O cyklopruzích poprvé: kolik zaberou místa?

O potřebnosti cyklopruhů pochybují mnozí. Na potřebnost cyklopruhů na hlavních ulicích se náměstka pro dopravu ptá opozice, potřebnost cyklopruhů na hlavních ulicích zpochybňuje policie z pozice legislativní. Potřebnost cyklopruhů zpochybňují i někteří silniční cyklisté, kteří je ke sportovní jízdě nepotřebují. A samozřejmě také řada lidí, kterým přerušované cyklopruhy nezajišťují adekvátní pocit bezpečí.

Jak vypadá to nejlepší?

Nikdo nepochybuje, že nejvhodnějším řešením pro rušné ulice je kodaňský pás nebo oddělená stezka. Tzv. kodaňský pás spojuje výhodu cyklostezky a cyklopruhu. Jedná se o obrubou – tj. výškově – oddělený jednosměrný cyklopruh. V ulicích s parkováním vede až za parkujícími auty. Další obrubou je pak oddělený od chodníku. V křižovatce se kodaňský pás stává běžným cyklopruhem, cyklisté mají stejnou zelenou jako auta. I naše domácí normy doporučují kodaňské pásy jako optimální řešení.

kodaňský pás v Kodani.

„Kodaňský pás“ ve Vídni.

Jak vypadá klasická obousměrná stezka asi není třeba nějak zvlášť popisovat, uveďme si příklad z ulice Na Slupi:

Cyklopruhy

Cyklopruhy jsou prostorem určeným pro jízdu cyklistů ve vozovce. Na ulicích s parkováním se umisťují před parkující auta, což sice snižuje pocit bezpečí, na druhou stranu to ale zase z cyklopruhu vytváří – ve chvílích, kdy tam cyklista není – ochranný prostor pro parkující řidiče. Ten by se jinak musel být řešen větší šířkou pruhů. Příklad z Jeremenkovy ulice:

Cyklopruh může být buďto vyhrazený, tj. řidiči jej mohou jen křížit při odbočování, nebo takzvaný ochranný (v zákoně nazývaný jízdní pruh pro cyklisty). Osobní auta (šířky do 2 metrů) se vejdou vlevo od něj, nákladní auta a autobusy mohou jet částečně v něm a cyklistu nesmí ohrozit. Příklad máme v ulici Sokolovská:

Podívejme se teď na příklady řešení. Obrázky jsem generoval přes streetmix.net, což je původem americký nástroj, profily tak nepůsobí zrovna domácky. Rozměry jsou ale odvozené z TP 179 a lokálních norem. Příklady tak pro domácí podmínky samozřejmě platí.

Příklad 1 – vzor „V Olšinách“

Udělejme si ale malou demonstraci na poměrně široké 24metrové ulici s dělenou vozovkou šířky 7 metrů – profil je podobný třeba ulici V Olšinách, byť pro naše účely jsem chodníky navrhl blíže k vozovce, aby vyniklo případné zasahování do šířky chodníku:

Zřídíte-li parkování, můžete sem přidat cyklopruh, aniž by se cokoliv stalo. (pozn. do cyklopruhu je začleněný 0,5 metru bezpečnostní odstup od parkujících aut). Důvod je ten, že pruh pro parkování je užší než jízdní pruh. Jak vidno, cyklopruhy autům velmi často vůbec žádné místo neberou.

V řazení si můžete se šířkou pruhů hrát i ve stávajících obrubách. Starší komunikace jsou často předimenzované, řadící pruh může mít jen 3,0 metru, takže zbude dost místa na doplnění ochranného cyklopruhu pro jízdu přímo:

A když potřebujete před velkou křižovatkou tři řadící pruhy, můžete zrušit dělící pás a parkování – a pořád jste i s cyklopruhy ve stávajících obrubách:

Zkuste ale zřídit cyklostezku, ať v podobě jednosměrných pásů, nebo jako obousměrnou stezku po straně. Teď už rezervy z historického dimenzování komunikace nestačí a budete muset vzít metr z chodníků nebo z dělícího pásu (zelené pásy podél parkování zde slouží zároveň jako bezpečnostní odstup a o moc užší je udělat nemůžete).

A nebo – pro plnohodnotné kodaňské řešení se šířkou cyklopásů 2,25 metru – musíte ubrat jednu řadu parkování.

Příklad 2 – vzor „Husitská“

Teď se podíváme na městskou třídu ve stísněném prostředí – šířky 18 metrů, ve které chcete nechat parkování. Typickým příkladem je Husitská, kde – jak známo – v poslední době nevzniklo nic. Profil tam dnes vypadá zhruba takhle:

Komunikace je dimenzována na silný provoz, jsou zde tedy poměrně velké rezervy. Půjdeme-li na minimální rozměry všech pruhů a bezpečnostních odstupů, tak se i do takového profilu vejdeme jednosměrným ochranným cyklopruhem, aniž by se ubíralo chodcům. To se hodí třeba v ulicích, které jsou ve stoupání, tedy právě v Husitské:

Chcete-li obousměrné řešení v podobě ochranných cyklopruhů, už to vyžaduje zásah do chodníků, pořád se ale z jejich šířky bere jen půl metru na každé straně. Minimální dimenzování pruhů zde nevadí, protože jako buffer mezi provozem a parkováním slouží cyklopruh. A parkování neubíráte, což je velmi podstatné:

Chcete-li vyhrazené cyklopruhy, musí se už ubrat jedna řada parkovacích stání. Chodníky ale mohou zůstat stejně široké jako v úvodním stavu.

S kodaňskými pásy to bude horší. Berete 3/4 metru z každého chodníku a ještě polovinu parkování:

Poznámka: Ano, můžete udělat kodaňské pásy v menší šířce, řekněme 1,50 metru bez parkování a 1,25 + 0,50 metru podél parkování. Ale to nefunguje zejména ve stoupáních, kde se pak cyklisté nemohou vzájemně předjet. 1,75 metru je prověřená minimální šířka z Kodaně, která cyklistům dovolí se natěsno i vzájemně předjíždět. Pro předjíždění nákladních kol nebo dvojic cyklistů je ovšem standard 2,25 metru.

A nebo musíte parkování zrušit úplně a dostanete kodaňské řešení s plnohodnotnou šířkou pásů 2,25 metru a pohodlné chodníky:

To je ale už v Praze poněkud nepředstavitelné, byť v Kodani si v takové situaci dovedou poradit i se zásobováním. Tzv. „kodaňský kompromis“ předpokládá, že zásobování obchodů probíhá převážně mimo ranní a odpolední dopravní špičku, a díky širokému dimenzování cyklopásů se všichni vejdou:

Závěrem

Suma sumárum, v pražských podmínkách často zřídíte vyhrazené cyklopruhy ve vozovce bez omezení počtu parkovacích stání díky historicky slušnému dimenzování šířky vozovky. Ve stísněných podmínkách jsou často možné ochranné cyklopruhy. V nejhorším jen s malým zásahem do šířky chodníku, téměř vždy ale bez omezení počtu parkovacích míst.

(Pozn.: Trochu složitější je situace v ulicích s tramvajovou tratí, těm se ale budu věnovat jindy. )

Jakmile byste šli do kodaňských pásů nebo cyklostezek, budete muset buďto výrazně zužovat chodníky, nebo ubírat celou řadu parkovacích míst. Máte-li pro slabší cyklisty alespoň nějakou objízdnou trasu, jsou ochranné cyklopruhy i v takové situaci přijatelný kompromis.