortní díky betonovému profilu, na který je svodidlo připevněno. (Foto VK)

Stejným způsobem bylo až do nedávné rekonstrukce instalováno svodidlo na Nuselském mostě. Při vyhýbání chodcům či cyklistům umožňuje tento profil bezpečnou jízdu s řidítky „nad svodidlem“ (Foto VK).

Klady:

• Chrání cyklisty před čelním nárazem do sloupků svodidel.
• Umožňuje jízdu těsně podél svodidla (řidítky „nad“ svodidlem).
• Chrání pěší i cyklisty od pocákání slanou břečkou ze silnice.

Zápory:

• Nezajišťuje dostatečnou ochranu před pádem z mostu podle současných norem.
• Chodník podél vozovky se automaticky nesolí břečkou odstřikující od vozidel a musí se udržovat zvlášť. Břečka pak stéká zpět na vozovku a při špatné údržbě postupně ucpává odvodnění rychleji, než kdyby se vypařovala na chodníku.

Co zlepšit:

• Není třeba nic, řešení je z hlediska cyklodopravy vyhovující.

Svodidlo na betonové podestě je z hlediska komfortu cyklistů a využití šířky chodníku či stezky nejvýhodnějším řešením. Jiná technická řešení na montovaných ocelových svodidlech by se měla pokoušet tuto funkčnost napodobit.

Svodidlo se zábradlím směřovaným k cestě

S tím, že na druhé straně svodidel se vyskytují chodci a cyklisté, se projektant někdy vypořádá doplněním ochranného zábradlí. Kde je místa dost, je řešení vyhovující. Někdy je ale výsledkem naprostá absurdita, jako třeba masivní svodidla a zábradlí v Povltavské ulici, která tam od roku 2008 oddělují chodníkovou stezku od (ano, je to tak!) cyklopruhu. O stezce jsme psali už v roce 2009.

Svodidla se zábradlím v Povltavské.

Výška zábradlí je přesně ve výšce řídítek, použitelný profil stezky pro cyklisty je tak oproti řešení se svodidly užší přibližně o půl metru. Takto zúžená stezka pak nemůže být obousměrná, a proto je ve vozovce zřízen cyklopruh. Zábradlí navíc není svislé, ale je vykloněné směrem k chodníku, což ubírá dalších 20 centimetrů. V tomto konkrétním případě je chodník tak úzký, že téměř neumožňuje bezpečné míjení chodce a cyklisty, přitom právě zábradlí ubírá cenného půl metru, který by zde byl pro ten účel dostačující.

Klady:

• Bezpečné oddělení chodců a cyklistů od vozovky.

Zápory:

• Oproti běžným svodidlům zužuje profil použitelný pro jízdu na kole zhruba o půl metru.

Co zlepšit:

• Zábradlí naklonit tak, aby směřovalo do vozovky a získalo se tak 20-30 cm šířky na vyhýbání. Případně zábradlí demontovat a zřídit běžná svodidla s vodícím páskem (viz výše).

Svodidlo se zábradlím směřovaným do silnice

Na zrekonstruovaném Nuselském mostě se setkáváme s další podobou svodidel, jejichž vyvýšené zábradlí slouží jako další zábrana před vyjetím vozidel ze silnice a případným pádem na střechy nuselských činžáků.

Rozdíl oproti dřívějšímu řešení je značný. Chodník je sice širší asi o 10 až 20 cm oproti variantě se zábradlím směřovaným do stezky, stejnou vzdálenost ale pro jízdu na kole ubírá vytažení svodidel do výšky řídítek. Zásadním problémem je absence vodícího zábradlí na straně cyklostezky. Při těsném vyhýbání s chodci tak hrozí, že si na kole „štrejchnete“ nikoliv brašnou či pedálem, ale rovnou řidítky, což vás tedy ze sedla vyhodí naprosto spolehlivě. V lepším případě zametete chodník, v horším si rozbijete hlavu o další sloupek.

Klady:

• Stejné jako v případě zábradlí vykloněného k chodníku.

Zápory:

• Oproti běžným svodidlům zužuje profil použitelný pro jízdu na kole zhruba o půl metru.
• Nebezpečné provedení sloupků vytvářejících riziko vražení řidítky do sloupku při vyhýbání.

Co zlepšit:

• Zábradlí doplnit vodícím páskem ve výšce řidítek, nebo alespoň zábradelní výplní, kterou výrobce svodidel nabízí – viz vizualizace.

(Vizualizace: svodidla-omo.cz)

Svodidlové anabáze

Dovolím si teď prezentovat dva příběhy ignorace cyklistů poté, co jsme se já a kolega z Prahou na kole Petr Dlouhý pokusili upozornit na problémová svodidla oficiální místa.

Petr Dlouhý napsal na městský portál zmente.to ohledně výše ukázaných svodidel na A22 v Braníku, včetně hmotné škody, která svodidla způsobila na jeho brašně. A dozvěděl se, že svodidla jsou podle normy. Jediné, co by se dalo udělat, je nainstalovat další svodidla směrem do chodníku (a učinit tak vzájemné vyhýbání cyklistů prakticky nemožným).

Já se věnoval Nuselskému mostu. Dotázal jsem se stylem „běžný občan“ – také trochu jako test toho, jak portál zmente.to s běžnými občany nakládá. Navrhoval jsem betonová svodidla, která jsem nesprávně pojmenoval jako citybloky. Takže jsem dostal odpověď, zahrnující zhruba tři body:

1. Zábradlí do svodidel doplnit nelze, nebylo by to v souladu s normou.
2. Původní svodidla nebyly žádné citybloky, ale pevné svodidlové zídky.
3. Pevné svodidlové zídky se odstranily také proto, že se u nich ucpávalo odvodnění. Správný způsob odvodnění tedy není zajistit údržbu odvodňovacích kanálů, ale nechat solanku cákat na chodce a cyklisty. Holt Nuselák je dálnice a hotovo.

Odpověď, zejména v prvním bodě, mě zklamala. Zapátral jsem proto na webu a nalezl firmu, která nejspíš na Nuselský most svodidla dodala – včetně nabídky na výplně, které výrobce nabízí hned ve čtyřech provedeních (vodorovné mříže, svislé mříže, síť a tahokov). Napsal jsem tedy na portál zmente.to odpověď, že dle mého názoru je možné danou problematiku řešit těmito konkrétními výplněmi, což dokládám odkazem na stránku výrobce. V komentářích pod článkem můžete hádat, co se od té doby stalo…

Vzdávat se ale nebudu. Napsal jsem si výrobci o dobrozdání, zda je technicky možné výplně do svodidel doplnit. A až jej dostanu, vezmu to na cyklokomisi. A mezitím uvažuji o vytvoření dočasné vodící linie tím, že na svodidla ze strany chodníku navážu prádelní šňůry. Jediné, co mne od tohoto záměru zatím odrazuje, je skutečnost, že bych jich potřeboval asi 800 metrů.