Cykloopatření včetně cyklopruhů mají smysl, potvrzuje pražský výzkum

Publikováno: 16. února. 2023, 6 min. čtení
Aktualizováno: 18. února. 2023
Úvodní foto: Jiří Motýl
Publikováno: 16. února. 2023, 6 min. čtení
Aktualizováno: 18. února. 2023
Úvodní foto: Jiří Motýl

Výzkum zaměřený na dopravu v pražské aglomeraci prokázal, že cyklistická opatření zvyšují bezpečnost nejen cyklistů, ale také automobilistů. Nejbezpečnější jsou cyklostezky. Pokud na sebe cyklostezky, cyklopruhy a další dopravní opatření navazují, výrazně roste počet cyklistů, kteří je využívají. Alespoň tak prezentuje výsledky výzkumu tisková zpráva pražského magistrátu.

„V posledních čtyřech letech jsme v Praze zaváděli různé typy cykloopatření. Tyto kroky měly řadu odpůrců, kteří argumentovali, že se zvýší počet nehod, ale opak byl pravdou. Ze statistiky nehodovosti vyplývá, že jsme naopak dosáhli zvýšení bezpečnosti pro všechny účastníky silničního provozu,“ říká Adam Scheinherr (Praha sobě), dnes již bývalý náměstek primátora pro oblast dopravy.

Přestože se cyklistická infrastruktura průběžně zlepšuje, stále není dostatečná. V řadě evropských zemích je cyklistika jako způsob dopravy po městě samozřejmostí již delší dobu a města ji pro její přínosy v oblasti mobility obyvatel intenzivně podporují. I Praha v posledních čtyřech letech začala více budovat infrastrukturu, která by cyklistům pohyb po městě usnadnila a snížila riziko dopravní nehody.

V Praze se v posledních letech stále častěji objevují nejrůznější cyklistická opatření, dle sdělení magistrátu tzv. „šitá na míru“ možnostem města a potřebám občanů. Ať již v podobě vyhrazeného jízdního pruhu pro cyklisty, nebo tzv. „ochranného“ jízdního pruhu pro cyklisty, společného pruhu pro autobusy, vozidla integrovaného záchranného systému, taxi a cyklisty, anebo piktogramového koridoru či tzv. cykloobousměrky.

Bezpečnost jízdy na kole podle typu infrastruktury

Dle sdělení magistrátu cílem Prahy je, aby dopravní prostor byl bezpečný pro všechny uživatele. Pražský magistrát zajímalo, jak bezpečná jsou integrační opatření pro cyklisty, a proto zadal zpracování výzkumu, i když jeho zpracování nebylo jednoduché pro omezené množství dat z důvodu nezbytnosti existence časových řad vývoje nehodovosti ve sledovaných lokalitách. Cílem bylo zjistit, zda má význam tuto infrastrukturu dále zřizovat.

Výzkum „Bezpečnost jízdy na kole podle typu infrastruktury“ zpracovaný Michalem Šindelářem v roce 2022 prověřil 197 kilometrů úseků, na kterých bylo mimo jiné ujeto 34,4 milionu osobokilometrů na kole.

I pouhý cyklopruh zvýší bezpečnost, cyklostezka ale hraje prim

Výsledek je jednoznačný: přítomnost cyklistické infrastruktury zvyšuje bezpečnost, a to nejen cyklistů. Výzkum ale také ukázal, že se počet dopravních nehod na jednotlivých úsecích, které dlouhodobě sledoval, výrazně liší podle typu řešení.

Sedmkrát až dvanáctkrát bezpečnější jsou samostatné stezky fyzicky oddělené od ostatního provozu než uliční úseky, na nichž cyklistická infrastruktura zcela chybí. Další opatření také pomáhají, i když mají nižší přínos.

Jakákoliv integrační opatření stále výrazně zvyšují bezpečnost oproti úplné absenci cykloopatření. V mezikřižovatkových úsecích nejvíce zvyšují bezpečnost vyhrazené cyklopruhy a to dvakrát. Ochranné cyklopruhy 1,8krát a piktokoridory zvyšují bezpečnost 1,3krát. Integrační opatření mají smysl tam, kde nelze realizovat tu nejlepší možnou variantu.

Výzkum také jednoznačně potvrdil, že komplexně pojatá úprava dopravního značení, včetně cyklointegrace, zvyšuje bezpečnost a poukázal na řešení, která bezpečnosti příliš neprospěla. Jsou to především aplikace dopravního značení, které se objevily zpravidla před rokem 2016. Nové aplikace, dle výsledků, vedly k prokazatelnému snížení celkové nehodovosti. Starší opatření jsou tedy adeptem na revizi a další úpravu. Velkou pozornost si zaslouží i řešení, kde jsou vynechána opatření v křižovatkách.

Cyklopruhy a celková nehodovost před a po jejich zřízení

Další výzkum Michala Šindeláře z roku 2022 byl rozšířen o sledování pouze cyklopruhů. Jeho výzkumná zpráva „Cyklopruhy a celková nehodovost před a po jejich zřízení“ potvrdila, že cyklopruhy, jako nejvíce diskutované dopravní opatření, nemají negativní vliv na celkovou nehodovost. V roce 2021 bylo v Praze evidováno celkem 17 492 nehod, z toho bylo s účastí jízdního kola zaznamenáno 287 nehod (1,64 %).  To znamená, že 98,3 % dopravních nehod se tedy odehraje bez přítomnosti cyklisty.

Z výzkumu vyplynulo, že v Praze bylo do května 2022 vyznačeno 69 km vyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty. Data, potřebná pro ověření jejich vlivu na celkovou nehodovost, byla k dispozici pro 17 km z nich. Z podrobnější analýzy jednotlivých úseků pak vyplynulo, že mnohem významnější vliv na nehodovost, než samotné doplnění cyklopruhu, měla změna dopravního značení jako jeden celek. Tedy zda došlo ke zlepšení rozhledových poměrů v křižovatkách, zavedení parkování atd. Praha zaměří svou pozornost také na úseky, kde je nadále potřeba zvyšovat bezpečnost a na které právě upozornil výzkum.

I když cyklostezka pro cyklistu bude vždy etalonem bezpečí, tak už pouhé vyznačení cyklopruhu na výpadovou komunikaci zajistí, že po ní cyklista ujede bez nehody dvojnásobnou vzdálenost než po zcela průměrné ulici bez cykloopatření. Celkovou nehodovost na úseku, nehledě na zřízení cyklopruhu, ovlivňují i křižovatky s nedostatečnou nebo nevhodnou místní úpravou. Současně platí, že zřízení cyklopruhu nezvýší celkovou nehodovost na dané komunikaci.

Stejně tak bezpečný je legální protisměrný provoz cyklistů v jednosměrných komunikacích. Jako zásadní se však jeví realizovat cyklistická opatření průběžně i s křižovatkovými úseky, jelikož v nich nehodovost skokově roste a opatření jsou zde proto nejpotřebnější.

Přestože výzkum sledoval jen vybraný počet silničních úseků v hlavním městě Praze a pracoval s daty za dobu 6 let, jeho výsledky jednoznačně prokazují, že správné budování cyklistické infrastruktury má i v hlavním městě Praze velký smysl, protože zásadně snižuje množství nehod s účastí cyklistů.

Článek je založen na tiskové zprávě pražského magistrátu. Redakce Městem na kole požádala o samotnou studii nebo podrobnější report z ní. Po jejím obdržení se pokusíme zpracovat její obsah detailněji.

Jiří Motýl
V domovské Praze jezdí na městském kole na vzdálenosti do osmi kilometrů. V redakci od roku 2013, od roku 2015 šéfredaktorem. Spoluautor knihy Městem na kole.

Kuba 17. 2. 2023, 08:45
10

To mi zni jako ze u tech ochrannych pruhu to bude na hranici statisticke chyby a u tech vyhrazenych lepsi nez nic, ale pokud (jak je casto bohuzel zvykem) je pouzit z lenosti tam, kam by se veslo oddelene reseni, je to nasobne vetsi skoda, nez kdyz se misto vyhrazeneho pruhu neudela nic.

Bude zajimavy, jestli dostanete tu zpravu celou, jak tam pocitali treba s lakavosti (safety in numbers a skutecnost, ze pro prevaznou vetsinu populace je jakekoli neoddelene reseni na hlavnich tazich tak odrazujici, ze radsi nejedou vubec).

Michal Šindelář 17. 2. 2023, 13:08
6
1

Na hranici statistické chyby to není, nejedná o inferenční výzkum, ale v případě ochranných cyklopruhů prakticky o census, byla zahrnuta drtivá většina OCP v Praze o celkové délce 58 km a přepravním výkonu 2,09 milionu osobokilometrů.
Doufám, že MHMP ten výzkum již zveřejní, případně si o něj napište, prosím.

Zdenek X 17. 2. 2023, 14:41

Michal Sindelar: proc studie jednoduse nezverejnite?

Michal Šindelář 17. 2. 2023, 17:03
7
2

Protoze respektuju klienta, ktery si u me zadal zpracovani vyzkumu?

Jiří Kadlec 18. 2. 2023, 19:52
4
2

Ulice Radlická na Smíchově, Svornosti + Strakonická od Anděla směrem na jih k Lihovaru, ulice Nádražní směrem na jih - tam všude teď cyklopruh není a dost by pomohl.

Ulice Zborovská- cyklopruh tam je a jezdí se mi tam dobře. To samé Mariánské Hradby, velmi dobře udělané cyklopruhy, bez nich to bylo peklo.

Jedno z mála míst, kde jsem se v cyklopruhu bál, je ulice V Botanice- Kartouzská - směrem na Plzeňskou - rychle jedoucí auta a cyklopruh často mezi dvěma pruhy pro auta. Chtěl jsem tudy jet od Zborovská na Radlickou, ale vyvrhlo mě to pod mosty na Plzeňské a yl to celkem adrenalin ...

Kuba 18. 2. 2023, 20:15

Jiří Kadlec: tohle je jedna z věcí, proč doufám, že to magistrát zveřejní celé. Zajímalo by mě, jestli a jak je tam zohledněno, že do těch cyklopruhů (a to i do těch, které vám přijdou fajn, jako jsou ty Mariánské Hradby nebo Zborovská) se pustí jenom někdo. Já třeba mám ve svém okolí nejednoho člověka, který se mnou v zahraničí na dobré infrastruktuře po městech na kole klidně jezdí, ale v Praze ne, protože se bojí, případně pokud ano, tak jen pár vybranými trasami a třeba už ty cyklopruhy na Mariánských Hradbách jsou pro ně příliš děsivé (a já je celkem chápu, taky tyhle konkrétní pruhy nemám rád a daleko radši tam jezdím paralelně od zaslepení výrazně klidnější Na Valech).

Vnímání bezpečnosti infrastruktury prostě není nijak jednoznačné, každý to má trochu jinak, a ty pocitově méně až vůbec chránící části infrastruktury dost účinně filtrujou, kdo se do nich pustí (většinou lidi s většími zkušenostmi, ale na druhou stranu větším sklonem k riziku) a kdo ne (a nepojede vůbec, nebo zkusí hledat pro sebe přijatelnější okliku). Přijde mi, že to bude poměrně podstatný vliv, který ale bude těžké zohlednit v tom výzkumu, tak jsem zvědavý, jak se s tím autor popral.

Michal Šindelář 20. 2. 2023, 11:27

Ten vyzkum nepracuje s vnimanim bezpecnosti uzivateli, ale porovnava relativni nehodovost s ucasti jizdniho kola podle typu infra, tzn. pocet nehod na 1 milion osobokilometru na kole.

Kuba 20. 2. 2023, 11:58

Michal Šindelář:

To chapu, ze vnimana bezpecnost nebyla cilem vyzkumu. Ale ta vnimana bezpecnost dela realne filtr, kdo se na danej typ infrastruktury pusti, atd.
Coz vysledky nejak ovlivni- kdyz to vezmu do extremu, na magistralu si troufne jen par nejzkusenejsich jezdcu. Takze se snadno muze stat, ze tam dlouho nedojde k nicemu, co bude zaznamenano. Naopak vezmeme uplne klidnou stezku parkem, ktera neni pro zkusenejsi lakava, protoze je to zajizdka, takze na ni budou drtive prevazovat zacatecnici, nekdy se jich tam sejde hodne a par kolizi bude zaznamenano. Ve vyzkumu, kterej toto nevezme v uvahu, se muze snadno stat, ze ta chranena stezka parkem vyjde nebezpecnejsi nez magistrala.

Je mi jasny, ze tak vyhroceny to urcite realne nebude, ale nezanedbatelny zkresleni to IMHO prinyst muze.

Jiří Motýl 20. 2. 2023, 12:34

Kuba: Tak to je takový letitý argument i některých pracovníků dopravních inspektorátů: "cyklopruhy tam nemalujte, začnou tam jezdit cyklisti v provozu a zvýší se cyklo-nehodovost."
V tomto mi tedy přijde zajímavé, že ten výzkum tedy dochází ke zcela opačným závěrům.

Kuba 20. 2. 2023, 13:33

Jiří Motýl: ono to není tak výjimečný, že i pseudoargumenty maj nějakej racionální základ, byť více či méně překroucenej.

Co do závěrů výzkumu, jo, dochází k opačným závěrům, než ten můj, z ilustračních důvodů záměrně extrémní a nereálnej, příklad. To neznamená, že tam to zkreslení není - bez něho by to podle mého názoru vyšlo ještě výrazněji ve prospěch té oddělené infrastruktury, otázkou je samozřejmě, o kolik, jestli zanedbatelně, nezanedbatelně, atd....

Přijde mi celkem překvapivé, že ze světa jdou celkem jednoznačné zprávy o tom, že jen malované pruhy žádné terno nejsou a piktokoridory že často reálně přináší spíš zhoršení situace. V českých výzkumech naopak opakovaně vychází, že i piktokoridory mají (byť nejmenší ze srovnávaných) přínos.

Jiří Motýl 20. 2. 2023, 14:34

Kuba: Já bych v těch "zprávách ze světa" dost rozlišoval, zda se jedná o "pociťované bezpečí" nebo "objektivní bezpečí". To přináší zásadní rozdíly a každé je něco jiného.

Stejně jako vždy záleží na nějakých lokálních standardech značení a konkrétních řešeních v ulicích. Stezka mimo provoz vypadá jinak v Záhřebu a jinak v Kodani a v Amsterodamu.
Stejně jako cyklopruh vypadá často jinak v Londýně, Amsterodamu a v Praze. A třeba se používá v úplně jiných situacích.

Takže je třeba srovnávat porovonatelné. Asi nejlépe mít celou tu výzkumnou zprávu (což ani tady zatím nemáme) a odkazovat případně na další konkrétní studie, se kterými to srovnáváme.

Viz třeba ten případ Budapešti, kde se jim již před lety znatelně snížila nehodovost předěláním stezky za parkujícími auty na klasické cyklopruhy v provozu.
V Montrealu v některých realizacích v posledních letech dělají to samé, v některých německých městech taktéž často staré chodníkové stezky ruší a převádí spíš do provozu do cyklopruhů.

Já rozhodně vnímám silné výsledky o tom, že chráněná cykloinfrastruktura je silně preferována uživateli. Stejně tak vnímám silný hlas mnoha obhájců cykloinfrastruktury, kteří se silně proti cyklopruhům (např. MCA) vyjadřují a lobbují za chráněnější řešení.

Rozhodně jsem ale nezaznamenal nějakou jednoznačnou vlnu studií ze zahraničí, že cyklopruhy objektivní bezpečí nezvyšují, nebo že ho třeba i zhoršují. Spíš mi přijde, že sem tam něco.

Kuba 20. 2. 2023, 15:33

Jiří Motýl: jj, jak jsem psal, doufám, že to magistrát zveřejní celé, abychom se na to mohli podívat podrobněji.

A samozřejmě to bude vždycky místo od místa, bude hrozně záležet na spoustě detailů. Od charakteru ulice a rychlostí aut v ní po počty lidí na kolech. Je klidně možné, že "paradoxně" při větších počtech lidí na kolech by stačila méně náročná infrastruktura, ale ta zas nenaláká dostatečné počty na to, aby byla dost bezpečná. Což může být třeba případ těch zmiňovaných německých měst - chodníkové stezky byly potřeba pro nalákání dostatečného počtu, ale samozřejmě jsou vhodné jenom do určitého počtu lidí na kolech a chodců, ne pro frekventovaná místa. A pokud došlo k výrazné změně v počtech a charakteru ulice, může dnes být vhodnější ten cyklopruh (i když by se jinak bez znalosti všech okolností zdál jako krok zpět).

Záleží taky na demografii, pro kterou se ta infrastruktura dělá. Je obří rozdíl mezi OK, přiměřeně bezpečným řešením pro zdravé dospělé a tím, co je potřeba pro jízdu s dětmi, pro seniory, pro lidi s nějakým handicapem (ať už využívají upravená kola nebo přímo vozíky), pro jízdu s nákladem. Co je potřeba na to, aby se dalo projet a kdy je jízda vysloveně lákavá a může plnit další cíle (např. jízda ve dvou vedle sebe s možností rozhovoru za jízdy - u nás totální sci-fi, v některých místech běžná záležitost).

Zdenek X 20. 2. 2023, 17:08

Informace o vyzkumu jsou velice kuse, je zajimave, jake zavery na zaklade 287 nehod lze ucinit (napriklad rozlisit, ze "mnohem významnější vliv na nehodovost, než samotné doplnění cyklopruhu, měla změna dopravního značení jako jeden celek. Tedy zda došlo ke zlepšení rozhledových poměrů v křižovatkách, zavedení parkování atd."). Vlastne by me i zajimala tak zakladni vec, jak bylo zjisteno, kolik osobokilometru bylo po Praze najezdeno (natozpak konkretne pro trasy s urcitou cykloupravou). O zpravu jsem MHMP pozadal, kdyz to pujde, budu ji sdilet.

(Osobne me nejvic zajima, jake nehody se udaly, to me zajima z duvodu, ze na kole jezdim denne a rad bych vedel, co mi hrozi, jakymi zpusoby se lze "vysekat". Nemam pochybnosti o tom, ze pruhy/cykloopatreni pomahaji nebo minimalne neskodi. Mozna tam prehled nehod bude, mozna ne. Moje osobni bolestiva zkusenost za mnoho let je, ze se vysekam z duvodu nesouvisejicich s cykloupravami, dokonce v cca polovine pripadu to nesouvisi ani s provozem.)

Jiří Motýl 21. 2. 2023, 11:07

Zdenek X: Studie jsem již obdržel, takže tu k nim v dohlednu jistě vyjde podrobnější text s jejich představením.

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat
Kolik cyklostezek přinese Praze rok 2024?
Praha,

Kolik cyklostezek přinese Praze rok 2024?

03. dubna. 2024, 4min. čtení6