Rodící novozélandská poslankyně odjela do porodnice na kole

Publikováno: 01. prosince. 2021, 2 min. čtení
Autor: ČTK
Úvodní foto: Julie Anne Genter
Publikováno: 01. prosince. 2021, 2 min. čtení
Autor: ČTK
Úvodní foto: Julie Anne Genter

Novozélandská poslankyně Julie Anne Genterová v sobotu ráno odjela do porodnice na cargokole, porodila o necelou hodinu později. Cesta jí trvala zhruba deset minut. Politička ze strany Zelených už zvolila tento netradiční způsob dopravy pro svou předchozí cestu k porodu v roce 2018, píše Reuters.

„Velká novinka! Ve 3:04 (sobota 15:05 SEČ) jsme přivítali nejnovějšího člena rodiny. Opravdu jsem neplánovala, že pojedu k porodu na kole, ale nakonec se tak stalo. Moje kontrakce nebyly tak silné, když jsme ve dvě hodiny ráno odjížděli do porodnice – i když přicházely každé dvě až tři minuty a zesílily, když jsme po 10 minutách dorazili,“ napsala na Facebook Genterová o pár hodin později a zveřejnila také několik fotografií.

Genterová, mluvčí své strany pro otázky dopravy a propagátorka cyklistiky, není na Novém Zélandu jediná politička s velmi praktickým pohledem na péči o děti, poznamenává Reuters. Premiérka Jacinda Ardernová si během svého působení v úřadu vzala mateřskou dovolenou a na zasedání OSN přivedla své tříměsíční dítě, protože ještě kojila.

Přemýšlíte o jízdě na kole v těhotenství? Doporučujeme náš starší návod „V těhotenství na kole.“

ČTK
Česká tisková kancelář (ČTK) je národní tisková a informační agentura, jejímž posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů.

MaT 2. 12. 2021, 22:32

Tohle mohlo mít ještě dovětek: "Při cestě z porodnice však zjistila, že kolo již před porodnicí není..."

Nebo jí to kolo někdo celou dobu hlídal? Nebo na Novém Zélandu razí strategii "cyklověž před každou porodnici"? :-)

Kuba 2. 12. 2021, 23:08

Nebo se na NZ tolik nekrade. Co jsem jinde viděl víc fotek, tak to vypadalo, že kolo odkládá do stojanu v krytým parkingu. Kéž by u nás byly takový možnosti (stojany v krytém místě a ideálně pod dohledem) nejen v nemocnicích...

Zdenek 3. 12. 2021, 09:45
2
7

Kuba: a budu vam na tohle take prispivat ze svych dani? Ja jenom ze jezdim na kole denne, a tohle nepozaduji. Mohl bych pozadovat kamerovy dohled u meho domu, nebot jsem byl jiz vykraden?

Kuba 3. 12. 2021, 11:48

Zdenek: Jo, to, že by se tím otevřela možnost dojíždět na kole i pro řadu lidí, kteří dnes nemají jak ho v cíli cesty bezpečně zaparkovat a proto volí pro společnost výrazně dražší dopravní prostředky, by mohla ušetřit nějaké peníze i z vašich daní.

Pavel Mašek 3. 12. 2021, 21:14

@Kuba
- https://pipanews.com/ajab-gajab-new-zealand-mp-arrives-at-hospital-after-cycling-during-labor-pain-gives-birth-to-baby-girl-new-zealand-mp-arrives-at-hospital-after-cycling-during-labor-pain-gives-birth-to-baby/

Zdenek 5. 12. 2021, 08:14

Kuba: nevim, v jakem rezimu fungujete vy, ale ja a moje socialni bublina funguje (vzhledem k doprave) vetsinu castu v rezimu domov-prace-domov (pripadne je tam vlozena skola, podle veku a poctu deti). Neni nic snazsiho, nez kdyz zamestnavatele (soukrome firmy, ale asi i statni urady) oceni tento pozitivni efekt cyklistiky a parkovaci infrastrukturu zaplati ze sveho, nemusi cekat na nepruzny stat (doma si ji dotycni snad zaplati sami). Nerikam, ze je to pomuze kazdemu, urcite by se hodila podobna infrastruktura napriklad u nadrazi, ale jak jste sam rikal v jinem komentari "kazde procento se pocita" a lidi, kteri by tak mohli v zamestnani zaparkovat, je zatracene velky podil. Takze dle meho nazoru neni treba cekat na stat s natazenou rukou.

Ja vim, vy reknete, ze moznosti parkovani je pouze jeden dilek v mnozine chybejicich opatreni, chtelo by to jeste bezpecnou celou cestu z libolneho bydliste v Praze do libovolneho mista zamestnani. To nikdy nebude, to je utopie. Uz ted ma dobrou cestu jiz ted mnoho lidi (nevim, zdali je moje cesta z mista za hranici Prahy na Kulatak dobra, ale jiz deset let ziji, predtim jsem 15 let jezdil na totez misto z jineho mista v Praze) a presto nejezdi. Za me je to jasne: o to, aby byla cykloopatreni placena i z mych penez, musi se cykliste zaslouzit tim, ze ti, kteri mohou jezdit uz ted (maji dobrou cestu, parkovani at si zaplati ze sveho nebo z penez zamestnavatele), na kole jezdi. Takovych lidi je mraky a ja je na kole nevidim. A ono by to potom bylo i tak, ze kdyby techto lidi byl meritelny podil, byla by vetsi pravdepodobnost, ze se nekdo z nich dostane do vedeni mesta, a nasledne by se to rozjelo a mozna by se udelala opatreni pro lidi, kteri maji smulu a bydli/pracuji na mistech, mezi kterymi projet nejde. Vzdy me dostavaji mistni narky, ze "zastupitelstvo mesta je proti cyklistice" -- vzdy jsou to stejni lide z masa a kosti a jeste jsme si je zvolili ...

Pavel Mašek 5. 12. 2021, 12:11

@Kuba
- kdybyste žil v našem baráku, asi byste uvažoval jinak... tady se nepřesvědčilo ani dát 14 Kč měsíčně za bytovou jednotku na pojistku. Nejvíc nadává samozřejmě ochlasta s cigárem v ruce.... Ať to zní sebehnusněji, komunistické paneláky budou zoufalé do doby, dokud stará generace nevymře a nenahradí je osvícenější (kteří často jsou spíš podsvícení...)

Kuba 5. 12. 2021, 14:48

Jasně, ale i lidi cestující v režimu domov-práce-domov by určitě občas ocenili slušný parkování pro kola po cestě, aby se mohli stavit v klidu nakoupit, nebo třeba na večeři a nemuseli se bát, že jim mezitím zmizí dopravní prostředek. Aspoň v mojí bublině řada lidí cestou z práce něco zařizuje docela často.
Co se mě týče, pracuju z domova a myslím, že takových nás v poslední době ve velkých městech dost přibylo a ještě bude přibývat. Takže v podstatě na jakékoli cestě na kole do města jsem odkázanej na parkovací infrastrukturu, která tam je. A je to dost mizérie (a to se to v posledních letech docela aspoň v tom úplným základu zlepšilo a stojany přibyly). Nezřídka se stane, že kdybych jel autem, mohl bych k cílovému obchodu/místu zaparkovat blíž. Což je zkrátka divný. Místa, kde bych mohl nechat třeba dražší elektrokolo a opustit ho na několik hodin, v podstatě neexistují (a to ani placená, fakt by nemusela být zadarmo, pokud by město dokázalo nahradit třeba čas od času jedno parkovací stání 5 bezpečnými cykloboxy a vybíralo za ně třeba třetinu nebo půlku toho, co ode mě chce na sousedních parkovacích stáních, když přijedu autem, byl bych naprosto spokojenej).

Co se týče toho počtu cyklistů, je docela známý, že v populaci jsou nízké jednotky procent velmi motivovaných "hardcore" cyklistů, kteří budou jezdit v podstatě za všech okolností a klidně i bez jakékoli speciální infrastruktury. Je to fajn, že to dělaj, ale je jich zanedbatelné množství, takže nějakej významnej podíl cyklodopravy, kterej by stál za to řešit, nikdy neudělaj. Pak je o něco větší, ale furt relativně malá skupina, která kolo využije, pokud je aspoň náznak (byť nic moc a přerušovaný) infrastruktury. Ta je větší, ale ani s tou první skupinou dohromady zdaleka nemá na třetí skupinu, do které většinou spadá víc jak polovina populace. To jsou lidi, kteří kolo jako dopravní prostředek klidně použijou, když to pro ně bude jednoduché a bezpečné. Těmto lidem pokud tu infrastrukturu neuděláte, tak je na kolo zkrátka nedostanete. Na to se budou příliš bát a bude to pro ně příliš nezvyklé a náročné. A pak je tu poslední skupina lidí, které na kolo prostě nedostanete. Ať už z důvodu nějaké reálné překážky, nebo prostě psychického bloku. Těch jsou většinou nízké desítky procent a celkem nemá smysl je na kola nutit. Což znamená, že váš recept, tedy nejdřív ať jich začne víc jezdit a pak uděláme infra, v praxi prostě nefunguje. Naopak prakticky všude, kde opravdu dobrou infrastrukturu udělali (opravdu dobrou, tedy navazující, bez slepých míst, vhodnou i pro bojácné začátečníky, včetně bezpečného parkování) lidi na kolech přibyli oproti stavu předtím mnohonásobně. Protože tím dané město sáhlo i do té zdaleka největší skupiny, kterou tvoří lidi, kteří nejsou žádní fanoušci kol a cyklodopravy, ale když je to snadné a bezpečné, rádi kolo jako dopravní prostředek využijí. Kdyby dané město čekalo, až tihle lidé začnou jezdit spontánně na mizerné infrastruktuře, nedočká se pochopitelně nikdy. Zůstanou mu hardcore cyklisté a pár nadšenců, kteří se budou sice bát, ale budou natolik přesvědčeni o tom, že je kolo jako dopravní prostředek dobrá věc, že budou vymýšlet násobně delší trasy klidnými místy a obětují spoustu času a energie tomu, aby ho mohli použít pro ně dostatečně bezpečným způsobem (ironií samozřejmě je, že tito nebudou nikdy vidět v těch pruzích na rušných mnohapruhových ulicích pro auta. Tam zůstanou jen ti hardcore odvážlivci, kterých je v populaci procento nebo dvě...). Ty ostatní skupiny (potenciálních) jezdců si do takových míst troufnou až tehdy, když tam bude a) infrastruktura na takové úrovni, že se tam budou cítit bezpečně, tedy každopádně fyzicky oddělená, nejenom barvou. b) možná když bude lidí na kolech ve městě díky bezpečné infrastruktuře vedoucí jinudy tolik, že se půjde spolehnout na to, že řidiči aut s jezdci na kolech počítaj a vědí, jak se k nim mají chovat.

Zkrátka a dobře "postavte to, oni přijdou" i "v počtech je síla (a hlavně bezpečnost)" už se ve světě ukázaly tolikrát jako platné, že je dost pošetilé tvrdit a sázet na to, že zrovna Praha bude určitě výjimkou.

Pavel Mašek 5. 12. 2021, 20:58

Infra je základ, auto taky nepojede po poli... Praha oficiálně chce, aby lidé jezdili na kole, například https://www.praha.eu/jnp/cz/doprava/cyklisticka/cyklisticka_doprava/proc_kolo_ve_meste/index.html, neexistují podobné materiály pro auta (jen mhd), ale už se nedozvíme kudy a jak. Docela se snaží Sylva, ale myslím si, že by to chtělo mít na dopravním někoho fakt s hlasem a udělat si klidně vyhlášku, aby se dodržovaly normy. Pak by opravdu byla infra stavěna pro kola a pěší primárně oproti motorům

Docela by mě zajímalo, jestli když jednu z hlavních tras rozdělili výstavou motorů, jestli tam rozdávala Praha tento leták :D https://www.praha.eu/public/d7/2d/99/2069379_601180_Letacek_Cykliste_pro_Prahu_Praha_pro_Cyklisty.pdf

Zdenek 6. 12. 2021, 09:23

Kuba: ano, jak jsem napsal, tuhle vasi odpoved jsem ocekaval. A nerikam, ze neni pravdiva, ale plati i vas prvni komentar "Jo, to, že by se tím otevřela možnost dojíždět na kole i pro řadu lidí, kteří dnes nemají jak ho v cíli cesty bezpečně zaparkovat ..." Urcite existuje velka mnozina osob, kde je prekazka to parkovani, nikoli cesta. A tam bych ocekaval to, ze jestlize chteji jezdit na kole, mohou si to zaridit i dnes. Nebudu to dale rozpytvaval, na zaklade me vlastni dlouhodobe zkusenosti s prazskou cyklistikou, na zaklade znalosti chovani me rodiny, mych nekolika malo kolegu, na zaklade znalosti zamestnancu me zeny (rekneme, ze to je skupina, u ktere vim, kde bydli, o dojizdeni do prace jsme se bavili, resp. jsme resili, kde podnikat, aby se zamestnanci dobre dostali do prace, resili jsme i jak se budou k zene dostavat zakaznici) se domnivam, ze budovani celomestske paralelni cykloinfrastruktury je drahy zamer s velkym rizikem, ze nevyjde. Tim nerikam, ze neni mozne na cykloinfra myslet, ale skutecne mi napriklad pripada kontroverzni rusit parkovaci mista -- dokazi si predstavit, ze to lidi nastve hodne. A nebudu moralizovat, proc auta maji a jestli by je meli mit, ja napriklad dokud jsem bydlel v byte, mel jsem auto na ulici take, a vlastnictvi auta bylo pro me velmi dulezite.

Asi patrim do te skupiny hardcore cyklistu, kterou zminujete. Ale jestli neco povazuji za hardcore, tak to neni jizda po silnici spolu s auty, ale: vzdalenost + kopcovitost (takze aby se mi to casove vyplatilo, dru skutecne jako kun, regulerni trenink), pocasi (prevlikani, spina), tma v jarnich/podzimnich mesicich. Nedelam to proto, ze "cyklistika je fajn", ale protoze je to rychlejsi nez MHD. Ale za cenu toho usili, kdybych jel stylem "spotit se jenom trochu", tech 20 km jednim smerem jedu misto 40-45 minut dvojnasobek (a bez spoceni ani ten kopec nevyjedu). Auto je rychlejsi i v prazskem provozu. Mimochodem, jizda na kole se nevyplati vubec financne: cena za legitku Praha + 1 pasmo je vyrazne nizsi, nez to, co utratim rocne za brzdove spalky, retez, plaste, opravy po obcasnem padu, obleceni, praci prostredky na obleceni, neustale prani ... . Jak vidite, v tom mem vyctu prekazek cykloinfra neni. A tohle take slysim od te vyse zminene skupiny lidi, u ktere mam informace, jak se po Praze dopravuji a jaky je jejich styl zivota -- takovy prumerny priklad (je tam i delsi trasa) je trasa Roztyly - Dejvicka, zena s dvema detmi. Nejkratsi je muz, Ruzyne-Dejvicka, jezdit nechce, nejsem si jist duvody. Jeste by mohl jezdit jeden muj syn (celkem rovina, vzdalenost 11 km jedna cesta), tam je skutecne prekazkou infrastruktura, ale ta za hranici Prahy, od cedule "Praha" az ke skole je to uz v pohode. Ale nechce, protoze ten "oser" s kolem mu za to nestoji.

Kuba 6. 12. 2021, 10:33

Jo, to jste podle mě přesně ta skupina "hardcore" cyklistů. Vzdáleností, stylem jízdy (skutečný trénink), speciálním oblečením, investicemi do kola, ale i tím, že jízda ve společném prostoru s rychle jedoucími auty pro vás není nic zvláštního. To je fajn, super, že jezdíte a že vás to baví a těší. Ale takových vás je v populaci opravdu málo (procento, max. dvě) a z pohledu města tedy řešit infrastrukturu tak, jak to vyhovuje vám, nestojí moc za to. I kdyby ji (ve spolupráci s krajem a obcemi, které máte po cestě) udělalo pro tuto skupinu lidí ideálně, stejně nenaláká na kola nijak zásadní počet lidí, aby skutečně mohlo aut v provozu ubýt. Ani v kombinaci s tou další skupinou, která je ze silného provozu nervózní, ale je velmi motivovaná kolo používat, takže bude klidně jezdit oklikami, nebo krokem po sdílených stezkách s pěšími, jen když to půjde (z jejich pohledu bezpečně) na kole, do které řadím třeba sebe, nedáme zas tak velký počet lidí.

Na to, aby mohlo být kolo jako dopravní prostředek využíváno řádově větším počtem lidí a bylo to ve městě znát ku prospěchu většiny obyvatel, je prostě potřeba udělat to i pro skupinu, která má úplně jiné potřeby. Kolo je pro ně alternativa jen na o dost kratší vzdálenosti (často na pár km, tedy takové, na které byste vy ani kolo dost možná netahal a radši šel pěšky), bez převlékání do speciálního oblečení, bez velkých příprav, prostě sednout, dojet do jednoho obchodu, nakoupit, přejet pár set metrů do druhého, pak se stavit třeba ještě na trhu nebo v kavárně na kafe a domů. Sednout na kolo a dojet si na poštu pro doporučený dopis nebo do výdejního místa e-shopu pro balíček. V pauze sednout na kolo a dojet si na oběd a zpátky do kanceláře. Popojet v klidu 2 km do budovy obchodního partnera na schůzku. A nebo naopak - bude na té infrastruktuře celý den rozvážet poštu, protože na ní nepotřebuje super rychlé silniční kolo, na kterém se dá pružně reagovat na hustý provoz, ale klidně se na ni může vydat s obřími brašnami plnými zásilek a vozíkem za kolem.
Jo, je to skupina o hodně náročnější na infrastrukturu. A dokud tu infrastrukturu na určité úrovni mít nebude, tak prostě nebude o kole jako dopravním prostředku vůbec uvažovat. Ale na druhou stranu je to skupina tak početná, že se městu může ta investice do infrastruktury silně vyplatit, pokud ji dotáhne na úroveň potřebnou pro tuto skupinu.

Vraťme se k článku - je dost těžké si představit, že by tou vaší trasou do práce, kterou považujete za v pohodě použitelnou, jela rodící žena do porodnice. To bylo možné nejspíš právě proto, že to a) měla kousek b) měla tam, ať už náhodou a díky noční hodině, nebo díky tomu, že její město zapracovalo na infrastruktuře, možnost jet snadno, v klidu a bez provozu. a c) měla kam to kolo bezpečně zaparkovat a nemusela ho dál moc řešit. Nejspíš s tím, že ho její partner druhý den zase v klidu odveze domů. Jasně, je to extrémní příklad, ale to, že infrastruktura umožní i takové extrémní příklady znamená, že je použitelná i pro lidi, kteří takové fyzické omezení nemají, ale v hustém provozu by se báli.

Jak se říká, není naprosto pravda, že by Nizozemci byli rození cyklisté (podívejte se někdy, jak jejich města a ulice vypadaly v šedesátých letech a začátkem sedmdesátých). Většina z nich se ani o kola nijak zvlášť nezajímá. Stejně jako drtivá většina řidičů nejsou nadšení fanoušci aut. Prostě je tam kolo normální dopravní prostředek, který použijou, když se jim hodí. Když ne, jdou pěšky nebo jedou jinak. Jenže si od těch 70. let postavili infrastrukturu takovou, že kolo je logický dopravní prostředek na velkou spoustu, nejspíš většinu, cest. A jejich města i celá země z toho silně těží. A to samé platí pro ostatní města/země, kde je používání kol rozšířené i přesto, že jednotlivci by peníze na auta měli (a většina ty auta i má, nebo si je může rychle půjčit, když potřebují)...

Zdenek 6. 12. 2021, 20:24

Kuba: pekna diskuze. ... (tehotna cyklistka) to mela blizko ... bingo! A asi po rovine. To je podle me ten hlavni faktor.

Mate pravdu, ze moji osobu nema smysl rozebirat, ale snazil jsem se naopak naznacit, ze to, co ja povazuji na sve jizde za hardcore (vzdalenost, prevyseni, a potom pocasi a tma) by se tykalo i vsech mych/zeny kolegu a potomku, protoze to 5 km to nema zadny a vetsina pres reku (viz drivejsi prispevky). Ano, docela by me zajimalo, jak to fyzicky zvladaji v Kodani, to je take slusne velke mesto. Domnivam, ze to prevyseni dela hodne (predevsim pro starsi osoby je to vlastne uplna stopka, to se samozrejme meni s e-koly). A potom velke mesto a prevyseni je smrtelna kombinace.

Vase poznamka o Nizozemcich me prinutila napsat do google "netherland streets in 60's" a tohle je prvni (a jediny) link, na ktery jsem kliknul:

https://youtu.be/iDDkdSUHokw

no, nevim, ja naopak nabyl dojmu, ze Nizozemci byli cykliste odjakziva. Asi protoze tam maji rovinu :-). Co stale nechapu (tuto otazku si kladu jiz dlouho), kde ta auta ted jsou, protoze podle ruznych zdroju (znovu jsem to ted hledal), pocet vozu v Nizozemi oproti roku 1970 narostl az 3x. To je maji jenom ti, kteri bydli mimo mesto? Nebo nejdriv vznikly garaze?

Kuba 6. 12. 2021, 22:09

Co se týče té Kodaně, tak pokud vím, dávají si záležet na tom, aby měli tzv. město krátkých vzdáleností. Tedy aby člověk měl téměř vše co potřebuje v takové vzdálenosti, aby to na kole stihl myslím do 15 minut. Takže jejich průměrná délka cesty na kole bude celkem krátká. Dojíždějící z větší dálky, pokud nejde o sportovce, kombinují kola s příměstskými vlaky, které mají slušnou kapacitu i pro kola. To je rozdíl třeba proti Nizozemí, kde kola do vlaku neberou a mají jiný recept na kombinovanou dopravu. Koupí nebo pronajmou si pro dojíždění dvě kola, na jednom jedou z domova na vlak a tam ho přes den nechají, druhé čeká přes noc ve stojanu na vlakové/metro stanici u práce. Pokud samozřejmě nebydlí nebo nepracují hned v okolí nějaké stanice, pak jim stačí jedno. Taky mají třeba na větších nádražích podzemní parkingy pro tisíce (v některých případech desítky tisíc) kol. Ani oni nemají průměrnou délku cesty na kole nijak závratnou, myslím, že je to silně pod 5 km. Natahuje se to až s rozšiřováním elektrokol, na kterých jsou ochotni jezdit delší cesty). Praha má v tomhle nevýhodu, že je na svou velikost poměrně řídce zastavěná (a ještě se rozplizává do středočeskýho kraje). Pokud má slušně fungovat (včetně dostatku peněz na stavbu a údržbu sítí, MHD a podobně, potřebovala by docela výrazně zahustit. Tohle je dost možná větší nevýhoda, než ta kopcovitost (kterou přesně do značné míry řeší elektrokola), ale dala by se snad částečně řešit právě podporou infrastruktury pro snadný kombinování veřejný dopravy na hlavní část cesty a kola na "poslední míli". V některých částech se to děje (výstavba na místech bývalých fabrik a podobně, jinde by bylo potřeba víc).

Odjakživa (tedy od vynálezu kola) byli cyklisté všichni. Až do masového nástupu aut nebyla kola vzácnost ve většině měst. Co se týče Nizozemí, tam, pokud vím, stejně jako ve většině západní Evropy, nastal obří nástup aut po druhé světové válce a kola ve městech i tam upadla dost v zapomnění. Respektive ne úplně v zapomnění, ale rozhodně pro ně města nebyla uzpůsobována, spíš naopak, a jejich podíl na dopravě byl oproti dnešku velmi malý. (Dokonce byly plány protkat Amsterodam desítkami dálnic v USA stylu, včetně zasypávání kanálů a podobně). Změnila to u nich ropná krize myslím právě v sedmdesátých letech (kdy kvůli nedostatku paliv vyhlašovali třeba neděle bez aut, díky čemuž si část lidí uvědomila, jak obrovský prostor autům nechali) a velké demostrace kvůli dětem přejetým auty v hustém provozu. Od té doby začali na infrastruktuře po kola (ale i pro pěší) pracovat a ta města se změnila dost k nepoznání. Postupně, rozhodně ne přes noc. Ale rozhodně neplatí, že by tam měli špičkovou infrastrukturu odjakživa. Ani že by v dobách, kdy neomezovali auta, naopak jim všemožně vycházeli vstříc, furt měli nějak velký podíl dopravy na kolech. Asi měli furt víc, než jiná města/země, ale ve srovnání s jejich dnešními čísly to bylo pár desítek let v podstatě nic...

Auta maj asi leckde, určitě víc na venkově než ve městech, podíl domácností bez auta (nebo jen s jedním autem na rodinu, ne na dospělého člena) ve městech budou mít dost možná menší než my. Velkej rozdíl bude tipuju v tom, že jak velká část z nich nepoužívá auto denně, ale jen občas, nemaj potřebu ho mít hned u baráku. Klidně ho budou mít na parkovišti/v parkovacím domě kus od baráku a v případě potřeby prostě sednou na kolo/tramvaj/bus a dojedou si pro něj... Mají taky citelný rozdíly mezi městy, třeba Rotterdam tam platí za město pro auta (na jejich poměry).

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat
Parkování kola na ulici
Lifestyle, Návody,

Parkování kola na ulici

27. prosince. 2022, 17min. čtení5