Komentář: Jeden malý příklad stagnace infrastruktury

Ta disponuje nízkonákladovým průjezdem pro cyklisty, umožňujícím výjezd z letité cyklostezky v parku Maxe van der Stoela do provozu ve Střešovické. Výjezd má určitě řadu much: je jen na účelové návěstidlo, povrch průjezdu nic moc, čekací doby na zelenou vzhledem k charakteru křižovatky a fází světelné signalizace dlouhé. Navíc, pokud člověk jede později ze Střešovické doleva do Sibeliovy po cyklotrase A150, tak musí být hodně velký sadomasochistický milovník jízdy podle předpisů, aby nevyužil spíše přechod pro chodce o něco západněji.

Průjezd vznikl před 12 lety

I proto je mnohem více využívaný spíše nájezd z provozu Střešovické do parku v opačném směru jízdy, což je prostě díra v zábradlí se sníženým obrubníkem, než samotný výjezd do Střešovické.

Ve výsledku je ale dobře, že obě tyto vazby existují. Jsou jednoduché a téměř nikoho nezdržují, umožňují přímé napojení z Jelení do Střešovické a zpět. Bez nich by byla místní síť cykloinfrastruktury o poznání tristnější. Nutno dodat, že tyto vazby vznikly v návaznosti na výstavbu tunelu Blanka. Zde by se tedy dalo hovořit o docela dobré integraci do stavební akce.

Nebylo to ale samozřejmostí. Bude to za měsíc již 13 let, kdy mi tehdejší tiskový mluvčí Metrostavu na dotaz, zda se podobné cyklistické propojení v rámci výstavby Blanky v křižovatce se Střešovickou plánuje, odpovídal: „Problematika se řeší. Projektant pracuje se zadáním, že má křižovatku řešit včetně cyklodopravy. Nicméně je nutné připomenout, že původní záměr byl v křižovatce osadit ‚pouze‘ nové sloupy SSZ do stávajících pozic apod. Navíc se předpokládal zásah ne do všech ramen křižovatky. S tím samozřejmě souvisí finanční náročnost uvedené akce a nastavené postupy v případě očekávaného zvýšení finanční náročnosti. Konečné slovo tedy musí být provedeno investorem.“

Finální podoba je tak zcela odpovídající tehdejší situaci, cykloprůjezd se doplňoval až dodatečně. Rozhodně nebyl v původním plánu stavby. Jedná se tak v podstatě o díru v zábradlí s účelovým návěstidlem. S povrchem samotného průjezdu se nic nedělalo, pouze se přes tramvajovou trať nanesla barva.

Pozitiva, že se investor nakonec rozhodl do účelového návěstidla a odstranění zábradlí zainvestovat, lehce kalí dění v dalších 13 letech. Kdo by čekal, že rychle spíchnuté řešení dozná při nějaké blízké rekonstrukci změn, musí být zklamán.

Do oblasti průjezdu již dělníci zasahovali nejednou, ale vždy vše vrátili do původního „provizorního“ stavu. Ani o trochu hladší dlažba, natožpak redukce zbytečných zvýšených obrub v místě průjezdu jízdních kol.

Příkladem může být nedávná výměna tramvajových kolejí. Tramvajová doprava byla po celý duben zastavena, koleje vyměněny, ale původní dlažba v původní podobě pečlivě vrácena na své místo.

Koleje budou pouze měněny, trať nebude rekonstruována

Proč? Tisková mluvčí DPP vysvětluje: „Koleje v křižovatce Patočkova x Střešovická budou pouze měněny, tramvajová trať nebude rekonstruována, a proto budou provedené práce respektovat platnou kolaudaci stavby z minulosti.“

Dalo by se tak zamýšlet, zda na výměnu dlažby a snížení obruby je třeba žádat nové stavební povolení, zatímco na výměnu kolejí nikoliv. Ve výsledku to ale vždy bude o tom, zda se někdo nad tím dopředu zamyslí a bude to chtít zavčasu udělat, když už tam ty dělníky vyměňující dlažbu a koleje jednou mít bude, nebo zda se prostě dopředu nezamyslí nebo to udělat/zaplatit nebude chtít. Protože ať tak nebo tak, nějakou přípravu navíc to vždy bude vyžadovat, ať již v podobě žádosti o stavební povolení, nebo třeba jen v nákupu lepší dlažby předem.

A víte co? Zeptali jsme se stavebního úřadu, co by podobná změna administrativně vyžadovala.

Náhrada za hladší dlažbu? „V případě požadavku na výměnu krytu komunikace, by záměr nepodléhal povolení stavebního úřadu, ale bylo by nutné projednání se správcem komunikace (TSK hl. m. Prahy), místo se nachází v památkově chráněném území, tím by bylo potřeba projednání s Odborem památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy a případně s dalšími orgány, které by vzešli z projednání. Stavební úprava by nepodléhala kolaudačnímu řízení,“ píše stavební úřad Prahy 6.

Kromě dlažby i vyřešení nepříjemných obrubníků? „Pokud by se jednalo o úpravu výšky obrub, tak by se podle nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. jednalo podle přílohy č. 1 o drobnou stavbu a písm. g) téže přílohy o udržovací práce nebo stavební úpravy komunikací a ani zde by stavební úřad stavební záměr nepovoloval ani nekolaudoval, zde by ještě navíc oproti pouhé výměny krytu komunikace bylo nutné projednání s Policií ČR, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy. Nicméně záleží na posouzení stavebního úřadu a požadovaném rozsahu úprav komunikací. Jinak v tomto konkrétním případě by záměr posuzoval Odbor pozemních komunikací a drah Magistrátu hl. m. Prahy, protože se jedná o místní komunikaci I. třídy,“ doplňuje stavební úřad.

Rozhodně si tedy DPP nemůže pouze přivézt hladší dlažbu a prostě to vyměnit. Práce by s tím byla. A to i administrativní. Ve výsledku se tak pouze lze ptát, zda by to nestálo za to, když už se tam staví a měsíc tam tramvaje nejezdí? I tu výměnu kolejí jistě někdo plánoval a připravoval.

Ale to jsou již otázky minulosti. Vše je opět tak, jak bylo. Bude se tedy opět jezdit přes nepohodlnou dlažbu a pár obrub navíc. Nebezpečné to úplně není, nepohodlné jen trochu, za 12 let jsou na to všichni zvyklí. Jistě je fajn, že tam průjezd vůbec je. Ani to není bohužel stále v Praze standard.

K jakémukoliv zlepšení již po několikáté i přes příležitost vůbec nedošlo. Proč taky? Akorát by se tamtudy jezdilo pohodlněji.