Zkušenost s pražskými politiky

Pražské komunální volby budou zajímavé. Týden před volbami přinášíme naši zkušenost s konkrétními politiky, kteří se nějakým způsobem věnovali tématu cyklistické dopravy. Jedná se o několikaleté zkušenosti ze strany Prahou na kole (Vratislava Fillera, Václava Kříže a dalších) a Auto*Matu (Víta Masareho a dalších).

Poznámka k volební taktice

Nežli ale začneme s publikací našich zkušeností, je potřeba vysvětlit, jak je to vlastně s křížkováním u komunálních voleb a jak zde nabytých vědomostí případně využít.

Není tomu totiž tak, jak by se dalo předpokládat – že si zakřížkujete kandidáty napříč stranami a tímto je skutečně přímo podpoříte. Omyl. Hlasy se nejprve přidělují kandidátkám. Aby vykřížkovaný kandidát své kolegy na kandidátce skutečně přeskočil, potřebuje získat alespoň o 10 procent víc hlasů, než je průměr na jednoho kandidáta jeho strany. A to je poměrně malá šance, většina lidí zvolí kandidátku jako celek. Hlasem mimo hlavní kandidátku tak volíte té jiné straně především lídra a několik lidí na začátku kandidátky.

Jako vhodný postup pro voliče, který klade důraz na určité téma (například cyklodopravu) se proto jeví volba ověřená volební kalkulačkou (když se ale kalkulačkou proklikáte, podívejte se především na podrobnější odpovědi jednotlivých stran). V tématu cyklodopravy se můžete orientovat spíše pomocí našeho nedávného dotazníku.

Celkové „skóre“ jednotlivých politických stran na základě našich otázek.

Jediný rozumný způsob, jak křížkování využít, je tedy tehdy, chcete-li svůj hlas rozdělit mezi dvě nebo více stran. Potom můžete vybrat jednotlivce napříč oběma kandidátkami s tím, že to ale nejspíš stejně nebude mít efekt a vliv bude mít jen poměr, v jakém své hlasy mezi strany rozdělíte.

Křížkovat některou ze stran jako „druhou“ tedy lze doporučit zejména, jste-li schopni vydýchat kandidáty na volitelných místech. Předpokládáme-li, že v Praze žádná strana nedostane víc než 25 % a propadlých hlasů bude (vlivem jednoho obvodu) tak do 10 %, nemusíme se prakticky bát, že by se do zastupitelstva dostal někdo, kdo je na kandidátce od 18. pozice dále. „Středně silné“ strany pak kolem deseti. Strany, které budou o vstup do zastupitelstva bojovat, získají nejméně 3 mandáty. Dostane-li se tedy kterákoliv strana do zastupitelstva, její jednička až trojka tam bude naprosto určitě.

Náš přehled vám tedy může pomoci v tom, posoudit volitelná místa na kandidátkách a svůj hlas případně rozdělit.

Obecné tipy

Jako existují jednotlivci, kteří se za podporu cyklodopravy nestydí, stejně tak existuje skupina lidí notoricky známých tím, že v posledních letech cyklodopravu nějakým způsobem podsekli. Půjde ale jen o poměrně málo jmen, kandidátů jsou stovky. Aby to nebylo tak jednoduché, platí, že i v rámci jedné strany najdete křídla, místní organizace a jednotlivce zastávající diametrálně odlišné postoje.

Jisté zobecnění je nicméně možné. Určitě platí, že větší potíže najít na „své“ kandidátce kandidáty, kterým kolo nepřijde jako překážka v cestě motoristy, budou mít spíše zastánci konzervativněji orientovaných stran (KSČM – N/A, SSO – 10% podpora cyklo, ODS – 35 %, apod.). I politický mainstream (Top09 – 70 %, ČSSD – 80 % ) je nicméně rezervovaný, bere kolo stále jako populární sportovní náčiní, najdou se zde ale i lidé osvícení. Také platí, že v okrajových částech Prahy, kde mají dopravní problémy trochu jiný charakter, bývá k jízdnímu kolu nakloněna více kandidátů. Pozitivněji na cyklodopravu nahlížejí „mladé“ strany, jako jsou třeba Piráti ( 100 % ). Sázkou na jistotu jsou samozřejmě strany zelené, které mají jízdní kolo v programu víceméně povinně (Trojkoalice 100 %)

Velmi neprůhledné jsou v komunální politice debutující stranické projekty s velkými ambicemi. ANO 2011 v zásadě nemá program a situaci v Praze rozumí jen velmi povrchně. Deklarovaná dopravní politika a obsah volebního programu Passerova Pro Prahu řadí tuto stranu jednoznačně k dopravním konzervativcům.

Orientace pro Vás

Kde víme, jak si vedly které garnitury, kde se co dařilo a kde co ne. Upozorňuji, že tento výčet hodnotí strany i politiky výhradně z pohledu přístupu k cyklodopravě. Nehodnotíme zde osobní integritu, politické postoje ani jakékoliv kauzy, netýkají-li se cyklodopravy.

Magistrát

V posledních čtyřech letech se na pozici radního pro dopravu vystřídali zástupci všech tří politických stran majících v zastupitelstvu nemarginální podíl. Karel Březina (ČSSD) nastavil v otázce cyklodopravy kurs minimalizace investic a neumožnil dopracování slibné koncepce rozvoje cyklistické dopravy z roku 2010.

Pokud jde o ČSSD jako takovou, tak tam vysoké skóre získané v našem dotazníku a pozitivní přístup „hodného muže“ ČSSD Petra Dolínka kontrastuje se siláckou proticyklistickou rétorikou pražského volebního lídra ČSSD Miloslava Ludvíka.

Březinovi nástupci Josef Nosek (tehdy ODS, dnes Klub Nezávislých) a Jiří Nouza (TOP 09) vykázali prakticky stejný přístup jako Březina. Nelze příliš posoudit, kdo se na zpomalení rozvoje a faktickém zastavení podpory cyklodopravy v letech 2010-2014 projevil více, výsledek je ale, že se dnes opět často neplní ani usnesení 0544 z roku 2003 nařizující městským institucím začleňovat řešení pro cyklodopravu do městských investičních akcí (například zde).

Zvláštní roli má předsedkyně magistrátní cyklokomise Monika Krobová Hášová (TOP 09, kandiduje na volitelné 11. pozici), kterou několik let ve funkci s problematikou alespoň trochu seznámilo. Není ale obecně považována za příliš zdatnou. Výsledků mnoho nemá. Její úspěšná snaha o odstranění zkušeného cyklokoordinátora Pavla Poláka prakticky rozložila do té doby jakž takž fungující vnitřní mechanismy rozvoje cykloinfrastruktury.

Bývalého primátora Bohuslava Svobodu (současný volební lídr ODS) cyklodoprava nezajímala a byl nepochybně rád, že se jí na své pozici nemusel zabývat. Projevil však v klíčový okamžik vstřícnost když na poslední chvíli zachránil rekonstrukci křižovatky Kapitána Jaroše. Tu se totiž jeho radní pro dopravu Nosek po letech příprav a bojů vedoucích k dohodě s Březinou neštítil bez debaty zrušit. (Přičítáme to skutečnosti, že měl Svobodův poradce mnohem lepší politický čich než Nosek.) Aktuální pražský předseda strany Filip Humplík zatím působí velmi bídně, a to nejen, pokud jde o cyklistickou dopravu, ale i v oblasti městského rozvoje (jeho reakce na Vizi pro dopravu a veřejný prostor Auto*Matu je neuvěřitelně neinformovaným a zkreslujícím hejtem). Svoboda i Humplík odpověděli za ODS, jak budou cyklodopravu podporovat. Zatímco Svoboda dosáhl velmi slušného skóre 55 %, u Humplíka to bylo jen 15 %.

Stávající primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) udělal pro cyklodopravu v posledních dvou letech dost pozitivního nepřímo: jak změnou orientace městského plánování, tak chápáním kola jako prostředku k dopravě po městě. Nové strategické dokumenty z dílny Hudečkem oživeného IPRu pozici cyklodopravy zásadně posilují, dobrým krokem je vznik Kanceláře veřejného prostoru na IPRu i loňské ustanovení Oddělení pro bezmotorovou dopravu na magistrátu (to bylo při další restrukturalizaci sice zrušeno, ale vzniklá místa zůstávají). Pozice “bezmotorového” oddělení je však i přes přízeň primátora, velmi slabá a v denní praxi stále vede “dopravácký urbanismus” tandemu Jiří Nouza – Pivec (ředitel TSK). Primátor je (pakliže nevládne autoritářsky jako Bém) v Praze vyjma více příležitostí k reprezentování pouze primus inter pares… první mezi rovnými.

Praha 1

Praha 1 je  na základě zkušenosti s marností snahy o věcnou diskuzi a řešení konkrétních problémů pod naší dlouhodobou kritikou. Ta míří zejména na předsedu dopravní komise Jiřího Veselého (TOP 09), který je neoddělitelným stínem  starosty Oldřicha Lomeckého (TOP 09). Vedení Prahy 1 se v uplynulých letech dopustilo řady podpásovek: sabotování veřejné diskuze o budoucnosti dopravy v centru při přípravách a realizaci akcí Nábřeží žije*, zazdívání bikesharingu (který je prý pro Prahu dobrý všude, jen ne v centru), zbytečných obstrukcí kolem Šeříkové a v poslední době předvolebního vrtění psem uzavřením páteřní cyklotrasy A1 na Kampě.

*) Praha 1 odmítla informovat své občany o nadcházejících akcích Nábřeží Žije ve svých radničních novinách, dodatečně jsme se dozvěděli, že „z politických důvodů“. Zárověň během akcí samotných šířili dezinformace o tom, že organizátoři se s veřejností nechtěli bavit. Je pravděpodobné, že podobné důvody byly i za zmařením donášky informačních letáků o nadcházejících akcích ze strany České pošty.

I přes tento drtivý přístup vznikly v posledních letech na Praze 1 také nějaké cykloobousměrky (i když v podstatně menší než navrhované míře) a také tzv. “americký cyklopruh” Na Příkopě. Jeho (roky připravované) pokračování v Hybernské je nicméně stále velkou neznámou. Tato opatření řešili spíš autonomně úředníci z odboru dopravy P1 s řadou úředníků z magistrátu a odjinud.

Nelze rovněž zapomenout zamlžený příběh Václavského náměstí a Vodičkovy. Na Václavském náměstí sice je už několik let pěší zóna a můžeme zde projet i na kole, z pražských politiků se k tomu však nikdo nehlásí, natož aby po změně dopravního režimu s náměstím pracoval dál. Praha 1 je v tomto ohledu naopak efektivní brzda svým negativním postojem k tramvajím a pozitivním postojem k přivedení stovek aut k příjezdu do garáží ve spodní části náměstí.

Když se rekonstruovala Vodičkova a Jindřišská, byla iniciativa za zlepšení průjezdu na kole ze strany Prahy 1 rovna nule. Nejaktivnější v podpoře cyklodopravy je na Praze 1 podle všeho pravděpodobně zakladatel sítě Rekola Filip Ježek, který – ačkoliv sám kandiduje jinde – je zde předsedou místních zelených.

Praha 2

Dlouholetý radní pro dopravu Václav Vondrášek (ODS) nepovažuje podporu cyklistické dopravy za příliš žádoucí, jakmile mění dopravní režim automobilům. A to i přesto, že dlouhé roky volá do všech stran po humanizaci magistrály. Přestože sám zamlada jezdil na Favoritu, to, že by někdo chtěl jet na kole po Praze 2 je pro něj dnes stále spíš podivná kuriozita pro zasmání. Zatímco legalizace průjezdu parkem Folimanka nebyla problém, navazující Lublaňská je nejspíš zcela neprůchodná. Václav Vondrášek už před několika lety prohlásil, že než zde zřídit cykloobousměrku, bude zde raději jízdu na kole v protisměru tolerovat. To ho samozřejmě nic nestojí a veškeré negativní ohlasy jdou na jiné hlavy. Dopravní komise Prahy 2 pak nedávno shodila ze stolu zřízení tří cykloobousměrek včetně dlouhodobě projektovaného úseku ulice Ke Karlovu.

Na Praze 2 působí jako předsedkyně ODS také magistrátní zastupitelka  Aleksandra Udženija (ODS). Ačkoliv se dopustila rétorického úletu (“kdyby Hudeček nedal v roce 2013 tolik peněz na cyklostezky, ale na bezbariérovost, byla by bezbariérovost vyřešena“** ), k samotnému ježdění na kole po Praze se staví spíš vstřícně. To potvrdila opakovanou účastí na velké cyklojízdě a poskytnutím záštity z pozice magistrátní radní.

Zájem o aktivní podporu cyklistické dopravy na Praze 2 a řešení konkrétních problémů jako je třeba režim na náplavce projevuje dlouhodobě zelený zastupitel Michal Uhl, či další zelený, dlouholetý propagátor městské cyklistiky Karel Jech.

**) Jednak šlo v roce 2013 na cyklodopravu 25 milionů, zatímco odhad nákladů na kompletní bezbariérizaci veřejné dopravy je 4,5 miliardy. Druhak rozpočet pro rok 2013 tehdy dělal ještě Josef Nosek z Udženijiny ODS.

Praha 3

Výjimečně vstřícný přístup k cyklistické dopravě na této městské části v posledních dvou letech je dílem místostarosty pro územní rozvoj,  dopravu a životní prostředí Ondřeje Ruta (SZ), řadu drobných zlepšení (včetně čerstvě vzniklých cykloobousměrek Lupáčova a Jeseniova) a instalaci stojanů je třeba přičíst právě jemu. Ani Rutovi se ale v koalici s ČSSD a Top09 nicméně nepodařilo prosadit generel cyklistické dopravy, zpracovaný v roce 2013 a zřízení některých cykloobousměrek v zástavbě Žižkova (Bořivojova a další). Brzdou se stala zejména nepodpora ČSSD, vedené zde Miroslavem Poche, který je  paradoxně viceprezidentem Českého svazu cyklistiky…

Pozitivně se k tématu staví i další zelený Matěj Stropnický. Ten se s Ondřejem Rutem účastnil sám několika velkých i malých cyklojízd, na jaře 2013 pak velmi napomohl zařídit zakončení Velké jarní cyklojízdy jako první společenské akce v nově zpřístupněném unikátním prostředí Nákladového nádraží Žižkov.

Díky Lupáčově lze snadněji vystoupat z Karlína na Vinohrady.

Praha 4

Letitý místostarosta pro dopravu Jiří Bodenlos (ČSSD) měl v uplynulém volebním období zájem jen o zřízení cyklistických stojanů, i z toho ale nakonec sešlo. Stezky ve správě městské části (A22) se utěšeně rozpadají a městská část si neohlídala ani parkování kol při rekonstrukci předprostoru bazénu v Podolí.

Na Praze 4 působí jako opoziční zastupitel dlouholetý městský cyklista, zakladatel sdružení Oživení (z kterého se později oddělil Auto*Mat) a bývalý pražský radní pro životní prostředí a cyklodopravu,  lídr magistrátní trojkoalice SZ – KDU-ČSL – STAN Petr Štěpánek, nicméně na Praze 4 z opozičních řad těžko mohl něco měnit.

Praha 5

Rok a půl před volbami zde vznikla komise pro cyklodopravu. Po poslední obměně rady městské části nicméně její aktivita zcela ustala. V pozici nepříliš šťastného osamělého střelce hájícího téma městské cyklistiky se zde nachází Ondřej Velek (SZ).

Praha 6

Praha 6 byla výrazně zasažena výstavbou tunelu Blanka. Přístup k cyklistické dopravě je zde chladný. Vedle řešení mnoha jiných závažnějších kauz je podpora cyklistické dopravy dlouhé roky  tématem i pro opoziční zastupitelku Petru Kolínskou (SZ), jednu z hlavních osob z dob založení Auto*Matu jako projektu sdružení Oživení před deseti lety a posléze magistrátní zastupitelku, či předsedkyni pražských zelených.

Prašný most.

Praha 7

Starostu Prahy 7 Marka Ječménka (ODS) cyklodoprava naprosto nezajímá. Aktivní pozitivní zájem a přehled naopak projevují jednak opoziční Zelení (kandidátka PRO-7 vedená Ondřejem Mirovským) nebo také občanský aktivista a každodenní dopravní cyklista Jan Čižinský (KDU-ČSL kandidující jako lídr uskupení Praha 7 sobě) či opoziční zastupitel Jan Krofta (dříve TOP 09, nyní RESTART 2014).

Praha 8

Na Praze 8 je kolem cyklodopravy živo. V roce 2012 vznikla v Karlíně unikátní zóna 30 km/h, která je téměř kompletně cykloobousměrná. Na jejím zavedení má největší zásluhu někdejší radní pro dopravu Matěj Fichtner, který je od svého rozchodu s TOPkou ještě před realizací karlínské zóny 30 dnes předsedou místního sdružení ANO a zároveň poslancem. Nyní kandiduje za Vaše Osmička sobě-KDU-ČSL a osobnosti Prahy 8.

Opatrnou podporou se na její konečné realizaci podílel i Fichtnerův nástupce v pozici radního pro dopravu Michal Švarc. Ten však již v TOPce také není a nyní kandiduje za slepenec Nezávislé fórum, který se vyznačuje kromě nenávisti k primátoru Hudečkovi podivnou kohabitací exčlenů ODS, TOP09 a KSČM se Zemanovským filmařem Renčem.

Negativně se k cyklodopravě postavili starosta Jiří Janků (ODS) a radní Ondřej Gros (ODS), kteří nechali zrušit již zahájenou úpravu ulice Čimické a ponechali v ní dosavadní konfiguraci 2+2 pruhy především proto, že připravované řešení zahrnovalo cyklopruhy. Na Praze 8 se vyskytuje též neuvěřitelný exot Vladimíra Ludková (ODS). Její srdceryvné video o dětech modrajících v neklimatizovaných autobusech kvůli všemocné cyklolobby překonává pouze její výzva k dětské křížové výpravě proti muslimům.

Paradoxem ovšem je, že se zde díky otevřenosti konkrétních úředníků v gescích pod správou TOP09 daří jít cestou drobných legalizací lépe než jinde.

Lidé se zřetelně pozitivním názorem a zkušeností s cyklodopravou, jako je Petr Vilgus (SZ) nebo Hanka Matoušová (kandiduje za SZ) jsou zde od rozhodovacích procesů téměř zcela odříznuti. Spolu s nimi kandiduje také zakladatel Rekol a koordinátor poslední Velké jarní cyklojízdy, předseda SZ na Praze 1 Filip Ježek či jeden ze zakladatelů webu Prahounakole Jan Valeška.

Praha 9

Tato městská část je z hlediska rozvoje cyklodopravy prakticky mrtvá. Jedinou výjimkou s aktivním zájmem o téma a snahu o jeho propagaci v rámci městské části je zelený opoziční zastupitel, městský cyklista a proděkan 3. LF UK Jan Trnka.

Praha 10

Další z relativně příznivě nakloněných městských částí. Cyklodopravu zde podporuje místostarostka Ivana Cabrnochová (SZ). V posledních dvou letech zde z podnětu městské části došlo k řadě drobných legalizací (včetně cykloobousměrek) a proznačení asi sedmi km nízkonákladových cyklotras. Vznikla také aktualizace generelu cyklistické dopravy. Velmi slušně byla zrekonstruována ulice Moskevská, kde bylo řešení cyklistické dopravy součástí celé koncepce veřejného prostoru.

Pozitivně je cyklistické dopravě nakloněna také Koalice VLASTA, vedená Renatou Chmelovou, známou hybetelkou dění v kauze Trojmezí.

Stezka u Hamerského rybníka, opožděná zásluha magistrátu.

Praha 11

Praha 11 aktivně podporovala cyklodopravu ještě před několika lety, což ale prakticky ustalo paradoxně ve stejné době, kdy městská část zřídila svého cyklokoordinátora. Existující generel se tak prakticky nenaplňuje. Výjimkou je instalace městských stojanů, které jsou zde nyní prakticky u všech mateřských a základních škol. Za cyklodopravu je zde zodpovědná radní pro životní prostředí Eva Štampachová (ODS), která pro svou práci na městské části používá elektrokolo. Na Praze 11 bydlí také autor tohoto článku, ke smůle městské části zde dění podrobně nesleduje a nezasahuje do něho.

Praha 12

Od doby před zhruba pěti lety, kdy si Praha 12 nechala zpracovat generel bezmotorové dopravy, zde není žádný znatelný vývoj kupředu.

Praha 13

Není nám známo, že by zde na radnici cyklistickou dopravu někdo soustavně podporoval.

Praha 14

Díky vstřícnému přístupu v mnoha ohledech progresivního starosty Radka Vondry (TOP 09) se zde v posledním roce a půl daří zlepšovat podmínky pro jízdu na kole v míře odpovídající možnostem městské části. Za Zelené na Praze 14 kandiduje do zastupitelstva aktivní členka Cyklisté sobě Ilona Picková (kandiduje také do Senátu v celém obvodě „Praha 9“, zahrnujícím i Prahu 14).

Praha 15

Není nám známo, že by zde cyklistickou dopravu někdo soustavně podporoval.

Další městské části a politici

Cyklodopravě je dlouho příznivě nakloněn nezávislý starosta Troje a kandidát na magistrát za STAN v rámci trojkoalice Tomáš Drdácký. Pozitivní kroky zrealizovalo vedení městské části Praha-Libuš pod starostou Jiřím Koubkem z TOP09. Cyklistickou dopravu rozvíjí úspěšně také Praha 19 (Kbely). Z politiků na tom má zásluhu současný starosta Pavel Žďárský.

Mezi další politiky s pozitivním náhledem na jízdní kolo patří starostka Slivence Jana Plamínková (vůdkyně kandidátky STAN v rámci trojkoalice do ZHMP), nebo starosta Suchdola (kde se v zásadě zrodila pražská růžová kola), Petr Hejl (nezávislý na kandidátce trojkoalice pro ZHMP) či starosta Prahy 21, Újezd nad Lesy Pavel Roušar (nezávislý na kandidátce trojkoalice pro ZHMP).

Cyklistický “blacklist”

Verbálními útoky proti cyklistické dopravě se zviditelňuje poměrně velký počet jednotlivců, nejde ale zpravidla o nějaká esa kandidátek. Nebudeme jim zde tedy věnovat prostor, který jim nepřísluší. Ti, kteří za to stáli, jsou vyjmenováni výše.