Budského vize: nula cyklistů v Česku?

Publikováno: 29. dubna. 2021, 7 min. čtení
Autor: Vratislav Filler
Úvodní foto: Vratislav Filler
Publikováno: 29. dubna. 2021, 7 min. čtení
Autor: Vratislav Filler
Úvodní foto: Vratislav Filler

Poté, co Sněmovna schválila 1,5metrový odstup při předjíždění cyklisty, nastává motoristická reakce. Poslední novinkou je pohoršení nad tím, že řidič údajně předjede cyklistu s odstupem 149 centimetrů a přijde potom o řidičák. Hloupost je to nesmírná, jde především o to, aby se nepředjíždělo těsně, zdokladovat půjde půlmetr a to důvodné prostě je, jak vám potvrdí zážitky každého, kdo se na kole pohybuje v provozu.

Proti novele se vyjadřuje řada médií, a to nejen v motoristických rubrikách, kde třeba v Aktuálně „exceluje“ Martin Přibyl. Deník.cz neváhal protáhnout téma svými regionálními přílohami tak, že nechává stejnou obtěžující skupinku cyklistů jezdit tu po okolí Pálavy, tu po Teplicku. Recyklovat ostudná vyjádření ředitele dopravní policie Zlého a dalších neváhaly ani Novinky.

Média to zkrátka mají ráda – čím poplašnější zpráva, tím lépe. Zbývá už jenom rozhlásit, že zácpy vzniklé uzákoněním bočního odstupu nedovolí dovézt rohlíky z pekárny do vašeho obchodu, zhorší znečištění ovzduší, zabrání dosáhnout emisních cílů ČR ohledně CO2, krávy z toho přestanou dojit a slepice snášet vejce.

Vize Nula. Cyklistů?

Muziku tvrdí hlavně bývalý ředitel BESIPu Roman Budský. Tento “nezávislý podnikatel” v oboru dopravní bezpečnosti aktuálně pracuje pro projekt jedné z velkých pojišťoven, nazvaný podle švédského konceptu “Vize Nula”. Ta původně spočívala ve snaze systémově eliminovat smrtelné oběti dopravních nehod. Což se dělá především tak, že se zřizuje odpouštějící infrastruktura a snižují následky kolizí dopravním zklidňováním. V Budského domácím provedení je to ale spíš ‘Vize nula cyklistů v ČR’, jinak si jeho postoj k tomuto opatření nelze vysvětlit.

Z dopravní nehody kolo X auto s těžkými následky odvezli v roce 2019 v 98% případů cyklistu. To je statistika, se kterou nehnou ani největší manipulátoři. A vyplývá z ní jedna věc: To, jak se má v provozu nakládat s cyklisty, včetně toho, jak se mají předjíždět, prostě musí být řešeno tak, jak to potřebují cyklisté – a tady by měla debata skončit.

Dokud Budský a další „ideologové“ motorismu tohle neuznají, tak prostě nemají do cyklistické dopravy co mluvit. Jejich reakce jen odkrývá, jak málo je bezpečnost slabších účastníků provozu zajímá, jak moc nejsou cyklisté respektováni a jak daleko máme do civilizované země.

Veřejná debata? A kde byl BESIP?

Budský tomu nasazuje korunu tím, že se teď domáhá veřejné debaty, osvětové kampaně a přepracování novely pod záštitou ministerstva dopravy, které by vedlo k odložení platnosti přinejmenším o několik let.

Je ale relevantní otázka, jak tu veřejnou debatu vedl posledních deset let třeba takový BESIP (Bezpečnost silničního provozu), kterému Budský dva roky šéfoval. Co dělalo Centrum dopravního výzkumu, jak jeho výzkumy přispívají k ochraně slabších účastníků provozu? Kde je Policie, která by mohla apelovat na bezpečnější chování vůči cyklistům?

Pravda je taková, že tato “svatá trojice” dopravních autorit rukou společnou a nerozdílnou do cyklistů zejména mohutně tlačila přilby. To je krásné přiznání, že selhali v tom hlavním, co zlepšuje bezpečnost: odstraňovat příčiny nehod, ke kterým přispívá nevyhovující infrastruktura.

Statistiky nehodovosti pak prezentují jako příběh o nezodpovědných cyklistech, na které si řidiči musí dávat pozor, protože vesměs jezdí ožralí a jak blázni. Funguje to skvěle. Mnozí řidiči si kolaře jako celek dehumanizovali a mají je za podlidi, které plnohodnotný řidič v motorovém vozidle může klidně porazit, když mu neuhnou z cesty dost rychle.

Takové zacházení s lidmi na kole ze strany bezpečnostních autorit připomíná daleko víc jednání s nepřítelem, proti kterému se vede hybridní válka, než s někým, koho mají – jako drtivě převažující oběti dopravních nehod – za úkol chránit.

Zacházení s cyklisty ze strany bezpečnostních autorit připomíná jednání s nepřítelem, proti kterému se vede hybridní válka.

Porozumění je na místě: vůči cyklistům

Nově se Budský domáhá porozumění ze strany cyklistů a cykloaktivistů. Teď, když se legislativa konečně posouvá směrem, který alespoň trochu omezí systémovou bezohlednost vůči slabším účastníkům provozu. Budský žádá legislativu, která bude respektovat řidiče. Zatím jsou tu desítky let pokřivené zákony, které nerespektují cyklisty. Tlačí je třeba k pravému kraji v místě, kde pro svou bezpečnost potřebují zabrat pruh, a nedovolují zřídit směrovou šipku, aby cyklista mohl bezpečně projet obtížnou křižovatku. Seznam nedostatků je dlouhý, pracovní skupina, která to měla na ministerstvu dopravy řešit, se ale před lety rozpadla.

Nyní se žádá po cyklolobby porozumění – když se v Česku staví cyklostezky především takovým způsobem, aby se cyklisté zahnali mezi chodce a tím se stali nepřáteli všech. Teď se žádá od cyklistů pochopení v situaci, kdy motoristická publicistika po desítky let vykresluje cyklisty jako silniční hmyz, který by bylo nejlepší zamáčknout do krajnice. A co s tímhle toxickým přístupem dělají ti, kteří jsou za bezpečnost provozu v ČR zodpovědní? Téměř nic.

Za takových okolností nelze mít vůči panu Budskému ani apoštolům žurnalistického motorismu porozumění. Spíše oni by měli konečně porozumět tomu, jakým nástrahám čelí v provozu cyklisté a že bezpečnost má mít přednost před plynulostí.

Každá změna, která narušuje nepřijatelný status quo, někde bolí. Ti, kdo jsou oficiálně zodpovědní za bezpečnost silniční dopravy v ČR, by ji měli podpořit – namísto okatého naznačování, že nedotknout se pohodlí těch za volantem má u nich přednost před životy těch za řídítky.

Vratislav Filler

Zakladatel mapy a webu Prahou na kole, předchůdců tohoto magazínu. Zaměřuje se analyticky na cyklistickou infrastrukturu, především v Praze. Je členem pražské cyklokomise, poradního orgánu Rady hl. m. Prahy. Působí jako dopravní expert ve spolku AutoMat. Vědecký pracovník zaměřený na přesné aplikace globálních navigačních systémů.

Komentáře k článku18

Michael 29. 04. 2021, 13:43

Myslím, že se těmito nejrůznějšími obskurními vyjádřeními nemá cenu zabývat. Z mé zkušenosti se většina řidičů chová ohleduplně a rozumně; samozřejmě vždycky se najde blbec, ostatně i mezi cyklisty. Hlavně na internetu je strašně populární vydávat okrajový názor za mainstream, z čtení takových internetových diskuzí by to pak vypadalo, že každý řidič chce ohrozit cyklistu na životě...

Tomáš Kindl 29. 04. 2021, 14:15

Rád bych upřesnil, že to není "cyklolobby", kdo nechce vyjednávat. Jako iniciátor návrhu jsem pana Budského několikrát kontaktoval. Bohužel mi nikdy neodpověděl. I pan Zlý se se mnou odmítá o čemkoli bavit. Asi oba vědí, že prostě nemají, co více by k tomu řekli. Nemají rádi cyklisty a tečka. A co by se asi tak následující léta řešilo na Ministerstvu dopravy? Bezpečný odstup 1,5 metru určitě ne. Jedině povinné přilby.

josuk 29. 04. 2021, 14:16
1
1

Souhlasím s kritikou nepodloženého a zastaralého myšlení mnohých. Ovšem s uzákoněním odstupu v centimetrech souhlasit nemohu. Není pravda, že odstup 149 cm nemůže být postižen. Podle zákona prostě může. Přitom řidič (stejně jako cyklista nemá měřič rychlosti) nemá žádný měřič odstupu. Proto je to pravidlo, které je už od začátku odsouzené k nerespektu a tím snižuje respekt ke všemu ostatnímu.
Mimochodem, jak by platí 1,5 m i pro cyklisty? To bude zajímavé. Poněvadž ve městě může být rychlostní rozdíl auto x cyklista souběžně jedoucích „pouhých“ 20 km/hod (50-30), ale na stezce s chodcem souběžně 25km/hod (30-5) a protisměrně 35 km/hod (30+5). Čili pro mě je nově zaváděné pravidlo špatné, jakkoli by doprovodná všeobecná diskuze mohla něčemu prospět.

Vratislav Filler 29. 04. 2021, 15:16

Michael: Bohužel, tyhle "obskurní" názory prošly tento týden řadou masových médií, prezentované jako racionální postoj dopravních expertů. :-(

Vratislav Filler 29. 04. 2021, 15:19
3
1

Josuk: Když už, tak v decimetrech. Odhadnout boční odstup není těžké, 1,5 metru je půlka běžného jízdního pruhu. Mimochodem, v obci se smí jezdit 50 km/h. Jsou snad řidiči v praxi postihováni za to, že jedou 50,1?

Tomas 29. 04. 2021, 18:50
3
3

Nepříjemně konfrontační článek obsahující navíc vulgarismy. Tohle určitě není cesta jak veřejnosti prezentovat vaše argumenty , pane autore. Presne pro tohle nemam rád Automat - mají pocit že vedli svatou válku a všem to musí zdelit. :(((

tik 29. 04. 2021, 19:29
2
8

Schvalili vam zakon a ted zvolna budete zjistovat, jakou image maji cyklisti u zbytku sveta a jak moc vas nemaji radi.
Zakon vas jen zviditelnil.

To, ze si FIller vyrizuje ucty odshora dolu ("nema do toho co mluvit") je az vedlejsim prinosem. Takze souhlas s @tomas

tik 29. 04. 2021, 19:32
1
3

@VratislavFiller: za 50,1 ne. Jako dopravoexpert bys mohl vedet, ze se pocita tolerance 3km. Takze az za 53,1 - ale tam uz s plnou paradou a ze je to "o desetinku" nikoho nezajima.

Vratislav Filler 29. 04. 2021, 21:33
2
1

Tomas: Prezentace argumentů je tady všude:
https://auto-mat.cz/27098/odstup-15-metru-bude-fungovat
https://auto-mat.cz/26915/bocni-odstup-vedeni-policie-zlehcuje-pocty-obeti
https://auto-mat.cz/26852/otevreny-dopis-rediteli-dopravni-policie
https://auto-mat.cz/26765/bezpecny-bocni-odstup-jako-zakon
https://auto-mat.cz/26285/tezke-nasledky-pri-kolizich-s-ucasti-cyklistu
https://mestemnakole.cz/2021/04/otevreny-dopis-apel-na-15-metru/
https://mestemnakole.cz/2021/04/kindl-jak-predjet-cyklistu-na-uzke-silnici/
https://mestemnakole.cz/2021/02/kindl-projedte-se-na-kole-pak-si-udelejte-nazor-na-bezpecny-odstup/
https://mestemnakole.cz/2020/09/seminar-k-cyklonovele-ve-snemovne/
https://mestemnakole.cz/mestemnakole.cz/wp-content/pnk/uploads/2020/09/Nehodovost_odstup_PS.pdf
https://mestemnakole.cz/mestemnakole.cz/wp-content/pnk/uploads/2020/09/Cach_nepovinna-infrastruktura_2020-09-03.pdf
http://blog.aktualne.cz/blogy/pohled-zblizka.php?itemid=37622
Je vám to snad v poměru na jeden názorový článek málo?

A je vám snad jeden názorový text příliš na to, jak se k tomu vyjadřují odpůrci, když se slovo "buzerace" dostane do titulku v sedmdesáti regionálních denících? Je vám jeden názorový text příliš na to, jak desítky let vypadá proticyklisticky zaměřená publicistika, vůči které se tu dlouhodobě nikdo nevymezuje? Přitom je to naprostá nehoráznost, akorát protože to není proti mainstreamu, tak je to OK?

Ghostdog 29. 04. 2021, 23:01
3
4

Léta se píše o (cyklo/eko)teroristech a (cyklo/eko)fašistech, kreténech, cyklobuznách. Když se proti tomu ohradím, jest mi argumentováno, že to je přece "normální" termín. Máme tomu rozumět tak, že fanatičtí autonáckové mají právo cyklisty urážek jak se jim zlíbí, ale současně vyžadují aby s nimi bylo zacházeno s maximálním respektem?

Petr 30. 04. 2021, 16:04
2
2

Ale já zas těm argumentům proti vzdálenosti rozumím. Stejně se to nedá měřit. Koukněte, vždyť v pravidlech je takových neměřitelných nesmyslů spousta. Řidič nesmí vjet do křižovatky, pokud nemá místo, aby z ní odjel ... ale jak to má policie měřit, na to žádné přístroje nejsou. Řidič nemá začínat předjíždění, pokud nemá dostatek prostoru, aby ho dokončil ... ale to se taky měřit nedá, to je názor proti názoru, na to je policie krátká. Řidič má mít dostatečný odstup od auta před sebou ... neměřitelné. Řidič se má chovat ohleduplně ... neměřitelné. Ubohá policie, takovou spoustu pravidel by měla hlídat, a přitom nemá jak. Hlídají pravda rychlost, ale samozřejmě všichni víme, že to je buzerační, povolená rychlost nemá s bezpečností nic společného, radary ať si víteco. Ti blbci, co vymýšlejí pravidla silničního prostoru, by se měli zahrabat. Já bych prostě všechna ta nesmyslná a nevynutitelná pravidla zrušil a hned by se jezdilo lépe, plynuleji, rychleji a bezpečněji.

Tonda 30. 04. 2021, 17:10

josuk, 149 cm samozřejmě nikdo postihovat nebude stejně jako u rychlosti kde je nějaká přesnost měřidla a postihuje se překročení až o 3 km/h a více, podobně alkohol, kvůli fyziologické hranici a přesnosti měřidla se tuším postihuje až překročení 0,24 promile.

Dál nechápu tvoje nesmyslné posuzování rozdílu rychlosti, když mě lízne auto jedoucí 50 a já kvůli tomu spadnu, tak se rozsekám daleko víc když pojedu 30 než když pojedu 10 a pokud to do mě nakouří naplno, tak v tom nebude rozdíl.

Řidič musí respektive měl by nějaké vzdálenosti odhadovat stále - jestli se vejde do parkovacího místa, aby se nepodřel v úzkých průjezdech v garážích, jak daleko od křižovatky zaparkoval, jestli nechal aspoň 3 m průjezd.

Jak jinak bys to chtěl stanovit, než konkrétním číslem? Maximálně se můžeme bavit, jestli by to nemělo být jako v Německu 1,5 m a 2 m nebo jestli by jako tuším ve Francii nestačil 1 m až do 50 km/h nebo 90 cm (tři stopy) jako v USA.

MM 30. 04. 2021, 18:21
1
4

Já se přidám k těm, kteří to striktní stanovení vzdálenosti považují za ptákovinu. Odhadovat těch 1,5 m není ani v klidu úplně easy, natož za jízdy. A než se blbě dohadovat jaká má být nějaká nepsaná tolerance je pitomost, právě proto, že je nepsaná, to je lepší původní úprava. Analogie s max rychlostí je nesmysl, bo tam je ta "oficiální" tolerance dána stanovenou odchylkou měřidla. Zbytek záleží čistě na příslušníkovi, kamarád takto cáloval v Sedci na proslavené třicítce za 34 km/h. Na padesátce skůtru:-))). U chlastu je to to samé, protože někde mezi 0,2 a 0,24 se nachází tzv. fyziologická hladina, kdy nelze ani odběrem krve prokázat, že dotyčný požil alkohol ... takže presumpce nevinny. Což furt neznamená, že když se PČR a úřad zašprajcnou, tak nula je nula a člověk skončí až u soudu ... ten sice vyhraje, ale do té doby mu papíry seberou tak jako tak a pokutu musí zaplatit také. Podání správní žaloby totiž nemá odkladný účinek.

Holt je vidět, že ta stávající úřednická buzerace je některým furt málo.

Jinak u bočního odstupu by hlavně musela jet PČR těsně za předjíždějícím vozidlem a když mám za zadkem policajty, tak prostě nepředjíždím ... a počkám, až je to přestane bavit a předjedou oni mne i s cyklistou:-). Navíc bych fakt v případném správku chtěl vidět jak mi dokazují, že to bylo opravdu +150 cm a ne třeba 145 cm. Takže praktická vymahatelnost bude mizivá a policie se na to zvysoka vykašle, čárky se dají sbírat snadněji.

A ano, řidič musí velmi často vzdálenost odhadovat ... ale prakticky ve všech Tondou uvedených případech si to může v klidu zkontrolovat, najet si jinak, přeparkovat. Za jízdy to fakt nejde, tam to prostě musí trefit od oka a na první dobrou. Tady by navíc při projednávání přestupku musel být zohledněno, nakolik má řidič vůbec možnost se za dané situace zkontrolovat, že předjíždí s dostatečným odstupem. U rychlosti má "budík" ... a i na tom kole, a pokud ne, tak je to jeho volba, je to běžná věc ... u alkoholu je zase řešení snadné, nepít prostě alkohol vůbec, resp. mít dostatečnou časovou rezervu, kterou si každý může "natáhnout" jak je mu libo. Na silnici si rezervu ve vzdálenosti fakt podle libosti natáhnout nemohu, bo bych taky mohl jet protější škarpou nebo po chodníku (což tedy většina řidičů nedělá ... na rozdíl od cyklistů:-/).

Stávající verbální vymezení bylo podle mne optimální a zcela dostačující. Ostatně, pojmy "nesmí omezit" a "nesmí ohrozit" jsou v zákoně časté a jsou úplně v pohodě.

tik 01. 05. 2021, 00:42

@Vratislav Filler "nazorovy clanek" is new "hejt" ?

Filip 01. 05. 2021, 14:41
2
1

Boční odestup 1.49 m, namísto 1.50 m, nebude trestný nikdy, a to v příčině absence tzv. materiální složky.

Trestní právo hmotné (kam spadá i oblast tzv. správního trestání, tj. správní delikty, včetně přestupků, nikoli však delikty kázeňské) vyžaduje splnění určité typové škodlivosti, či nebezpečnosti, skutku pro společnost, a arciť je typová nebezpečnost skutku pro společnost u přestupků, která je pro splnění požadavku na materiální nebezpečnost, tj. trestnost, skutku nižší, než je tomu u přečinů a zločinů (tj. u skutku subsumovatelných pod soudně trestané jednání), pořád tam je.

Jednoduchým příkladem může být polní cesta, jedna hodina ráno, policista (nebo spíš "pomocník" v podobě občana pilného, oddaného trůnu) schovaný za křovinou / sedící na posedu, vyfotografuje bábu, kterak si to špacíruje po pravé straně polňačky. Trestné to není, protože tam rozhodně nic nepojede, když pojede, bude to slyšet i vidět na hony daleko a bába bude mít dostatek času se uklidit z polňačky do pryč, ne tak přejít na levou stranu.

U bezpečného bočního odestupu záleží na spoustě proměnných, ale - z technického hlediska - se dá vždy spočítat, jaký nejmenší boční odestup měl být zachován. Pokud, dejme tomu, bude rozdíl rychlosti vozidel minimální (auto pojede 25 kmph, kolo 15 kmph, například), bude denní doba, bez atmosferických poruch, vozovka bezvadná, cyklista zjevně zřejmě zkušený, etc. etc., bude bezpečný odestup, po technické stránce, mnohem menší, než když to bude v noci, v husté mlze s mrholením, na cestě, kterou naposledy opravovali za Protektorátu, rozdíl rychlosti bude vyšší (auto 45 kmph, kolo 15 kmph), a cyklistou bude dědek na ukrajině.

Byť bude minimální boční odestup vyžadován platným právem, jeho nedodržení, v nějaké minimální míře, řekněme 10%, bude stěží trestné. Správní orgán, případně soud, pokud to bude ublížení na zdraví, stejně bude muset přizvat znalce, aby posoudil typovou společenskou škodlivost konání čince, anžto ta má, krom dopadu na samostatnou trestnost skutku, rovněž dopad na trestní výměru.

Časem bude sdostatečná judikatura, jako je tomu, nyní, např. u marginálního překročení nejvyšší povolené rychlosti.

Takže tyto "problémy" pramení spíše z hlubokého nepochopení práva, jako celku, než z důvodných obav.

Filip 01. 05. 2021, 15:11
2
1

On ten přístup, který popisuje autor článku, tj. přístup z posice negativismu, má několik sociologicko-psychologických příčin.

Negativism je typický pro nacionální socialismus i komunismus. Totalitní régime se, obecně, neřídí zásadou in dubio pro libertate, zásadou legální licence a zásadou enumerativnosti veřejnoprávních pretensí, ale pravým opakem. Důsledkem toho byla, a dodnes bohužel často ještě je, značná diarchie mezi výměrou trestů u skutků proti veřejnému zájmu (např. veřejné ohrožení, rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, výtržnictví ...) a proti statku soukromému (těžké ublížení na těle, ublížení na těle s následkem smrti, vražda...), kterážto proporcionalita by měla být alespoň vyvážená, ne-li obrácena opačně.

Stejně tak totalitní régime permanentně něco "budují", a je jedno, jest-li to Blitzkrieg, vyšší rasa, nebo světlé zítřky. Totalitní régime vyžaduje, aby všickni budovali, a kdo nebuduje, je sabotér, škarohlíd, nepřítel státu, a podle toho se s ním naloží.

Takže, zatímco prvorepublikové předpisy byly, co do přístupu k vozidlům, relativně vyvážené, s Protektorátem se to změnilo.

Protektorát byl celním územím (Velko)Německé Říše, a tak nějak se počítalo s tím, že v dohledné době bude plnou součástí Říše, jako říšská země. Takže protektorátní předpisy plně implementovaly StVZO a StVO z Říše. Positiva rozhodně převažovala: sjednotily se předpisy do té doby nejednotné (platila místodržitelská nařízení o jízdě bicykly, zvlášť pro Království České, Markrabství Moravské, Vévodství Horního a Dolního Slezska, o Uhrách ani nemluvě, platily policejní řády o jízdě silostroji po silnicích neerárních, uliční řády pro Prahu, Brno a Olomouc, místodržitelská nařízení o povinnosti opatřovati povozy tabulkou s jménem a adresou majitelovou, etc. etc.), ČSR neznala normy, ty nám zavedli Němci, a okamžitě to vyústilo ve vládní nařízení č. 243/1939 Sb. (zde: https://www.aspi.cz/products/lawText/1/8108/0/2/vladni-narizeni-c-243-1939-sb-o-pripusteni-osob-a-vozidel-k-doprave-na-silnicich-rad-o-pripusteni-k-silnicni-doprave-rpsd, pro srovnání v té době platné StVZO: https://www.blocksignal.de/index.php?w=s7z).

Dvě koncové svítilny, povinná zadní odrazka, přesná specifikace minimálního osvětlení poskytovaného světlomety a omezení světla nad referenční osou, trojúhelník pro vozidla táhnoucí přívěs(y) (dokud nebyly povinné přední obrysové svítilny na přívěsech, a alespoň boční odrazky), stávalo se, že řidič z vedlejší prostě do vleku najel, ono taky to veřejné osvětlení nebylo, jako dneska), to byly, na svou dobu, neskutečně moderní a rozumné požadavky.

Na druhé straně se "budovalo", takže silnice (plně v duchu nacionálně socialistické ideologie) byly primárně určeny k provozu motorových vozidel, takže se zavedla 1. povinnost jezdit na jízdním kole co nejblíže okraji přilehlého ku straně provozu (do té doby nic takového nebylo) a 2. přednost na křižovatkách motorových vozidel před nemotorovými (bylo to dost složité, v zásadě mezi motorovými a nemotorovými vozidly neplatila přednost zprava, tj. motorové vozidlo jelo vždy první, ale platila zásada přímého směru a přednost vyplývající z dopravního značení, tj. auto na vedlejší muselo pustit kolo, a auto odbočující vlevo muselo pustit kolo v přímém směru).

Zatímco, pomineme-li nacionálně socialistickou politiku, tak Němci přinesli řád a pořádek (a rozhodně se to netýkalo jenom dopravy), tak bolševický puč a Stalinistický systém přinesl pravidla silničního provozu sovětského typu, tj. nepořádek.

Ale i v nepořádku ta diskriminační opatření zůstala (povinné použití cyklostezky, povinnost jet co možná nejvíce vpravo, přednost motorové dopravy), protože, v té době, provozoval motorová vozidla prakticky jenom stát, plynulost dopravy byla postavena na piedestal, a prakticky jakákoli opatření sklidňující dopravu, chránící chodce, cyklisty, povozy, nepřicházela v úvahu, pokud narušovala plynulost provozu. A tato doktrína se přísně dodržovala až do konce minulého régime.

Ono se stačí podívat třeba do nové Karviné, nebo do Havířova, na ty bulváry s 5.0m širokými pruhy, podchody, kde ale na jízdní kola nikdo nemyslel. Až do bisardních extrémů je tento bolševický přístup doveden v KLDR: tam, de lege lata, jízdní kolo na silnici vůbec nesmí, dokonce v Pyongyangu byla jízdní kola dlouho zcela zakázána, s odůvodněním, že brzdí plynulost provozu. Po smrti Kim Il Sunga je Kim Jong Il opět, v Pyongyangu, povolil, ovšem pouze mimo silnice. Zároveň Ústava KLDR říká, že všecky motorové dopravní prostředky jsou ve vlastnictví státu, motorisace dvacetimilionové společnosti se odhaduje na 30 - 50,000 vozidel (včetně armády), takže jízdní kola tvoří nejobvyklejší dopravní prostředek obyvatelstva, tedy s výjimkou nejvyšší kasty. Tam, kde není chodník, jsou jízdní kola na silnici tolerována, ovšem de iure jsou stále nelegální, prostě podle práva jsou tyto dva provozy zcela odděleny.

A tohle je v podvědomí spousty lidí, žijí v nějaké illusi, že mají-li motor, mají automaticky větší právo na cestu.

Jenda 01. 05. 2021, 19:31
4
1

Proč je vlastně takový křik jenom kvůli „zdržujícím cyklistům“ a ne proti autům (v kolonách způsobených auty se podle mě všichni načekají řádově víc) nebo třeba špatně nastaveným železničním přejezdům (co pět minut zvoní a nic nejede)? :)

Filip 06. 05. 2021, 01:35

@MM 30. 04. 2021, 18:21

"Odhadovat těch 1,5 m není ani v klidu úplně easy, natož za jízdy."

Není to vůbec potřeba, a navíc, je to absolutně easy.

My máme normou danou šířku pruhu mezi 3.0 - 3.75 m; to poslední platí jenom na dálnici, a tam poněkud jízdní kola nejezdí (a když už, střelec, tak po krajnici). Pokud vezmu šířku kola metr (širší nepotkáš), kolo jede opět metr od kraje pruhu, ke středu zbývá metr: při šířce mot.vozidla 2.0 m (i se zrcátky, ona je u většiny aut o něco menší, ale ať se to dobře počítá), tak pojedu-li 0.5m od kraje vedlejšího pruhu (Bicycle may use full lane. Change lane for pass!), je mezi námi 1.5 m + středová čára. Reálně to kolo nebude mít metr, ale 0.6 - 0.8 m (silničkáři klidně i 0.45m) a nepojede pravým krajem řídítek metr od kraje, ale tak 0.8m středem kola od kraje, takže reálný odestup bude přes dva metry, a to u nejužších pruhů, většina pruhů je o něco širších.

Pokud jedu po nějaké C. K. erární silnici okresní, stavěné v letech 1819 - 1827, "vylepšené" zneprašněním na začátku 60-tých let, na kterou se od té doby nesáhlo jinak, než záplatováním děr, tak snad vím, kolik mnou řízené auto měří na šířku, patřením do pravého zrcátka se mohu přesvědčit, kolik zhruba jedu od pravého okraje, a dokážu odhadnout, jaká mezera bude mezi tím kolem a mnou, najedu-li vedle něj zcela vlevo. V reálu to funguje dvojím způsobem: prase to rubne vlevo, ultra prase ještě zatroubí a cyklisto fuck off! Normální člověk se "zařadí" za kolo a čeká, až na opravdu extrémní výjimky do 10s kolo uhne na vjezd na pole / více vpravo a ukáže / zastaví a ukáže, nebo tak něco a předjetí není problém. Ta extrémní výjimka představuje skutečně výjimečně asertivního řidiče jízdního kola (protože on není povinen to udělat), ve většině případů je ten cyklista napitý, debilní, dementní, den blbec, nebo něco podobného, a v takovém případě se prostě bezpečně předjet nedá (v německých testech pro získání řidičáku je animovaný obrázek, jak se auto motá v rámci svého pruhu, od čáry po čáru, a otázka, může-li se v takovém případě předjíždět, a správná odpověď: ne, nesmí, může být opilý, nemocný ..., hrozí nehoda). A nebo si lze představit auto v protisměru: pokud se tam vyhnou bezpečně dvě normální auta, lze bezpečně (i s tím odestupem z boku) předjet jízdní kolo. Když ne, tak nelze.

"Což furt neznamená, že když se PČR a úřad zašprajcnou, tak nula je nula a člověk skončí až u soudu ... ten sice vyhraje, ale do té doby mu papíry seberou tak jako tak a pokutu musí zaplatit také. Podání správní žaloby totiž nemá odkladný účinek."

Z judikátu Lauko vs Slovenská republika (ESLP) vyplývá e ratione materiae, že nezvratná správní sankce smí přijít až po přezkoumání rozhodnutí nezávislým soudem (tj. pokuta ano, peníze lze vrátit, případně i zúročené, zákaz činnosti poněkud vrátit nelze, tedy až po soudu). Předchozí zákon o přestupcích na to, poněkud, pamatoval a opověděl-li žalobce správnímu orgánu žádost o odklad vykonatelnosti žalovaného rozhodnutí, takové žádosti musel dát správní orgán místo ex lege (podával jsem jich několik, byla to opravdu rutinní záležitost). Současný zákon o přestupcích a řízení o nich toto zcela pominul, a je poněkud zjevně zřejmé, že žádost o suspensivní účinek soudu ve správním soudnictví nemůže tento nedostatek zcela sanovat. Je takový problém v žalobě navrhnout delegaci věci ÚS k posouzené této skutečnosti, a zároveň, přesně v těchto mezích, podat návrh na odkladný účinek? Vigilantibus iura scripta sunt, ergo, problém je toliko illusorní.

"Jinak u bočního odstupu by hlavně musela jet PČR těsně za předjíždějícím vozidlem a když mám za zadkem policajty, tak prostě nepředjíždím ... a počkám, až je to přestane bavit a předjedou oni mne i s cyklistou:-). Navíc bych fakt v případném správku chtěl vidět jak mi dokazují, že to bylo opravdu +150 cm a ne třeba 145 cm. Takže praktická vymahatelnost bude mizivá a policie se na to zvysoka vykašle, čárky se dají sbírat snadněji."

V zemích, kde zítra již znamená včera (Irsko, Říš Německá, Francouzská republika, Španělské království) na to má policie / četnictvo nějaký Hebel, kterým se to bez problému změřit dá, s obvyklou toleranci, podobnou, jaká je například u měření rychlosti jízdy, nebo měření podélného odestupu vozidel. Četl jsem o tom v irských novinách, že si ho Garda Siocana objednávala, poněvadž když je nařízen boční odestup, garda musí kontrolovat boční odestup. Takže měřit to lze, bez problémů.

Ale naše slavná policie neměří ani podélný odestup vozidel, proto je otázkou, bude-li vůle měřit boční odestup mezi vozidly. Ale ani to není problém.

Stěží někdo bude projednávat 1.4 m odestup, ne tak 1.45 m, pro absenci materiální složky (tedy pokud to auto nebude kolo předjíždět rychlostí 120 kmph). Města mají kamery, chauffeuři mají kamery, cyklisti mají kamery, pruhy mají lainy, a z toho všeho se těsné předjetí bude dát změřit poměrně přesně.

"A ano, řidič musí velmi často vzdálenost odhadovat ... ale prakticky ve všech Tondou uvedených případech si to může v klidu zkontrolovat, najet si jinak, přeparkovat. Za jízdy to fakt nejde, tam to prostě musí trefit od oka a na první dobrou. Tady by navíc při projednávání přestupku musel být zohledněno, nakolik má řidič vůbec možnost se za dané situace zkontrolovat, že předjíždí s dostatečným odstupem. "

Ale povinnost dodržet bezpečný boční odestup není žádné novum.

Vyplývá z ustanovení čl. 11 odst.4 Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968), z ustanovení § 17 odst. 5 lit. c) zákona o provozu na pozemních komunikacích a ustálené judikatury Nejvyššího soudu, cituji: "Nejvyšší soud připomíná, že pojem „důležitá povinnost“ není obsažen přímo v textu trestního zákona, ale vymezuje jej jen všeobecně respektovaná judikatura soudů. Podle ní se porušením důležité povinnosti ve smyslu § 147 odst. 2 tr. zákoníku rozumí porušení takové povinnosti, jež má za dané situace zpravidla za následek nebezpečí pro lidský život nebo zdraví, když tedy jejím porušením může snadno dojít k takovému následku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 28. 7. 1963, sp. zn. 1 Tz 36/63, uveřejněné pod č. 11/1964 Sb. rozh. tr.). Přitom není možný vyčerpávající výpočet důležitých povinností řidiče motorového vozidla, neboť význam jejich porušení je přímo závislý na konkrétní dopravní situaci (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 5. 11. 1965, sp. zn. 2 Tz 15/65, uveřejněné pod č. 1/1966 Sb. rozh. tr.). Je také důležité zkoumat, zda ke vzniku následku uvedeného v § 147 odst. 1 tr. zákoníku spolupůsobilo více příčin, či zda šlo o příčinu jedinou (viz rozsudek Nejvyššího soudu SSR ze dne 4. 2. 1971, sp. zn. 3 Tz 5/71, uveřejněný pod č. 72/1971 Sb. rozh. tr.). V tzv. skutkové větě výroku o vině rozsudku odvolacího soudu se uvádí, že obviněná nedodržela při předjíždění bezpečný boční odstup od cyklisty jedoucího stejným směrem a během jeho předjíždění se střetla nejméně pravým zpětným zrcátkem svého vozidla s řídítky jízdního kola poškozeného, v důsledku čehož došlo ke ztrátě stability cyklisty a jeho pádu vpravo mimo vozovku, v důsledku čehož poškozený utrpěl zde popsaná poranění mající povahu těžké újmy na zdraví. Odvolacímu soudu lze přisvědčit, že nebylo prokázáno, že by obviněná porušila ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 361/200 Sb., když citované ustanovení se vztahuje na jednání činěné po předjetí, zatímco ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů vyplývá, že obviněná těžkou újmu na zdraví poškozenému způsobila svým jednáním při jeho předjíždění. Argumentaci odvolacího soudu, podle níž povinnost zachovávat bezpečný boční odstup při předjíždění z ustanovení § 17 odst. 5 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. nevyplývá, však podle Nejvyššího soudu přisvědčit nelze. Výklad ustanovení § 17 odst. 5 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. podaný odvolacím soudem je v kolizi s textem i smyslem zákona č. 361/2000 Sb. Neodpovídá ani judikatuře Nejvyššího soudu, který již opakovaně ve svých rozhodnutích vyložil citované ustanovení tak, že k jeho porušení dojde právě ohrožením předjížděného vozidla, popř. cyklisty (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2009, sp. zn. 3 Tdo 1046/2009, ze dne 3. 6. 2015, sp. zn. 7 Tdo 574/2015, ze dne 11. 7. 2017, sp. zn. 7 Tdo 835/2017, aj.). Hlavním účelem zákona o silničním provozu je zajistit bezpečné užívání veřejně přístupných pozemních komunikací všemi subjekty, které se provozu na silnicích účastní (KOVALČÍKOVÁ, D., ŠTANDERA, J., Zákon o provozu na pozemních komunikacích. Komentář. 2 vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 2–4). Ustanovení § 17 zákona č. 361/2000 Sb. upravuje povinnosti řidiče, které musí dodržovat při předjíždění jiných vozidel. Podle § 17 odst. 5 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. řidič nesmí předjíždět, jestliže by ohrozil nebo omezil protijedoucí řidiče nebo ohrozil jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích. Podle § 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. pro účely tohoto zákona je účastník provozu na pozemních komunikacích každý, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích. S ohledem na skutečnost, že § 17 odst. 5 písm. c) nespecifikuje, kdo se rozumí „jiným účastníkem provozu“, při dodržení účelu zákona č. 361/2000 Sb., kterým je zajištění bezpečnosti všech účastníků provozu, nelze než dovodit, že se jím myslí každý jiný účastník provozu, kterým není řidič a protijedoucí řidič. Lze tedy uzavřít, že z ustanovení § 17 odst. 5 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. vyplývá mj. zákaz řidiče při předjíždění ohrozit předjížděného účastníka provozu, tedy i předjížděného cyklistu. Obviněná ve vyjádření k dovolání nejvyššího státního zástupce v souvislosti s jeho námitkou, že odvolací soud chybně nespatřoval v jejím jednání porušení § 17 odst. 5 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., označila za nepřiléhavý odkaz dovolatele na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2009, sp. zn. 3 Tdo 1046/2009, s argumentem, že v předmětné věci se jednalo o řidiče z povolání. K tomu je třeba uvést, že z uvedeného usnesení nevyplývá, že by Nejvyšší soud dovodil porušení povinnosti dodržení bezpečného odstupu při předjíždění cyklisty jako porušení „důležité povinnosti“ ve smyslu § 224 odst. 2 tr. zák. (nyní § 147 odst. 2 tr. zákoníku) ze skutečnosti, že se jednalo o řidiče z povolání, nýbrž právě a jen z jeho postavení „řidiče“. Povinnost dodržovat bezpečný odstup při předjíždění podle § 17 odst. 5 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. je totiž stanovena pro každého řidiče, ne pouze řidiče z povolání. Ze skutečnosti, že byl obviněný v uvedené věci profesionálním řidičem, soud dovozoval pouze skutečnost, že obviněný měl a mohl vědět, že při předjíždění nákladní soupravou existuje riziko vzniku vzdušného víru, který může mít za následek pád předjížděného cyklisty či v předmětné věci mopedu (viz odůvodnění citovaného usnesení). Rovněž nelze přisvědčit obviněné, když uvedla, že ve věci, o níž se pojednává v usnesení ze dne 3. 6. 2015, sp. zn. 7 Tdo 574/2015, na niž dovolatel taktéž odkazoval, došlo k porušení § 17 odst. 5 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. tím, že pachatel předjížděl v nepřehledném úseku, čímž potenciálně ohrozil další účastníky silničního provozu. Toto tvrzení obviněné nekoresponduje závěrům obsaženým v označeném usnesení. Zde je výslovně uvedeno, že obviněný předjížděním v nepřehledném místě před horizontem porušil ustanovení § 17 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. (viz str. 3 usnesení). Porušení § 17 odst. 5 písm. c) tohoto zákona bylo v uvedené věci vyvozováno ze zjištění, že obviněný „nezachoval bezpečný boční odstup od předjížděného cyklisty“ (str. 4 usnesení). Dovolací soud sdílí názor dovolatele, že obviněná porušila nejen povinnost účastníka provozu na pozemních komunikacích uvedenou v § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., ale i povinnost řidiče uloženou mu v § 17 odst. 5 písm. c) tohoto zákona. Navazující otázkou pak je, zda jde o porušení důležité povinnosti ve smyslu zákonného znaku uvedeného v § 147 odst. 2 tr. zákoníku. Jak již bylo řečeno, za porušení důležité povinnosti není možno mechanicky považovat porušení jakéhokoli předpisu, ale jen porušení takové povinnosti, jejíž porušení má za dané situace zpravidla za následek nebezpečí pro lidský život nebo zdraví. Porušením důležité povinnosti při provozu na pozemních komunikacích je zejména takové porušení povinností řidiče motorového vozidla, které se zřetelem na sílu, rychlost, váhu a velikost motorového vozidla může mít za následek vážnou dopravní nehodu a které podle všeobecné zkušenosti takový následek skutečně často mívá (srov. rozhodnutí uveřejněná pod č. 33/1972, č. 11/1964, č. 32/2016 Sb. rozh. tr.). Samotný právní předpis neobsahuje výčet všech důležitých povinností řidiče motorového vozidla, poněvadž význam porušení kterékoli řidičské povinnosti je přímo závislý na konkrétní dopravní situaci. Správné právní posouzení věci je tedy vždy podmíněno důsledným vyhodnocením všech skutkových okolností, které ji vymezují z hlediska své jedinečnosti, tj. při náležitém posouzení jednání řidičů vozidel, jakož i ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích z hlediska jejich kauzálního významu pro vzniklý následek. K naplnění označeného zákonného znaku pachatelem dochází tehdy, pokud porušení dané povinnosti je rozhodné pro vznik následku, tj. lze-li ho výlučně, či v rozhodující části (kdy se jednání poškozeného na jeho vzniku podílí měrou nepodstatnou) přičítat jednání pachatele. Ustanovení § 17 odst. 5 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. vyjadřuje zásadu, že při předjíždění řidič nesmí ohrozit jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích. „Nesmět ohrozit“ znamená podle § 2 písm. l) zákona č. 361/2000 Sb. povinnost počínat si tak, aby jinému účastníku provozu na pozemních komunikacích nevzniklo žádné nebezpečí. Jde o povinnost záměrně formulovanou poměrně obecně, aby postihovala všechny případy vyskytující se v praxi. Ty se mohou lišit v závislosti na typu vozidla předjíždějícího (když dlouhé nákladní soupravy budou z tohoto pohledu patřit mezi nejnebezpečnější, a tudíž vyžadující nejohleduplnější přístup jejich řidičů), vozidla předjížděného (zde se jako „nejrizikovější“ jeví právě jízdní kola a mopedy, a to pro svou menší stabilitu, přičemž měl by být brán zřetel i na jejich řidiče, např. řídí-li jízdní kolo dítě či naopak osoba vyššího věku), dále budou hrát roli i ostatní okolnosti, např. počasí (pro riziko větrných vírů, sražení cyklisty vodou z louže), stav komunikace (nebezpečí odletujícího štěrku, zvíření prachu atd.). Nejvyšší soud již v řadě svých rozhodnutí dospěl k závěru, že povinnost dodržen bezpečného bočního odstupu od předjížděného cyklisty náleží mezi povinnosti vyplývající z § 17 odst. 5 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. a její porušení může být porušením důležité povinnosti ve smyslu § 147 odst. 2 tr. zákoníku (k tomu viz již citovaná usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2017, sp. zn. 7 Tdo 835/2017, ze dne 3. 6. 2015, sp. zn. 7 Tdo 574/2015, či přiměřeně ze dne 10. 9. 2009, sp. zn. 3 Tdo 1046/2009). Je zjevné, že obviněná tuto povinnost nesplnila, což vyplývá ze zjištění, že „nezachovala při předjíždění bezpečný boční odstup od stejným směrem jedoucího cyklisty“. Obviněná tím vystavila předjížděného cyklistu nebezpečí, že bude vozidlem či některou jeho částí zachycen a sražen, což se ve skutečnosti také stalo. Bude proto na odvolacím soudu, aby s ohledem na komplexní vyhodnocení všech konkrétních okolností, způsobu jízdy obviněné coby řidičky motorového vozidla, chování poškozeného posoudil, zda se jednalo o porušení důležité povinnosti ve smyslu § 147 odst. 2 tr. zákoníku a svůj právní závěr náležitě odůvodnil." (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8Tdo 28/2019 z 13. února 2019, dostupný na www.nsoud.cz; úmyslně jsem vybral ten, kde je celá praejudikatura citována).

Znalci vypočítávají minimální bezpečný boční odestup podle vzorce ys = K + (1.1 x v), kde ys je bezpečný boční odestup v centimetrech, K konstanta, boční odestup při rychlosti 0 kmph, ke K = 60 (cm) a v rychlost; při rychlosti 50 kmph je pak bezpečný boční odestup ys = 60 + (1.1 x 50) = 115 cm = 1.15 m. Jde-li pak o bezpečný boční odestup protivných (míjejících se) vozidel, pak se vypočte pro každé vozidlo zvlášť a výsledky se sčítají, tj. míjejí-li se protivné povozy rychlostí 50 kmph, mělo by mezi nimi být nejméně 1.15 + 1.15 = 2.3 m!

Tato methodika se, ovšem, používá zásadně jenom pro boční odestupy dvoustopých vozidel, nikoli jednostopých vozidel a chodců, u nich je to složitější. Znalci, co do výpočtu bezpečného bočního odstupu, vychází:

1. u jízdních kol z makrovlny a mikrovlny, která je u jednostopého cyklu největší v příčině šlapání do pedálů a pohybuje se mezi 0.4 - 0.8 m (rychlost jízdy, stav kola, stav pozemní komunikace, zkušenost cyklisty, a další proměnné), a z okolnosti, že jízdní kolo nemá povinný (a obvykle skutečně nemá) Rückspiegel, a že i zkušený cyklista, otočí-li hlavou nazad, aby se přesvědčil, co je za ním, vychýlí se z jízdní dráhy (na tu stranu, kde hlavu točí) minimálně o 0.5 m, a protože otočit se cyklista, de lege artis, může kdykoli, a protože šlapat do pedálů může rovněž kdykoli, přiklání se k posouzení skutečnosti, byl-li jízdnímu kolu ponechán stejný prostor, by bylo předjížděno průměrné auto (pak byl dodržen bezpečný boční odestup), či-li nic (a pak nebyl dodržen bezpečný boční odestup).

2. u chodců odvisí minimální odestup od chování chodce: šel po správné straně silnice? navázal s řidičem oční kontakt? motal se, nebo byly jiné "podivnosti" v jeho chování? Pokud jsou splněny ideální podmínky (tj. dospělý komunikativní člověk vlevo, naváže oční kontakt etc.), považují dostatečný boční odstup podle vzorce, pokud ne, přidávají a nebo prostě zkonstatují, že bezpečné objetí možné nebylo.

Jinými slovy, to je dávno platné právo a jediný problém je v tom, že zákon se stará, až dojde ke vzniku nehodového děje, který skončí před soudem, tj. k těžké újmě na těle, nebo smrti. Do té doby se zákon nestará, což není penologické, ani rozumné.

komentář

Pravidla diskuze, Ochrana osobních údajů

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat
Otevřený dopis: apel na 1,5 metru
Blogy,

Otevřený dopis: apel na 1,5 metru11

12. dubna. 2021, 6min. čtení
Zpráva o jízdě Jizerky – Praha
Blogy,

Zpráva o jízdě Jizerky – Praha15

20. července. 2020, 14min. čtení