Nuselská drážní cyklostezka i tunel na Hlavák: budoucnost cyklodopravy v Praze?

Právě touto otázkou jsem se zabýval ve své ateliérové práci na Fakultě architektury ČVUT. V rámci architektonicko-urbanistického ateliéru ZKN jsem navrhl podobu takzvané Nuselské drážní promenády, která by na Vršovickou drážní promenádu navázala a prodloužila její trasu směrem k Nuslím a dále do centra Prahy.

Nešlo přitom jen o návrh cyklostezky. Cílem bylo ukázat, jak by se mohlo proměnit celé dnes roztříštěné území mezi Nuslemi, Vršovicemi a Vinohrady.

Hledání nerezilientního místa v Praze

Zadáním ateliéru bylo téma resilience města, tedy jeho (ne)odolnosti. Na začátku jsem proto neměl vybranou konkrétní lokalitu, ale snažil jsem se pomocí geografického informačního systému (GIS) najít místa v Praze, která vykazují známky nízké resilience.

Zaměřil jsem se na území, kde se potkává více druhů dopravy – železniční, automobilová a tramvajová – a kde zároveň dochází k rozpadu urbanistické struktury. Taková místa bývají zatížena hlukem, emisemi, bariérami a často se v nich lidé hůře orientují nebo jimi pouze procházejí bez možnosti se zde zastavit či trávit čas.

Právě z této analýzy nakonec vyplynulo území kolem tzv. Nuselského drážního trianglu. Zároveň jde o místo, kde se potkává hned několik plánovaných či existujících staveb pro cyklistickou a pěší dopravu. Na východě navazuje připravovaná Vršovická drážní promenáda (A3), severně se v cyklogenerelu uvažuje o pěším a cyklistickém tunelu směrem k hlavnímu nádraží a západně vede stezka A3 podél Botiče.

Navázání na existující studii

Na začátku jsem navázal jsem na vyhledávací studii Nuselské cesty, kterou v minulosti zpracoval Tomáš Cach. Tato studie v roce 2019 vytipovala možnosti vést územím bezmotorovou trasu.

Mým cílem bylo posunout tuto úvahu o krok dál. Zatímco vyhledávací studie pracovala především s možnostmi vedení trasy, já jsem se snažil navrhnout konkrétnější podobu jednotlivých úseků a ověřit, zda je možné je skutečně realizovat v reálných rozměrech a prostorových podmínkách. Výsledkem návrhu jsou situační výkresy, vzorové řezy a skicy ukazující možnou transformaci jednotlivých míst.

Podél železnice až do Nuslí

Základ návrhu tvoří nové cyklostezky o celkové délce asi 2,5 kilometru. Využívají dnes často nevyužité nebo obtížně přístupné prostory podél železniční trati Vršovice–Hlavní nádraží a Hlavní nádraží–Nusle. Prochází přes ulice Bělehradská, Otakarova, Křesomyslova respektive Jaromírova. Při návrhu jsem se snažil zachovat co nejpřímější vedení trasy, ale zároveň respektovat provoz železnice, vlastnické vztahy i budoucí rozvoj území.

Aby trasa vůbec fungovala, bylo potřeba navrhnout 6 nových lávek a 4 podchody nebo podjezdy pod tratěmi. V části řešeného území mezi nádražím Vršovice a Bělehradskou ulicí jsem se rozhodl vést cyklostezku po obou stranách železničního koridoru. V celém projektu jsem se snažil stezky maximálně napojit na sousední ulice, ač už pomocí schodišť nebo nájezdů.

Tunel k Hlavnímu nádraží

V návrhu počítám také s bezmotorovým tunelem, který by propojil Nusle a Vršovice s Hlavním nádražím. Takový tunel by měřil 1,1 kilometru a vedl by podél současného tunelu železniční trati. Za 2-3 minuty by se tak člověk z Nuslí ocitl v centru města, a to téměř s nulovým převýšením. To je téměř utopie oproti současnému stoupání a klesání přes rušné Vinohrady.

ultimátní propojení pražských drážních cyklostezek

Počítám také s tím, že tunel by měl napojení i na náměstí Míru a stanici metra A, a to pomocí výtahu.

U Hlavního nádraží by se stezka napojila na Žižkovskou drážní stezku a vzniklo by tak ultimátní propojení pražských drážních cyklostezek v celek, kde by se propojila Žižkovská, Nuselská a Vršovická drážní stezka. Takové propojení by poskytovalo téměř 10 kilometrů souvislé „cyklodálnice“ v širším centru Prahy – bez nutnosti ani jednou potkat auto.

Doplnění zástavby i zeleně

V projektu nepracuji jen se samotnými cyklostezkami a chodníky. Řeším také doplnění zástavby: nové bloky obsahující bydlení, kanceláře a aktivní parter. Cílem je území urbanisticky zacelit, čímž ho udělat hustší, obydlenější a zároveň srozumitelnější.

Součástí jsou i nová náměstí nebo rozšířené plochy v místech, kde trasa míjí zajímavé křižovatky nebo se napojuje na stávající veřejný prostor, a stromořadí podél promenády. Ta jsou ve výkresech znázorněna růžově.

V neposlední řadě jsem se zabýval doplněním zeleně. Podél cyklostezek tak umísťuji desítky nových stromů a různé typy stromořadí.

Před a po: série skic

Proč to celé vzniklo

Nemám iluzi, že by se podle mého projektu něco postavilo. Je to školní akademická práce a ne studie pro město. I proto jsem se chtěl zbavit některých překážek z reality a navrhnou, jak by se takový drážní triangl řešil v ideálním městě.

Jednotlivé vrstvy si z něj lze každopádně izolovat a dokáži si představit, že až město jednou začne řešit pokračování Vršovické drážní promenády do centra, tento projekt může být inspirací a alespoň první před-studií celé případné proměny.

A Vám snad alespoň trošku otevřelo oči nebo rozproudilo diskuzi a fantazii. To bylo každopádně cílem. Co si o projektu myslíte? Dejte nám vědět do komentářů.

Celou práci najdete na stránkách FA ČVUT.