Že nám Svatý Martin dorazil na slunečním oři, ještě neznamená, že zima nakonec nepřijde. V Praze to zpravidla znamená mokro a slanou břečku na hlavních ulicích, ujetý sníh a ledovku v ulicích vedlejších. Cyklostezky jsou v lepším případě posypané štěrkem s hranami ostrosti diamantového skla, v horším případě naprosto bez údržby. Jak jezdit po Praze v zimě a užívat si to? Na to odpoví dnešní návod.
Protože jezdit po městě v zimě není jen známkou toho, že jste postoupili na nejvyšší level „celoročního cyklisty,“ je to také příležitost užít si město zase jiným a často velmi překvapivým způsobem. Není nic krásnějšího než projíždět se večerními ulicemi ztichlými po napadnutí prvního sněhu…
Pro teploty kolem nuly
Jezdit v zimním období bez blatníků je známkou extrémního optimismu. Když už i dílny produkující stylové retro repase propagují v zimě na některých svých kolech blatníky, věřte, že jde do tuhého. Také lze předpokládat, že už jste přebalili z hadrových tašek do nepromokavých a dovybavili kolo doplňkovou sadou osvětlení pro podzimní večery, za kterých padají (jak říká můj otec) „hovna s háčkama“.
Na zimu je žádoucí ověřit si, že blatníky mají dostatečný odstup od kol, aby se nezanesly po průjezdu první prosolenou závějí. Z technického hlediska pomůže, když se odstup blatníku od kola ve směru otáčení zvětšuje. Snižuje se tak riziko, že se totálně zaseknete. Také nepromokavý kryt na sedlo už by měl být součástí vaší výbavy, pokud tedy nemáte k dispozici takový luxus, že můžete vždycky parkovat pod střechou. Asi před měsícem je měli levně v Lidlu, nabízí je ale i obchody, od kterých byste to vážně nečekali.
Na hnusné počasí je také potřeba pořádně se obléct. Pláštěnky typu pončo pomáhají shora, ale také zpomalují, takže mnoho lidí volí nepromokavou větrovku kombinovanou s návleky přes kalhoty nebo boty. Návleky přes boty doporučuji, nechcete-li jezdit po městě zrovna v zimních holinkách. Můžete mít praktické i luxusní.
Oblečení na mráz
Na kratší vzdálenosti není s oblečením třeba mnoho vymýšlet. Stačí to s množstvím vrstev úmyslně nepřehnat a tepelná pohoda vznikne po pár minutách jízdy sama. Zvláštní péči si zaslouží především končetiny a hlava. Překvapivě šikovný je obyčejný kabát, který kryje i kolena a za případného deště vydrží bez problémů půl hodiny, což na řadu cest naprosto stačí.
V tužších mrazech fungují dvoje slabší ponožky, přes něž za horších mrazů natáhneme podkolenky. Zvláštní ochranu před prochladnutím vyžadují kolena. Návlek nebo šátek kryjící exponované části těla rozhodně není na závadu. Můžete také použít kalhoty s podšívkou, punčocháče nebo podvlíkačky. Na ruce funguje kombinace slabších textilních rukavic a speciálních zimních cyklistických, mnohem lépe než tlusté lyžařské rukavice.
Pod helmu patří čelenka, tenčí čepice přes uši nebo šátek. Na krku najde upotřebení šátek dostatečně velký. Kryje hrudník, a když je vzduch příliš studený nebo se hodně zadýcháte, můžete si ho přetáhnout přes ústa. Dýcháním přes šátek si vdechovaný vzduch výrazně zahřejete. Experti na městskou jízdu v Dánsku nebo Nizozemsku používají obrovské šály, které si můžete omotat kolem krku a hlavy podle potřeby. Pro sportovnější jízdu fungují dobře pletené nákrčníky, kolem kterých za krk nikudy nepotáhne.
Při rychlé jízdě v mrazech trpí nejvíce oči, brýle jsou téměř nezbytné. Hodí se mít v kapse dostupný hadřík nebo kapesník na jejich otírání, když se zamlží. Některé zimní rukavice jsou na to přímo uzpůsobené.
Jezdíte-li pravidelně, vyplatí se pro nejhorší počasí mít v cíli cesty převlečení, nebo si ho brát s sebou.
Jak s kolem?
V zimě se vozovky solí, což kolu opravdu nesvědčí. Nejpohodlnějším řešením je „zimák“ – kolo uzpůsobené na zimní období, zpravidla s horším osazením nebo starší. Na zimu jsou lepší silnější pláště s hrubším vzorkem, který pomůže ve sněhu a břečce. Také je vhodné snížit trochu tlak. Máte-li pláště skoro ojeté, vyměňte je. Pražské chodníky jsou s oblibou sypány nechutně ostrým štěrkem, který má tendenci zalézat do gumy a tenký plášť prořízne jako nic.
Pláště s hřeby vám dají jistotu. Určitě nebudete jezdit jen po sněhu, takže stačí ty s hroty po stranách (typu Schwalbe winter). Nebude-li ale pražská zima výjimečně tuhá, užijete jejich výhody jen v několika málo dnech a po zbytek zimy budete na kole roztáčet půl kila zbytečného železa.
Extrémně nízké teploty mohou způsobit zatuhnutí brzd či jiných mechanických součástek, proto je mějte dobře namazané (vazelínou určenou pro zimní období). Takový mráz ale v Praze nejspíš nehrozí, větším nepřítelem je zde namrzající břečka a sůl. O kolo proto musíte v zimě důkladněji pečovat. Minimálně nechte kolo vždy po cestě okapat a oschnout v teple. Podkládejte jej kartony nebo hadry. Spodek kola a pohyblivé díly otírejte od soli, řetěz promazávejte týden co týden. Zanesou-li se převody směsí uschlé slané břečky a silničního mazu, vyčistěte je důkladně, třeba kartáčkem. Na zimu je mnohem vhodnější kolo s řazením v zadním náboji, větší část zimní péče vám díky tomu odpadne.
V zimě také daleko rychleji odcházejí brzdové špalky, zkontrolujte proto jejich stav, než začne nejhorší počasí. Obvykle mají rysku, po kterou je možné je bezpečně ojet. Jsou-li už hodně obroušené, je lepší je preventivně vyměnit.
A konečně, máte-li zimáka, jsou leden a únor nejlepším obdobím na velkou údržbu letního kola ve spolehlivém servisu. Předběhnete tak sezónní jezdce, kteří si na nezbytnost promazání a seřízení vzpomenou kolem poloviny března, a přeplní pak kapacitu servisů až do května.
Jak jezdit
Protože se v Praze hojně solí, na hlavních ulicích bude vesměs mokro. Pozor si dávejte po odbočení do vedlejších ulic, kde najednou může být velice kluzko! Takzvaný ,,černý led“, na pohled takřka neodlišitelný od mokré nebo i téměř suché vozovky, nemusíte zaregistrovat, dokud se po něm neprojedete.
Při jízdě po kluzkém povrchu zůstaňte v klidu a uvolnění. Pokud budete v křeči strachem, jenom tím zvýšíte riziko pádu. Jezděte o něco pomaleji: brzdná dráha na ujetém sněhu je mnohonásobně vyšší, než na suché (nebo i mokré) vozovce. Pro zpomalování používejte raději zadní brzdu. Jestliže se dostanete do smyku, pokuste se kolo pod sebou ,,násilím“ srovnat a znovu získat rovnováhu. Počítejte s tím, že na tu chvíli bude kolo neovladatelné a pořítí se právě tím směrem, kterým jedete. Skok do měkké závěje tak může být nejpříjemnějším řešením problémové situace — rozhodně milejším, než letní rozedření se na asfaltu.
Obzvlášť ošidné jsou zledovatělé chodníky a málo udržované vedlejší ulice. Jezděte raději na lehčí převod a hlouběji v jízdním pruhu, cyklopruhy buď zabere vyplužený sníh, nebo se na nich po celou zimu bude hromadit odporný sajrajt.
Asi nejnáročnějším zimním terénem jsou na ulici vyjeté koleje se zmrazky: mohou vás rozhodit, případně navést někam, kam rozhodně nechcete. Raději se vyjetým kolejím vyhněte a jeďte v méně rozježděném sněhu uprostřed jízdního pruhu.
Samozřejmě stále platí, že když město pokryje neschůdná ledovka, není od věci kolo na pár dnů vynechat.
Kudy jezdit?
Cyklistická mapa Prahy se po napadnutí sněhu výrazně mění. Cyklostezky se v zimě udržují minimálně, a tak je třeba na nich počítat zpočátku se slušně prostupným čerstvým sněhem, později s vyšlapanými stopami v promrzlém sněhu, které jsou pro jízdu velmi nepříjemné. Zbývají tedy především hlavní ulice, které Technická správa komunikací udržuje přednostně. Na cyklopruhy na nich ale také nespoléhejte, TSK nemá za úkol je udržovat. Pokud ale nastanou delší mrazy bez sněhu, máte dobrou šanci projet pohodlně i po jindy blátivých pěšinách, které vymrznou a nabídnou povrch tvrdostí odpovídající betonu.
Mapa Prahou na kole se v zimě snaží kromě obvyklých uzavírek informovat i o sjízdnosti vybraných cyklotras.
Nabízíme také přehlednou zimní mapu ukazující obvyklou sjízdnost:
Zimní zážitky
Co bude vaší odměnou, když všechny zimní obtíže překonáte?
- Jízda v čerstvém sněhu, napadne-li ho najednou méně než 10 cm, je naprosto super.
- Když Praha výjimečně zapadne sněhem, stávají se ulice překvapivě tichými. Dokonce i tramvaje jen tak tichounce šustí.
- Každý další cyklista, kterého potkáte, vás bude zdravit – jako zhruba před patnácti lety :-) .
- Čím horší počasí, tím se k vám řidiči budou chovat opatrněji.
- Zimní zkušenosti vám zajistí, že nějaké deštivé jaro nebo podzim už pro vás budou nudným čajíčkem.
- A mezi kolegy (či kolegyněmi), kteří to zatím na kole zkoušejí jen v létě, budete za nepřekonatelného drsňáka.
Na závěr
Uvítáme, dáte-li nám po nasněžení vědět, zda jsou na vaší trase nesjízdné (i sjízdné) úseky, abychom je mohli zanést do mapy.
A pro ty z nás, které kolo ve městě neomrzí ani v zimě, poslední dobrá rada: Není nad to, dát si v cíli své vymrzlé cesty (zatímco z kola i z vás opadává sníh a led) horký čaj, svařák nebo jiný nápoj podle vašeho gusta.
tik 2. 12. 2015, 15:24
jojo, jeden z poslednich bodu me pobavil: pokazde, kdyz me cykliste zacnou zdravit/odpovidat pozdrav znamena, ze je fakt mizerne pocasi :)
Jan Fiala (Kalimero) 2. 12. 2015, 16:03
Jako ochranu sedla odstaveného kola před deštěm používám jednorázové igelitové návleky na obuv, mají stahovací gumičku. Při tomto použití jednorázové rozhodně nejsou. Balíček 100ks stojí něco málo přes 100Kč.
vlákno 2. 12. 2015, 16:26
V Drážďanech jsem viděl na sedlech normální igelitové pytlíky (dokonce před saským ministerstvem financí), já si tam dával mikroten od pečiva, ale jednou jsem ho tam nenašel, buď ho odnesl vítr nebo ho někdo ukradl :). Nicméně u této technologie za 0 Kč asi zůstanu.
Vratislav Filler 2. 12. 2015, 23:58
Používal jsem igelitové pytlíky s uchy (od rohlíků), malé igelitové tašky, apod., ale buďto to po chvíli ulítlo, nebo jsem to roztrhal a zapomněl nahradit novým, tašku na něco operativně použil, apod. Ten kryt je pro mě fajn právě proto, že je jednoúčelový :-)