Cyklopruhy končící před křižovatkami = minulost?

Dlouhodobě se za jeden z negativních aspektů pruhů pro jízdní kola v Praze považovalo jejich přerušení před křižovatkami – tedy v části, kde je člověk na kole nejohroženější a probíhá zde nejvíce kontaktu s auty. Po roce 2016, kdy byl novelizován zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, se to mění. Přibyla možnost zřízení méně prostorově náročných ochranných cyklopruhů. Ty v řazení před křižovatkou vyžadují minimální šířku jízdního pruhu 3,75 m, u vyhrazeného je to 4,25 m.

Bezpečně až do křižovatky, křižovatky Dukelských hrdinů x Veletržní

V letošním roce se tento typ cyklopruhů začíná v Praze objevovat při běžných rekonstrukcí světelných křižovatek. Průkopníkem tohoto opatření v Praze jsou cyklopruhy v křižovatce na Florenci z roku 2017. Do současné doby se to nedělo tak často a mnohdy byly místo pruhů vyznačeny jen cyklopiktokoridory (symbol kola se šipkou).

První přidání ochranných cyklopruhů u křižovatky vzniklo v roce 2017 na Florenci.

Značení cyklopruhů v křižovatkách nyní neprobíhá jen při rekonstrukcích celých ulic, ale nově také při rekonstrukcích semaforových křižovatek. Ještě do nedávna při nich vznikaly maximálně předsazená cyklistická stání, tzv. cykloboxy. Letos vznikly při rekonstrukci světelných křižovatek cyklopruhy až do křižovatky na dvou křižovatkách v Praze 7, konkrétně křížení ulic Veletržní X Dukelských hrdinů nebo Libeňský most X Jankovcova, mimo centrum například na křížení Práčská x Švehlova či Ryšavého X rameno magistrály na Roztylech. Podobně k tomu došlo na Vltavské, Bucharově, Evropské či Jeremiášově ulici.

Ochranný cyklopruh skrz křižovatku na Roztylech (ul. Ryšavého)

V čem je to dobré?

Tato opatření mají pozitivní dopad pro řidiče kol i aut:

• Cyklista má jasně značený průjezd, při koloně se nemusí prodírat těsně podél aut, ale legálně projede vpravo. Auta v koloně jsou automaticky řazena tak, aby cyklista mohl volně projet.
• Cyklista dojede až do křižovatky plynule a bez brždění, nemusí čekat, než se všechna auta rozjedou a ušetří své síly.
• Řidič auta jasně ví, kde má cyklistu čekat.
• V křižovatkách s více odbočovacími rameny je člověk na kole jedoucí rovně přirozeně řazen doprostřed.
• Slabší cyklisté se tolik nemusí bát křižovatek.
• Pěší získávají bezpečnější přechody.
• Z hlediska městské kasy jde o levné efektivní řešení. Kromě nízké ceny zároveň zajistí rychlejší průjezd, než kdyby cyklista křižovatku projížděl po speciální oddělené infrastruktuře pomocí přejezdů pro cyklisty (na kterých by musel dávat přednost).

Křižovatka Jankovcova X Libeňský most na Praze 7

Pokud se takto křižovatky budou v hlavním městě realizovat dlouhodobě, k čemuž by podle schválených městských strategií a dokumentů docházet mělo, během následujících let takto rekonstruované křižovatky ve větším měřítku zvýší komfort jízdy na kole.

Člověk na kole projede bez potíží a motání se mezi auty

Je potřeba podotknout, že toto řešení by nemělo vznikat jen na komunikacích, kde je silničních správním úřadem magistrát, ale i tam, kde je jím odbor dopravy některého z úřadu městských částí Prahy. Zároveň nejde o jediné řešení, pokud je silnice dost široká, lze zrealizovat širší vyhrazený cyklopruh a nebo stavebně oddělený cyklopruh dánského stylu. V užších místech je žádoucí vyznačit alespoň cyklopiktokoridory.

Lucembursko – podobné řešení je naprosto běžná věc