Budoucí pražské cyklostojany

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) v úterý vyhlásil výsledky designérské soutěže na nový městský mobiliář. Účelem soutěže bylo najít nový typ lavičky, odpadkového koše a cyklistického stojanu, které nahradí a sjednotí současný nejednotný mobiliář různorodé kvality. Soutěž byla dvoukolová. Do druhého kola postoupily tři nejlepší návrhy, které bylo možné v uplynulých měsících vyzkoušet na zahradě IPR. Porota tedy v úterý rozhodla a soutěž na městský mobiliář zná svého vítěze. Je jím návrh skupiny Olgoj Chorchoj (na snímku).

Vítězný koš, lavička a cyklostojan od studia Olgoj Chorchoj.

Prahou na kole nemíní soudit lavičky a odpadkové koše – do doby, kdy město bude po vzoru Kodaně zřizovat šikmé koše určené pro odhazování odpadků za jízdy, jsme ještě nedorostli. Zajímal nás především nový městský cyklistický stojan. A aby to bylo fér, zajeli jsme se podívat na místo a posoudili všechny soutěžní stojany ještě před vyhlášením vítěze. Stojany v soutěži jsme porovnali také se současným „městským“ stojanem.

Navíc jsme se dotázali IPR na výhody nových stojanů. Nové stojany budou podle vyjádření IPR součástí jednoho setu pražského mobiliáře a budou tak sjednocovat identitu města. Stojany budou mít podobný tvar jako ty stávající. Nové stojany budou také stabilnější a odolnější proti vandalismu.

Stávající stojan

Obyčejný, kulatý, levný. Co jiného říct o ohnuté trubce, kterou všichni znáte? Tento stojan je už asi osm let pražským standardem. Vcelku jsme si zvykli na jeho nedesignovou prostotu, díky které na ulici nikterak nevyčnívá. Známe ale jeho nedostatky: vyšší kolo se o něj dost špatně opírá, má tendenci se kolem něho různě točit a kácet. Známe i výhody: šířka trubky umožňuje oblíbenou kombinaci zamčení za rám a přední kolo i u malé podkovy (typ zámku). A jeho limity (co do bezpečnosti) pak poznal někdo, komu bylo v Karlíně ukradeno kolo tak, že zloději stojan prostě uřízli. Přesto, i díky velmi přijatelné ceně (v roce 2017 se vysoutěžilo umístění jednoho stojanu včetně zakopání do země na 3 315 Kč), je možné zřizovat tyto stojany vcelku masově. Byť stále ještě ne na všech místech, kde bychom si to přáli.

Klasický pražský stojan, tak jak ho dnes známe.

Výhody: 

• V prostředí nenápadný
• Nízká cena
• Umožňuje zamknutí kola za přední kolo i za rám i s velmi malou podkovou.

Nevýhody:

• Ne vždy se o něj dá kolo pohodlně opřít.

Šedý – ostrý hoch s dobrou výškou

První ze soutěžních stojanů je zhruba stejně vysoký jako ten stávající, větší rozteč nohou ale zajišťuje pohodlnější možnost opření. Vodorovné břevno je vysoké a úzké – tak vysoké, že malá podkovat (typ zámku) přes něj nejde vodorovně otočit. Při zamykání „za nohu“ ale máte na podkově ještě dost místa.

Výhody: 

• Působí nenápadně až diskrétně
• Výška vhodná pro pánská kola

Nevýhody:

• Příliš široké horní břevno

Bílé ‚O‘

Bílý stojan ve tvaru ‚O‘ je z navržených nejkratší. Díky výšce oblouku ale není opření kola problém. Trubka je plochá, takže „sebere“ dost délky zámku. Menší podkovou rozhodně nezamknete současně rám i přední kolo, trubka stojanu je na to prostě příliš široká. Výška stojanu pak umožňuje zamknout jen za nohu. Bílá barva v kombinaci s výškou je v prostoru hodně výrazná, časem ale patrně oprší. Nechtěnou výhodou tohoto typu stojanu je, že díky velké šířce břevna si na něj můžete i něco odložit, tvoří takový malý stoleček. Stojan je k zemi připevněn viditelnými šrouby, takže pokud se vám líbí, stačí správný klíč a můžete si ho odnést domů. A to i s kolem, které je k němu připoutáno.

Výhody: 

• Může sloužit jako stolek

Nevýhody:

• Velká šířka nohou komplikuje současné zamykání přes rám a přední kolo podkovami.
• Viditelné upevňovací šrouby – bezpečnostní riziko

Olgoj Chorchoj – vítěz

Hnědý stojan působil z předvedených kusů nejrobustněji. Nohy jsou dost daleko od sebe, břevno je masivní. V tmavé barvě ale stojan do okolí „neřve“ tolik jako jeho bílý protějšek. Tvar nohou umožní společné zamknutí předního kola a rámu většinou podkov. Jako nevýhoda se zdá profil horního břevna s relativně jemnou hranou, která byla už po několika měsících předvádění zjevně omlácená.

Výhody: 

• Konzervativní a praktický tvar

Nevýhody:

• Rychle se otluče a nemusí pak působit reprezentativně.

Otázka ceny a přijatelnosti pro památkáře

Všechny tři stojany jsme vyhodnotili jako použitelné, dva z nich zjevně lepší než ty stávající. Jako nejhorší nám přišel bílý návrh, který má v řadě ohledů nevhodný tvar.

Přechod na nové stojany přesto doprovázejí dva otazníky. Tím prvním je cena. Výrobní náklady nových stojanů se podle vyjádření IPR budou pohybovat pod 5 000 Kč. Cena bude ještě upřesněna ve výrobní dokumentaci, kterou autoři návrhu zpracují po skončení designérské soutěže. Za stávající trubku platí TSK méně než 3 500 Kč i s montáží. Předpokládáme-li zhruba tisícovku za montáž, znamená to, že místo stávající stovky stojanů bude možné pořídit těch nových jen 60 – 70.

Druhým významným tématem je umisťování vítězného stojanu v památkové rezervaci. V úvodní zprávě ČTK se spekuluje o řešeních na míru v historicky specifických místech. Na otázku, zda bude možné vítězné stojany umisťovat bez problémů v památkové rezervaci, jsme získali potvrzení, že výsledný návrh stojanu bude odsouhlasen Národním památkovým ústavem i odborem památkové péče na Magistrátu hl. m. Prahy.

Závěr

Myslím, že v soutěži na nový pražský mobiliář vyhrál návrh, jehož cyklistický stojan byl nejlepší. A jakkoliv jsou k provedení drobné výhrady, bude fungovat dobře. Přesto bych vzhledem k vyšším nákladům apeloval na to, aby se tyto nové stojany instalovaly pouze v „lepších“ lokalitách. A to buď společně s ostatními prvky mobiliáře, či do zcela nových prostředí. Na dvůr školy či zastrčené uličky stačí dosavadní městská podkova. Pořád je lepší udělat za stejné peníze, na které dnes přijde stovka ohnutých trubek, dvacet lepších a sedmdesát standardních stojanů (tj. celkem 90 ks), než pouze sedmdesát těch lepších.

Odkazy

• Smlouva TSK na stávající stojany
• Zpráva ČTK o připravovaném vyhodnocení soutěže
• Stránka IPRu o soutěži na nový mobiliář