V rámci evropské analýzy sdílených kol pro rok 2024 se Praha a Brno ocitly v polovině žebříčku analyzujícím 148 měst. Brno na 54. a Praha na 66. místě. Předčila je většina evropských metropolí, vrchol žebříčku obsadila města Paříž, Antverpy a Lublaň.
Na vrcholu žebříčku je Paříž, která má 7. nejvyšší počet sdílených kol na 10 tisíc obyvatel. Tato kola jsou zároveň velmi dobře využívána. Na 1000 obyvatel Paříže denně připadá 37 jízd na sdílených kolech, každý den zde v průměru proběhne 80 tisíc výpůjček. Mezi dalšími premianty jsou v pořadí: Antverpy, Lublaň, Tartu, Toulouse, Lyon, Boloňa a Florencie.
Praha, s přibližně 1,3 miliony obyvatel, disponuje kolem 2500 sdílených kol, což znamená, že má přibližně 20 kol na 10 000 obyvatel. Brno, druhé největší české město s flotilou přibližně 600 kol, nabízí ještě méně – 15 kol na 10 000 obyvatel. Počet kol a jejich rozmístění po městě je důležitým aspektem systémů sdílených kol. Čím víc jich je a čím lépe pokrývají města, tím lepší výsledky celý systém bude mít.
V obou městech bikesharing provozují primárně firmy Rekola a Nextbike, jsou zde také desítky elektrokol Lime. V žebříčku podle velikosti flotil se Praha umístila na 57. místě a Brno na 37. místě.
V počtu jízd na obyvatele Praha ani Brno nepřekračují hranici jedné jízdy na 1000 obyvatel denně. Praha v tomto ukazateli získala 66. místo, Brno skončilo o něco lépe na 54. místě. Ve třetím hodnoceném parametru, tedy počtu jízd na jedno kolo, Praha obsadila 65. příčku, zatímco Brno skončilo o něco lépe na 62. místě.
V kontextu střední Evropy se Praha i Brno ocitají za městy jako Vratislav (23. místo), Varšava (28. místo) nebo Budapešť (35. místo), která mají nejen větší flotily, ale i výrazně vyšší počty jízd na obyvatele. Naopak města Bratislava (97. místo) a Vídeň (71. místo) v žebříčku dopadla hůře. Praha (66. místo) se v oblasti bikesharingu nachází na podobné úrovni jako Mnichov, Řím nebo Stockholm. Brno je po boku Hamburku a Berlína.
Žebříček ukázal také města, u kterých došlo za poslední rok k výraznému zlepšení. Například Stockholm zvýšil počet jízd o 239 % díky novému provozovateli sdílených kol a Frankfurt o 100 % díky lepší integraci sdílených kol. Ve finském Turku výrazně narostl počet jízd na 1000 obyvatel, a to o 81 %. Nárůst 48 % byl zaznamenán u provozovatelů v Kodani.
Cílem zprávy Cycling Industries Europe je ukázat, jak sdílená mobilita může pomoci naplnit ambiciózní cíle Evropské unie pro dekarbonizaci dopravy a udržitelnou mobilitu do roku 2030. Uvádí, že pro využívanost systémů sdílených kol je podstatná jejich dostupnost a rozšíření po městě. V mnoha městech totiž bikesharing funguje jen v centrálních částech a většina obyvatelstva k němu nemá přístup.
Poslední, ale důležitý parametr žebříčku „indikátor transparentnosti“ hodnotí, jaká část flotily sdílených kol poskytuje data o jízdách a zda jsou tato data veřejně přístupná. Praha má 88 %, Brno 100 %. Až 46 měst nedodává žádná data, což je automaticky řadí na konec žebříčku a zkresluje tak skutečné výsledky.
Článek čerpá ze zprávy „Sdílená ambice: potenciál pro sdílení kol v Evropě 2024: srovnání 148 měst.“ Ta byla zpracována asociací Cycling Industries Europe a MegaBits. Její vyhotovení podpořily fondy EU.
Celá zpráva je dostupná zde.
Líbil se Vám článek? Chcete v Česku lepší podmínky pro cyklodopravu?
Podpořte nás, stačí i 100 korun. 💙🚲
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
Zdenek X 24. 10. 2024, 09:09
4
5
"Cílem zprávy Cycling Industries Europe je ukázat, jak sdílená mobilita může pomoci naplnit ambiciózní cíle Evropské unie pro dekarbonizaci dopravy a udržitelnou mobilitu do roku 2030." Prosim, nelzeme si do kapsy. Jestlize chceme vazne naplnit ambiciozni cile, potom se venujte tomu, co ma na produkci CO2 a mobilitu majoritni vliv. Jsem programator, pripada mi tohle chovani stejne, jako kdybych potreboval zrychlit vypocet, profilerem zjistil, ze mi vypocet stoji 95% v nejakem rozkladu velke matice, ale misto optimalizace rozkladu bych se venoval optimalizaci vystupu, ktery trva 0.1% vypocetniho casu.
Vcera jsem se bavil s kolegou dojizdejicim do prace ze Slaneho (busem, ale to neni dulezite), ktery rikal, ze se zacal budovat dalsi chybejici usek dalnice za Slanym na Louny. Skvele, silnicni sit musi byt lepsi, protoze bez toho ekonomika nepojede, ale samozrejme to bude indukovat vic aut v Praze, dojezd z Loun bude hracka. A ja se zatracene ptam, proc uz davno neni nova trat na Kladno, proc neni alespon na papire vylepseni pripojeni Slaneho (at uz pres Kralupy, nebo na Ruzyn) apod. Tady byly dva clanky o nejake sranda stezce na Rez a Kralupy, radní pro __oblast veřejné dopravy__ Petr Borecky se bije v prsa a lici, jak vycerpavajici boj to byl a je. Kdyby misto toho kazdou minutu sveho casu venoval rozvoji verejne dopravy, ktera skutecne nejakou zmenu prinese, udelal by lepe. I pro pohodli vlastni dopravy, i pro produkci CO2. Mel (spolu s hejtmankou) dupat na SŽ, kdyz to nejde, mel dupat na poslance, aby se zakony menily, aby se priste nestalo, ze tyhle stavby se potahnou desetileti, poslanci a vlada z nich meli mit bolehlav. Ale on se venuje cyklostezce kolem Vltavy, ktera rozhodne nebude slouzit pro "verejnou" dopravu (protoze vetsina "verejnosti" skutecne nezvoli pro cestu Řež-Holešovice, neřkuli Vaclavák, kolo) a to co po ni dopravne projede, bude v lete odpovidat poctem tak jedne souprave vlaku, v zime skoro nula. Z hlediska dopravy na cyklostezku na Řez (Kralupy) sere bilý tesák (rekreacne asi ok, ale to at si resi radni pro sport nebo cestovni ruch). Mimochodem, facebook radniho pro verejnou dopravu Boreckeho je misty az bizzare, ted si od nej muzete koupit jednostope vozidlo, ne kolo to neni: Hondu CB 125R, "synek z ni vyrostl", predpokladam, ze synek se ted bude svobodne dopravovat a hlukem omezovat svobodu jinych na necem silnejsim.
Sdilena kole jsou totez. Jsou velmi prijemna v centru mesta, ale na CO2 a realne dopravni vykony (predevsim ve smyslu nahrady aut, nikoli nahrady pesi dopravy) sdilena kola v meritku celeho mesta maji maly vliv (neřkuli včetně dopravy osob, ktere do mesta dojizdeji z okoli). Priznavam, ze zpravu, ve ktere se pouzivaji takova hesla, jako je citovana veta, nemam ani chut otevrit. Podobnych hesel jsem vidal v Rudem pravu prilis mnoho a prilis dlouho (ač jsem v komunismu prozil pouze detstvi a pubertu) a je mi z toho fyzicky zle.
Mimochodem: domnivam se, ze jasny dukaz pro nadpis "Potřebujeme víc kol" v clanku uveden neni. (Ale klidne at je, v rozpoctu mesta je to skoro zadarmo.)
Petr 24. 10. 2024, 14:22
5
1
Zdenek X: Odpusťte, ale přesně mi připomínáte situaci z https://xkcd.com/2368/. Nemá smysl řešit nějaký problém, protože je potřeba řešit i větší problém. Pojďme vůbec neřešit dopravní situaci, když máme za humny válku. Pojďme neléčit člověka s chřipkou, když tisíce umírají na rakovinu.
David 24. 10. 2024, 17:28
1
Ale jo, jsou to dobré připomínky. Jen pláč je na špatném hrobě.
Zdenek X 25. 10. 2024, 12:15
2
@Petr: je fakt, ze mnoho vtipu z XKDC mi pripadalo nemastnych/neslanych :-). Nicmene je rozdil neresit a vlastne take (cyklistikou) neresit, ale jeste se k tomu opijet se rohlikem a bachorkami o reseni ambicioznich cilu. Nikde nerikam, ze se dopravni situace nema resit, naopak. A jestli radni pro verejnou dopravu travi cast cyklostezkou (tak, ze z jeho prispevku na FB mam pocit, ze je z toho uplne vycerpan), pak je to spatne.
@David: to mate uplnou pravdu. Nejak mi to nedalo, musim se mirnit.