Tento detailní zimní příspěvek o pláštích s hřeby pro vás napsal Vlákno, pravidelný čtenář tohoto webu a autor populárního článku o balónových pláštích. Děkujeme!
Rádi uvítáme i další tematické články od Vás, čtenářů. Stačí se s námi domluvit přes email redakce@prahounakole.cz!
Aktuální počasí s teplotami pod bodem mrazu spolu se skutečností, že řada cyklostezek včetně těch páteřních není v zimním období udržována, znamená pro řadu cyklistů v Praze dočasné pověšení kola na hák.
Je faktem, že dle údajů ze sčítačů i na základě běžného pohledu na cyklostezky postupně ubývá počet vykonaných jízd na kole již od konce léta a kopíruje tak trend obdobně klesajících venkovních teplot. Jak ale ukazuje analýza kolegů z Brna, úbytek je způsoben zejména sezónností rekreační cyklistiky, naproti tomu u dopravní cyklistiky je pokles výrazně menší (v lednu na cca 60 % celoročního průměru). V zimních měsících zkrátka lidé tráví méně času venku a upřednostňují rekreační aktivity a sporty v halách a tělocvičnách. Velká část lidí, kteří používají jízdní kolo jako dopravní prostředek, ovšem jezdí v zimním období dál. V kritických dnech jsou tak postaveni před problém, kdy k běžným strastem pražského dopravního cyklisty jako jsou nesouvislé fragmenty cykloinfrastruktury nebo špatný stav povrchů přibývá další potíž v podobě neodklizeného sněhu, případně přemrzlé sněhové břečky, která z něj zbyla.
Hřebíkový plášť jenom na předním kole může na většinu sněhových dní v Praze stačit.
Mrazové a ledové dny v Praze
Dle měření teplot v Klementinu za posledních 50 let je mrazových dnů, kdy minimální teplota klesne pod 0 °C, průměrně 56 v roce. Počet ledových dnů, kdy i maximální naměřená teplota je nižší než 0 °C, je průměrně 18 za rok. Různé části Prahy se ale liší jak průměrnou teplotou, tak počtem dní se sněhovou pokrývkou, přičemž centrum města zasazené v údolí je teplejší oproti kopcům a otevřeným plošinám na okrajích. Například v Praze Ruzyni je průměrně 30 ledových dní za rok a 44 dnů se sněhovou pokrývkou.
Protisměrný cyklopruh před ministerstvem dopravy můžeme v takovémto počasí jenom tušit.
Dá se říct, že bodu mrazu se v kritických dnech zimního období blíží i pražská cyklodoprava. Zatímco nízké teploty lze snadno vyřešit vhodným oblečením, s neodklizenou sněhovou pokrývkou a ledem na cestách je to horší. Řada dopravních cyklistů proto v tomto období raději kolo odloží a přejde na jiné dopravní prostředky. Pro ty zbylé přicházejí na pomoc hřebíkové pláště původem ze studené Skandinávie.
Historie a současnost hřebíkových plášťů
I když hřebíkové pláště představují spíše okrajový segment na trhu, jejich nabídka se u nás v posledních letech postupně rozšiřuje a oproti době před 10 lety je tak dnes menší problém si vybrat z nabízených typů a velikostí v různých cenových relacích.
Průkopníkem hřebíkových plášťů v Evropě je finská Nokia, jejíž část zabývající se výrobou pneumatik zhotovila první hřebíkový plášť pro jízdní kola v roce 1974. Firma později několikrát změnila majitele i název, nejdříve na Nokian tyres a dnes prodává výhradně zimní hřebíkové pláště pod značkou Suomi tyres. Pláště pro jízdní kola s hřeby u nás dnes nabízejí např. Continental, Schwalbe nebo Kenda.
Hřeby různých výrobců se mohou lišit konstrukcí i materiálem, mohou být vyrobeny jako jednolitý kus nebo se skládat z jádrového hrotu (většinou z velmi tvrdého karbidu wolframu, u nás slangově nazývaného vidium), který je uložen v obalu z oceli nebo hliníku, jenž není v kontaktu s povrchem a jehož funkcí je pouze držet hrot v plášti.
Pro zimní pláště se zároveň standardně používají měkčí směsi s větší přilnavostí, které netvrdnou ani při nízkých teplotách.
Základní vlastnosti a chování
Protože patřím k odvážlivcům, kteří si troufají používat v Praze kolo a elektrokolo jako celoroční dopravní prostředek, musím každý rok řešit těch několik dnů až týdnů, kdy je pražský cyklista nucen jezdit po neudržovaných, zasněžených cyklochodnících, cyklopruzích nebo hrbolatých krajnicích s vyjetými zmrzlými kolejemi. V minulosti jsem obvykle v podzimních měsících „přezouval“ na plášť s co nejhrubším vzorkem a doufal, že s ním zimní měsíce nějak přečkám. Přemrzlý sníh nebo náledí mě ovšem většinou přesvědčilo, že jistější bude v kritických dnech použít nohy nebo MHD (pokud zrovna nebyly namrzlé troleje).
Plášť Schwalbe Winter HS 396 je nižší řady Active Line s ochranou proti defektům Kevlar guard a po obvodu má 100 hrotů.
Před loňskou zimou jsem se rozhodl stát skutečným celoročním cyklistou a zakoupil jsem dva pláště s hřeby, konkrétně Schwalbe Winter (42-622) a Schwalbe Marathon Winter (50-622). Hlavní rozdíl obou plášťů je cena a počet hřebů – Marathon Winter je přibližně 2 x dražší a má 2 x více hřebů (200, Winter pouze 100), kromě obvodu jsou umístěny i po stranách. Winter má hřeby pouze po obvodu a na stranách má ve vzorku vynechané dutinky.
Protože každý den jezdím po kostkách, zvolil jsem nejširší varianty. Oba pláště dle specifikace umožňují huštění na nízký tlak, konkrétně Marathon Winter od 2,5 baru, užší Winter překvapivě dokonce již od 2 barů, což zajišťuje větší přilnavost k povrchu i lepší odpružení na nerovných površích. Jednou z obecných nevýhod hřebíkových plášťů je jejich hmotnost, i u nejdražších modelů Suomi Tyres se pohybuje nad 700 g. Plášť Schwalbe Winter váží 905 gramů a Marathon Winter dokonce 1265 gramů.
Plášť Schwalbe Marathon Winter HS 396 je vyšší řady Perfomance Line s ochranou proti defektům Race guard a po obvodu a bocích má 200 hrotů.
Nový hřebíkový plášť se doporučuje nejdříve „zajet“ 40 km jízdou po rovném asfaltu bez prudkých brždění a zrychlení, což umožní pevné usazení hrotů v plášti.
Vyšší valivý odpor hrotových plášťů spolu s vyšší váhou znamená, že budete muset při jízdě vynaložit o něco více síly, než jste zvyklí. Další nevýhodou je snížený komfort jízdy po kostkách, který je i při nízkém huštění znatelně horší než u klasických balónových plášťů.
Povrchy bez sněhu a ledu
I když jsou pláště určené zejména na zledovatělé povrchy, jistě s nimi po městě najedete pár kilometrů i po površích bez sněhu, ať již mokrých nebo suchých. I z tohoto důvodu doporučuji hustit plášť na nižší tlak, aby „nestál“ pouze na hřebech a při jízdě se více uplatnila i měkká směs gumy, čímž zvýšíte přilnavost zejména na hladkých tvrdých površích typu žulová nebo křemencová kostka. Je ale potřeba myslet na to, že nižší tlak také zvyšuje valivý odpor a tedy námahu při jízdě, proto je dobré tlak přizpůsobit potřebám a možnostem konkrétního jezdce.
Při přejíždění mokrých tramvajových kolejnic je potřeba stejná opatrnost jako u jakýchkoliv jiných plášťů obdobné šíře, tedy přejíždět je bez většího náklonu, aby se minimalizovaly odstředivé síly na styku pláště a kolejnice.
Přilnavost na měkčích površích typu asfalt je abnormální, proto je nutné brzdit s citem a vyhnout se zablokování kola. Při prudkém brždění totiž za sebou můžete zanechat rýhu, což se týká nejen asfaltu, ale např. i hladké kamenné dlažby.
Lidem, kteří rádi budí pozornost, udělá hřebíkový plášť radost. Jeho zvukový efekt na pevném povrchu je totiž těžko přeslechnutelný a v Praze určitě neprojedete bez povšimnutí kolemjdoucích.
Na sněhu a ledu
Pokud hodláte jezdit na kole hlubokým sněhem, poohlédněte se rozhodně po fatbiku s vhodným pláštěm na sníh, neboť s hřebíkovými plášti byste se velmi rychle zabořili. Ač se v Praze vyskytuje sněhu málo, lidé na fatbicích občas vidět jsou a to nejen v zimě. Jízda na širokém plášti huštěném tlakem pod jednu atmosféru může mít v některých pražských ulicích, kde povrchy simulují vysokohorský terén, rozhodně něco do sebe.
Hřebíkové pláště jsou samozřejmě určeny primárně na povrchy typu přemrzlý sníh nebo tzv. černý led. I když je přilnavost na těchto typech povrchů mnohem vyšší než u klasických plášťů, je dobré vědět, že ani pláště s hřeby nedělají zázraky a platí pro ně fyzikální zákony. Při ostrém brždění nebo zatáčení na zledovatělém povrchu se i s hroty snadno dostanete do smyku, rovněž při jízdě v přemrzlých vyjetých kolejích vám pomohou méně, než byste chtěli, klíčová je tedy i zde technika a způsob jízdy. Hřebíkové pláště vám nicméně umožní jízdu i na površích, kde by klasický plášť byl hazardem a pomohou z vás udělat skutečně celoročního městského cyklistu.
Přední vs. zadní kolo
Obecně je při jízdě na kole pro předcházení pádů důležitější přilnavost předního kola. Při jeho smyku ztrácí jezdec oporu rukou, což velmi často vede k pádu. Při smyku zadního kola jezdec dopadá na nohy a je pro něj proto snazší hrozící pád ustát. Většinu váhy jezdce a případného nákladu přitom přenáší zadní kolo, přední kolo je tedy méně zatížené, během jízdy k tomu na něj působí větší odstředivé síly, a protože je tlačené a většina hmoty je po směru jízdy soustředěna za ním, funguje zároveň jako pohlcovač nárazů. V zimním období kluzkých povrchů je tedy jeho adheze pro bezpečnost jízdy klíčová více než jindy. Jak bylo zmíněno výše, nižší hustící tlak na jednu stranu zvýší žádoucí přilnavost, na druhou stranu ale také zvýší nežádoucí valivý odpor. Jelikož je ale přední kolo méně zatížené, má u něj hustící tlak menší vliv na valivý odpor než u zadního kola. Přední plášť je možné i mírně podhustit, čímž se dále zvýší jeho přilnavost a tedy i bezpečnost jízdy, u dušových systémů je ale potřeba dávat pozor na procvaknutí duše, které hrozí zejména při přejíždění ostrých hran, např. obrubníků.
I v zimních měsících může být na cyklostezkách rušno.
Dle mé zkušenosti se zimním ježděním je hřebíkový plášť pouze na předním kole pro bezpečnou jízdu dostačující. Zadní kolo je sice hnané a bez hřebů budete mít např. problém rozjet se na hladkém ledu, to ale ve městě není příliš častý případ. Navíc uvedení do pohybu je možné i prostým odstrčením se nohou – jakmile jízdní kolo jede, kola se již odvalují, nejsou smýkána a nehrozí tak při citlivém šlapání s mírným zrychlením při rozjezdu protáčení zadního kola.
Protože pro dopravu po městě používám trekové kolo a elektrokolo, zakoupil jsem oba pláště s tím, že každý budu mít pouze na předním kole. I když jsem loni a letos najezdil na sněhu jen do 100 km na každém plášti, ze srovnání mi plyne, že levnější a lehčí Winter bez bočních hřebů je při rozumné jízdě dostačující. Při nákupu nového pláště bych ale kvůli jízdě po kostkách preferoval širší plášť (širší varianta tohoto pláště existuje pouze pro velikost kol 26“).
Závěrem
Pokud potřebujete nebo chcete jezdit na kole i na zledovatělých površích, z hlediska bezpečnosti jízdy vám plášť s hřeby rozhodně pomůže. Jako kompromis pro tyto povrchy z pohledu bezpečnosti jízdy, hmotnosti pláště, ceny a času na přezouvání se mi pro jízdu po městě jeví jako dostačující hřebíkový plášť s přibližně 100 hroty umístěný na předním kole. Pokud byste o nákupu pláště s hřeby uvažovali, tak předtím ještě raději zvažte, jak moc takový plášť využijete a jestli není lepší na několik dnů až týdnů v roce změnit způsob dopravy. Po většinu roku bude totiž plášť s hroty bez užitku ležet ladem.
Rušný provoz na zimní cyklostezce.
V zimě je v každém případě potřeba více než jindy mít dobře zvládnutou techniku jízdy, zatáčení a brzdění. Zejména nevystavovat kola zbytečně odstředivým silám rychlým průjezdem ostrých zatáček a zásadně se vyhýbat zablokování kol při brzdění – brzdit tedy s citem a používat současně obě brzdy tak, aby se ani jedno kolo nedostalo do smyku. A jak v mírné parafrázi praví zákon: „Rychlost a způsob jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.“
Pokud si nejste jistí, že máte kolo plně pod kontrolou, raději zvolte jiný dopravní prostředek. Ať už vlastní nohy, osobní přepravník, veřejnou dopravu, taxi nebo automobil – pokud již není zbytí. Tak či onak, šťastnou cestu.
Jenda 9. 1. 2017, 08:17
Pláště z hřeby se dají vyrobit z normálních plášťů a ze šroubků (asi by bylo dobré dát mezi to ještě protiprůpichovou pásku), vyjde to levněji. Nicméně vyhláška 341/2014 hovoří jasně: Vozidlo nesmí být vybaveno pneumatikami s protiskluzovými hroty, s výjimkou vozidel záchranné služby.
Osobně jezdím po velkých silnicích, které se protahují. Nicméně problémy mám v centru, protože kočičí hlavy všude (Karmelitská, Letenská, Lemonova zeď…), a teď i u domu, protože mi zakázali jezdit většinou ulic okolo a ulice Na Podkovce, kterou to (nelegálně, protože Průjezd zakázán pro všechna vozidla) obcházím, je nesjízdná.
Venca 9. 1. 2017, 08:32
Díky za zajímavé čtení, ale jak je napsáno v závěru, při sněhu a náledí spíše měním dopravní prostředek.
Už v prosinci jsem odstavil velké "letní" kolo a přesedlal na "zimní" skládačku Eska (mám na ní 47 Schwalbe Roadcruiser), se kterou občas vyjedu. Vyjel jsem i v sobotu, kdy zima i to málo sněhu nedělalo problémy. Vracel jsem se v neděli po půlnoci, kdy se na Prahu sneslo požehnaně sněhu, a vzal jsem to s velkou zajížďkou přes celé město. Krom krásné zasněžené Prahy ve 3 ráno jsem si konečně užil i jízdu ve sněhu po neošetřených ulicích . Pokud jsem jel opatrně, tak se na rovných úsecích dalo frčet téměř naplno (na skládačce cca 20-30 km/h). Občas jsem měl problémy s nahrnutým směrem nebo podélnými nerovnostmi pod sněhem, kdy mi nevedlo přední kolo. Ale neměl jsem ho dofouknuté, tak možná proto se mi jelo líp. Tramvajové křižovatky v kostkách jsem přejížděl pomalu. Nejvíc namále jsem měl na zasněženém Andělu, kde vůbec nebyly vidět koleje v křižovatce.
Zhodnocení. Jízda samotná OK, ale to okolo mě odrazuje od pravidelných radovánek tohohle druhu. I tam, kde dnes jsou cyklopruhy jsem musel jet v pruhu pro auta, protože jiný nebyl. Naštěstí v noci s minimálním provozem, takže moje závratné tempo nikomu nevadilo. Než bych přes den dojel do práce, tak bych cestou obdržel více titulů, než celá akademie věd. Za další. Jelikož jsem domů přijížděl již po prohrnuté a prosolené Vršovické, tak jsem si nabral do kola dost té černé slané sr... (kejdy), kterou jsem pak musel umýt, aby mi ten socialistický vehikl nerez a abych si to netahal do baráku. To je asi ten největší opruz, který mě od toho dnes ráno odradil.
Ale možná zítra to zkusím :)
V.
michal 9. 1. 2017, 09:42
Nokia je sice taky finská firma, ale vyráběla telefony... pláště dělá Nokian
Jiří Motýl 9. 1. 2017, 10:48
michal: Kontroloval jsem to podle wiki a zdá se mi, že to je v článku dobře, že to bývala jedna firma, nebo alespoň se stejným vlastníkem. https://en.wikipedia.org/wiki/Nokian_Tyres
Lei 9. 1. 2017, 12:58
Jezdím celoročně, ale těch pár dnů, kdy padá čerstvý sníh ve větším množství, pokud k tomu v Praze ovšem vůbec dojde, výjimečně z kola slezu. V mém případě jde z velké části o to, že se mi sníh a hlavně ta srágora lepí pod blatníky, což je tedy velice nepříjemné. Později je něco vysolené a něco ušlapané a těch pár kritických míst různě zimprovizuju podle zkušeností z minulých let. Tím pádem mi nepřijde moc smysluplné si pořizovat hroty, jakkoli by samozřejmě kolikrát pomohly.
vlákno 9. 1. 2017, 16:14
Michal: Jak píše Jiří Motýl, původně byl Nokia Tyres součástí Nokia corporation, takže i ty pláště byly značené jako Nokia https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e6/Nokia-winterreifen.jpg
Jenda: Jo, je to pravda, že se to u nás tímto paušálně zakazuje. Třeba v Německu to mají v nařízení taky zákázáno pro všechna vozidla, ale ve smyslu, že na pneumatikách nejsou dovolené žádné ostré výčnělky, které by mohly poškodit vozovku. A všeobecný výklad (např. Německé cyklistické asociace) je, že na jízdním kole výčnělky vozovku poškodit nemohou, takže povolené jsou.
Jakub 9. 1. 2017, 20:06
Používám už šestou sezónu Nokian Hakkapeliitta W240 26x1.95 a sedí na sněhu, ledu i v rozsoleném marastu doslova jako přibité. Cítím se na kole bezpečněji, než když jdu pěšky na nádraží (mám to dost s kopce). Dnes jsem u přívozu v Nových Zámcích předjížděl běžkaře -mimo stopu. :-)
Největší problém je správně odhadnout, kdy už nastal čas na přezutí. Na suchém asfaltu hřeby zbytečně brzdí a hlasitě cvakají. Řeší to druhé kolo, na kterém nechávám letní pláště.
Milan 9. 1. 2017, 21:49
Dlouho jsem se tomu bránil, ale Lesy hl.m. Prahy a Ing. Dan Frantík z MHMP mají názor, že pohyb po lese je na vlastní nebezpečí. Vloni svou nulovou zimní údržbu dohnali ad absurdum, takže cesta od Hostivařské přehrady do ulice U Břehu se proměnila v jeden led a borci zde jezdili / bruslili v prudkém kopci auty. Kupodivu se jim nepodařilo někoho zabít nebo aspoň zmrzačit.
Nabízí se otázka, proč je na této přístupové cestě k regulaci tak velkého vodního díla nulová údržba, proč je tam veřejné osvětlení atd., když se to v zimě vůbec neudržuje a tedy se asi nepředpokládá, že to bude někdo užívat. Ta logika by mne opravdu zajímala, ale to patří jinam.
V každém případě mne ale donutili pláště s hroty koupit.
Na ledu a uťapaném sněhu jsou k nezaplacení. V hlubším sněhu je to horší. V prosolené nebo jinak nesoudržné majdě pomáhají jen velmi omezeně, protože se zakousnou do materiálu, který se v tahu trhá a ujíždí. Velkou výhodou jsou i na silnici, pokud tam hrozí místa s ledem.
Přesto v takovém počasí omezuji své jízdy jen na cestu do práce a zpět. Je dobré, že mi to drží na cestě, ale stejné vybavení nemají auta a bohužel jejich řidiči jezdí na plechy. Velmi proto minimalizuji trasy společné s auty.
Sporné jsou ze stejných důvodů výlety mimo Prahu. Situace na vedlejších silnicích je značně proměnlivá a dopředu nezjistitelná. Projet se ve sněhu na kole je poučné a nechť si to každý vyzkouší. Na kole je dobře cítit, co se děje pod koly. Je to test schopností cyklisty i zdravého úsudku. Problém je vyhnout se silnicím, což mnohdy nejde.
Milan 9. 1. 2017, 22:33
Jenda 09.01.2017 - 09:17 vyhláška 341/2014 Sb. - zákaz pneumatik s hřeby
Tak jednoduše bych to neviděl. Jízdní kola jsou řešena včetně jejich pneumatik v bodu C. Vámi avizovaný bod F řeší poněkud jiné věci jako jsou kategorie pneumatik dle maximální rychlosti, minimální výšku dezénu atd. Bohužel vyhláška používá super pojem vozidlo, pod který spadá všechno včetně jízdních kol.
Pokud bychom měli bod F vnímat jako platný i pro jízdní kola, nemohla by na silnici, protože jsou tam věci, které s jízdními koly nemají nic společného a přitom chybí slova omezující účinnost jen na jen některá vozidla. Bohužel nepomáhá ani bod C, protože kolizi s jinými body neřeší a nemá dostatečnou podrobnost, abychom mohli použít pravidlo o speciálním ustanovení.
Je otázka, co na to výklady, použitelná judikatura asi nebude (malá četnost jevu i omezený dopad judikátů běžných soudů). Možná by pomohlo prostudovat zmocňovací ustanovení v zákonech, ale zase to nejde přímo ale oklikou a možná to tam bude příliš obecně.
Kdyby byla odpovídající infrastruktura a její údržba, nemuseli bychom tohle vůbec řešit, ale žijeme v ČR.
Pokud k tomu má někdo něco víc, dejte to sem.
Jenda 9. 1. 2017, 23:20
1
Milan: Které body z toho F jsou neslučitelné s jízdními koly? Já vidím drobný problém jen v tom nahuštění (které mi výrobce kola prostě nepředepsal).
To neštěstí, kdy se „vozidlem“ ve skutečnosti myslí motorové vozidlo, je bohužel časté. Například obyvatele štvou projíždějící auta, tak tam dají Průjezd zakázán (všem) nebo jednosměrkové peklo (všem). Dále pak je populární značení „Slepá ulice“ nebo „Zákaz odbočení“, i když se to v daném případu zjevně má týkat jen aut. Když se značí objížďky a uzavírky, tak bych také uvítal informaci, jestli to neznamená, že s kolem stačí jet kousek po krajnici, a nemusím si tak zbytečně zajíždět… (mé zkušenosti z prázdninových cest ukazují, že téměř vždy tam kolo projede)
Milan 10. 1. 2017, 00:17
F) Technické požadavky na výbavu vozidel koly, pneumatikami a protiskluzovými řetězy:
1. Vozidlo musí být vybaveno tak, aby konstrukce, provedení, rozměry a huštění pneumatik odpovídalo podmínkám provozu, zejména největší povolené hmotnosti vozidla, povoleným zatížením připadajícím na nápravy a jeho nejvyšší konstrukční rychlosti. Rychlostní kategorie pneumatik musí být shodná nebo vyšší, než je nejvyšší konstrukční rychlost vozidla.
2. V případě vybavení vozidla zimními pneumatikami, dle odstavce 13, s nižší kategorií rychlosti, než je nejvyšší konstrukční rychlost vozidla, musí být uvnitř vozidla a na vždy viditelném místě z pohledu řidiče upevněn výstražný štítek, který udává nejnižší hodnotu maximální rychlostní kapacitu pneumatik pro jízdu na sněhu. Údaj na nálepce stanovuje nejvyšší přípustnou rychlost vozidla s namontovanými zimními pneumatikami, která nesmí být při provozu vozidla překročena. Upozornění formou nálepky může být nahrazeno zařízením trvale nainstalovaným ve vozidle, například palubním počítačem.
3. Vozidlo, pokud při schválení technické způsobilosti typu není stanoveno jinak, smí být vybaveno pouze pneumatikami určenými pro daný typ vozidla výrobcem vozidla. Nosnost pneumatik nesmí být nižší než povolené zatížení připadající na kolo nebo nápravu vozidla. Jako náhradního kola s pneumatikou může být použito pro nouzové dojetí kola s pneumatikou jiné nebo zvláštní konstrukce nebo jiného rozměru, určeného pro tento účel výrobcem vozidla a výrobcem pneumatik. Tato kola musí být schválena podle předpisu EHK č. 64 nebo před 1. 1. 2014 též dle směrnice 92/23/EHS.
4. Pneumatiky musí být vždy řádně nahuštěny na tlak předepsaný výrobcem vozidla. Maximální huštění předepsané výrobcem pneumatik nesmí být překročeno. U dvojité montáže kol musí být ventily uspořádány pro huštění vnitřní pneumatiky a kola provedena tak, aby bylo možné tlak vzduchu v pneumatice měřit nebo upravovat ze strany vnějšího kola, bez demontáže kol nebo jiné obtížné manipulace. Náhradní pneumatiky musí být nahuštěny nejméně na tlak odpovídající nejvyššímu předepsanému huštění pneumatik na vozidle.
5. Pláště pneumatik nesmí mít na svém vnějším obvodu trhliny nebo poškození, které obnažují kostru nebo ji narušují. Činná plocha pláště pneumatiky v provozu musí mít po celém obvodu a celé šíři vrchního běhounu jasně viditelný dezén s hloubkou hlavních dezénových drážek nebo zářezů u mopedů nejméně 1,0 mm a u vozidel ostatních kategorií nejméně 1,6 mm. Hlavními dezénovými drážkami se rozumějí drážky opatřené indikátory opotřebení, označené zkratkou TWI.
6. Vzájemný rozdíl vnějších průměrů jednotlivých nezatížených pneumatik na téže nápravě nebo ve dvojité montáži nesmí být větší než 1,5 % vnějšího průměru.
7. Obnovená pneumatika je taková pneumatika, která vznikla obnovou pneumatiky náhradou opotřebeného běhounu novým materiálem. Může rovněž zahrnovat obnovu vnějšího povrchu bočnic. Obnovené pláště pneumatik vozidel kategorií M a N a jejich přípojných vozidel musí splňovat požadavky předpisu EHK č. 108 nebo předpisu EHK č. 109 a musí být podle něj schváleny.
8. Autobusy třídy II a třídy III (vozidla kategorií M2 a M3) a zásahové požární automobily nesmí být na přední nápravě vybaveny obnovenými pneumatikami.
9. Pneumatiky pro vozidla kategorií M a N a jejich přípojná vozidla mohou být opravovány pouze odborně, přičemž se vychází z doporučené normy, např. ČSN 63 1910, ČSN 63 1912, NSPP-01-93. Pro nouzové dojetí mohou být provedeny opravy pomocí schválených přípravků aplikovaných vstřiknutím roztoku do pneumatiky nebo předvulkanizovanými opravnými materiály bez demontáže pláště. Je nepřípustné použití duše do neopraveného bezdušového pláště. Opravené pláště mohou být použity ve stejné nebo nižší kategorii rychlosti a nosnosti. Při změně kategorie rychlosti nebo nosnosti musí být původní označení odstraněno a nahrazeno novým trvalým označením. Není-li možno po opravě použít plášť jako bezdušový, musí být označení TUBELESS na obou bočnicích odstraněno. Připouští se použití duší v případě drobných průpichů či drobných poškození patek s následnou ztrátou těsnosti bezdušového pláště.
10. Drážky dezénu plášťů označených výrobcem pneumatik určených pro vozidla kategorií M2, M3, N a jejich přípojná vozidla smějí být dodatečně prohloubeny jen způsobem předepsaným výrobcem pneumatik. Na obou stranách bočnice pneumatiky musí být vyznačen symbol Théta - průměr kroužku je nejméně 20 mm nebo nápis "REGROOVABLE". Prohlubování drážek dezénu plášťů pneumatik osobních automobilů není dovoleno.
11. Vozidlo nesmí být vybaveno pneumatikami s protiskluzovými hroty, s výjimkou vozidel záchranné služby. Tento zákaz platí i pro vozidla v mezinárodním provozu.
12. Vozidla mohou být vybavena protiskluzovými řetězy nebo obdobnými zařízeními jen schváleného typu, která jsou dodávána při prodeji s návodem k montáži a s uvedením rozměrů pneumatik, na které mohou být namontovány.
13. Vozidlo nesmí být, s výjimkou nouzového dojetí, současně vybaveno pneumatikami různých rozměrů a konstrukcí, pokud při schválení technické způsobilosti není stanoveno jinak. Na téže nápravě musí být používány pouze shodné pneumatiky. Konstrukcí pneumatiky se rozumí konstrukce diagonální, radiální, smíšená - BIAS BELTED. Shodnou pneumatikou se rozumí pneumatika stejného rozměru, konstrukce, druhu dezénu a obchodní značky. Druhem dezénu pneumatiky se rozumí dezén letní a dezén zimní, u něhož je na bočnici pneumatiky vyznačeno označení M+S, M.S, M/S nebo MS; za zimní dezén se považuje též speciální dezén, u něhož je na bočnici pneumatiky vyznačeno označení ET, ML, MPT nebo POR.
14. Pneumatiky označené nápisem "FRT" se nesmí používat na řízených nápravách přípojných a motorových vozidel a hnacích nápravách.
Milan 10. 1. 2017, 00:31
Ad F) - co neladí s jízdním kolem
Sorry, ale neumím tu psát tučně, barevně nebo jinak zvýrazňovat, tak jsem to sem dal celé a teď vytahám příklady. Vybírám jen body, kde není zúžení jen na vybraná vozidla a tedy se vztahují na všechna vozidla.
Ad 1
Rychlostní kategorie pneumatik jízdní kola neznají. Konstrukční rychlost, zatížení na nápravu... - rovněž u kol neznámá. Pouze někteří výrobci pneumatik uvádí, ale taky je tma ráfek, náboj, vidlice..., takže údaj na pneumatice nemusí být relevantní. Zbytek odstavce rovněž není s koly moc konformní, i když to tak nekřičí. Bod 2 navazuje.
Ad 3
Pneumatiky pro daný typ jízdního kola jsou taky blbost. Způsobilost jízdního kola se navíc neschvaluje. Schvalování kol dle norem je rovněž mimo, vazba zatížení pneumatiky na zatížitelnost nápravy rovněž.
Ad 4
Předepsaný tlak pneumatik dle výrobce vozidla (jízdního kola) je blbost. Všichni víme, že se to řeší dle výrobce pneumatik. Volba pneumatik je dle velikosti ráfku, parametrů ráfku (dušák, bezdušák, tubeless ready) a prostoru ve vidlici. Výrobce kola nikde nic nepředepisuje.
Ad 5
Kola mají svůj odstavec o tomtéž s jinými parametry v oddíle C. Indikátory opotřebení...
David 10. 1. 2017, 10:34
Aha.
Děkuji za krásné čtení. Ne že bych to už někdy nečetl, ale myslím že teď je všem zde zcela jasné, že žádné kolo (tedy vozidlo) pláště s hroty použít nesmí. Stejně tak, jako musí být vybaveno náhradní pneumatikou podle Předpisu č. 64 - (rozumněj EHK 064 Náhradní kola pro dočasné užití, monitorování tlaku v pneumatikách), není-li při schválení jeho technické způsobilosti stanoveno jinak. Mě ale na mé jízdní kolo nikdo technickou způsobilost neschvaloval a osvědčení o ní nevydával, protože dle zákona nemusel. Proto se předpisem 64 řídit musím. Výše uvedený předpis 64 - jak je psáno v jeho záhlaví, "...se vztahuje na zkoušení a schvalování typu automobilů kategorie M1 (osobní automobily), vybavených zvláštními náhradními koly a/nebo pneumatikami pro dočasné užití.
Současně tedy mohu využít v případě defektu náhradní kolo pro nouzové dojetí. V případě že budu mít na nápravě dvě kola, musím je ale namontovat tak, abych se dostal k oběma ventilkům zepředu.
No super. Už je mi všechno jasný! Díky, páni ministerští, jste hvězdy! Škoda, že jsem letadlo...
Brrrrrrrm!
David 10. 1. 2017, 10:46
Ještě se zeptám, jak je to s celou tou vyhláškou? Když má pro kola vymezenou část C (která platí také pro potahové a ruční vozíky), chce autor předchozího komentáře (Milan) tvrdit, že i potahový vozík musí mít rezervu a v prostoru pro řidiče vyznačený štítek s omezením maximální rychlosti dle minimálního limitu zimních pneumatik?
A musí mít potahový vozík homologovaný nosič na kolo a audiosystém??
David 10. 1. 2017, 10:47
P.S.: Možná by se někdy vyplatilo méně kopírovat a více přemýšlet.
Jiří Motýl 10. 1. 2017, 11:14
David/Milan: Pardon za zmatečnost jedním pozdrženým komentářem, ale systém ho pravděpodobně vyhodnotil jako spam a poslal mi ho k manuálnímu odsouhlasení.
Jenda 11. 1. 2017, 01:49
Osobně bych ten případný zákaz hrotů na kole ignoroval, stejně, jako ignoruji různá další nařízení z této vyhlášky, z vyhlášky o dopravních značkách atd. (plně legálně se totiž na kole v Praze jezdit prostě nedá) Doufám, že nenarazím na hyperaktivního policistu, který by tohle chtěl řešit. Zatím cyklistům procházejí i hrubší přestupky (na rozdíl od nějakých hrotů nebezpečné), tak bych tohle neřešil.
David 13. 1. 2017, 23:50
Letos jsem to chtěl vyzkoušet bez hrotů. Vloni a předloni jsem v zimě jezdil na Schw. Winter, které mám ještě v použitelném stavu v garáži, byť najeté kilometry na nich již jsou znát. Schwalbe winter mají dobré lamely a měkkou směs, která dobře přilne. Hroty jsou výhodou opravdu jen na ledu. Na měkkém sněhu jako by nebyly, na kostkách či nedej bože na hladké dlažbě kloužou, na asfaltu dost brzdí a všude hodně hlučí a zpomalují při vyšších rychlostech. Proto jsem hledal nějaké Schw. Winter bez hrotů. Neúspěšnně. Zkusil jsem tedy Low Costové řešení - Rubenu. http://plaste.heureka.cz/mitas-rubena-v84-gripper-700x40c-622-42/
Příjemné překvapení. Za tu cenu příjemně rychlý a relativně lehký plášť s vysokým, ale souvislým a dobře rozloženým vzorkem. Škoda že nemá více lamel (jsou pouze na krajních špuntech), ale celkem dobře mě zatím podržel jak na sněhu, tak na ledu a v břečce. Nejslabší stránkou byl dnešní led zalitý vodou, to mi kolo trochu "plavalo" pod zadkem, ale na těch klasických zimních površích jako uježděný sníh (v místě mého bydliště, nebo např. na Ladronce) naprosto bez problémů, stejně jako břečka. Na ledu jsou hřebíky prostě nepřekonatelné, ale za cenu jedněch hřebíků mám těchhle plášťů deset :o) Měl jsem strach že bude mít moc tuhou směs, ale je směs je dobrá. Díky pravidelnému a hustému vzorku je tichý, plynulá jízda bez "drncání a vibrací", plynulý přechod do náklonu, ve kterém neztrácí přilnavost. Příjemné překvapení. Mohu doporučit (pokud nečekáte zázrak techniky, ale kvalitní plášť za přijatelnou cenu). Jediné co zatím nemám vyzkoušené je výdrž a odolnost proti průrazu (zatím na nich mám najeto jen 110 km, na nový rok jsme si uhnal zánět průdušek...)
vlákno 16. 1. 2017, 09:51
David: Rubena Gripper jsem taky vozil, měl jsem variantu Tough Tyre, která měla dlouhou životnost a protiprůraz a byl jsem s tím spokojený. Cenově byla ale na úrovni toho Sch. Winter. Jediný nedostatek byl, že při pohledu na otáčející kolo vyhazovala do stran, i když ráfek byl vycentrovaný, na jízdní vlastnosti to ale nemělo vliv.
Ovšem právě v zimě na nějaké zledovatělé břečce na kostkách mi to začalo strašně plavat a pochopil jsem, že jsem na tom nebezpečný sobě i ostatním a koupil jsem si aspoň na přední kolo hřebíky :). Na kostkách se musí na hřebících taky opatrně, ale pokud se nepřehušťuje, tak to plus mínus drží.
Nakonec jsem kompletně přezul mimo zimu na balóny (Big Ben 2" a 2,15" vepředu) a na ničem jiném po městě už nejezdím, Grippery mám uskladněné.