O cyklopruzích podruhé: k čemu jsou?

Publikováno: 01. července. 2019, 1 min. čtení
Aktualizováno: 16. ledna. 2021
Publikováno: 01. července. 2019, 1 min. čtení
Aktualizováno: 16. ledna. 2021

O potřebnosti cyklopruhů pochybují mnozí. Na potřebnost cyklopruhů na hlavních ulicích se náměstka pro dopravu ptá opozice, potřebnost cyklopruhů na hlavních ulicích zpochybňuje policie z pozice legislativní. Potřebnost cyklopruhů zpochybňují i někteří silniční cyklisté, kteří je ke sportovní jízdě nepotřebují. A samozřejmě také řada lidí, kterým přerušované cyklopruhy nezajišťují adekvátní pocit bezpečí.

Představuji vám stručně důvody, k čemu je dobré zřizovat cyklopruhy i v ulicích, kde je poměrně silný provoz.

Optimální řešení zabírá víc místa

A to mnohem víc místa. Nikdo nepochybuje, že nejvhodnější řešení je kodaňský pás nebo oddělená stezka. Jak jsem ukázal v předchozím článku, cyklopruhy často zřídíte, aniž byste omezili parkování nebo šířku chodníku. I ve stísněných podmínkách jsou obvykle možné alespoň ochranné cyklopruhy, třeba s malým zásahem do uvažované šířky chodníku, téměř vždy ale bez omezení počtu parkovacích míst.

Jakmile byste šli do kodaňských pásů nebo cyklostezek, budete muset buďto krvavě zužovat chodníky, nebo ubírat parkovací místa. Chce-li tedy někdo nemít v rušné ulici cyklopruh, znamená to pro bezpečnost jízdy na kole, že by měl navrhnout oběť jednoho pruhu parkování. Což je mimochodem v souladu s ČSN (české technické normy, pozn. red.), která říká, že parkování má být při návrhu komunikací až poslední priorita.

Vyberte si: Parkování nebo cykloopatření? Chcete-li mít obojí, nejde to jinak než s cyklopruhy.

Vedlejší ulice nejsou žádná sláva

Quietway (klidná trasa, pozn. red.) vedlejšími ulicemi se zdá být odpovědí a já bych se jim nebránil. Teoreticky fungují dobře. Zkuste to ale realizovat na konkrétním místě. Zjistíte, že něco jako opravdu souběžná ulice, po které by se dalo jet na kole alespoň kilometr a překonat hladce i příčné hlavní ulice, prakticky neexistuje.

Taková rádoby souběžná ulice, která bývá cyklistům doporučována, po pár blocích zpravidla:

  1. někam uhne
  2. se stane protisměrnou
  3. vyjede na kopec, kterému byste se na hlavní vyhnuli
  4. skončí zaslepením do kolmé hlavní bez možnosti pokračovat naproti jinak než stažením se… k té hlavní.

I když se zřídí cykloobousměrky – které mnoho lidí nechce – a navigační systém, obstrukce dané jejich kličkováním a bídným napojením se nasčítávají do té míry, že pro skutečnou efektivní dopravní cyklistiku funguje zase jen ta hlavní ulice.

Ještě podrobněji k tomu, proč vedlejší ulice nefungují a cykloopatření v hlavních ulicích potřebujeme, viz zde.

Uličko, uličko, kampak mne zavedeš? Do bloku slepého, do kopce strmého. (foto V. Kříž)

Cyklostezky podél silnice nejsou žádná sláva

Ani cyklostezka vedená podél hlavní ulice není v Česku zpravidla žádná sláva. A to především díky nastaveným zákonným pravidlům. Skoro každá vedlejší ulice – ba dokonce i mnohý vjezd – ji přeruší buď přechodem pro chodce, nebo nesignalizovaným přejezdem. Ať tak nebo tak, cyklista musí dávat přednost.

A když dorazíte na větší signalizovanou křižovatku, zaseknete se na ní na minutu, protože cyklista na přejezdu automaticky zelenou nedostane, musí si o ni poníženě požádat, prstíčkem hrabat (na tlačítko), a kličkovat nejméně přes dva semafory.

Argentinská. Hezké, ale přeskákat to celé, strávíte tam dvě minuty. Pokud naopak zvolíte jízdu s auty v provozu, tou dobou budete už na Vltavské.

O tom, že cyklostezky v Praze nejsou cyklostezkami ale hustě zalidněnými cyklochodníky, raději nemluvit. Zkrátka a dobře, kdo se chce na kole někam dostat, tomu za současné situace mnohé cyklostezky často víc překážejí než pomohou.

I cyklopruh odděluje a pomáhá

Bez cyklopruhu je každé vzájemné míjení auta a cyklisty předjížděním. S cyklopruhem jde o souběžnou jízdu. Rozdíl je myslím víc než jasný z následujícího videa:

Duální řešení

Jak jsem už uvedl, cyklostezky podél hlavních ulic nestojí zpravidla také za mnoho. Cyklopruh tak vytváří duální řešení, které – když máte štěstí – znamená, že jste něco udělali fungujícího jak pro cyklisty pomalé, slabé, dětské a unavené, tak pro cyklisty rychlé, elektrifikované, dopravní, sportovní a závodní. Udělá-li se jen stezka, nažene to rychlejší cyklisty mezi chodce.

Ovšem nedělejte jenom cyklopruhy! Legalizovaný chodník patří k cyklopruhu na rušné ulici stejně jako Laurel k Hardymu.

Jiná věc je, že duální filosofie jde proti „policajtskému“ pojetí cyklistické dopravy, podle kterého cyklistická infrastruktura neslouží k tomu, aby se na kole jezdilo dobře. Ale k tomu, aby tu škodlivou jednostopou havěť vymetla z vozovky někam, kde řidičům nebude překážet.

Cyklopruhy v křižovatce Vltavská některé lidi trápí. Jedině po nich ale projedete přímo a s předností.

Nestavební řešení

Poslední důvod, proč zřizovat cyklopruhy, je čistě taktický. Cyklopruh je zpravidla nestavební řešení. Pokládáte nový asfalt, tak na něj namalujete čáry trochu jinak a máte hotovo. Chcete kodaňský pás nebo cyklostezku?  Překopejte ulici od baráku k baráku, přeložte sítě, přesaďte stromy! Místo tří razítek jich potřebujete dvacet, stejně jako měsíců na přípravu. Takže nezřídka platí, že buďto můžete mít cyklopruh teď nebo cyklostezku za deset let. A nebo taky nikdy.

Nakonec tak stojí politik nebo úředník snažící se o podporu cyklistické dopravy před dilematem: Můžete plánovat a čekat roky, nebo dělat alespoň něco. Protože jak praví brněnské přísloví, po cyklogenerelu se jezdit nedá.

Jen s pomocí šablony a barvy do ulice cyklostezku nepřimalujete, i kdybyste se rozkrájeli. Cyklopruh ano.

Závěr

Když si to tedy shrneme. Cyklopruhy na hlavních ulicích v Praze potřebujeme. Přinejmenším do doby, než začneme systematicky budovat infrastrukturu v dánském či nizozemském stylu. A ta bude – na rozdíl od cyklopruhů – to místo autům už opravdu brát.

Takže si zbývá položit otázku: Jak se ti, kteří nyní hartusí obavami o zbytečných cyklopruzích postaví k opravdové podpoře cyklistické dopravy ve formě mnohonásobně náročnějších cyklostezek? Kdy začnou říkat: „cyklopruh tam nebude, protože v té ulici uděláme cyklostezku?“ Neudělat nic totiž není řešení.

Kodaňské pásy. Ve Vídni. Až bude Patočkova vypadat takhle, nebude v ní ochranné cyklopruhy nikdo chtít.

Vratislav Filler
Zakladatel mapy a webu Prahou na kole, předchůdců tohoto magazínu. Zaměřuje se analyticky na cyklistickou infrastrukturu, především v Praze. Je členem pražské cyklokomise, poradního orgánu Rady hl. m. Prahy. Působí jako dopravní expert ve spolku AutoMat. Vědecký pracovník zaměřený na přesné aplikace globálních navigačních systémů.

Jiří Kadlec 1. 7. 2019, 08:01

2 místa, kde bych v Praze uvítal cyklopruhy:
1. Podél ulice Mariánské hradby mezi letohrádkem a zastávkou Pražský hrad.
2. Podél Vltavy (Smetanovo nábřeží) od vyšehradského tunelu až po Národní divadlo

Moc si vážím nedávno vzniklých cyklopruhů v Keplerově, proti předchozímu stavu s kočičími hlavami se tam jezdí mnohem lépe -:)

Pavel Mašek 1. 7. 2019, 18:27
1
1

@Jiří Kadlec
- podél nábřeží nemají auta vůbec co dělat, prostor od nejbližších budov k vodnímu toku má být kompletně pěší zóna s povoleným vjezdem mhd a cyklistů, ve Švýcarsku to není problém. U nás máme jednu mrtvou náplavku, jednu přecpanou náplavku a jednu lodní náplavku, ani jedno není vhodné pro život, zbytek prostoru je pro auta. Ostuda.

David 17. 7. 2019, 15:48
1
1

@Pavel Mašek
HAHA, zavřeme všechny nábřeží. ;-) A co tam máte dál? Zakážeme auta úplně? Švýcarsko plošně nic takového také nemá...

David 17. 7. 2019, 22:43

David:
Tak Švýcarsko má řadu věcí jinak.

Ale v případě nábřeží v Praze by mohlo úplně stačit jejich zneprujezdneni pro tranzit. Tím nemám namysli "Průjezd zakázán", ale fyzické zneprujezdneni pro veškerou motorovou dopravu mimo MHD. Pak by se doprava dost uklidnila a řada věci by vypadala jinak.
Dle studie nejmenované stavebni fakulty by Smetanaku mohlo dost pomoci i jeho zjednosmerneni pro motorová vozidla mimo MHD. To mi také nepřijde jako špatná myšlenka...

josuk 18. 7. 2019, 10:50

pozn. obecně prvoplánové omezování prostupnosti prostoru se projevuje akorát celkovým nárůstem najetých kilometrů (emisí) a zhoršením situace jinde, na objížďkách, a zhoršením stavu při krizových situacích, nehodách atp.
Udržitelné řešení spočívá jedině ve snížení poptávky po nežádoucích formách dopravy – zde IAD.

Jakože starostové jsou schopni pro svůj populismus „posouvat“ problémy jinam, to chápu, ale tady by to znít snad nemělo..

David 19. 7. 2019, 09:42

@ David

Zneprůjezdnění Smetanova nábřeží se zkoušelo a Malá Strana to odnesla. Ty auta se jen přelijí do jiných ulic. Navíc po spuštění Blanky se tranzit přes Smetanovo nábřeží snížil a intenzity dopravy též. I mě jako cyklistovi se tam teď jezdí daleko lépe než předtím. Ty obrovské kongesce už tam jsou minulostí. Nepotřebujeme všude pěší zóny.

DJ 19. 7. 2019, 12:19

– podél nábřeží nemají auta vůbec co dělat, prostor od nejbližších budov k vodnímu toku má být kompletně pěší zóna s povoleným vjezdem mhd a cyklistů

Souhlas, ale na potřebnost pruhů to nemá vliv, pokud MHD i cyklo má rozumně fungovat, musí být možné vzájemné bezkolizní předjíždění (oukej, s výjímkou 200 m okolo Karlova mostu, kde by snad zpomalení tramvají do tempa cyklistů moc škody nenadělalo).

pozn. obecně prvoplánové omezování prostupnosti prostoru se projevuje akorát celkovým nárůstem najetých kilometrů (emisí) a zhoršením situace jinde, na objížďkách, a zhoršením stavu při krizových situacích, nehodách atp.

V první moment, než se lidi přizpůsobí. Lidi nejsou voda v potrubí.

Zneprůjezdnění Smetanova nábřeží se zkoušelo a Malá Strana to odnesla.

Ona ta myší díra u Malostranskýho náměstí by totiž taky měla být MHD-only. ???? K čemu je vlastně tranzitní průjezd aut skrz centrum mezi SJM a Strahovským tunelem dobrý kromě zdržování MHD a blokování cykloopatření?

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 100 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat