Hladké pásy na Dvořákově nábřeží jsou kompletní

Publikováno: 17. prosince. 2021, 1 min. čtení
Autor: Martin Šnobr
Úvodní foto: Martin Šnobr
Publikováno: 17. prosince. 2021, 1 min. čtení
Autor: Martin Šnobr
Úvodní foto: Martin Šnobr

Byla dokončena poslední etapa doplnění hladkých pásů na pražské nábřeží na cyklotrase A2. Předláždění proběhlo na posledních 250 metrech náplavky Dvořákova nábřeží mezi Rudolfinem a Čechovým mostem. Komfort jízdy na kole se tak na této páteřní cyklotrase výrazně zlepšil. Původně zde totiž byla hrubá kostková dlažba, která způsobovala velmi nepříjemné vibrace a snižovala rychlost.

Doplnění hladkých pásů neproběhlo na 70 metrů dlouhém úseku pod Čechovým mostem. Zde se proti hladkým pásům totiž postavili památkáři. Zůstala zde klasická dlažba, která je ale nově lépe vyspárovaná a jede se tak na ní alespoň pohodlněji než dříve.

Šlo o poslední realizovanou etapu předláždění náplavek. V roce 2020 byly hladké pásy doplněny pod Štefánikovým mostem a také na náplavce u Mánesa. Akci inicioval pražský magistrát, za realizací stojí TSK Praha.

Martin Šnobr

Student architektury se zájmem o urbanismus, udržitelnou dopravu a fungování měst. Členem redakce je od roku 2018.

Komentáře k článku8

Pody 17. 12. 2021, 12:00
19

"Doplnění hladkých pásů neproběhlo na 70 metrů dlouhém úseku pod Čechovým mostem. Zde se proti hladkým pásům totiž postavili památkáři." Ach jo, tomuhle skutečně nerozumím. Skutečně mě nepřijde, že by dva, pár centimetrů široké, pásy z jiného materiálu mohly mít nějaký vliv a na "estetično" nebo jak to nazvat a nebýt schváleny k realizaci. To snad abych tam umístil ceduli s vysvětlením, kdo za ten nedodělek může. Nevědět tuto informaci, tak bych si při prvním průjezdu hned pomyslel, jak to zfušovali tím, že to nedokončili. Jinak samozřejmě svála za realizaci, byť teda s tímto šíleným deficitem.

Tomáš 17. 12. 2021, 13:06
27

To, že tam nonstop parkují auta jim nevadí, ale dva cyklopásy ano. Ten "historicky věrný" kout Prahy bez aut ani nejde vyfotit.

Petr 17. 12. 2021, 15:26
11
1

Až budu chtít žít ve skanzenu, tak se odstěhuju do skanzenu. Nečekám, že někdo udělá skanzen z živého města.

Jinak ty pásy jako fajn, ale jen dokud nezapřáhnete dětský vozík. Zdá se, že priorita je, aby rychlojezdci jezdili rychle po náplavce mezi chodci, zatímco rodiny s dětmi zůstanou nahoře v provozu mezi auty. Dává to někomu smysl?

Zdeněk 17. 12. 2021, 22:09
11

Tak hlavně že udržují historicky věrný asfaltový povrch na mostě. :D

MaT 17. 12. 2021, 22:13

No jo, pod mostem, kde je na to nejméně vidět, protože je to třeba ve stínu, pod mostem, kde to ani na leteckých snímcích nebo záběrech z dronu třeba nebude vidět, tak právě tam to památkářům nejvíc vadí. Taky moc nechápu...

Jo a ty dlažební kostky zalité asfaltem na Hlávkově mostě, to jim nevadí? Možná je to praktické proto, aby tolik nezatékala voda do mostu, ale mně to přijde vyloženě hnusné. Jedna z výhod dlažby má být i to, že voda (ale třeba i moč) mohou zasakovat. Dlažba patří na Karlův most, ale u toho Hlávkova fakt nevím, jestli je to ideální povrch. Snad jedině že možná při té intenzitě dopravy to může vydržet o něco déle, než klasická živice...

Pavel Mašek 18. 12. 2021, 12:26

Když jsem se koukal na filmy s dějem ve středověku, tak mě zaujalo, že když kůň nebo člověk táhl povoz, tak zpravidla tehdy ještě na bahnité cestě. Ne zřídka ale byly už JEN KOLEJE vydlážené. Takže princip tvoření pásů pro kola tu je od pradávna.

újezďák 19. 12. 2021, 13:40

Praha měla vůbec kliku, že většinu času neexistovala instituce " památkářů" ve smyslu fanatických obránců " veřejného prostoru", zajímavé je, že jim třeba nevadí značkové stožáry a prales cedulí, včetně těch nejzbytečnějších hnědých které " vedou k památkám" . Už nevím kdo to psal, ale majitel bytu/domu někde na Malé straně chtěl udělat arkýřová stropní okna " do odvěké" prejzové střechy ale památkáři mu v tom bránili s tím, že na tomto domu byla vždy jen střecha, pointa je, že jednou si v antikvariátu koupil starou knihu " Pohledů na Prahů" a tam na jeho střeše ještě někdy za první republiky okna byla, pak pátral a zjistil, že střecha se opravovala za bolševika v rámci rekonstrukce celé Královské cesty a protože se nepodařil plnit plán na výrobu půlkulatých rámů na zasklení v arkýřích , tak střechu udělali bez oken... No a stejně mu pak údajně trvalo další rok, než památkáři dohledali " jejich plány" a povolili to...

Piškvor 03. 01. 2022, 18:09

"Když jsem se koukal na filmy s dějem ve středověku" - nojo, ale to je filmařská *představa* o středověku, ne dokument natočený *ve* středověku. Jednotný rozchod kol je až novověký výmysl (ten příběh o železnicích a římských koňských zadcích je městská legenda, raději předesílám).

komentář

Pravidla diskuze, Ochrana osobních údajů

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat