Co chystají městské části: Praha 6 – Ondřej Matěj Hrubeš

Jak plánujete v tomto volebním období postupovat, co se týče nových cyklostezek, značení cyklopruhů nebo legalizací chodníků?

Navrhnul jsem, abychom zřídili poradní orgán – Komisi bezpečnosti provozu (BESIP). Součástí té komise je i Vratislav Filler z AutoMatu, za což jsem hodně rád. Je to pro mě člověk, který cyklodopravě rozumí nejvíc. Kromě toho, že je „cykloaktivista”, za ta léta, co se tomu věnuje, získal i praktický pohled. Ví, co je reálné či nereálné. A tím se podle mě zásadně odlišuje od ostatních aktivistů, kteří to sice myslí dobře, ale nevědí, jaká je schvalovací a časová náročnost opatření, která požadují.

S panem Fillerem a dalšími členy komise už jsme měli první sezení, kde jsme řešili, jak zlepšit prostupnost páteřních cyklotras v Praze 6, tedy trasy A6, A7 a A15, které vedou z centra přes šestku směrem ke Středočeskému kraji. Například na Evropské je průjezd po cyklotrase umožněn na chodníku nebo cyklopruhu. Pak jsou ale místa, kde řešení chybí. Je potřeba to dotáhnout, aby tyto trasy byly co nejlepší. Nejde jen o to honit se za novými kilometry, ale nejdřív zlepšit ty stávající. Doplnit chybějící opatření a zlepšit tak průjezd.

Z konkrétních plánů se aktuálně dokončuje příprava spojení Talichovy a Stamicovy ulice za Vojenskou nemocnicí. Tam se bude vydávat stavební povolení v letošním roce. Značení tudy umožní legální jízdu na kole. Aktuálně je Talichova slepá, pro pokračování buď musíte jít po schodech do Radimovy anebo pěšinou.

Plánujete nějaké scelení na Evropské?

Jsou tam místa, kde je například místy legalizovaný chodník, a někde zase není. Samozřejmě cyklista z kola v místě, kde legalizace není, často nesesedne. Budeme se snažit legalizace doplnit tam, kde chybí. Na Evropské chodník není tak využívaný chodci, takže se to nabízí.

Sedíme v radnici Prahy 6 v ulici Československé armády. Co chystáte s touto ulicí? 

V ulici Čs. armády i v navazující ulici Pod Kaštany byl v minulém volebním období projekt na zvýšení počtu parkovacích míst. Vozovka by se zúžila na jeden jízdní pruh a vznikl by jeden parkovací pruh. Mně se tento projekt nelíbí. Myslím, že naše ambice má být větší. Nejde o to přidávat parkovací místa. Zároveň si nemyslím, že se mají dramaticky ubírat. Lidé někde parkovat potřebují.

Nyní probíhá studie na celý úsek od Vítězného náměstí až po ulici Ukrajinských hrdinů – jak celou tuto část ulice revitalizovat, aby tam byl daleko větší prostor pro pěší, předzahrádky kaváren a restaurací a samozřejmě ideálně i stromy a cyklo-infrastruktura.

Bavíme se tedy o stavebních úpravách? 

Ano, bavíme se o stavebních úpravách. Co se týče Československé armády od Vítězného náměstí po křižovatku s ulicí V. P. Čkalova (úsek dlouhý 300 m, pozn. red.), zde je dnes uspořádání 2+2 jízdní pruhy, a zúžení na 1+1 by proběhlo stavebně. Byli bychom rádi, aby ta ulice vypadala hezky a nebylo to jen rychlé vyskládání balisety. To místo si zaslouží více péče, včetně náměstí Svobody, kde podél pomníku chybí chodník. Protože stavební úpravy v Praze bývají na dlouho, bavíme se o delším časovém horizontu.

Dočasnou úpravu, která by zvýšila bezpečnost pro cyklodopravu, tedy v plánu nemáte?

Ta ulice je docela dlouhá a vyžadovalo by to velké finanční náklady, aby se z toho zabraného pruhu daly vytvořit i předzahrádky atd. Dělat to dočasně na 2–3 roky by byla poměrně ztrátová investice. Takže doufám, že se podaří tu ulici udělat rychle. Kdyby se to udělalo v tomto volebním období, bylo by to fajn. Zároveň si myslím, že by hlavní město mohlo slyšet na to, že tak významnou ulici chceme polidštit a udělat hezčí.

Další část je ulice Pod Kaštany, od křižovatky s Pelleovou směrem ke Stromovce, kde jsou taky 2+2 jízdní pruhy. Tam nyní nechystáme stavební řešení. Jsou tam velvyslanectví a nízká hustota obydlení. V tomto místě chystáme udělat zúžení na 1+1 jízdní pruh pro auta a cyklopruh formou dopravního značení. To by mohlo být už letos. V budoucnu je možné i tady zvažovat stavební řešení, když najdeme podporu magistrátu.

V ulici Čs. armády čerstvě proběhla oprava chodníku z asfaltu na mozaikovou dlažbu. S přípravou na zmiňované polidštění ulice to tedy nemá nic společného?

To je ještě oprava současného stavu. Tento krátký úsek se potom už stavebně měnit nemá.

Další diskutovaná a dlouho očekávaná úprava se týká ulice Technická v Dejvickém kampusu. Už v minulém volebním období se mluvilo o tom, že brzy proběhne přestavba na pěší zónu. Ta tam už druhým rokem funguje v letních měsících dočasně.

Mně by se líbilo, kdyby tam byla pěší zóna celoročně. Problém je, že tam chtějí učitelé parkovat a školy provádět z této ulice zásobování. Diskutuje se to pravidelně s vysokými školami. Dokud se odtud zásobuje, pořád tam bude nějaký pohyb aut. Nemůžete stavebně udělat čistě pěší provoz a to je z mého pohledu problém. Jinak celý kampus si vzal na starosti IPR, který do toho vnáší své inspirace.

Na druhou stranu pěší zóny v celém městě běžně zahrnují také zásobování.

Mně by se líbilo, kdyby to bylo čistě pěší nebo aby bylo zásobování prováděno jen jednosměrně, po jednom rameni. Nemyslím si, že je nutné, aby bylo zásobování v obou směrech.

A je tam nějaký časový harmonogram? Původně se mluvilo už o letošním roce.

Tím, že to jde přes IPR a vysoké školy, tak to velmi záleží na spolupráci s nimi. Takže nelze odhadnout.

Další stavební úprava byla v přípravě u Prašného mostu pod Pražským hradem. Minulé volební období se říkalo, že už se začne s rekonstrukcí. Jaký je stav tam?

Tam čekáme na akci „Plečnikova alej“, což bude velmi hezký projekt. Je to jeden z posledních bodů spojených s výstavbou tunelového komplexu Blanka. Projekt má na starosti investiční odbor pražského Magistrátu, pravidelně s nimi o tom jednáme. Současný stav ulice je hodně divoký. Chystáme tam změnu režimu parkování, než vznikne alej. Zónu, která tam nyní je, chceme změnit na oranžovou a parkování zdražit.

Z hlediska průjezdu na kole tam dojde ke zhoršení. Podle vizualizací asfalt nahradí hrubá dlažba bez hladkých pásů. Víte o tom něco? 

Na to vám nedokážu odpovědět, musel bych se na to podívat.

Pozitivní změnou pro pěší a cyklo-dopravu v Praze 6 jsou školní ulice. Vaše městská část je v tomto úspěšném řešení jedním z průkopníků. Plánujete jejich rozšíření? 

Školní ulice máme na Hanspaulce a Na Dlouhém lánu. Je to úspěšný projekt, který vznikl v minulém volebním období. Chodí se na to dívat i zástupci z jiných městských částí, naposledy z Kunratic, ptají se, jak ten režim funguje, že by to chtěli aplikovat i u nich.

Rozšiřování školních ulic má jediný nedostatek – další školy jsou na komunikacích, které nemůžeme zavřít. Jsou školy, kde to jde snadno, protože sídlí ve vedlejší ulici. Ale pak máte ulice, kde to nejde. Například ZŠ Norbertov sídlí v ulici Sibeliova, kterou používá IZS (integrovaný záchranný systém, pozn. red.) jako druhou trasu k vojenské nemocnici.

Zatím nemáme v tomto ohledu plán dalšího rozvoje. Ale to neznamená, že se nesnažíme zlepšovat bezpečnost dopravy u škol. Například ve spolupráci s Pěšky městem řešíme zlepšení na konci ulice, kde sídlí ZŠ Dědina. Jde o konec ulice Pod Cihelnou v křižovatce s ulicí Žukovského. Je tam téčko, kde se obracejí auta a dále je povolený vjezd zásobování a zaměstnancům školy. Ale to je zneužíváno, někteří rodiče vozí děti autem až ke vchodu školy. Takže zvažujeme závoru.

Kromě stavebních úprav pomáhají lidem na kole také úpravy značení, jako například tzv. cykloobousměrky. Chystáte nějaké další?  

Cykloobousměrek na šestce máme poměrně hodně, dělají se tu už několik let. Že bychom plošně dělali každou jednosměrku obousměrnou pro cyklisty, to neplánujeme. Setkáváme se totiž z hlediska bezpečnost dopravy s negativním stanoviskem policie. Ale tam, kde to jde, cykloobousměrky děláme. Nedávno jsem se dočetl na vašem webu, že máme novou cykloobousměrku v ulici Na Hubálce, takže věřím, že budou přibývat…

Uvedu příklad ulice Cukrovarnické ve Střešovicích. To je přehledná ulice, s dostatečnou šířkou a v klidné obytné čtvrti. Úřad přesto argumentuje, že tam neprochází žádná významná cyklotrasa, a tak cykloobousměrka nedává smysl. Jak se k tomu stavíte?

Bude fajn, když se mi kdokoliv s požadavkem na obousměrku ozve.

Já jsem v tomto úseku ulice bydlel. Není úplně rovná, vede lehce do kopce a je to jediná část, kde je ta ulice pro auta jednosměrná, konkrétně mezi křižovatkami Pod Vyhlídkou a V Průhledu. Proto se s tou odpovědí úřadu, kterou jste mi zaslal, ztotožňuji. Cyklisté tam moc nejezdí, nevede tudy žádná významná trasa. Když jedou z Petřin a potřebují skrz Ořechovku do Dejvic, tak pojedou ulicí V Průhledu a pak o ulici dříve do ulice Na Dračkách a pak teprve do Cukrovarnické. Jinak by museli Cukrovarnickou zase stoupat nahoru.

Tento podnět nám poslal čtenář, který o to žádal už před delší dobou. Bydlí tam a je to pro něj lokální spojka.

Chápu, že někomu, kdo v té ulici bydlí a jezdí na kole, by to pomohlo. V takovém případě bude fajn, když se mi kdokoliv s takovým požadavkem na cykloobousměrku ozve přímo na ohrubes@praha6.cz. Konkrétně Cukrovarnickou ještě projdu s odborem dopravy a s policí. Pokud to šířkově půjde, nevidím v tom zásadní problém.

Další otázka se týká stání pro kola – parkování. Na Praze 6 se doplňovala řada míst na chodnících pro bikesharing a motorky. Plánujete přidávat stojany i pro soukromá kola nebo vyznačit do vozovky další místa pro bikesharing? 

Určitě ano. Nejde jen o bikesharing, ale i vlastní kola. Už minulý, možná i předminulý rok se tady začalo vyznačovat parkování pro kola, respektive pro jednostopé dopravní prostředky, kde lze parkovat i motorky nebo skútry. Tenkrát se začalo hlavně s chodníkovými plochami, které jsou nevyužívané, nejvíce v Bubenči. Chystáme se další obdobná místa vytvářet.

V dubnu jsme měli schůzku se zástupci všech půjčoven kol, koloběžek a skútrů a mluvili jsme o tom, jak pro ně na šestce zlepšit infrastrukturu a jak udělat v těchto dopravních prostředcích větší pořádek, aby se nepovalovaly nahodile a mělo to systém. Chtěli bychom, aby využívaly pro parkování pouze značená místa. V tomhle budeme pokračovat. Osobně mám jedinou výhradu k tomu značit ta parkovací místa na chodníky. Myslím, že by všechny dopravní prostředky měly stát na komunikaci, nikoli na chodníku. Pokud tlačíme cyklisty, aby parkovali na chodníku, jsou daleko náchylnější po chodníku i jezdit a tím ohrožují chodce. To se mi nelíbí.

Máte konkrétnější plány s rozšířením stojanů?

Jedním z míst, kde se teď plánuje rozšíření stojanů nebo vyznačení parkovacích míst, je sídliště Dědina, u nově budované tramvajové trati. Mohl by tam být ukázkový systém, jak má fungovat půjčování kol. Lidé ze sídliště by na kole mohli dojet k zastávce tramvaje nebo od tramvaje domů. Sídliště Dědina nebo Petřiny jsou z tohoto pohledu ideální. V současné době zde Rekola ani Nextbike nemají virtuální stání. Budeme tlačit na to, aby se tam rozšířily. Tyto služby jsou dotované městem, takže chceme, aby byly pro občany k využití. Co se týče půjčovaných kol, snažíme se tyto služby řešit i operativně na základě podnětů. Teď jsme se třeba s Nextbikem domluvili na zřízení nového místa před nádražím Dejvice. Dlouhodobá výluka totiž aktuálně ukončila všechny vlaky v Dejvicích. Nextbike přišel s tím, že by bylo dobré zřídit místo pro kola před dejvickým nádražním, aby odtamtud lidi mohli jezdit na Hradčanskou, kam je to poměrně daleko. Kola už tam fyzicky jsou. A teď je vydaná i žádost na vodorovné a svislé dopravní značení. Pokud by měl někdo nějaké další podněty, dají se realizovat i jednotlivě.

Vznikne na Praze 6 také „cyklodepo“, které se osvědčilo na Florenci?

Mluvil jsem o tom s Ondřejem Mirovským (bývalý radní pro dopravu v Praze 7 za Zelené, pozn. red.), který teď pracuje tady v Dejvicích a je to jedna z věcí, kterým se věnuje. Přivedl mě na myšlenku udělat cyklodepo v Praze 6, protože to na Florenci je už dost vytížené. Osvědčilo se to a plánuje se další v Praze 7.

Tady zatím hledáme vhodný pozemek, v našem majetku jsme ho nenašli. Budeme muset zkoušet, jestli nemá vhodný pozemek hlavní město nebo třeba Správa železnic. Mně nejvíc překvapilo, že by cyklodepo mělo být někde, kde by mohlo obsluhovat sídliště, například Petřiny, Červený vrch a podobně, nikoliv v Dejvicích. Sídliště jsou lokality, kde kurýr v autě jede od vchodu ke vchodu a má problém s parkováním. Pro rozvážku nákladním kolem by taková lokalita byla lepší.

Cyklodepo tak spíše vznikne v nějaké okrajové části Prahy 6?

Hledáme pozemek… Udělali jsme první krok, že jsme prověřili naše možnosti a zatím jsme vhodné místo nenašli. Kdyby se někdo, kdo ví o nějakém pozemku, přihlásil, bylo by to fajn. Může to být i soukromník, který zásilkovým společnostem nabídne pronájem alespoň na 5 let.

Četl jsem, že usilujete, aby se bikesharing v Praze 6 dostal dál i mimo Bubeneč a Dejvice. Kam jinam kromě sídliště Dědina rozšíření plánujete?

V první etapě je důležité zaměřit se na rovinatá sídliště, jako je Dědina nebo Petřiny. Tam je velký potenciál používat kolo pro dojezd ke stanici MHD. Praha není ideální pro všechny, aby jezdili na kole skrz celé město. Například půjčování kol na Hradčanské funguje naprosto skvěle. Určitě budeme chtít vyznačovat další místa i ve Střešovicích, kopcovitém Břevnově, ve Vokovicích atd. Ale bude to samozřejmě v etapách. Sledujeme, kde to má největší využití, kde s tím začít, aby to dávalo největší smysl.

Další otázka se týká jednoho konkrétního průjezdu, o kterém nám napsal náš čtenář. Chystá se bezpečný průjezd od Ořechovky směrem na metro Hradčanská až k Letenským sadům? 

Moc nerozumím, kde je tam problém. Z Ořechovky na Hradčanskou se na kole jet dá. A to samé do Dejvic. Ulicí Pod Hradbami se dá dojet na Prašný most a dále na Hradčanskou nebo do Dejvic. Anebo ulicí Střešovickou, kde je vyznačený cyklopruh a pak ulicí Milady Horákové.

Ta otázka míří na nějaké víc chráněné řešení…

Děláme opatření, které jsou reálná a možná. Ale pokud je tam nějaký úsek, který by stál za zobousměrnění, například nějaká jednosměrka, budu rád, když mi ten člověk napíše.

Letos to bude 19 let, co jsem v ODS

Částí veřejnosti jsou vaši pražští spolustraníci z ODS v rozvoji pěší a cyklodopravy vnímáni jako zamítaví. I když to srovnáme s celorepublikovými zvyklostmi v rámci vaší strany. Jak si to vykládáte? Nebo v čem je podle vás problém? 

Samozřejmě spousta lidí mi říká, proč jsem v ODS… Že především pohledem na městskou veřejnou dopravu, kterou velmi podporuji, přece do ODS nepatřím. Ale letos to bude 19 let, co jsem v ODS, tak nevidím důvod něco měnit, mám pravicové hodnoty a myšlení. Že je ODS je vnímaná jako „automobilová“ samozřejmě vím, vnímám to. Na druhou stranu i ODS stavěla nové úseky metra, nové tramvaje. Po roce 2010 to zamrzlo a zároveň se tady vystřídaly jiné strany ve vedení města. Taky bych ocenil větší podporu MHD ze strany ODS. Ale myslím, že my na šestce jsme zkrátka trošku jiní. Nemyslím jen sebe, ale i pana starostu, který taky je z ODSky. Lidé tady na šestce pravděpodobně vidí, že máme trošku jiné vidění.

Narážel jsem třeba na příklad Jihlavy, kde je dlouhodobě na radnici ODS a daří se tam budovat kvalitní síť cyklostezek kompletně oddělených od provozu. Minulý rok Jihlava získala titul Cykloměsto roku. Pak se koukneme třeba na Prahu 2, kde dlouhodobě vedla dopravu ODS. Tam není ani snaha dělat propojení v bočních ulicích. Máte nějaké vysvětlení?

Je to těžké a je to individuální. Já dostávám pravidelně velkou kritiku od cykloaktivistů na Twitteru, nemají mě rádi. I když oznámím, že bude někde cyklopruh, pro ně je to málo a křičí, že nic neděláme. Takže možná někoho tato skupina lidí už odradila. Já to tak nevnímám. Vnímám, že doprava se musí řešit komplexně v celé Praze. Na druhou stranu taky říkám, že auta do Prahy patří. A že cyklodoprava nás nespasí. Spasí nás spíš veřejná a pěší doprava.

Co podle vás v tomto volebním období nejvíc pozitivně ovlivní pěší a cyklistickou dopravu na šestce? 

Pozitivní pro pěší je jakákoliv rekonstrukce ulice, kde se vymění povrch, aby tam nebyly výmoly. Zároveň se dělají bezpečnější přechody pro chodce, případně se přisvítí, rozšíří se chodníky nebo se sníží délka přechodů. To jsou hmatatelné věci, které se dělají pravidelně po celé čtvrti. Budeme rádi, když nás v tom bude město podporovat. Potom jsou věci menšího rázu, například bych si hodně přál, aby na některých semaforech byli chodci více preferováni a nečekali tak dlouho na zelenou. Jde o to, jaká k tomu bude podpora z města.

A co se týče cyklistů, těch je pár. Já vím, že to nikdo nebude rád slyšet, ale cyklistů je v ulicích prostě málo. Dokud lidí na kolech nebude jezdit víc, tak se těžko stane převratná změna. Ať už v rychlosti rozvoje nebo ve vztazích mezi cyklisty a automobilisty. Na druhou stranu všude, kde probíhá rekonstrukce, se snažíme zlepšovat opatření pro cyklisty. Snažíme se dělat nové parkování a zlepšovat průjezdnost už vyznačených tras. Takže na to, kolik lidí cyklodopravu používá, tomu věnujeme poměrně hodně času. O to víc pak člověka mrzí, když ho lidé kritizují i za každý nový cyklopruh.

Dokud lidí na kolech nebude jezdit víc, tak se těžko stane převratná změna

A kterým městem v zahraničí bychom se podle vás měli z hlediska dopravy inspirovat?

Myslím si, že chybí pochopení, jak lze dělat cyklodopravu ve městě jako je to naše. Spousta lidí si představí, že se máme inspirovat v Nizozemí, v Berlíně, ve Varšavě, kde je spousta prostoru. Ale my ten prostor na oddělené cyklostezky v Praze zkrátka nemáme.

Když jsem o tom před časem mluvil s panem Fillerem, říkal, že „v Praze se jede švýcarský model“. A to je podle mě důležité si uvědomit. Švýcarsko taky nemá tolik prostoru a cyklodoprava se řeší vyhrazenými cyklopruhy, které nejsou stavebně oddělené. Ne, že by to někdo bojkotoval, ale zkrátka se to tam jinak nevejde. To myslím dává smysl. Někdo říká, že auta a cyklisti mají být oddělení, jinak je to nebezpečné. Ale dokud nebude jezdit víc lidí na kolech, tak se ani řidiči aut nenaučí cyklisty vnímat jako součást komunikací.

Když se přesunu k autům, myslím, že musíme primárně zdražit ceny parkování tak, aby byl daleko menší důvod k tomu využívat k cestě do Prahy a po Praze auto. Legislativním problémem je také vymáhání pokut. To budeme taky řešit.

A pokud jde o MHD, vidím zásadní problém v tom, že se nenakupují nové nízkopodlažní a dlouhé kapacitní tramvaje. Že jsme umrzli v těch T3 a nemáme rozvoj v tramvajovém vozovém parku. Do toho se křižovatky dělají tak, že tramvaje přes ně musí jezdit pomalu. To tramvajové dopravě hrozně ubližuje. Myslím, že se musí hodně přidat. Minulé volební období se začaly stavět nové tratě, což je super, ale chybí ten druhý aspekt – nová vozidla.

Když už tedy mluvíte o všech způsobech dopravy, které město je pro vás inspirací?

Jedna věc je inspirace a druhá jak je reálné to do Prahy překlopit. Mně se líbí ve Vídni systém ulic, kde jsou vyhrazené jízdní pruhy pro kola. A že mají poměrně hustou tramvajovou síť. Ale intervaly městské dopravy tam jsou dlouhé, například metro po 5 minutách. Líbí se mi taky Mnichov, který je poměrně zelený, i když někdo z vašich čtenářů asi řekne, že je moc automobilový. Hodně se mi líbilo ve Valencii, kde jsem měsíc žil a jezdil celou tu dobu na kole, je tam skvělá oddělená infrastruktura. Ale vím, že to nejsme schopni udělat tady, protože by to bylo na úkor chodců, a to se mi nelíbí.

A co vy sám, pohybujete se městem na kole i po Praze? 

Po Praze na kole jezdím zřídka.

Využíváte někdy bikesharing na Lítačku?

Párkrát jsem jel, ale na rovinu přiznávám, že pro mě je jednodušší těch pár metrů z Hradčanské přijít sem na úřad pěšky.

Sledujete náš magazín Městem na kole?

Váš magazín čtu pravidelně a líbí se mi. Stejně jako MHD86, který se věnuje veřejné dopravě. Vážím si toho, že se váš magazín uceleně věnujete tomu, kde vzniká nová cyklostezka, nová propojení, kde se udělá jakákoliv změna. Je to inspirativní! Je zajímavé vidět, jak se různá města nebo i městské části k věcem staví a co dělají.

Děkujeme za rozhovor

Články týkající se Prahy 6 najdete na Městem na kole zde. Rozhovor ze začátku minulého volebního období (2018–2022) zde.