Bojujeme proti bílým dodávkám, říká zakladatel českého výrobce nákladních kol Cargio

Jak jsi přišel na to, že budete vyrábět nákladní kola?

Během léta 2020 jsem končil s prací v Rekolech a kontaktoval mě kamarád, který pomáhá s logistikou největšímu internetovému obchodu v Česku. Hledali nějaké last–mile řešení, které nebude autem, ale ani ne na klasickém kole.

Zároveň jsem se ženil a svou manželku jsem ze svatby odvezl na nákladním kole. Fotka s nevěstou na cargobiku oblétla Twitter. V souvislosti s ní se mi ozvalo několik lidí, kteří se na svatební cargobike ptali. To kolo bylo podomácku vyrobené a dělal ho spoluzakladatel firmy Cargio, Tom. No a na základě toho jsme se rozhodli, že když je poptávka, začneme ta kola vyrábět.

Poslušně hlásím, že jsem ženatý a že svadba se nám moc povedla. pic.twitter.com/VVXOtabhwx

— Lubomír Fridrich (@luba_z_mesta) October 13, 2020

Prakticky hned potom jsme se objevili na pražské konferenci Cargobike.live prezentující cyklodepo na Florenci. Tam jsme měli možnost poznat základní potíže s cargokoly, které trápí „balíkáře“ jako jsou DHL, DPD a tak dále. Nejzákladnějším problémem, který měli, byla doba dodání kol a způsob financování. Pro ně je složité zaplatit celé kolo najednou a potřebují spíše za kolo platit měsíčně. To jsou tři hlavní body, které formovaly Cargio.

Proč to děláte?

Jednou z motivací je skutečnost, že to bude zlepšovat města a pomůže to v „boji proti bílým dodávkám“. Já osobně v tom nemám úplně motivaci toho, že je to „eko“. Motivuje mě hlavně to, že je to efektivnější. V ulicích zbyde prostě víc prostoru pro žití.

Je Cargio první český výrobce cargokol?

Vím o výrobci Fort, který dodává rámy cargokol pro zahraniční klienty. Super kola dělá také Jirka Štrupl, to jsou longtaily z tenčích drátů. Nákladní kola jako děláme my, tedy typ „bakfiets“ neboli „Long John“, nedělá u nás dle mého nikdo jiný, nejsem si ale na sto procent jistý (kola tohoto typu vyrábí i např. Citybikes.cz, pozn. red.).

Kolik už jste stihli vyprodukovat kol?

Nechci říkat konkrétní číslo, ale zatím jsou to jednotky kusů. Během března bychom se měli dostat k tomu, že budeme pronajímat zhruba 10 kol. Plus jsme nějaká prodali.

Je o Vaše kola zájem?

Ano, zájem je. Nám se zřejmě povedlo nastavit produkt tak, že plní potřeby našich klientů. Jsme pro ně totiž schopni řešit servis nebo garanci náhradních vozidel při poruchách.

Na koho cílíte? 

Hodně se soustředíme na B2B trh (Business to business, pozn. red.), snažíme se hledat firemní zákazníky, a to se nám daří. Máme velkého odběratele v Praze, od tohoto týdne pro něj jezdí tři kola. V minulém týdnu jsme také dohodli spolupráci s jednou z velkých kurýrních služeb. Té bychom v následujících letech mohli dodat až několik stovek kol.

Pro rodiny s dětmi to tedy zatím není?

Přesně tak, na kolech zatím nechceme vozit děti. Pro nás je velmi důležité mít o kole co nejvíce informací, abychom mohli říct, že je maximálně bezpečné. Věříme, že je bezpečné už teď, ale děti jsou prostě ten nejdražší náklad a netroufáme si zatím na vožení dětí.

Dřív jsi se pohyboval ve sféře bikesharingu, neuvažujete o zavedení sdílených cargokol? 

S Rekoly chceme spolupracovat tak, že naše kola budou nástrojem pro servis a převážení náhradních dílů. O nákladních kolech, která by byla dostupná v rámci aplikace všem uživatelům, jsme zatím nemluvili. Nebráním se tomu, ale jsou zde překážky v podobě vysoké vstupní investice nebo potřeba mít dovednost na cargobiku jezdit. Nezvládne to každý snadno hned napoprvé. Ale myslím si, že taková služba v horizontu následujících let přijde.

Přibude díky Cargio v Česku víc nákladních kol?

Já v to určitě doufám. Český trh totiž není pro spoustu zahraničních firem atraktivní, třeba kvůli složité legislativě či malému povědomí o cargokolech. Kvůli tomu tu většina výrobců cargokol ani nemá zastoupení a prodávají je tu spíše nadšenci.

Všiml jsem si, že jste jedno kolo dodali IPRu, pověz nám k tomu víc. (IPR = Institut plánování hl. m Prahy, pozn. red.)

Zástupci Institutu plánování o naše kolo projevili zájem už na podzimní konferenci Cargobike.live, která se právě v budově IPRu konala. Používají ho třeba pro rozvoz materiálů na participační debaty, pro komunikaci s veřejností či pro interní účely. Kolo jsme IPRu dali pouze za cenu komponentů, chtěli jsme tak vyjádřit naší vděčnost za jejich práci a zároveň nás hodně potěšilo, že o něj měli zájem.

Jaké jsou plány do budoucna?

Máme ambici, která přesahuje Českou republiku. Do pěti let chceme dělat milion kol ročně. Myslím si, že za pět let se mi budou všichni smát, že jsem něco takového řekl, ale my prostě cílíme na milion, protože poptávka tu jednoznačně je a trh zatím není vykrytý.

Chceme dělat milion kol ročně

Jsou Vaše kola v něčem unikátní?

Hlavně v tom, že je poskytujeme jako službu – našim zákazníkům zredukujeme starosti o kola jen na to, co na něm povezou. Nevím o jiné firmě, která by to takto poskytovala. Z hlediska technického je to kolo zatím celkem obyčejné. Dokážeme vybrat balanc komponentů a ceny tak, aby to byl nejlepší produkt na trhu. Aktuálně makáme na několika inovacích, jako vylepšený nákladní box, softwarové služby či elektronika.

Plánujete do budoucna přidat další modely?

Určitě se objeví tzv. čtyřkolé kolo. To bude sloužit k přepravě větší nákladu zejména pro kurýrní firmy. Dále se objeví také varianty pro domácí použití.

Narazili jste už na nějaké překážky?

Elon Musk měl pravdu, když říkal „prototypes are easy, production is hell“. Aktuálně se snažíme získat časový odhad produkce, nedokážeme přesně říct, jak dlouho trvá výroba. Jako pro ostatní začínající firmy je pro nás složité nakupovat velké množství dílů naráz. Kvůli tomu se také aktuálně poohlížíme po investorech.

Máš nějakou třešničku na dortu?

Chci zdůraznit, že naším cílem je, aby byl náklad radost. A že bojujeme proti bílým dodávkám. Zároveň děkuji oběma spoluzakladatelům a našim šikovným zaměstnancům, kteří nám pomáhají plnit naší misi.

Díky za rozhovor pro Městem na kole.

Také děkuji.