Telegrafické dojmy a snímky z cest po Spojených státech od našeho redaktora.
New York
O NYC se poslední dobou hodně píše v souvislosti s cyklistikou a se změnou vnímání města jako takového. Nemusíte proto ani tolik hledat, abyste objevili místní systém sdílení kol, který je každému k dispozici a my jsme se ho rozhodli pro vás vyzkoušet.
Jako správní turisté jsme zpočátku kroužili kolem jednoho ze stojanů a snažili se zjistit co a jak. V tom k nám přiskočil Chris, který miluje Prahu a náhodou pracuje v obchodě s koly, kde je samozřejmě i půjčují. Cena od Chrise výhodnější nebyla a páka trhu je neúprosná, zvolili jsme CitiBikes.
Stejně jako ve Vídni, jediné co k zapůjčení kola potřebujete, je vaše kreditní karta a musíte na ní mít pár $.
Půjčovné není nijak drahé v porovnání s klasickou zápůjčkou kola v obchodě. Na týden stojí zapůjčení 25 $ a podobně jako v jiných městech je první půlhodina jízdy zdarma. Až následně vás zápůjčka něco stojí, v závislosti na tom o kolik jste překročili první půlhodinu. Někdy jsme potřebovali kolo na delší dobu, ale nechtěli jsme platit za delší jízdu. Kolo stačilo vrátit do stojanu, počkat 5 minut, pak si ho opět půjčit a pokračovat v cestě dál.
Pro zapůjčeni kola se nikde neregistrujete, vždy při zápůjčce necháte naskenovat svou kartu a nemusíte volit žádné heslo ani PIN. Po naskenování se vygeneruje kód pro zapůjčení vašeho nového kola. Kola jsou poměrně dobrá, do předního nosiče dáte v pohodě menší batoh, klasická třístupňová převodovka v náboji zajistí, že se příliš nenadřete.
Prozatím vypadalo všechno dobře, ale není to úplně bez chybiček. Narazili jsme na problém, kdy některé stojany byly kompletně mimo provoz a nešlo kola ani půjčit a ani vrátit. Vadná kola, standardně svítí červeně ve stojanu, ale ani to není bohužel směrodatné.
Když jsme si kreditní kartu registrovali a chtěli si půjčit kola vůbec poprvé, nedařilo se nám po zadání kódu kola vůbec vytáhnout ze stojanu. Řekl jsem si, tak to teda ne. Po chvilce bádání jsem si všiml kontaktního telefonního čísla něco jako 1-800-bikes :-). Po zavolání se ozve plechový robot a ptá se mne spoustu otázek, mimo jiné:
“If you were in an accident dial 911 and tell them what happened…” („Jestliže jste byl/byla účastníkem dopravní nehody volejte 112 a vše popište“)
Nakonec se dostanu k operátorovi, který mi řekl, že stojan je v pořádku. Museli jsme popojít pár bloků a vše se již podařilo. Stojany jsou rozmístěny v dobré intenzitě a na každém z nich je mapka, nebo si lze pro lepší orientaci stáhnout aplikaci ”New York Bike”, která obsahuje, mimo jiné, informaci o umístění všech stojanů Citibikes. Musím říct, že aplikace fungovala velmi dobře!
Kola jsme využívali často a zkušenost z jízdy po NYC je ve skrze kladná. Je vhodné mít zkušenosti z provozu, protože aut je v NYC spousta. Řidiči však řídí většinou pomalu, rychle se stejně nikam nedostanou. Cyklopruhů v samotném centru není mnoho, to ale ničemu nevadí, většina lidí je na kola v ulicích zvyklá a kola jsou běžnou součástí provozu. Velikým a všudypřítomným hitem je rozvážka jídel na kole. Řekl bych, že jiný způsob rozvozu jídla než na kole jsem za celou dobu neviděl, poslíčci s krabičkami a taškami na řidítkách jsou opravdu po celém městě. (www.delivery.com).
Na kole od Citibikes se dostanete po celém Manhattanu až po Central Park, nad ním (uptown) si stojany nepřáli, že by zabíraly příliš mnoho místa… hmm, anyways. Pokryta je ovšem i část Brooklynu a více než populární je přejezd přes Brooklyn bridge na kole, na druhé straně kolo vrátit, a kochat se pohledem na panoramata NYC.
Minneapolis
Nevyzkoušeli jsme pro vás jen New York, další destinací byla Minneapolis. Minneapolis je na tom o něco lépe v porovnání s New Yorkem. Systém sdílení kol pokrývá opravdu celé město, myšleno širší centrum, pruhy i nájezdy pro kola jsou samozřejmostí a na kole se cítíte opravdu pohodlně. Počet lidí, kteří kolo na svých běžných cestách využívají, tomu odpovídá.
Cena kola na jeden den je pouze 6 $ (jedno pivo v NYC +/-). Celkově byla cenová politika výhodnější než v NYC.
New Orleans
“Last but not least comes NOLA”, neboli New Orleans. New Orleans je svým charakterem Evropě nejbližší co se týká nejen architektury, ale také životního stylu. Pivo si dáte na ulici, v baru koupíte fernet a všichni vás oslovují buď „babe“ nebo „honey“, i když to vlastně v Evropě neděláme.
Tahle část není ani tak o cyklistice, jako spíše o pohledu na NOLA ze sedla bicyklu. V New Orleans neexistuje žádný systém sdílení kol, musíte si je zapůjčit v půjčovně. Stezek je ve městě pomálu většinou se proplétáte provozem. Při jízdě na kole musíte dávát pozor nejen na auta, ale také na díry, které jsou někdy obří a zmizí vám v nich celé přední kolo velmi snadno. Je vidět, že se město stále ještě zotavuje z hurikánu Katrina a některé domy se už svých majitelů bohužel nedočkají.
"peace"
