Ve středu 3. 9. 2020 proběhl v Poslanecké sněmovně seminář „Aktuálně k cyklonovele,“ na kterém byla diskutována problematika možného zavedení povinného bočního odstupu při předjíždění cyklisty a úprava povinnosti cyklistů používat vyjmenovanou infrastrukturu.
Podoba novely
Návrh je v poslanecké sněmovně jako pozměňovací návrh č. 6148 ke sněmovnímu tisku 374. Úprava je mírně odlišná od návrhu, o kterém jsme psali v červenci. Jeho prvotním předkladatelem je Petr Dolínek (klub ČSSD), minulý pražský radní pro dopravu. Návrh má ale podporu napříč stranami, přímo pod návrhem jsou dále podepsáni Helena Válková (ANO), Milan Pour (ANO), Ondřej Profant (Piráti), Jan Čižinský (KDU-ČSL), Leo Luzar (KSČM) a Jiří Mihola (KDU-ČSL).
Znění návrhu je následující:
V čl. I se před dosavadní bod 1 vkládají nové body, které zní:
1. V § 17 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Řidič motorového vozidla nesmí předjíždět, jestliže by nedodržel bezpečný boční odstup při předjíždění cyklisty. Bezpečným bočním odstupem při předjíždění cyklisty se rozumí vzdálenost mezi nejbližšími okraji motorového vozidla, přípojného vozidla nebo nákladu a jízdního kola, přívěsného vozíku nebo cyklisty nejméně 1,5 m.“.
2. V § 57 odst. 1 se na konci textu doplňují slova „v daném místě a směru, ledaže by tím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích“.
Následující body se přečíslují.
V prováděcí vyhlášce se vynechává povinnost použít stezku u značek C8 – C10 (cyklostezky). Ke značce V1 (podélná čára souvislá) se doplňuje možnost přejíždět tuto čáru v případě předjíždění cyklisty.
Významné stanovisko Ministerstva dopravy k návrhu je neutrální. To znamená, že ministerstvo nechává na Poslanecké sněmovně, aby se s návrhem vypořádala.
Obsah a průběh semináře
Cílem semináře v poslanecké sněmovně bylo návrh představit poslancům, prodiskutovat jeho možná slabá místa a podložit tak argumentaci, na kterou jistě dojde přímo při projednávání na plénu Sněmovny. Seminář zorganizovala Nadace Partnerství. Účastnili se jej zástupci poslaneckých klubů, Ministerstva dopravy, BESIPu, ROPIDu a odborná veřejnost.
Seminář zahájil poslanec Petr Dolínek, který v úvodním slovu vyjádřil podporu předkládanému návrhu.
Následoval příspěvek Tomáše Kindla, který novelu připravil. Celé jeho slovo najdete zveřejněné v blogu na Aktuálně. V příspěvku popisuje motivaci pro předložení novely, jako cyklista uvádí známou zkušenost s příliš častými těsnými předjetími. Dále stručně rekapituluje odůvodnění návrhu.
Dopravní specialista spolku AutoMat Vratislav Filler (redaktor PNK a autor tohoto textu, pozn. red.) ukázal analýzu nehod s účastí cyklisty (prezentace zde). Upozornil na nepoměr v podílu nehod bez zranění u cyklistů a posádek motorových vozidel. Novou informací bylo číselné potvrzení předpokládatelného, tedy že z vzájemných srážek cyklisty s motorovým vozidlem si těžké následky odnáší v 98 % případů cyklista. Cyklisté nejsou v provozu chráněni bezpečnostními prvky vozidla, jejich ochranou před zraněním při nehodě je prostorový odstup od jiných účastníků. Boční odstup při předjíždění je neopominutelnou součástí bezpečnostních prvků pří jízdě na kole, a je proto třeba jej stanovit číselně.
Dopravní urbanista a projektant Tomáš Cach se věnoval tématu nepovinného použití cyklistiské infrastruktury (prezentace zde). Poukázal na rozpor mezi zákonem č. 361/2000 Sb. ukládající u cyklostezek povinné použití pouze u stezky u cyklisty a prováděcí vyhláškou ukládající tuto povinnost také na smíšených stezkách. Dále se věnoval dopadům stávajícího znění zákona č. 361/2000 Sb. Široce formulovaná povinnost použít cyklistickou infrastrukturu bývá v praxi někdy vykládána způsobem, který ji v podstatě brání vůbec zřídit. Problém se netýká pouze stezek, ale též cyklopruhů a další infrastruktury.
Daniel Mourek z pořádající Nadace Partnerství představil stručnou rešerši zahraničních podoby zákona a věnoval se rozlišení bočního odstupu v obci a mimo obec. Jmenoval nedávnou německou úpravu, která ukládá mimo obec boční odstup 2 metry, v obci 1,5 metru. Řada zemí má rozlišeno 1,5 metru a 1 metr.
Diskuse: plná čára a předjíždění autobusy
V diskusi zaznělo vyjasnění postoje ministerstva dopravy. Ministerstvo považuje návrh za prospěšný a vnímá potřebu řešit nebezpečné předjíždění cyklistů. Velkým problémem pro ministerstvo je ale možnost přejet při předjíždění cyklisty souvislou středovou čáru. Jakkoliv je tato čára navrhována tak, aby indikovala nemožnost předjíždět vozidla jedoucí mimo obec 70 – 90 km/h a předjetí cyklisty jedoucího 20 – 30 km/h je manévrem mnohem kratším, panuje zde obava z další relativizace pravidla „plná čára je zeď,“ a z toho plynoucího nebezpečí. Druhým velkým otazníkem je vymahatelnost pravidla na základě záznamů z běžných uličních kamer, k čemuž je ministerstvo velmi skeptické.
Nejpodrobněji se debatovalo o použitelnosti navrženého bočního odstupu na úzkých komunikacích, zejména při předjíždění autobusy veřejné dopravy. Zástupci ROPIDu poukázali na to, že autobusy veřejné dopravy fakticky nemohou předjet cyklistu s 1,5metrovým bočním odstupem v úsecích dlouhých řádově stovky metrů až kilometry na řadě komunikací v Praze a blízkém okolí, a že to může mít vliv na dodržování jízdních řádů. Vedla se debata o tom, nakolik je problém závažný a o možnostech řešit nejproblémovější úseky místní úpravou, například zřízením integračních opatření (kde 1,5metrový odstup není nutný), nebo výhyben. Zazněl také návrh prověřit, jakým způsobem se s problémem dochvilnosti veřejné dopravy vypořádali v Německu, kde mají formulovaný odstup ještě větší.
Téma předjíždění autobusy se prolnulo s otázkou, zda je nutné mít 1,5 metru na předjíždění všude. Řada zemí má menší boční odstup při předjíždění nižšími rychlostmi (v obci nebo na komunikacích do 60 km/h). Země, které pravidlo zavedly dříve, mají také zpravidla stanovený odstup nižší. Obhajobou stanoveného pravidla je jeho jednoduchost s srozumitelnost pro řidiče, 1,5 metru je přibližně polovina jízdního pruhu. Opětovně také zazněl poukaz na možnost řešit situaci místní úpravou, zejména zřízením ochranných cyklopruhů. Kde není dost místa na ochranné cyklopruhy, tam by z hlediska bezpečnosti cyklisté neměli být vůbec předjížděni, ani osobními vozidly.
O nepovinné infrastruktuře se naproti tomu prakticky nedebatovalo. Mimo samotné znění novely zaznělo ale také upozornění, že zákon č. 361/2000 Sb., potažmo jiná legislativa, má v oblasti cyklodopravy řadu dalších nedostatků, které je třeba řešit. A že je velmi nešťastné, když pracovní skupina na ministerstvu dopravy, která se tomuto tématu průběžně roky věnovala, v poslední době prakticky přestala fungovat.
Co bude dál?
Sněmovní tisk je každopádně předložen v navržené podobě a na základě proběhlého semináře se před předložením do pléna už měnit nebude. Z poslanců byli přítomni především ti, kteří jej předkládají. Diskuse na seminář ale jistě ukázala, okolo kterých témat se bude točit věcnější část debaty na plénu Sněmovny.