Když si v Česku ukazujeme příklady ze zahraničí, tak se málokdy díváme mimo Evropu. Často se ale lze inspirovat i mnohem dále. Jedním z takových příkladů se možná velmi brzy stane Dubaj.
Je nutné velice jasně říci, že se jedná hlavně o plány do budoucna, a také že mnoho velkolepých plánů ve Spojených arabských emirátech, a obecně v oblasti ropných velmocí na Blízkém východě, často zůstane pouze na papíře. Přesto je ale cyklistická vize tohoto bohatého, malého státu velmi zajímavá a opravdu vizionářská.
Alespoň nějaké základy tato vize ale má: premiér Muhammad bin Rašíd Al Maktúm například v roce 2022 vlastní jízdou pokřtil novou 16 kilometrů dlouhou cyklostezku podél pobřeží. Je široká, lemovaná palmami a s výhledem na moře.
Cyklistická vize Dubaje se jmenuje Dubai Cycle City 2040 a můžete si jí do detailu přečíst zde.
Při uvádění plánu Dubai Cycle City 2040 bylo specificky zmíněno, jak moc autocentrická Dubaj aktuálně je, a že je načase to změnit.
Osobně mám vždy velmi zvláštní pocit, když podobné informace přicházejí ze zemí, které jsou v absurdně velké míře závislé na ziscích z prodeje ropy. Je ale možné, že už i ropným velmocem dochází, že takto to prostě nepůjde napořád, a že je na čase začít se dívat do budoucnosti a naleznout lepší řešení, než široké dálnice skrze hustě obydlená města.
Jednoznačně bylo také řečeno, že Dubaj bude pro jízdu na kole lepší než nizozemský Amsterdam. Ten se neustále umísťuje na předních příčkách nejvíce cyklisticky přívětivých měst na světě.
Jednou z hlavních částí této cyklovize je The Loop. Plánovaná hypermoderní okružní cyklodálnice, která má být dlouhá 93 kilometrů. Mělo by se jednat o nejviditelnější část celé cyklovize, která má všechny prvky podobných megaprojektů ropných velmocí na Blízkém východě. The Loop má být kompletně zastřešená, klimatizovaná, luxusní cyklostezka. Budou zde také lavičky, stromy, veřejné posilovny, chodníky, pítka na vodu.
Nechybějí ani plány jako ze sci-fi filmů, kdy se má k vyrobě elektřiny využívat kinetická energie lidí, kteří budou v The Loop běhat a chodit.
Stěžejní částí cyklovize je samozřejmě robustní cyklistická infrastruktura. Do roku 2030 (tedy o 10 let dříve než výsledný plán) se počítá s více jak 1000 km cyklostezek a cyklopruhů. Již letos je v Dubaji dle informací od úřadu v provozu úctyhodných 557 km, a dalších 100 km je ve fázi příprav a výstavby. Je tedy dost pravděpodobné, že se výsledných 1000 km podaří vystavět. Ne všechny jsou ale určené pro městskou cyklistiku. V Dubaji a jejím okolí je totiž oblíbená i sportovní cyklistika, a město do této infrastruktury také investuje hodně peněz. Je tedy složité určit, kolik kilometrů infrastruktury je opravdu pro dopravu, a kolik je pro sportovní a rekreační aktivity.
V plánu nejsou jen klasické pruhy a stezky, ale například také několik druhů moderních cyklomostů, včetně vyvýšeného kruhového objezdu nad dálnicí.
Otázkou zůstává, nakolik se jedná o změnu kurzu v urbanistickém plánu, a nakolik by se mohlo jednat pouze o greenwashing. Cykloinfrastruktura v Dubaji už opravdu existuje a to v celkem dobrém rozsahu, ale toto město je stále extrémně autocentrické. Výstavba v Dubaji je velmi překotná, stejně jako populační vývoj. Častým řešením bylo dlouhodobě klasické zvětšování hlavních silnic o další pruh.
Jako jeden příklad za všechny může být uvedena dálnice E11, která prochází samým centrem Dubaje. Tato dálnice má v některých místech až sedm pruhů v každém směru.
Co se týče městské hromadné dopravy, tak Dubaj má celkem obstojný metro systém. Aktuálně má dvě linky o celkové délce 89,6 km, které mají 55 stanic. Tramvajová síť je ale prakticky ještě v počátcích. Aktuálně existuje jen jedna linka o 11 stanicích, která má celkovou délku 10,6 km. Městská cyklistika totiž často nefunguje sama o sobě, ale právě v kombinaci s MHD. Důležitá může být také role sdílených kol.
V Dubaji funguje firma Careem, která má s městem podepsanou dlouholetou smlouvu. Jedná se o stanicový systém s celkem slušným pokrytím města. Primárně se ale stále jedná o pokrytí centra a míst poblíž moře. Jednorázové jízdy jsou celkem drahé, ale například měsíční předplatné vyjde na cca 560 Kč (60 jízd).
Pokud by ale chtěla Dubaj opravdu předběhnout Amsterdam, tak by to nesjpíše trvalo mnoho let, nebo spíše desítek let. Urbanismus je velmi komplexní záležitost, a nelze jen postavit stovky kilometrů cyklostezek. Nizozemsko je v cyklistické přívětivosti úspěšné i díky komplexnímu přístupu, který řeší vše od parkování, přes bezpečnost, až po síť cyklostezek.
Jedna zajímavost na závěr. Dle Roads and Transport Authority (dubajský dopravní úřad) se v roce 2024 v Dubaji uskutečnilo 47 milionů jízd na kole.
Líbil se Vám článek? Chcete v Česku lepší podmínky pro cyklodopravu?
Podpořte nás, stačí i 100 korun. 💙🚲
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
Kuba 19. 2. 2026, 12:09
6
1
Myslím, že než začne být zajímaváotázka v titulku, tedy jestli to myslej vážně, je v případě Dubaje na místě otázka, jestli skutečně chápou, co to znamená být cyklisticky nepřívětivějším městem.
Zdenek X 19. 2. 2026, 14:18
1
4
Dneska je april, jinak si takovou slataninu nedokazi vysvetlit.
Clovek 19. 2. 2026, 18:37
Adam Something na to udělal fajn video kde jsou nějaké další informace: https://youtu.be/AWEjXVUAZ7Y?si=tDcJRdkQJg1j0ZNn
Jinak mě nijak extra dobrý nepřijde. Nemám problém jezdit v zimě, protože stačí přidat vrstvu - ale jezdit v 50C Dubajskem lete bych pravidelně asi nechtěl. Spíš mi to přijde jako past na jihoasijské polootroky. Ale jako argument na odpůrce kol ve městě dobrý.
komentář