Čekání na stojan s Tomášem Sýkorou

Student informatiky a aktivní člověk Tomáš Sýkora dostal stojany před Palladium a Rudolfinum. Na místa, kde chyběly už léta. Jak říká, stačilo jen: vygrantovat peníze z Nadace Telefonica, přemluvit Prahu 1, aby si nechala postavit stojany, domluvit s TSK instalaci, vybrat lokace a převést finance přes rozpočet magistrátu souhlasem Rady. Začal před rokem a nyní stojany stojí. Proč nevznikly již dřív a co jej vedlo k nevšední občanské akci? Přečtěte si v rozhovoru…

Ahoj, Tomáši. Představil by ses prosím na začátek stručně čtenářům? Čemu se věnuješ, jak moc jezdíš na kole, vždyť to znáš.

Vezmu to zkrátka. Je mi dvaadvacet. Žiji a studuji zde v Praze. Právě jsem ve třetím ročníku bakalářského studia na FIT ČVUT, ale prý na ajťáka nevypadám. Mimo školy jsem v posledních pár letech žil několika neziskovými projekty. Nejdřív vznikla divadelní zkušebna pro mladé soubory, pak jsem se pustil do propagace bikesharingu a v posledních měsících jsem se věnoval s partou skvělých lidí iniciativě Zachraň jídlo. Sem tam přiložím pomocnou ruku i jinde, třeba hodně sympatický mi je projekt Kola pro Afriku nebo nedávno vzniklý počin Rekola.cz. A co se týče mě a kola? Upřímně nejezdím tak často. Když je počasí, pohybuji se rád po městě na kole. Jinak Prahu brázdím v MHD.

Zasadil jsi se o vznik stojanů na dvou významných místech Prahy 1. Proč ses do toho pustil? Nebo spíš proč to vlastně neudělalo město?

Myšlenka zařídit stojan, kde je potřeba, není nijak převratná. Když jsem se motal kolem magistrátní cyklokomise kvůli bikesharingu, narazil jsem i na ten problém se stojany. Asi dva roky, možná déle, si Praha 1 a cyklokomise vyměňovaly zprávy a požadavky kolem stojanů na jedničce, aniž by něco vzniklo. I když byly (a jsou) připraveny podklady třeba od Vráti Fillera, kde by stojany na Praze 1 byly k užitku, nikdo se neměl k realizaci. Nejprve jsem měl chuť rozmístit na všechna ta místa mobilní stojany a ukázat, že o to lidi mají zájem. To mi rozmluvili na MČ Prahy 1, že by to roztahali vandalové a podobné živly. Tak jsem se pustil do zařizování stojanů na stálo. Stačí pár na demonstrování, že cyklisti stání v centru budou používat. Podle mne je stojan i trochu psychologická věc. Vždyť člověk si může zamknout kolo třeba k zábradlí, ale cyklostojan ten říká: “Stojíme o větší podíl cyklodopravy. Jen nasedněte na kolo, sem si jej pak zaparkujete, milí Pražané.”

Kde spatřuješ potíže?

Upřímně jsem se tím nezabýval tolik do hloubky, takže tohle berte jako mé osobní mínění. Podle mne občas státní instituce ve sporech mezi sebou zcela zapomenou, že by měly sloužit občanům. Má se o správu stojanů starat magistrát? TSK? Jednotlivé městské části? Pro cyklisty to nehraje roli, avšak instituce se přou, protože se jedná o jejich rozpočty… Podle mne se jedná o problémy těch, co rozhodují. Politiků, ředitelů, náměstků, vedoucích odborů. Z mé zkušenosti to tam nejvíce vázne. Úředníci pod nimi? Ti mají často daleko větší přehled, připravené podklady a dokáží spolupracovat napříč odděleními. Podle mne tohle město jakžtakž funguje právě díky zkušeným neviditelným úředníkům, kteří dělají svou práci dobře i navzdory změnám a veletočům ve vyšších patrech.

Takže to zcela černě nevidíš?

Kdepak, nevidím to černě. Právě doufám, že i ten můj vcelku nevýznamný happy end přidá jiným odvahy. Myslím, že je možnost reálně poměry zlepšit. Proto je podle mne třeba zastupitelům a úředníkům psát kritiku. A to i tu pozitivní, jsou pak víc nakloněni další podobné činnosti. Pokud chcete stojany, pište MČ, TSK, magistrátu, důležitým i méně významným lidem, a oni to jednou pochopí.

Mimochodem kolik tě to stálo?

Samotné stojany byly zakoupeny z peněz z programu Think Big Nadace Telefonica, obrželi jsme na ně 70 000Kč. Jinak mne to hlavně stálo čas. Vyměnil jsem si s různými stranami přes padesát mailů, absolvoval schůzky na radnici Prahy 1 a na TSK.

Nebylo to příliš náročné? Stálo to za to?

Trochu času to zabralo, ale musí se vzít v úvahu i určitá nestandardnost situace. Ne každý den chce někdo uzavírat s TSK smlouvu a dát jim z venku finance. Chvilku zabralo to domluvit, za což bych chtěl poděkovat bývalému pražskému cyklokoordinátorovi Pavlu Polákovi. Po ztvrzení všech dokumentů TSK už postupovalo podle dohody a na to, kolik mají po celé Praze práce, se jim to podařilo instalovat v obstojné rychlosti.

Myslím, že používanost stojanů vypovídá o smysluplnosti mých aktivit. Nedávno jsem šel kolem Náměstí Republiky a i teď v listopadu je stojan plný. Za chvíli si budou lidé stěžovat, že je přeplněný, a Praze 1 nezbyde než doinstalovat další účka.

Listopad, jak budou vypadat v květnu?

Když nelze jít do země, lze stojany přišroubovat.

Svět kolem sebe lze měnit k lepšímu. Tomáš dokazuje i to, že rozvoj cyklodopravy dnes záleží na nadšených a vytrvalých lidech. Pojďte se do toho zapojit s námi. Napište svůj nápad na úřad (návod, rady), časem zjistíte, že některý z nápadů byl realizován. Přidejte a diskutujte podnět na platformě Cyklisté sobě. Dejte se dohromady a zvyšte šanci na úspěch. Nebo pomozte ze zdokonalováním mapy a další lidé tak snadněji objeví Prahu na kole (jak přidávat do mapy).