Hned na úvod musím něco přiznat, nemám totiž nijak blízký vztah ke svému kolu. Mám k němu asi takový vztah jako k tramvaji nebo metru, prostě na něm jezdím po městě. Nic víc. Občas, asi tak jednou za rok, s ním ještě vyjedu za hranici města na výlet. Kolo pro mě rozhodně není sportovní pomůcka, ale dopravní prostředek. Podle této zásady si také vybírám oblečení, ve kterém na kole jezdím.
Čili vlastně nijak. Stejně jako si na sebe neberu speciální kalhoty podle toho, zda pojedu tramvají, stejně jako doma nemám speciální svetr do metra anebo závodní rukavičky do auta. Chci jednoduše jezdit v oblečení, ve kterém budu pak sedět v práci. A vzhledem k tomu, že pracuji v korporátním prostředí, to znamená, že docela často jezdím na kole v business casual stylu. To znamená oblek a košile. Chci prostě být dobře oblečený a na kole jezdit ve stylu Cycle Chic.
Veškeré fotografie: Free Circle, Salim Issa.
Člověk by si myslel, že v době, kdy do práce na kole jezdí více a více lidí, by pro lidi jako jsem já měla existovat široká nabídka oblečení. Lidé znalí české cyklistické scény ale vědí, že u nás bohužel stále dominuje představa, že kolo je sportovní pomůcka a jako taková musí sloužit i cestou do práce. V ulicích Prahy tak narážíme stále ještě převážné na cyklisty v cyklodresech a trh s oblečením pro lidi jako jsem já je nevyhovující a v plenkách.
Ne že by neexistovaly módní značky pro cyklisty. Ty u nás existují, příkladem může být Segra Segra. Jejich kolekce jsou hezké, ale je na první pohled vidět, že se jedná o cyklistické oblečení – mající extra prvky, které podle mého názoru naprosto zbytečně vycházejí nikoliv z potřeby dobře vypadat, ale z potřeby dostat do kalhot alespoň nějaký kus gumy z duše nebo narvat do nich reflexní prvky, aby to mělo jednoznačný odkaz na cyklistické prostředí. V korporátním meeting roomu ale kusy gumy na saku anebo reflexní prvky na kalhotách rozhodně nepotřebujete.
Moje reakce na informaci o existenci značky Free Circle byla dost vlažná. „Dělají oblečení pro městské cyklisty,“ bylo mi řečeno a já si představoval další mega-úzké kalhoty s kusem gumy a reflektory na nohavicách. Když jsem šel na jejich webové stránky, viděl jsem sice krásné obleky, ale marně jsem hledal sekci „pro cyklisty“. Než jsem pochopil, že právě ty krásné obleky jsou to oblečení pro cyklisty. A tak jsem si přes kamarádku domluvil zapůjčení několika kusů oblečení od Free Circle, abych o nich napsal recenzi.
Free Circle patří do skupiny firem, které dominuje Nano Energies, energetická firma zaměřená na zelenou energii. Jejich management má trochu jiný pohled na svět, než obecně manažeři firem mívají, a z této filozofie se zrodila i značka Free Circle. Ředitel Petr Rokůsek narazil na stejný problém jako já – chtěl jezdit elegantně oblečený na kole. Bez kompromisů. A protože je na rozdíl ode mne podnikatel, šel na to podnikatelsky a začal oblečení vyrábět.
Najal si na to návrhářku Moniku Drápalovou, samotné zboží se pak šije zde v Česku ze švýcarských látek firmy Schoeller, která se zaměřuje na funkční oblečení. Protože obleky od Free Circle jsou funkční.
Já měl možnost během tří měsíců vyzkoušet jeden oblek, jednu vestu a pláštěnku. Jezdil jsem v nich v zimě i v červnu. V dešti, pod nulou i skoro ve třiceti stupních. Hned na úvod nastal trochu problém s velikostí. Já měřím metr devadesát dva. Free Circle je ale stále ve fázi prototypů, takže jsem musel jezdit v obleku, který je asi o číslo menší než ten, který bych býval potřeboval. Nevadí, vzal jsem si pokaždé hodně výrazné ponožky a vypadalo to jako Fashion Statement, nikoli jako krátké kalhoty.
Jeden z požadavků, který jsem na cyklistický oblek měl, a sice aby si ho vlastně nikdo nevšiml, se nesplnil. Ale v pozitivním slova smyslu. Skoro všichni mi chválili, že mám super oblek. Když jsem jim řekl, že je to cyklo-oblek, nechtěli tomu věřit. Musel jsem demonstrovat funkční materiál, který lze roztáhnout do všech stran a který má skryté reflexní prvky, které ale nemusíte používat. V práci na mítinku nikdo nic neříkal, měl jsem prostě oblek jako každý jiný. V této zkoušce tedy oblek Free Circle obstál na jedničku.
Oblek je na pocit velice příjemný. Materiál pěkně sedí na těle, díky stretch-vlastnosti neplandá za jízdy. Díky funkční látce ale také na těle nelepí. Nohavice drží formu, takže nehrozí, že se látka zachytne v řetězu a roztrhne se. Nejsou přitom ale ani přespříliš úzké, takže ani nevypadáte jako z nějaké Ramones Tribute kapely. V zimě oblek hřeje, materiál je přece jen trochu silnější. V létě jsem po jízdě sice měl trochu vlhká záda, nebyl jsem ale zdaleka tak zpocený, jako bych byl v normálním obleku. Funkční košile zatím Free Circle bohužel nevyrábí.
Vesta je praktický módní doplněk. Buď si ji oblečete pod sako jako oblek s vestou – to bych ale vzhledem k silnějšímu materiálu doporučil spíš v zimě nebo na podzim – anebo si vestu můžete vzít k džínám přes triko, polo triko, případně přes ležérní košili.
Měl jsem zapůjčenou i pláštěnku, která – abych byl upřímný – vypadala na mě příliš vesmírně. Je to kus z haute couture, který se ale nehodí úplně do korporátu. Spíš do nějakého Britpop videa. Je krásná, stříbrná a svítí. Je také příjemná, v zimě zahřeje a i při nízkých teplotách stačila přes oblek, aby mi nebyla zima.
Musím ale také dodat několik černých teček. Začneme u saka a u vesty. Ty mají jednu obrovskou nevýhodu, kterou poznal každý, komu jsem sako trochu blíže ukázal: chybí v nich totiž vnitřní prsní kapsa. Tedy kapsa, kterou má každé sako a do které si dávám mobil i vizitky, stejně jako asi dalších pár miliard lidí. Protože úschova mobilu do kapsy od saka je u mě takový ten zcela automatický pohyb, na který moc nemyslíte, mobil mi několikrát spadl, protože tam ta kapsa prostě nebyla.
Sako má sice kapsu na prsou zvenčí, ta je ale na saku přišitá v uhlu 45°, což je modní statement, ale nepraktické rozhodnutí. Při jízdě na kole je totiž člověk v mírném předklonu a spodní hrana kapsy je dost nízko na to, aby z ní již mohly začít věci vypadávat. Stejný problém jsem měl s kapsami u kalhot, ze kterých mi také padaly třeba drobné. Módní statement najdeme také na ramenou saka, kde je přiznaný jiný materiál. To sice zvyšuje komfort při jízdě, znamená to ale, že sako přeci jen na sto procent nevypadá jako každé jiné sako. Je to ale jen malý rozdíl.
Velké plus ale je, že když jsem zapůjčené oblečení musel bohužel vrátit, lidé z Free Circle velice pečlivě poslouchali moji zpětnou vazbu a dělali si poznámky. Je tedy vidět, že z jejich strany je snaha vytvořit opravdu takové oblečení, které bude přizpůsobeno jízdě na kole. Určitě jim prospěje víc testování v terénu.
Na závěr se také musím vyjádřit k tomu, na co se teď asi všichni ptáte. Na cenu. Ta je vysoká. Cenovka je vyšší než mají běžné obleky. Oblek vás vyjde na minimálně osmnáct tisíc. Bunda na čtrnáct tisíc. Ano, cena obleku je stejná jako u obleku na míru, ale i na ten mnoho lidí nemá. Dá se tedy očekávat, že na Free Circle narazíme spíše v Kodani, Berlínu či Amsterodamu. Anebo to bude pro někoho, kdo si k tomu přikoupí Favorita za sto tisíc anebo Specialized elektrokolo za dvě stě.
Pokud to ale s městskou cyklistikou berete vážně a musíte pracovat v obleku, tak se určitě jeden kus od Free Circle hodí.
Jan Krčmář je autorem a konzultantem na volné noze. Zaměřuje se na témata energetika a komunální politika. Vyrostl ve Vídni, v Praze žije od roku 2006. V roce 2012 působil v rámci stipendia „Rok Jinak“ v Auto*Matu. V samém roce začal jezdit v Praze na kole.
Editace 15. 7. 2017: Jméno energetické firmy Petra Rokůska je Nano Energies, nikoliv Nano Energy. V následujícím odstavci bylo také uvedeno, že zboží vyrábí ve Švýcarsku firma Schoeller – zboží je však vyrobeno v Česku. Švýcarská firma Schoeller je výrobce látek, ze kterých je kolekce ušitá.
Milan 7. 7. 2018, 22:11
Košile jsou tragédie. To je tak na panáka, co někde postává, pomalu se pohybuje anebo větší pohyb dělá jen klimatizovaným autem. Pokud nevyřeší košile, je to celé k ničemu. Jinak je to přístup správný, až na tu cenu, která s každodenním používáním nemá mnoho společného. Přece jen opotřebení je na kole větší než v osobním autě nebo MHD.
Nejsem extra příznivec cyklooblečků, ale léta praxe mne k nim dovedla. Pouze vložkám se vyhýbám, co to jde (na koženém sedle úplně). Jednak to cyklooblečení vydrží (džíny se o sedlo rychle prodřely) a má přijatelné vlastnosti při nošení (džíny jsou v zimě jako prkno a do nohavic podfukuje, velký rozdíl je větrání, odvod potu).
Záleží, jaké trasy kdo jezdí. Pokud je to ale v plném provozu s auty a jsou v tom i jízdy na nenacvičená místa nebo cesty s větším nájezdem kilometrů, je v pražských podmínkách cyklooblečení logickou volbou. Pokud to někdo kritizuje, měl by svou pozornost obrátit ne na cyklisty, ale na podmínky, ve kterých se v Praze jezdí.
újezďák 10. 7. 2018, 16:06
Úplně nedávno jsem si prošel , vlastně úplně náhodou nabídku v USA, při návštěvě jednoho z tamních obchodních center, obecně můžu říci, že oblečení na cokoliv je tam v zásadě levnější než u nás ale asi to neplatí pro oblečení na kolo co " dopravní prostředek do korporátu" . Obecně bych to definoval, že toto oblečení tam bylo cca 2 až 2,5x dražší než obyčejný bussines causal stejné značky vedle.
To mě při riziku poškození oblečení celkem nechalo chladným.
Milan : ona je to i otázka míry tolerance okolí , případně osobnostní charakteristiky člověka-cyklisty.
Jobs se nemyl a bylo mu úplně jedno, jak to cítí ostatní, je tedy možné, že i nás v korporátu manager s vhodným postavením může na poradě být v opoceném a zaprášeném oblečení a nikdo se neodváží říci ani slovo :), ale třeba u nás na openspacu to kolegyně prostě netolerují ani nadřízeným.... natož nám obyčejným kolegům :)
Osobně bych musel mít na každý den jiný oblek, nebo ho každý večer vyprat a usušit , snad jen ve výjimečných dnech , kdy je teplota řekněme 10-15 stupňů, bych si ho mohl vzít pár dní po sobě . Jinými slovy musel bych zkonzumovat/ spotřebovat mnohem zboží a víc energie než je nutné při převlékání v práci .
Navíc představa, že jedu svých každodeních 50 km v předraženém funkčním obleku, byť smart causal mě přijde vysloveně směšná. Po čtvrt století v managerském prostředí rozhodně netoužím prodlužovat dobu " pěkného oblečení a bot " ani o minutu, natož o dvě hodiny za den.
Chápu, že někteří to mají jinak a bez lakýrek,luxusních ponožek, kravaty a saka se necítí být člověkem, ale myslím si, že je to časem taky přejde ....
Milan 10. 7. 2018, 23:37
Ad Újezďák
Ony jsou to trochu jiné světy.
Krátká nenáročná trasa
Pak je skoro jedno, v jakém oblečení se jede.
Delší nebo náročnější trasa 1
Je nutné sportovní oblečení. Pokud je to pouze o dojíždění do práce, je optimální varianta se v práci převléci. Také to tak dělám.
Delší nebo náročnější trasa 2
Pokud je cíl / zastávka mimo domov nebo vlastní kancelář, vzniká problém. Já to řeším aspoň výměnou trička nebo polokošile, což ale znamená někde v roští po cestě nebo na WC v místě dojezdu, je to složité. No a nebo holt na kole vůbec nejet, což taky někdy musím udělat, protože by se to společensky prostě neustálo.
Kdybychom měli lepší infrastrukturu a lepší nabídku společensky přijatelného cyklooblečení, odpadla by část komplikací a bylo by méně situací, kdy musím kolo škrtnout.
újezďák 11. 7. 2018, 09:27
Milan, jo manželka jezdí celoročně do práce cca 2,5-3 km jedna cesta :)a navíc může být v práci v džínách a tričku nebo krátkých kalhotech či sukýnce, čil nejede na kole jen když opravdu děsně leje, je ledovka nebo mrak sněhu nebo mráz pod -10 bych tak řekl....
Obecně pokud jsem v postavení klient, ta to moc neřeším, v bance kde mám účet už si na mě zvykli, dokonce si kolo beru dovnitř a oni už ani neprskají jako na začátku, párkrát jsem si spunktoval obchodní schůzky " po práci" po mé trase domů v zahradní hospůdce, je to docela legrace když člověk z brašen vytáhne desky se smlouvou a podepisuje to na laťkovém stole a sedí na lavici.
Ale třeba zas jet na kole do Národního divadla, to by mě v životě nenapadlom :) tedy i kvůli tomu že nerad jezdím v noci .
Na druhou stranu vím, že v Holandsku se to neřeší, ovšem to je země, kde si lidi po 2 cestách na kole a celodenní práci sundají u postele boty a max si vyčistí zuby a jdou spát a osprchují se až ráno :) prostě to mají nastavené jinak :)
Jan Herda 11. 7. 2018, 10:38
Myslím že z praktických i ekonomických důvodů je lepší neriskovat ničení a propocení obleku pokud nejedu do 5km někde podle vody. Zatrhnout si oblek nebo umazat o šmír, bych opravdu nechtěl. Já zničím za těch 15-18tisíc km ročně několikery kraťasy, ono při teplotě 25C+ a intenzivnější jízdě z člověka "leje" od zátylku až k achillovkám :-) a to rozhodně oblečení nesvědčí. U mě se ještě připočítají karbonové tretry a silniční kolo, takže beztak nejde ani "chodit" :-)
"Společensky neustálo" mě celkem štve, naštěstí nepřicházím do styku se zákazníky, takže se mohu převléci při 28C v kanceláři do šortek a tílka s pantoflemi a pracovat. Sice jsem pro některé v práci pořád za exota že si přijedu 40km, ale už si zvykli.
Václav Římal 12. 7. 2018, 08:30
Docela si dokážu představit, že tyhle obleky někdo skutečně využije. Chce to ale krátké cesty, aby se člověk nezpotil moc, a prostě často potřebovat být v obleku. Ještě více vhod to přijde tomu, kdo nemá možnost se v práci převléci.
Škatulkování tras podle Milana mám stejné:
- krátká trasa - oblečení je fuk, pokud to není denně (aby se neprošoupal), dá se jet i v obleku. Jeli jsme s manželkou do Rudolfina, ale jsou to asi 3 km. Takže i Národní divadlo by šlo.
- delší trasa 1 - do práce či domů volím sportovnější oblečení, ale takové, abych po cestě mohl vlézt do krámu. Cyklooblečky po městě už jsem používat přestal (mluvím o cestách kolem 10 km, pokud by šlo o zmíněných 40 km, byla by to jiná)
- delší trasa 2 - obvykle to kolo nevzdám, záleží na mnoha dalších okolnostech, ale když na kole, civilně oblečen, jedu pomaleji, často to vyjde v klidu. Někdy jsem trochu za exota, jo.
Petr 12. 7. 2018, 14:50
Jestli to, pánové, není prostě tím, že se na kole snažíte jet příliš rychle. Můžete v obleku jít 20 minut pěšky a nezpotit se? Pak jistě můžete jet 20 minut na kole a nezpotit se, pokud prostě pojedete smysluplně pomalu. Takže na nějakém tom městském kole s lehkým převodem (ať vás nesvádí k rychlosti), plně krytým řetězem (ať se nezapatláte šmírem) a co nejvzpřímeněji (kvůli ofukování větrem) a nijak nespěchat. Jako bonus pak nejezdíte moc rychle, jste předvídatelní, neděsíte chodce, nezpůsobujete instalaci anticyklo cedulí, neberete křižovatky na červenou a tak.
Co mi to jen připomíná ... aha, to mi připomíná města, kde se kolo ve městě opravdu používá pro běžnou dopravu lidí a ne pro sportovní vyžití mladých mužů. :-) :-)
újezďák 12. 7. 2018, 15:57
Petr : mno, mladých mužů zas tolik nepotkávám, valnou většinu celoročních nebo celosezoních ( březen-listopad) cyklistů v Praze posledních 15 let tvořili a troufám si tvrdit, že pořád tvoří muži, kteří si v " krizi středního věku" nekoupili auto bez střechy nebo motorku " s pořádným rozkrokem", mezi ženami je to obdobné, za špatného počasí potká člověk skutečně většinou, dámy se jistě neurazí, jen " veteránky".
Moje normální trasa na MTB v kombinaci 1/3 terén 2/3 silnice ( velký rozdíl v tom někde není) je něco jako 46-50 km za den, průměrná jízdní doba , protože se mi nechce závodit, je lehce nad hodinu a to i s čekáním ne červených...
Nemůžu si dovolit přijet do práce udřenej a ani doma by na to žena nekoukala dobře takže k závodění má moje průměrka kolem 24-25 km v hodině ještě hodně daleko, ale stejně většinou přijedu opocený až hanba...
Předpokládám že na městském kole bych se na to vykašlal dost brzo, nemluvě o zbytečné investici do dalšího kola je představa, že bych se projížděl stylem paní Maryšky z Postřižin a jel do práce 2 hodiny a domů ještě déle jen proto, abych se nezpotil mi přijde úplně zhůvěřilá.
Na kole jezdím proto abych měl pohyb a nemusel se " pohybově realizovat po několikakilometrové parádnické projíždce někde ve fitku :)
Prostě místo 1 hodiny a něco v mhd jedním směrem jedu stejný čas na kole....
No a jako městskému cyklistovi je mi z vlastní zkušenosti jasné, že většinu přestupků a zhůvěřilostí páchají na kolech mladiství jedinci, kteří jezdí po chodnících , sviští si přes přechody , přeskakují schody, projíždějí podchody nebo na cyklostezkách předjíždí zprava, protože nějaký dopravní pravidla jsou jim šumák a se starými dopravními leopardy nemají nic společného " protože oni tím za něco bojují" .... :)
I
kombucha 12. 7. 2018, 17:06
Prevlekam se i po ceste metrem (1h cesta do kancelare) a ani pri pesim pohybu se nechci loudat. Koneckoncu spousta lidi treba v zime nosi kabat nebo se musi prezout.
I to poceni je individualni, nekdy mi staci jen obed, abych byl zlity od temene po kriz.
Petr 13. 7. 2018, 15:55
Újezďák: Rozumím, ale dovoluji si tvrdit, že 50km dojíždění na kole je spíš výjimka a že při diskusích o městské cyklistice spíš mluvíme o 5km dojíždění.
Pokud si mohu dovolit analogii, na dálkový přesun autem samozřejmě zvolím dálnici a pojedu na ní 130 (a více :-)), ale při jízdě autem ve městě prostě musím počítat s tím, že pojedu 20-30; 50 už jen na výjimečných místech na to postavených. A stejně tak, pokud mluvíme opravdu o městské cyklistice, tak musíme mluvit o jízdě ve smíšeném prostoru zejména s chodci někde kolem 10 km/h, a při těchto rychlostech se prostě nepotíme a při těchto rychlostech nás nikdo z pěší zóny ani z Kampy nebude vyhánět. Jenže holt cyklista by radši spěchal víc a jel si těch svých 25 km/h i na té pěší zóně. Stejně jako by si řidič auta radši jel těch svých 65 km/h po Revoluční. Oba se musí zklidnit. A oběma se tím vyřeší další palčivé problémy. (Automobilista: Chodci mi na přechodech nečekaně skáčou pod auto, jsem furt jednou nohou v kriminálu. Cyklista: Takhle zpocený nemohu mezi lidi, potřebuji v kanceláři sprchu a do Národního na kole nemohu vůbec.)
Co se stereotypů o mladých sportovních mužích týká, omlouvám se, pokud jsem se někoho dotkl :-) Máte pravdu, prasení na kolech vidím ve dvou hlavních kontextech: mladý muž v rozpuku sil, svobodný duch, jemuž nemá kdo zastřihovat křídla na jeho životní pouti (auto-analogie: frajírek ve vytuzeném golfu s odrezlým blatníkem); a muž středního věku ve spandexu s cyklovýbavou v hodnotě rodinného auta, který ví, že svět se dělí na dravce a na kořist a on že kořist tedy rozhodně nebude (auto-analogie: sociopat v nejnovější audině).
újezdák 13. 7. 2018, 19:46
Petr
No nevím mě 50 za den, i ve světle Do práce na kole nepřijde jako něco extrémního, Praha je poměrně roztahané město a vzhledem k tomu, že značná část Pražáků jezdí MHD přes celou Prahu a to nejenom za pracím ale i do školy tak jim 5 km asi stačit nebude :)
Dřív jsem jezdil i víc, řádově kolem 33-35 km jednu cestu a pořád to bylo na kole srovnatelné s MHD, ovšem ne v procházkovém módu.
Popravdě konkrétně pěší zonu jsem odpoledne upřímně nenáviděl, dva důvody, prakticky neprůjezdné a pak ta děsivě ošlapaná dlažba hladká jako mýdlo, podobně náplavka ráno dobrý, odpoledne k ničemu.
Paradoxně mě osobně čas zákazu 10-17 nevadí, když bych tamtudy jel tak někdy mezi 7,30-8,30 a odpoledne rozhodně po 17té hodině. Ale i když tam bylo možno jezdit, tak jsem tam, na rozdíl od prázdné ranní náplavky nikdy 25+ nejel, prostě příliš hladko...
Smíšený prostor s chodci je spíš za trest a jezdit po Praze rychlostí rychlochůze nemá cenu, když jsem bydlel od práce cca 4 km, tak jsem prostě chodil pěšky, úplně pohodová procházka a žádné starosti s kolem, převlékáním a logistikou .
Kdysi jsem se , nejenom tady, hádal s pár cyklisty o tom, že třeba cesta na kole z Jungmanky třeba k nemocnici na Františku ve srovnání s cestou pěšky nedává vůbec žádný smysl, je to 15-20 minut pěšky, žádné vázání kola, žádné odstrojování kola, žádná logistika typu jednosměrky, magisrátní regulace, žádné problémy s turisty :)
¨
Proto bych dodal, že dopravní cyklistika má smysl až tak od 2-3 km vzdálenosti, co je pod tím je logičtější na " pěškobus" co je nad tím už stojí za to jet na kole :) a to vůbec nemluvím, že od doby co mám koloběžku bych klidně řekl, že spodní hranice smysluplnosti kola je spíš tak 5-7 km :)
Jan Herda 14. 7. 2018, 10:48
Tak Do práce na kole je soutěž, kde podle mě plno ambiciózních jezdí úmyslně z práce normálně trénink, já to tak onehdá dělal taky a 3000km za měsíc jsem za mlada dával i s prací :-) DPNK jsem měl ale o hodně míň, rozhodně jsem si tam nepsal víkendové jízdy.
Bohužel z našeho pohledu je opravdu 3km vzdálenost, na kterou se vyplatí brát plečku, nebo jít radši pěšky, ono to vyjde s intervaly busů/zácpami naprosto v pohodě, jenže plno lidí je prostě líných, dojít i 800m k zastávce :-(
Souhlasím s tím, že 10-15km/h lze jet v klidu, ale taky na to člověk musí mít nervy a infrastrukturu, i na městečku s 5000obyvateli je to ve špičce po silnici s kočičími hlavami dost o hubu pokud městem projíždí kamiony, děti chodí do školy, do toho auta stojí "kde se dá" a babička jede 6-10km/h s 2 taškama na řídítkách a do toho nedej bože chce někdo odbočit doleva z hlavní atd.
Kuba Turek 21. 7. 2018, 13:04
Na kole / koloběžce se po městě dá jezdit v jakémkoliv obleku. Já občas kombinuji sako + džíny + košile, někdy jezdím v zimním či letním kompletním obleku s kravatou. Nic divného na tom není. Jsou to většinou oděvy střední kategorie pro běžnou kancelářskou práci nebo schůzky na úrovni středního managementu středních firem. Takže několikanásobně levnější, než popisuje tento reklamní článek. Dělám to tak už asi tak čtvrt století.
Třeba tady na kolobrndě ve Vodičkově ulici: horydoly.cz/galerie/86763/fotka/38742?backId=86766#fotka