Jezdíme po magistrále, edice 2022

Obecné zásady, aneb odkud, kam a jak bezpečně

Jízda na kole po magistrále je ve velmi dlouhém úseku zcela legální. Ačkoliv jde převážně o tzv. „městskou dálnici,“ je to v zásadě pořád silnice s maximální povolenou rychlostí 50 km/h, byť s více pruhy, řazením a i mimoúrovňovými křižovatkami. Tato řazení se ale nikterak neliší od jiných míst v Praze, kde se musíte s odřazovacími pruhy poprat, například na Novopetrovické na jihovýchodním okraji města. Vyšší počet jízdních pruhů je naopak spíš výhodou: řidiči mají více místa na to vás předjet úplným vjetím do sousedního pruhu. Jediný problém je obecné nepovědomí o legálnosti průjezdu, což ovšem nedávná medializace kauzy jistě změnila.

Pro jízdu na kole zde platí obecné zásady jízdy v silném provozu. Zvlášť v řazeních si hlídejte provoz za sebou. Na Praze 7 vám pomohou cyklopruhy (kéž by byly i v jiných úsecích!). Kde se parkuje (třeba na ulici 5. Května), je zpravidla dost místa na jízdu vpravo skoro mimo jízdní pruh. Také některé úseky s krajnicí to umožňují. Naopak, kde jsou pruhy úzké, je nejlepším řešením zajistit, že vás pravým pruhem nikdo nepředjede. Lízání pravé obruby tak nelze doporučit, metr od kraje ale vyhoví.

Jedete-li po magistrále pozdě večer, je komunikace samozřejmě podstatně volnější. V takovém případě jsou ale zapotřebí opravdu silné blikačky vpředu i vzadu.

Průjezd A: Bulhar – Těšnov

Tento průjezd je jedním z nejsnazších a současně nejúčelnějších: Zajistí totiž průjezd ze Žižkova přes Masarykovo nádraží, který lze jinak realizovat buď v provozu a po šílených kostkách v Trocnovské (byť těch už trochu ubylo), nebo přes tramvajové zastávky v Havlíčkově před Masarykovým nádražím, a nebo až přes náměstí Republiky, což je pro část relací už dost šílená zajížďka.

Průjezd je snadný: Vyjedete z Bulhara na most a držíte se vpravo – nemusíte do druhého pruhu, obtížnější místo je až na sjezdu z magistrály, před světelnou křižovatkou Na Štvanici. Na cyklotrasu A2 podél vody se pak dostanete přes přejezd pro cyklisty. Jak ukazuje obrázek níže, je to praktické jak pro oblast Těšnova, tak pro pokračování směr náplavka.

B: Bulhar – Vltavská

O něco pokročilejší alternativou téhož je pokračování na Hlávkův most. Zde je lehce obtížnějším manévrem nenechat se vytlačit na Těšnov. Musíte si zabrat pruh a pak se posunout plus mínus na čáru mezi pruhy. Komunikace ale mírně klesá, a tak máte šanci dosáhnout rychlosti vysoko nad 30 km/h, ve které je zařazení se do druhého pruhu jednodušší.

Další postup závisí na tom, kam pokračujete. Odbočujete-li za mostem vpravo do dolních Holešovic, vyplatí se najet ještě před mostem na chodník  vpravo (legalizovaný i pro jízdu na kole) a celý most přejet po něm. Pro jízdu přímo je nezbytné zůstat v tempu na mostě společně s auty. Dlažba byla v minulém roce upravena, takže to je celkem komfortní. Teoreticky je prostor na to vrátit se z chodníku do provozu za semaforem na Štvanici, kde si můžete počkat na mezeru. Silně ale nedoporučuji skákat do pravého pruhu z obruby někde ve druhé polovině mostu.

Při jízdě přímo směr Bubny je potřeba dostat se bezpečně do vyhrazeného cyklopruhu začínajícího hned za odbočením na nábřeží. Na mostě byl vyznačen (a bude obnoven) ochranný cyklopruh. Protože ale všechna auta odbočují vpravo, budete s nimi v kolizi, a je riziko, že vás odignorují. Není-li totální zácpa, stojí za to zabrat pruh, abyste od aut odbočujících vpravo nedostali pravý hák. Zákon o silničním provozu vám dovoluje nepoužít cyklistickou infrastrukturu, pokud by tím byla ohrožena plynulost nebo bezpečnost provozu. Ochranný cyklopruh můžete použít, budete-li pokračovat vpravo.

Před odbočením se doprava zpravidla zahušťuje natolik, že se na kole celkem dobře začleníte. Před koncem mostu můžete řidiči za sebou ukázat levou rukou, aby bylo jasné, že nebudete odbočovat vpravo.

C: Vltavská – Těšnov

Poté, co byla v roce 2018 upravena křižovatka Vltavská, je průjezd z Bubenské ulice vrchem mnohem jednodušší. Chcete-li volit jízdu po magistrále, máte v řazeních cyklopruh zajišťující přednost. Silné rameno z pod mostu ale nepodceňujte, a řidiče přijíždějící zprava zde sledujte velmi pozorně. Osobně zde volím spíš jízdu po přejezdech pro cyklisty, na které vjíždím z odbočení vpravo za Elektrickými podniky. Jízda ve vozovce se zde spíš nevyplatí dokonce ani když pokračujete po magistrále od Hlávkova mostu dále na jih.

Nově byl také v roce 2021 vybudován nájezd z cyklopruhu přímo na legalizovaný chodník Hlávkova mostu. Nyní si tak lze vybrat, zda na chodník najet spíše skrze cyklopřejezdy, nebo přes nájezd z cyklopruhu.

D: Vltavská – Bulhar / Hlavní nádraží

Dalším šikovným průjezdem je trasa z Hlávkova mostu na Bulhar – opět jde o zkrácení objezdu Masarykova nádraží. Trasa se vyplatí především pro spojení Letná – Žižkov nebo Letná – okolí Bulhara, v jiných relacích (třeba Karlín – Žižkov) se už zpravidla vyplatí jet po obvyklých trasách.

Průjezd začíná seskočením obruby na konci legalizovaného chodníku podél Hlávkova mostu, pokud jste tedy ve vozovce už nepřijeli, vzhledem k dlaždění mostu to ale spíš nejde předpokládat. Na vstup do vozovky doporučuji počkat na mezeru v provozu, kterou zajistí nedaleká světelná signalizace.

Sjezd do Klimentské není příliš frekventovaný, je ale potřeba si hlídat situaci za sebou. Tento průjezd se dost často děje v zahuštěné dopravě, pak se jízda po „rychlostní“ komunikaci redukuje na předjíždění pomalu jedoucí kolony zprava. Příjezd z Klimentské bývá dost silný, často zde auta už postávají a je nesnadné dostat se ke kraji vozovky. Je potřeba ukázat, a dohodnout se s těmi, kteří se napojují za vámi.

Tento průjezd je velmi výhodný i pro rychlý přesun na Hlavní nádraží, kdy můžete sjet z magistrály přes parkoviště taxíků prakticky až do horní haly. Zvlášť v kombinaci s přejezdem Hlávkova mostu od Vltavské jde z časového hlediska prakticky o nepřekonatelnou kombinaci.

Nechcete-li sjíždět k Bulharu, musíte se včas zařadit do provozu v pravém pruhu a pak se přesunout vlevo od něj. Odbočení k Bulharu je velmi silné a obtížně se odhaduje chvíle, kdy se přesunout vlevo: abyste nejeli dlouho mezi pruhy, ale zase ne tak pozdě, aby vás auta sjíždějící k Bulharu „nezavřela“ vpravo. Sledujte pozorně situaci za sebou a hledejte včas mezeru.

Výjezd od Bulhara je oproti tomu selankou, protože to můžete střihnout k pravému kraji i přes stín, je-li mezi auty zprava mezera.

E: (Nuselský most – ) Karlov – Hlavní nádraží ( – Bulhar a dále)

Praktický průjezd na objetí celého centra, případně pro jízdu z jihu Prahy někam do Holešovic. Nepřijíždíte-li po magistrále už z Pankráce, přejedete Nuselský most po východní cyklostezce a na magistrálu se dostanete Lublaňskou s Wenzigovou (těch pár aut v ní objedete celkem snadno). Následuje vcelku nepříjemné předjíždění kolony v úzkých pruzích před Rumunskou, poskakování s auty je zde ale o zdraví možná ještě víc. Každopádně, za Rumunskou se to trošku rozjede a za I. P. Pavlova už v pravém pruhu svištíte z kopečka bez větších potíží. Sešup dolů, za Muzeem a k Hlavnímu nádraží je v podstatě v klidu.

Jediné problémové místo nastává, chcete-li za Hlavním nádražím na magistrále zůstat. Je to dost nepříjemné místo především proto, že jsou zde ještě všichni dost rozjetí z té tradiční sedmdesátky za novou budovou Muzea a navíc musíte do prostředního pruhu. Klíčová je proto rychlost, zabrání pravého pruhu a důrazná signalizace úmyslu pokračovat po mostě přes Hybernskou. Dál pak pokračujete již popsanými úseky A a B, přičemž to, zda je vhodné se na mostě přes Masarykovo nádraží na chvíli zařadit do pravého pruhu, závisí dost na intenzitě provozu. V zahuštěné dopravě to není vhodné.

F: Václavské náměstí – Nuselský most

Tato trasa už je pro mne osobně standardní způsob, jak se s využitím Sokolské dostat z Václavského náměstí na Nuselský most. Jedná se o dost výrazné stoupání, jehož realizace není zrovna zdravá kompletně po magistrále, tudíž ze dvou možných variant upřednostňuji stoupání ulicí Krakovskou. A to i přes to, že je zde jízdní pás dost úzký a dost často musíte pouštět netrpělivé řidiče za vámi.

Alternativa Mezibranskou je nezbytná, přijedete-li od Hlavního nádraží a využívá vtipně strměji stoupající obslužné komunikace pro domy v Mezibranské. Problémem je přesunout se před Žitnou rovnou do druhého pruhu. Proti tomu je Krakovská čajíček, ovšem za cenu „zneužití“ protisměrného chodníku. Až peklo zmrzne a Praha 2 dovolí zřídit v Žitné cykloobousměrku, bude výjezd z Václaváku s využitím Krakovské samozřejmě plně legální.

No a pak už jedete po Sokolské. Díky velkému počtu pruhů (4) a malé šířce toho pravého, se prakticky nestává, že by vás někdo tím pravým pruhem natěsno opral, zpravidla se zde předjíždí o pruh vedle. Nepříjemný je jen průjezd podél zastávek na I. P. Pavlova, nenechávejte se nalákat do hlubin jejich zálivu, stejně tam ten autobus skoro vždycky je a jenom si koledujete o těsné předjetí. Chodníky dál od ulice Na Bojišti vypadají lákavě, ale smysl nedávají, následuje stísněné odbočení do Wenzigovy, které byste si jízdou po chodníku jen zkomplikovali. Na chodník tak můžete (či spíš musíte) přejet až těsně před „esíčkem“ na Nuselský most.

Odbočku před Nuselským mostem nesmíte minout, protože pak už je komunikace od chodníku oddělena betonovou bariérou a byli byste nuceni jet s auty celý most. Nemáte-li to v úmyslu kvůli úspoře času (viz následující úsek), je zcela zbytečné „nakládat“ si provozu více, než je nezbytně nutné.

G: Nuselský most – Pankrác

Po magistrále se dá jet ještě dál. Zmíním už bez obrázků, že za Nuselským mostem se magistrála rozšiřuje o velmi široké parkování, dovolující jízdu prakticky po čáře, a tudíž bez jakéhokoliv dopadu na plynulost automobilového provozu. Cyklopruhy by se sem vešly královsky. Směrem z centra se dá jet až po Vyskočilovu, ale komfortní část průjezdu skončí odbočením do ulice Na Strži. Čímž oproti jízdě po ulici Na Pankráci ušetříte pět světelných signalizací a pochopíte, proč je pro řadu lidí v autech magistrála nedotknutelný fetiš.

V opačném směru lze opět přijet ulicí Na Strži, ovšem zde se můžete často dostat do stavu, kdy budete předjíždět kolony. Místa je tam ale i na tohle dost.

H: Davídkova – Holešovice

Poslední představený průjezd je časově nejvýhodnějším způsobem, jak se do Holešovic dostat z Kobylis a sídliště Ďáblice. Zvláště využití Davídkovy je neporazitelné, alternativa přes náměstí Na Stráži zahrnuje dlouhý protisměrný úsek a i po doplnění přechodu stále nepříjemné křížení Povltavské. Jízda v hlavním prostoru řeší i zdlouhavé podjíždění křižovatky ulice V Holešovičkách a Povltavské, zvláště pak přímý průjezd přes „cyklistický masochismus“ tvořený hned třemi na sebe navazujícími rondely. Směrem dolů vede ulicí V Holešovičkách vyhrazený pruh pro autobusy s povolenou jízdou cyklistů.

Závěrem

Jak vidno, i magistrálu lze pro jízdu na kole šikovně použít a zlepšit si tak na kole dále prostupnost širšího centra Prahy (především, pokud právě spěcháte). Tento článek ale rozhodně není obhajobou toho, že tím pádem je to vlastně OK. Podmínky pro jízdu na kole v koridoru magistrály jsou přijatelné jen pro nejzdatnější, velmi zkušené a asertivní jezdce, a i ti volí některé průjezdy jen, jsou-li v časové tísni.

Znovu proto opakuji, že stávající podoba magistrály je nedůstojná Prahy. A nejen pokud jde o jízdu na kole. Chceme-li v Praze bezpečné podmínky pro cyklistiku, musíme se této podoby magistrály zbavit stůj co stůj. Zatím ale můžeme dělat to, co můžeme: po magistrále na kole jezdit, snášet těsné předjíždění od řidičů na magistrále pravidlo 1,5 metru úmyslně ignorujících, a požadavky po zřízení cykloopatření na magistrále bombardovat ty, kdo tvrdí, že Praha na zajištění bezpečnosti pro cyklisty ve vnitřním městě ještě nedozrála.