Vzpomínání na pražské cyklotrasy (7) Levobřežní cyklotrasa A 1 v centru

Příběh Šeříkové ulice

Kde je dnes z hlediska cyklodopravy nejkontroverznější ulice v Praze? Je to nějaká výpadovka, kam by se cyklista bál? Nikoliv. Úsek ulice, o jehož řešení pro cyklisty se vede asi nejdlouhodobější spor, má pět domů, je dlouhý 56 metrů a nabízí celkem dvacet parkovacích míst. Tak jsem psal o Šeříkové ulici v roce 2013.

Snaha o zobousměrnění této uličky, kterou dlouhá léta projíždělo víc cyklistů nelegálně v protisměru než aut po směru, se vlekla dlouhých čtrnáct let. Teprve 20. září 2019 byla cykloobousměrka konečně zřízena.

Celý příběh úspěšného zobousměrnění jsem už vyprávěl. Najdete v něm všechno: porušené sliby, cykloteroristickou rétoriku starosty Lomeckého, zpracování devíti variant projektu, které se stejně nakonec nelíbily radnímu Veselému i požadavek na zachování padesátikilometrové rychlosti v šestapadesát metrů dlouhé ulici ukončené trojúhelníkem.

Co tam nenajdete, jsou zvěsti, které se ke mně donesly, že cykloobousměrce údajně nejvíc bránil vlivný rezident s kontakty na radnici, který tam prostě cyklisty za žádnou cenu nechce. Když ale Praha 5 v roce 2018 zobousměrnila pro kola protilehlý blok Šeříkové – který měl vozovku o půl metru užší – byl už odpor Prahy 1 jenom směšný. Přesto k realizaci cykloobousměrky došlo až poté, co tehdejší proticyklistická garnitura po volbách odešla a místní koalice se nakrátko proměnila v tolerantnější.

Dnes už se nad obousměrce Šeříkové nikdo nepozastaví

Dnes už se nad cykloobousměrností Šeříkové nikdo nepozastaví. V samotné cykloobousměrce ani na přilehlých křižovatkách není od jejího zřízení evidována jediná nehoda s účastí cyklisty a cykloobousměrky se v Praze běžně zřizují i ve vozovkách užších než ty rovné čtyři metry v Šeříkové.

Těžká koexistence na Kampě

Park Kampa byl vždy ostře sledovaným cyklistickým průjezdem, který pro bídné podmínky na Smetanově nábřeží volila i část cyklistů jedoucích jinak po pravobřežní trase A 2. Frekventované chodníky v parku byly pro jízdu na kole poměrně konfliktní. Zhruba od roku 2011 se připravoval projekt revitalizace Kampy, který zahrnoval rozšíření hlavní cesty o cyklostezku na zhruba šest metrů.

Tento návrh se střetl se silným odporem místních, pro které rozšíření cesty znamenalo jak nežádoucí zábor zeleně, tak obavu z „urtžení se ze řetězu“ ze strany cyklistů, kteří by měli zřetelný vyhrazený prostor. Místní žádali menší zásahy do zeleně a nezřizování oddělené cyklostezky při zachování možnosti jízdy na kole.

Následoval přehnaný krok radního pro dopravu Veselého, který (na základě údajných stížností) nechal jízdu na kole přes Kampu zcela zakázat. Spolek AutoMat následně podpořil návrh KC Kampa z března 2014 a žádal radnici o zachování smíšeného a současně zklidněného provozu cyklistů. Výzvu k zachování průjezdu podepsalo na stránkách Cyklisté sobě 150 lidí. Zákaz byl po několika týdnech odvolán, byť poněkud podmíněně. Byl zde tak zachován průjezd rychlostí 10 km/h, který platí dodnes. Koexistenci cyklistů s chodci zlepšilo časem to, že se v jižní části parku dnes na kole standardně jezdí po pěšině vyježděné podél chodníku.

Po volbách v roce 2022 se městská část vrátila k odloženému projektu revitalizace parku. Dopravní řešení bylo konzultováno s IPRem i experty AutoMatu, a v roce 2024 radnice rozhodla, že se provoz cyklistů od pěších nebude oddělovat. V letošním roce soutěží městská část zhotovitele.

Podjezd Mánesova mostu

Jak z pohádky o zcela jiném městě působí v Praze oddělená stezka pod Mánesovým mostem, otevíraná nadvakrát v letech 2022 (magistrátní úsek) a 2023 (úsek v parku připravovaný městskou částí).

Tunýlek pod Mánesovým mostem, byť nepřístupný veřejnosti, existoval od postavení mostu. Idea zřídit tento podjezd se připisuje Pavlovi Polákovi, dlouholetému pražskému cyklokoordinátorovi, každopádně měl velkou zásluhu na přípravě záměru, která běžela už v roce 2008.

Kolem roku 2010 byla zpracovaná dokumentace pro územní rozhodnutí zamítnuta městskou částí a další jednání zastavilo omezení financí na cyklo v roce 2012. V roce 2018 projekt znovu vytáhl Adam Scheinherr a povedlo se domluvit koordinaci s revitalizací parku Cihelná, provedeném městskou částí.

Podjezd eliminuje obtížné překonání křižovatky Klárova a Letenské směrem do ulice U Lužického semináře, což je z Mánesova mostu zakázáno a přes přechodopřejezd se stejně musí kolo vést. I v opačném směru je jízda na Mánesův most pohodlnější. Což je důležité i proto, že koridor trasy A 1 dál podél Vltavy pokračuje dost nekomfortně.

Vrátíme-li se pak kousek na jih, tak o podobném podjezdu se uvažuje také pod mostem Legií. Trasa A 1 by se tím vyhnula Šeříkové, křížení s Vítěznou i polovině parku Kampa, což by bylo pro chodce i cyklisty velmi přínosné. Záměr prověřuje IPR, realizovatelnost je ale velmi nejistá.

Z Malé Strany na Letnou a do Holešovic

Ještě cykloobousměrka na Kosárkově nábřeží je na trase A 1 na centrum příjemná, od jihu ale skončíme na nábřeží Edvarda Beneše, které má do přijemnosti velmi, velmi daleko. Trasa A 1 zde prakticky končí strmým stoupáním na Letnou u Hanavského pavilonu, tak zde ostatně historicky vedla dálková trasa 2.

Navazující estakáda Nábřeží Edvarda Beneše byla vyprojektovaná jako čtyřpruh s pojížděnou tramvajovou tratí a minimálním chodníkem, Čechův a Štefánikův most jsou směrem z centra obejity podjezdy, které slouží jako parkoviště turistickým autobusům. Souvislá cyklostezka by se vešla jen, pokud se současně zruší toto parkování.

Rekonstrukce tramvajové trati na nábřeží nevedla ke zřízení stezky mimo vozovku, nabídla ale aspoň cyklopruh směrem z centra. Ten lze snad výhledově použít na obousměrnou stezku v úrovni chodníku. Vznikla zde také historicky druhá pražská cyklovídeňská zastávka Čechův most. Kéž by takto provedené zastávky nahradily zastávkové mysy tam, kde jsou tyto nebezpečné.