Na kole s dětmi po jihovýchodní Praze

Nechcete se tísnit na modřanské stezce, seznámit se s méně známými pražskými cyklostezkami, vyhnout se rušným komunikacím a projet se třeba i s dětmi? Nabízíme vám tip na okružní výlet přes centrum a jihovýchod Prahy, s pohodovou délkou 45 kilometrů, nijak zvlášť vražedným převýšením a zvládnutelný i pro děti ve věku kolem osmi let, ovládají-li jízdu v klidnějším provozu. Výlet si naše rodina v praxi ověřila, pro vaše použití nabízím trasu včetně popisu možných alternativ.

Celou trasu v naší mapě si můžete prohlédnout zde.

Začít a skončit je možné kdekoliv na trase. Osobně doporučuji jet proti směru hodinových ručiček, pak je většina trasy mírně z kopce nebo s malými převýšeními, a jediné vydatné stoupání v Krčském lese s dětmi vystrkáte. Výlet je ale rozhodně možné jet i opačným směrem.

Jižní Město – Hostivař – Dolní Měcholupy

Začneme na konečné metra C na Hájích, na konci centrálního parku u Komunitního centra matky Terezy a křižovatce cyklotras A21 a A22, v nadmořské výšce 310 m. Opatovskou ulici můžete buď podejít podchodem (schody s rampami), nebo překonat přes kruhový objezd – z kopce to jde.  Po trase A21 sjedeme k developementu Milíčov, kterým můžeme projet po nové stezce.

Stezka byla nedávno napojena až na chodníky kolem Milíčovského vrchu. Milíčovský vrch je zajímavou ukázkou „městské džungle“ s dost neuvěřitelnou historií vzniku. Vrch vznikl uměle jako navážka ze staveniště sídliště Jižní Město, která byla následně kultivována výsadbou z tehdejších zahradnických přebytků. Haldu objedeme zleva, jsme na cyklotrase A216. Na konci haldy odbočuje stezka vlevo přes malý brod potoka pramenícího vlevo od haldy a dovede nás k zooparku hospodářských zvířat na Milíčově. Zde pokračujeme po trase A226 k autobusové smyčce Jižní Město a dále dolů k retenční nádrži nad vchodem do koupaliště. U nádrže se nachází oblíbené občerstvení.

Po panelové cestě dojedeme až na hráz Hostivařské přehrady, za kterou se dáme vlevo po klesající asfaltové cestě vedoucí do údolí Botiče, ta se nakonec stane hostivařskou ulicí U Břehu. Zde jsme v tomto úseku nejníže, ve 230 metrech.

Foto Václav Kříž

Přes Hostivař se můžeme dostat několika způsoby, celkem pohodlné je dojet na Hostivařské náměstí ulicí U potoka, Švehlovu překřížit s využitím přechodů a ulicí Hostivařskou dojet k železniční trati a pak kolem staré nádražní budovy k nové stanici, jejíž podchod je pro překřížení trati pohodlnější než lávka se schody na konci Hostivařské. Navíc si tak zkrátíme jízdu po rušnější ulici U Továren – na silnici do Měcholup můžeme najet až uličkou Poslední.

Rušnější úsek Dolnoměcholupské má nepříjemné přemostění přes bývalé vlečky. Menší děti mohou jet až téměř k mostu po chodnících, stoupání v provozu se ale nevyhnou, buďte proto opatrní. Dvě stě metrů za mostem pak odbočujete vlevo na docela přehledné křižovatce, což můžete podle schopnosti dětí a aktuální intenzity provozu využít k nácviku vzorového levého odbočení. Od Botiče jsme vystoupali do 260 metrů a budeme opět klesat.

Dolní Měcholupy – Hostivice – Hloubětín

V Dolních Měcholupech se napojíte na trasu A44. Ta vede zpočátku obytnou zónou se širokou nabídkou dlážděných retardér, potom musíte překřížit Kutnohorskou. Za dobře chráněným nesignalizovaným přechodem začíná luxusní cyklostezka, po které (s pouhými třemi kříženími se silnicemi) urazíte mírným klesáním podél Hostavického potoka následujících pět kilometrů.

Cyklostezka z Dolních Měcholup do Dolních Počernic.

První část z Dolních Měcholup k rybníku Slatiny bývá oblíbená i bruslaři. Podjedete Štěrboholskou radiálu. Trochu opatrnosti vyžaduje křížení ulice Národních Hrdinů. Před Jahodnicí se vlevo nachází výsypka s rekreačním bruslařským oválem. Povrch se zde mění na mlatový. Kousek před Českobrodskou se po pravé straně nachází dětské hřiště vhodné pro oddychovou zastávku. Před Českobrodskou ulicí odbočíte doleva a po stezce dojedete k jahodnickému Albertu.

Od Českobrodské ulice pojedete v provozu, který je ale o víkendech slabý. Už samotné překřížení Českobordské můžete provést bez větších potíží buď po východním přechodu nebo v provozu, následuje podjezd dvou železničních tratí a vjezd do Hostavic.

Křížení Českobrodské ulice na Jahodnici. Foto Václav Kříž

V Hostavicích se dá odpočinout v parku, je tu také prodejna kol a cykloservis Dressler. Odbočíte vlevo do ulice Pilské (a dále Froncovy), na trasu A25. Ulice je o víkendech klidná, ve všední dny, dojde-li k zácpě na sousední Českobrodské, se tu zvýší výskyt „wazerů“ předjíždějících zde kolonu bez velkého ohledu na třicetikilometrový rychlostní limit.

Na začátku Kyjí se můžete rozhodnout, zda centrum obce objedete zprava po značené trase A25, nebo se podíváte k cennému románskému kostelu ve středu obce, ovšem za cenu malého kopečka a zcela přehledného křížení Broumarské. Po legalizovaném chodníku podél této ulice pak můžete dojet zpět na značenou trasu.

Románský kostel sv. Bartoloměje , Praha – Kyje, Wikimedia Commons, Autor Karelj, licence CC BY-SA 3.0.

Po trase A25 projedeme ulicí Tálinskou, procházející starší osadou Aloisov, a čeká nás po delší době první strmější stoupání Oborskou na hřbet oddělující Kyje a Hloubětín (převýšení je asi 20 metrů, s vrcholem ve 235 metrech). Sjedeme do ulice V Chaloupkách, kde opustíme trasu A25 a ulicí Hloubětínskou sjedeme k trase A26. Odbočení je dost nenápadné do vjezdu oploceného areálu. Jsme ve výšce 200 metrů a nyní se budeme velmi dlouho pohybovat téměř po rovině.

Odbočení trasy A26 do areálu hřiště v Hloubětíně (Trasa výletu přichází zleva). Foto: mapa Prahou na kole / JM

Hloubětín – Vysočany – Libeň – Karlín

V samotném Hloubětíně je nejobtížnějším úkolem dostat se na cyklostezku Rokytka, která přechází Poděbradskou ulici dlouhou lávkou. Budete-li se držet značené trasy, nevyhnete se schodišti. Schodům se ale dá vyhnout, pokud Poděbradskou překřížíte na velké křižovatce s Kbelskou a na stezku vyjedete po původně gerilové pěšině poblíž vjezdu do cementárny.

Gerilový vjezd na stezku Rokytka. Nyní je již oficiálně upraven. Foto Václav Kříž

Následují dva kilometry luxusní cyklistické dálnice Rokytka, na které za pěkného počasí bývá velmi živo. Stezka je ale velice pěkná. Na vyústění Podkovářské ulice je občerstvení, kde se dá na chvíli zastavit. Stezku zakončuje visutá lávka u věžového domu Eliška na křižovatce Freyovy a Ocelářské, za kterou sjedete na úroveň Rokytky.

Visutá lávka stezky Rokytka přes ulici Ocelářskou.

Stezka podél Rokytky je stále dál do Libně vedena mimo provoz, je na ní ale několik drobných problémů. Orientačně je náročné dostat se do podchodu ulice Čuprovy u bývalé usedlosti Kolčavka. Na libeňském Elsnicově náměstí probíhá aktuálně rekonstrukce, po které budou cyklisté převedeni na severní chodník a zruší se nepřehledný přejezd pro cyklisty na západní straně náměstí. Na Elsnicově náměstí se nachází známé občerstvení U žabáka.

Po trase A26 dojedete až k ústí Rokytky, kde se dáte vlevo přes protipovodňovou přečerpávací stanici a po trase A2 pokračujete do centra. Vyjma krátkého úseku v ulici Menclově se jedná o cyklostezku. Hned za Menclovou je vlevo lapidárium sportovních soch Zdeňka Němečka, včetně sochy cyklistického pelotonu.

Větší část mlatové stezky z let 2005-6 je v dost špatném stavu. Část stezky bude proto letos z iniciativy Prahy 8 upravena do asfaltu. Po levé straně můžete sledovat pokračující výstavbu Karlína. Za odbočkou k přístavu do Holešovic se pak nachází příjemné oddychové místo Přístav 18600.

Průjezd centrem

Chybějící souvislý a bezpečný průjezd centrem je zásadní bariérou cyklistické dopravy v Praze. Jako výletníci s dětmi máte v chybějícím úseku mezi náplavkami několik ne zrovna nejlepších možností. Jednou z nich je, že dojedete po náplavce co nejdál, tedy až na konec Alšova nábřeží do Veleslavínovy ulice, a kilometr k mostu legií prostrkáte pěšky. Druhou možností je zajížďka přes Kampu, na které je ale povícero problémových míst. Konečně třetí možnost vidíte v mapce výše. Za Ministerstvem dopravy odbočíte na stezku v ulici Lannova. Potom už v provozu odbočíte vlevo do Revoluční a pokračujete přímo.

Revoluční ulice. Jízda přímo je s řazením do levého pruhu, ale předtím je průjezd kolem zastávky, takže prostě můžete vlevo zůstat. Foto Václav Kříž.

S doprovodem rodičů je toto pro děti celkem dobře zvládnutelné – rozhodně lépe než Smetanovo nábřeží, kde musíte jet v tramvajových kolejích v silném provozu. Stejně tak Příkopy a dolní Václavské náměstí. Troufáte-li si, můžete dojet k Novoměstské náplavce ulicemi Vodičkovou a Myslíkovou. Výhodou je slabý automobilový provoz, nevýhodou tramvajové koleje, které musíte mít dokonale zvládnuté na to, abyste na nich ještě dokázali dirigovat děti. Rozhodně je to ale nejrychlejší. Jinak se dá prostrkat Národní v protisměru a vzít to kolem Národního divadla s převedením kola přes křižovatku.

Na konci Myslíkovy ulice zůstanete v tramvajových kolejích a v křižovatce projedete přímo na náplavku. Foto Václav Kříž.

Na Novoměstské náplavce očekávejte za pěkného počasí davy lidí až k neprůjezdnosti. V sezóně 2018 zde navíc bude probíhat rekonstrukce kójí, což může znamenat další omezení. Mimo to zde kvůli rekonstrukci neotevře oblíbený Bajkazyl, který jinak nabízel možnost nouzové opravy i občerstvení. Za náplavkou prochází cyklostezka A2 Vyšehradským tunelem, kde je příkaz vést kolo a v sezóně se u něj občas vyskytují policejní kontroly.

Podolská stezka A2 a odbočka A22 na Jižní Město

Páteřní cyklostezku A2 jižně od centra zná asi každý. Na stezku A22 se dostanete, když za Barrandovským mostem odbočíte vlevo do podchodu u tramvajových zastávek Pobřežní cesta. Jsme zde zhruba ve 190 metrech a budeme mírně stoupat. Za podchodem je vlevo rozlehlé oplocené dětské hřiště – dobrá možnost udělat si pauzu. Od něj pokračujete vpravo po cyklotrase A22 prakticky až do konce okruhu. Odsud až na Chodov je trasa buď po cyklostezkách, nebo ulicích s minimem provozu. Křížení ulic Na Strži a Vídeňské je signalizované, přejezd přes Vrbovu je dělený ostrůvkem.

Stezka kolem hřišť v Braníku. Foto Václav Kříž.

V Michelském lese se nachází nejvydatnější stoupání z celého výletu. – z 220 na 300 metrů.  Po značené trase se sestává z několika úseků se sklonem až 12 %, což není pro děti nic moc – a to ani když je máte ve vozíku. Spodní strmé stoupání hned na začátku lesa je možné objet zleva, budete-li se za Vídeňskou držet ulice U Michelského lesa. Na značené trase je ale zase hřiště, kde se dá udělat přestávka. Horní krpál od Nosálu až na vršek stoupání se dá řešit částečně objížďkou po cestě vlevo kousek za začátkem stoupáku. Sklon je mírnější, je zde ale horší povrch. Po vystoupání na kopec je možné občerstvit se ve srubu Gizela.

Za lesem jsme již opět na Jižním Městě, konkrétně poblíž obchodního centra Chodov a stejnojmenné stanice metra. Centrum bylo nedávno rozšířeno a je možné dojet na kole až k němu. Průjezd po trase A22 je pak souvislý, hlavní ulice překonáte převážně po přejezdech pro cyklisty. Po lávce přes D1 pak vjedete do domkové zástavby starého Chodova.

Cyklostezka kolem OC Chodov – zde jako pěší zóna s patnáctikilometrovým limitem.

Budete-li se držet značených tras, sjedete zbytečně dolů a nahoru. Lepší je odbočit za lávkou vpravo do první ulice (Zakouřilovy) a po cca 700 metrech vlevo do ulice U Kolonie. Navíc zde (na rozdíl od Starochodovské) nejezdí prakticky nic. Přijedete k metru Opatov, a za vestibulem už začíná centrální jihoměstský park. Ten také nabízí několik hřišť.

Rozhraní staré a nové části centrálního parku na Praze 11. Foto Václav Kříž.

Kam příště?

Tím je popis výletu u konce. I v Praze se dají najít výletní trasy přijatelné pro jízdu s dětmi, na kterých solidní cyklostezky už převáží těch několik problematičtějších úseků. A nemusí to být přímo podél Vltavy. Můžete-li doporučit vlastní trasu, na kterou se v Praze vydáváte s dětmi, klidně ji doporučte v komentáři pod článkem.