Co chystají městské části: Praha 2 – Tomáš Halva

Jaká je Vaše koncepce v řešení cyklodopravy na Praze 2?

Začnu trochu obecně. Nemám rád, když někdo vnímá dopravu tím způsobem, že se zaměří čistě jen na cyklodopravu, jen na auta, nebo čistě na chodce. Myslím, že doprava, a to především ve městě, má fungovat tak, aby nijak neomezovala žádného z uživatelů veřejného prostoru a komunikací.

Mojí vizí je, aby se všichni účastníci provozu cítili bezpečně a abychom vytvářeli prostor, který takovou myšlenku bude splňovat.

Pokud se podívám na konkrétní kroky, které bych chtěl vytvořit v rámci městské části Praha 2, tak například nejsem zastáncem cyklopruhů ve chvíli, kdy se v daném místě dá vytvořit oddělená cyklostezka. Raději podpořím vznik bezpečné cyklostezky. Takovým příkladem je Sekaninova ulice, kde nám magistrát z ničeho nic nakreslil vedle cyklostezky cyklopruh.

Byl to návrh, který se ale nerealizoval.

Ano, bylo to v rámci návrhu, děkuji za doplnění. Je pravda, že cyklopruh je nejjednodušší řešení. Mně ovšem vadí to, že se na dopravní řešení nekouká z dlouhodobého pohledu a že se nepřemýšlí nad tím, jak s prostorem pracovat tak, aby dokázal vyhovět všem účastníkům provozu.

Sekaninova má v současné době zbytečně široký jízdní pruh pro automobily. Jeho zúžením můžeme získat prostor pro vedení stavebně oddělené cyklostezky. Zároveň tam musí být i bezpečné vedení chodců či dostatečná parkovací kapacita.

Není to úkol, který vyřešíme lusknutím prstů. Snažím se, abychom hledali cesty, které dávají smysl.

Praha 2 má už od roku 2015 cyklogenerel, zatím se ho ale stále nedaří realizovat. Jaké kroky podnikáte k tomu, aby se to změnilo?

Velmi mě mrzí, že se do současné doby nepodařilo magistrátem cyklogenerel realizovat. Vím, že různé instituce, se kterými jsme se bavili, si ten generel chválí. Praha 2 je kopcovitá a cyklistický ruch zde není tak razantní, jako na nějakých „placatých” plochách. To dokreslují i například data používání sdílených kol a koloběžek, přičemž kola se primárně soustřeďují dole na náplavce a v Nuslích, které jsou údolní částí Prahy 2. Nahoru na Vinohrady se bez přidaného pohonu moc nejezdí.

A nemůže za to i chybějící infrastruktura? V údolích stezky jsou, nahoru moc nevedou.

Samozřejmě to má návaznost na složité propojení Nového Města s Vinohrady, to uznávám. Chybí například lávka přes Bělehradskou.

Ale zpátky k tomu cyklogenerelu. Za mě je zpracovaný velmi dobře, určitě se ho chci držet dál. V tuto chvíli dělám všechno pro to, aby byl uplatňován. Jedním z prvních kroků je teď snaha o realizaci cykloobousměrky ve Španělské ulici. To je první „vlaštovka“, kterou budeme chtít vyslat.

V dalších místech bude záležet na tom, jestli tam stavební připravenost je nebo není. Například ve Wenzigově ulici už na obousměrný provoz cyklistů stavební připravenost je, chybí ale právě to propojení.

Přijde mi to jako přehazování horkého bramboru. Praha 2 říká, ať cykloobousměrky realizuje magistrát. Ten říká, že nechce projektovat něco, u čeho nemá jistotu realizace. Jak to tedy je?

To nevím. Kdyby to ale Praha 2 nechtěla, tak to nemá ve svém cyklogenerelu. Na Dvojce si stojíme za tím, že ukázaná platí. Pokud jsme řekli, že si tyto cykloobousměrky dokážeme představit, tak je pojďme udělat.

Zároveň připomínám, že mnohdy to stojí na stavebních úpravách. Třeba v ulici Ke Karlovu čekáme, až MHMP prodlouží autobusovou linku, která jezdí z I. P. Pavlova na Karlovo náměstí přes Apolináře, a uvolní tak průjezd, aby tam při odbočování autobusu nevznikaly nebezpečné situace pro cyklisty. Tato úprava se s minulým náměstkem pro dopravu (Adamem Scheinherrem, pozn. red.) domlouvala, ale do této doby to nebylo realizováno.

Pak máme další cykloobousměrky, které prostě čekají. Jsou zadány a čekají, až je TSK vyznačí. Další cykloobousměrka, která by pomohla propojení Nové Město – Vinohrady, je Wenzigova s pokračováním na lávku přes Bělehradskou.

Jak to vypadá s realizací této lávky přes Bělehradskou ulici?

Vůči projektu nastala nevole ze strany některých občanů Prahy 2. Bylo to především tím, že projekt byla taková obrovská, mohutná lávka, řekněme na toto místo brutální. Já si myslím, že nevole vznikla právě z toho důvodu. Nebylo to kompaktní. Zároveň komunikace ze strany magistrátu nebyla úplně šťastná.

Na základě toho sešlo z realizace. Je potřeba podotknout, že historicky existuje několik dalších návrhů.

Minulý prosinec nám ještě od pana Scheinherra, tehdejšího náměstka  pro dopravu, přišel nový návrh propojení transbordérem přes Bělehradskou ulici. Vypadal jako „uhelný vozík“. Dle mého názoru to nesplňovalo potřeby pěšího a cyklistického propojení ani propojení pro imobilní občany. Na transbordér se musí čekat, zároveň si nemyslím, že by to zapadlo do té oblasti.

Na základě toho, že nechceme transbordér, jsme se dostali k jednání se současným náměstkem pro dopravu panem Hřibem. Sdělili jsme mu, že by bylo záhodno, kdyby se debata o lávce obnovila a hledalo se řešení, jakým způsobem by mohla být realizována. Jsme domluveni, že uděláme veřejné projednání s občany. Právě z toho důvodu, abychom dokázali vysvětlit a obhájit, proč tu lávku chceme.

Co jsme pochopili, proti byla skupina lidí, kteří bydlí kolem, chceme od nich znát jejich pohled na toto místo. Pro mě je zásadní, aby proběhl dialog mezi všemi stranami a návrh nepředložila jen jedna z nich, tak jako se to stalo u předchozího návrhu.

Zpátky k cykloobousměrkám… Jak moc o ně Praha 2 usiluje?

Cykloobousměrky, které v tuto chvíli máme navržené v cyklogenerelu, určitě chceme a budeme je prosazovat. Jak jsem říkal, kolikrát to nemusí být jen o tom, že by je TSK nechtělo namalovat, ale jde i o návaznost na stavební úpravy, kvůli kterým se na realizaci musí čekat.  Je důležité, aby ta realizace k něčemu byla a měla návaznost.  Ve Španělské moc stavebních úprav není, tam tlačíme na realizaci.

Máte informaci o tom, jestli se již ve Španělské začalo s projektovými pracemi?

Časově nedokážu říct.

Váš cyklogenerel navrhuje realizaci cyklopruhu v Legerově ulici na magistrále. Jak se obecně stavíte k humanizaci této ulice přetínající Prahu 2?

Já beru to, že cyklogenerel vznikal v nějaké době a že to je závazný dokument, kterým se řídíme, ale nemusí to být nutně dogma. A tady chci navázat na ten cyklopruh v Legerově ulici. Dokáži si představit, že by tam nemusel být cyklopruh, ale spíš oddělená cyklostezka. Dle mého názoru, pokud zúžíme šíři jízdních pruhů, tak tam přibude místo navíc pro oddělenou cyklostezku.

Nemusel by tam být cyklopruh, ale spíš cyklostezka.

Obousměrnou cyklostezku?

Osobně preferuji to, aby na této straně byla jednosměrná a na druhé straně také – v každém směru  stejně jako auta. To je pro mě představitelná věc, kterou rád podpořím. Humanizaci magistrály řešíme také s kolegou, který má na starosti životní prostředí. Měla by zde být vysázena stromořadí. V některých místech jsou dnes čtyři pruhy, možná by jich tam nemuselo být tolik. Ovšem nechci v tomto předbíhat, protože aktuálně probíhají debaty s pražským magistrátem, IPRem a TSK. Nerad bych to navenek prezentoval dopředu.

Chceme navázat na to, co už jsme na Dvojce požadovali před deseti lety. V Legerově ulici předtím byly čtyři pruhy, my jsme požádali o zúžení a udělání parkovací kapacity a přechodů (silničním správním úřadem pro Legerovu a Sokolskou je MHMP). Tehdy se řeklo, že citybloky budou dočasné řešení. Bohužel ta dočasnost trvá více než deset let…

Není úplně fajn, aby dočasné řešení trvalo tak dlouho, proto by bylo vhodné, abychom zatáhli za jeden provaz a s magistrálou něco udělali.

Mluvíte o dočasných úpravách, které by se daly realizovat bez stavebního povolení, nebo to bude na déle?

Určité věci půjdou bez stavebních úprav, ale většina z nich už ne. Například stromořadí. Nemyslím si, že je to akce, kterou bychom zvládli dokončit v tomto volební období, rádi bychom ji ale toto volební období začali projektovat, případně i realizovat. Není to jen otázka Prahy 2, ale hlavně magistrátu, který má severojižní magistrálu jako silniční správní úřad. Budu podporovat jakékoliv řešení, které bude dávat smysl a nevytvoří na Praze 2 kongesci.

Podaří se něco z humanizace magistrály realizovat v tomto volebním období?

Nevylučuji to. A nechci, aby to vyznělo tak, že v tomto volební období se nic nestane. Třeba na křižovatce I. P. Pavlova plánujeme nějaké změny, to by se mohlo podařit v tomto volebním období.

Na severojižní magistrálu se vážou také ulice Ječná a Žitná, v současnosti velmi nepříjemné pro průjezd na kole. Plánujete zde nějaké změny? 

Chceme, aby cykloopatření vzniklo i v ulicích napojených na severojižní magistrálu. Já si dokáži představit, že vznikne oddělená cyklostezka v Ječné, která by spojila Karlovo náměstí a Vinohrady a neomezovala by nijak auta, MHD, ani pěší.  Neříkám, že je to lehký úkol, bude s tím spojena spousta projektové práce. Ale myslím si, že hodně lidí to ocení.

V Ječné tedy proběhne rekonstrukce tramvajové trati?

Dopravní podnik požaduje dlouhodobě rekonstrukci.

Dá se to očekávat jako další krok po dokončení tramvajové trati na Václavském náměstí?

Nedokážu říci, kdy to bude. To záleží na magistrátě. V tuto chvíli ani nemáme projektovou dokumentaci na rekonstrukci Ječné ulice. TSK by měla v rámci projektování severojižní magistrály zařadit do rekonstrukce také Ječnou ulici, jelikož tyto komunikace na sebe přímo navazují. (pozdější poznámka red.: předminulý týden vydalo TSK zadání na projekt na rekonstrukci Ječné ulice.)

U Ječné jste mluvil o tom, že bude s novou cyklostezkou zachován prostor pro auta, MHD i chodce. Přidáním cyklostezky se ale zúží chodník, ne?

Cyklostezka by mohla být v části chodníku, který je směrem nahoru široký. Samozřejmě by se při rekonstrukci musela přesouvat některá technická zařízení, aby na cyklostezce nepřekážela, ale to již předbíháme – s tím si musí poradit projektanti.

A co protisměrný cyklopás v Žitné ulici, tak, aby navázal na existující část na Karlově náměstí?

S tím nesouhlasím, ani ho nemáme v cyklogenerelu. Již proběhlá realizace dolní části Karlova náměstí je v rozporu s naším cyklogenerelem. Druhá věc je, že se tam cyklopás v protisměru v celé délce Žitné ulice nevejde. Tím, jak je ulice frekventovaná, si cyklopruh v protisměru nedokážu představit.

Praha 1 spravuje chodník, magistrát vozovku a my druhý chodník

Nevím, jestli jste ten projekt viděl… Cyklopruh měl být bezpečně za řadou zaparkovaných aut, podobně jako v ulici Na Příkopě.

V rámci šíře chodníku to lze realizovat jen v dolní části Žitné. V horní části nad ulicí V Tůních se nám Žitná zužuje a chodník je zde malý. Tam by se musel razantně snížit počet pruhů pro automobily a v návaznosti na křižovatku Žitná x Sokolská si ani nechci představit, co by to vyvolalo.

S protisměrnou cyklostezkou v Žitné tedy nesouhlasíte?

Raději podpořím bezpečnější udělenou cyklostezku v Ječné ulici.

V Žitné ulici ale váš cyklogenerel počítá s cyklopruhem směrem dolů. Chystáte nějaké bezpečnější řešení?

O tom se musí jednat spíše s Prahou 1, pravá část Žitné spadá pod ni. Městská část Praha 1 spravuje chodník, magistrát vozovku a my druhý chodník. V části Karlova náměstí, které je pod správou Prahy 2, už cyklopruh směrem dolů vede. Tam s tím nemáme problém.

Vraťme se ještě k Sekaninově ulici. Minulé vedení Prahy tam stanovilo cyklopruh, se kterým nesouhlasíte. Říkáte, že byste tam chtěl cyklostezku, na které budou odděleni pěší a cyklisté. V reálu by se tam toto řešení nevešlo, v některých místech je stezka široká jen 3 metry a vyžadovalo by to odstranit stromořadí nebo rozšířit chodník na úkor parkování. Jak si to představujete?

No, bude záležet na projektantech, aby našli takové vhodné řešení, které by dávalo smysl. Otevřeně říkám, že nejsem projektant. Nedokáži říct, jaké řešení zvolit, od toho jsou tu právě oni, aby naše požadavky vložili do výsledného řešení.

Na druhou stranu si dokáži představit, že by tam cyklistické trasy zůstaly obousměrně tak, aby každý směr cyklostezky vedl po jedné straně stromořadí. Chodci půjdou podél Botiče. Vedle cyklostezky bude parkování a potom vozovka. Šíře komunikace je dostatečně široká na to, abychom tam s takovým opatřením mohli pracovat bez toho, abychom káceli stromy.

Takže jde o velké změny, které si vyžádají posun obrubníků?

Určitě. V tomhle případě se bavíme o tom, že musí dojít k stavebním úpravám, není to o pouhém „kreslení pruhů na silnici“.

A kdy se Sekaninova ulice taková rekonstrukce dočká? Není plus mínus v pořádku oproti jiným komunikacím?

Já bych neřekl plus minus v pořádku. S tím se nespokojím. Sekaninova ulice má tuším 20 až 30 let po tom, co prošla rekonstrukcí. Když se na ni podíváte, vypadá jak dálnice. Městská ulice nemůže vypadat jako dálnice.

Když už jsme v Nuslích, co si myslíte o Bělehradské ulici? Ta se nedávno proslavila videem, kde kurýr na kole jel před tramvají, přičemž řidič na něj agresivně zvonil.

Musím se přiznat, to mě minulo.

Cyklista mohl ze zdvořilosti uhnout, ale v podstatě jel legálně. To je design, který zde vytvořila nedávná rekonstrukce této spojky Nuslí a Vinohrad. Nemyslelo se zde na lidi na kole. Zvažujete povolit směrem do kopce jízdu po chodníku? Jet do prudkého kopce mezi tramvajovými kolejemi podél zaparkovaných aut není příjemné a vytváří to konflikty.

Určitě bych v tomto místě na chodníku nepovoloval smíšený pohyb pěších a cyklistů. V určitých místech jsou chodníky dost široké. Ale pak jsou i místa, kde se zužují, tam by to nedělalo dobrotu.

Takže jste pro to, aby byla kola vedena v tramvajových kolejích?

Nechci to rámovat tímto způsobem – zda jsem radši, nebo nejsem radši. Mluvím o tom, co je reálné realizovat.

Zóny 30

Plánuje Praha 2 v rezidenčních ulicích zavést zóny 30? Ty by poté mohly pomocí cykloobousměrek zlepšit prostupnost pro jízdu na kole.

Jsem zastáncem toho, že zóny se sníženou rychlostí mají být tam, kde dávají smysl, a tam, kde mají řidiče upozornit na snížení jízdní rychlosti. To znamená v okolí školek, škol a podobných míst, kde je zvýšená koncentrace dětí a chodců, kteří by mohli být rychlou jízdou ohrožení. Pomocí zónového značení dokážeme navíc často eliminovat nadbytečné dopravní značení.

Dám příklad, pokud musíte snižovat několikrát za sebou rychlost na 30, protože víte, že se tam pohybují děti, tak je lepší tam opravdu dát zónové snížení rychlosti. Ale určitě nejsem zastánce toho, aby se udělala jedna velká zóna 30. Řidič na platnost zóny 30 zapomene.

Teď řešíme podobnou situaci v Koperníkově ulici, kde máme mateřskou školu. Tam je několikrát za sebou dopravní značení, které snižuje rychlost. To je příklad, kde je lepší ho mít po celé délce té ulice. Stejně tak například ve Španělské kolem mateřské školky, u základní školy Na Smetance i tam, kde má v budoucnu vzniknout domov pro seniory.

Znamenalo by to i zónovat celé bloky?

Právě že ne.

Rychlostní omezení by tedy vždy bylo na začátku ulice? 

Je to vždycky v tom místě, kde má být řidič upozorněn na snížení rychlosti, protože vjíždí do nějaké specifické oblasti. Kdyby to bylo plošně, řidič na to může zapomenout a nemá to ten „upozorňovací charakter“. Akceptuji, že někdo má jiný názor na zónová opatření, v této chvíli zastávám ale tento směr. A budu ho prosazovat, protože mi dává smysl.

Praha 2 tedy ve většině ulic plánuje zachovat maximální rychlost současných 50 km/h?

Když se podíváte, kde na území Prahy 2 máme různá snížení rychlosti, tak zjistíte, že zde na moc místech více než 50 km/h nemůžete jet. Na mnoha místech už je rychlost snížena. Další věcí pak je samotný fakt, že v rezidenčních ulicích opticky snižují rychlost úzké ulice a zaparkovaná auta.

Zde máme mapu, kde je vidět, že Praha 2 oproti jiným městským částem, které mají v rezidenčních ulicích zóny 30, velmi zaostává…

Ale není tam úplně všechno, je možné, že ta data nejsou stoprocentní. V rychlosti koukám, že zde například v ulici Na Smetance, kde plánujeme zvýšit předškolní křižovatku, chybí v současné době platné snížení rychlosti na 20 km/h. (Tento 35 metrů dlouhý úsek se sníženou rychlostí byl do mapy po podnětu později přidán – pozn. red.)

Každopádně plošné cykloobousměrky na Dvojku nepřijdou, protože se neplánuje plošné zklidnění ulic?

To určitě ne.

Návaznosti Vítkovské cyklostezky

Zajímá mě Vítkovská cyklostezka, která končí na území Prahy 2 v blízkosti Hlavního nádraží. Váš úřad odmítá legalizovat navazující chodník tak, aby cyklisté nemuseli na jejím konci sesedat z kola. Plánujete v tom podniknout nějaké kroky?

To si nedokáži představit, v tomto místě je zvýšená koncentrace chodců a je zde veden piktogramový koridor ve vozovce.

Ale piktogramový koridor vede dole ve vozovce, která je oddělena asi dvěma metry převýšení a zábradlím. 

Bohužel to je ale špatné napojení. Městská část Praha 3, respektive magistrát tam  historicky nechal vyústit své cykloopatření bez napojení na náš cyklogenerel. Za mě to není nejšťastnější, ale nejde to dělat tak, že někam vyvedu cyklostezku a pak čekám, co udělá druhá městská část.

V této chvíli tam nevidím prostor pro sdružený chodník pro chodce a cyklisty. Jak jsem zároveň zmiňoval – chodník kolem budov u Hlavní nádraží vlastní soukromý majitel. Je otázka, jak by se k povolení jízdy cyklistů stavil on.

Myslíte ten chodník podél Seifertovy ulice?

Myslím ten chodník, který vznikl s novým podchodem z Hlavního nádraží.

Tam nedávno přibyly cyklostojany…

Pokud by tam mělo být vedení cyklistů, je to na soukromém majiteli, my tam nic nemůžeme stanovovat.

Naši čtenáři se dále ptali na Rumunskou ulici nebo náměstí Míru.  Máte tam nějaké plány ohledně řešení cyklodopravy?

Primární věc je, aby se tam realizovalo cykloopatření, které tam má být na základě cyklogenerelu. Náměstí Míru v něm samozřejmě zahrnuté je. To je asi vše, co k náměstí Míru teď dokáži říct. Nedokáži si představit auta slučovat do jednoho pruhu, to je v současné době nerealizovatelné. Při rekonstrukci, která zde probíhala, jsme viděli, že to způsobovalo kolapsy v křižovatce.

V Rumunské si dokážete představit ve stoupání alespoň cyklopruh?

Tam je v současnosti piktokoridor. Je to hlavně o tom je tam doplnit, protože v některých částech chybí.

Praha 2 značí mnoho cyklostání pro kola a koloběžky přímo ve vozovce. Oproti jiným městským částem do nich mají přijít i stojany. Kdy se tak stane?

Asi víte, že to nebylo jednoduché s TSK sjednat. Mám celkem čerstvou informaci, že by v průběhu tohoto měsíce (rozhovor proběhl v srpnu 2023, pozn. red.) mělo dojít k přípravě výběrového řízení na koupi a výrobu takzvaných mobilních cyklostojanů. Nebudou jako klasické stojany zabetonovány, stavebně zakotveny, ale budou našroubovány do země. V případě, že se ukáže nevhodnost konkrétního místa ať už pro bikesharing nebo uživatele vlastních kol a koloběžek, tak stojan přemístíme na jiné místo, kde po něm bude poptávka.

A kdy budou tyto stojany stát v ulicích?

Doufáme, že to bude co nejdříve, neustále to připomínám na TSK. Uživatelé bikesharingu, který považuji za obchodní službu, tato místa většinově používají, a pomáhají tak usměrňovat nepořádek v ulicích, který zde dříve byl. Problémem je, že někdy v těchto místech parkuje auto, které tam většinou nemá co dělat. Cyklostojan je elegantním řešením, protože pomůže místním k uvázání kola, ale zároveň jako pevná překážka zabrání parkování aut.

Jste spokojen s memorandem, které jste uzavřeli s bikesharingovými společnostmi?

Ano, ale samozřejmě všechno má své mouchy, které jsme museli vypilovat. Na druhou stranu musím pochválit všechny bikesharingové společnosti, že si to vzaly za své a že to funguje. Zároveň musím vyzdvihnout práci úředníků úřadu MČ Praha 2, kteří si dodržování pravidel také vzali za své. Každým dnem vychází parta asi deseti lidí, kteří kontrolují správné parkování pomocíaplikace, kterou jsme nechali na nahlašování špatně zaparkovaných kol a koloběžek vytvořit. Pokud najdou koloběžku, která parkuje špatně, tak ji vyfotí, nahrají QR kód a provozovateli dojde zpráva, že je potřeba ji přemístit. Provozovatelé většinou v časovém limitu úkol splní a koloběžku odvezou. Za letošní letní měsíce jsme takto měli hlášeno 5800 kol a koloběžek, z toho 116 jsme museli nechat odtáhnout, protože provozovatelé v časovém limitu nedokázali napravit prohřešek. V 98 procentech to funguje.

Kolikrát jdu a také špatné parkování nahlašuji, snažím se tímto způsobem vykrývat například víkendy.

Všiml jsem si, že v rámci memoranda požadujete po provozovatelích poměrně detailní informace o provozu. K čemu je využíváte?

Jedna ze zajímavých informací pro nás je, že uživatelé kol moc nevyužívají jízdu do kopce, nejezdí z Podskalí a z Nového Města směrem na Vinohrady. To je doménou spíše elektrokoloběžek, kterých se tu nahoře pohybuje víc.

Dále se chci zeptat na Vinohradskou třídu, kde se plánovala rekonstrukce dle IPRu. Nakonec se opravila jen tramvajová trať a zbytek ulice je téměř při starém. Máte k tomu nějaké informace?

Ohledně toho jsme byli na schůzce, kde se řešily tramvajové zastávky, na kterých byl navržen průjezd cyklistů po zastávce (tzv. „cyklovídeň“ pozn. red.). Aby vystupujícím z tramvaje hrozil střet s kolem, bylo pro pěší vazby neprůchozí. Bylo řečeno, že to projektant předělá tak, aby nenastaly kolizní situace a návrh bude následně zaslán ke konzultaci. Od té doby nic.

Jakou stavbu nebo změnu, která nejvíce pozitivně ovlivní pěší a cyklistickou dopravu, budete v tomto volebním období realizovat?

Já doufám, že se nám podaří co nejrychleji s magistrátem vyřešit Sekaninovu ulici. Alespoň těmi dočasnými opatřeními, která povedou k tomu, že se zvýší parkovací kapacita a zvýší se bezpečnost. Díky tomu, že se parkování změní z podélného na šikmé se nám podaří vytáhnout chodníkové hrany u přechodů pro chodce tak, aby se zúžil profil komunikace. Tím by se zkrátil přechod a zvýšila se bezpečnost.

To by dle vás mohlo nejvíce pozitivně ovlivnit pěší dopravu?

No, protože tam je velká frekvence pěších právě z parku Folimanka. Dále v ulici Na Slupi, kde je sdružený přechod a přejezd pro cyklisty plánujeme s magistrátem hl. m. Prahy doplnit světelnou signalizaci. Ta by zabezpečila bezpečnější přecházení a přejezd pro cyklisty. Je to důležité i z toho důvodu, že tam přechází hodně dětí do základní školy. V tuto chvíli to alespoň dočasně hlídají strážníci.

Dále v rámci BESIP opatření řešíme ostrůvek pro chodce v Italské ulici. Tento projekt je už asi dva až tři roky starý. Dále u ZŠ Na Smetance v rámci BESIP chystáme úpravu předprostoru školy pomocí zvýšení úrovně křižovatky. V rámci toho dojde k zónovému snížení rychlosti.

A chystáte nějaké změny vyloženě pro cyklodopravu?

Budeme se snažit, aby byly realizovány cykloobousměrky.

Myslíte, že se stihnou do voleb?

Já v to pevně věřím.

A jaké zahraniční město je pro vás inspirací? 

Byť velikostí nám nesahá po paty, tak nejen svou infrastrukturou se mi líbí Lublaň. Je to město, které má velmi rozvinutou síť záchytných parkovišť a dobíječek elektromobilů. Byť tam není metro ani tramvajová síť, autobusová doprava je tam řešena velmi kvalitně.

Další inspirací, která je srovnatelná s námi, je určitě Vídeň. Byť ne ve všem, je nutno podotknout, že je to velmi „přeznačkované“ město.

Praha je také přeznačkovaná…

Ano, Praha je na mnoha místech také přeznačkovaná. Na Dvojce se ale snažíme pracovat s tím, aby k tomu nedocházelo. Osobně mě často štve, že když při rekonstrukci komunikace přijde dodavatel stavby, nahází tam mraky značek. Sami se snažíme, aby jich všude bylo co nejméně. Čím víc značek, tím větší chaos za nimi.

V čem je tedy Vídeň inspirací?

Nemůžu třeba říct, že ve vedení cyklodopravy, protože Vídeň má daleko širší bulváry a je tam daleko vstřícnější v rámci rozlohy veřejného prostoru, než jaké možnosti máme v Praze. Další věcí je to, že Vídeň není tolik rozvrstvená v terénu jako Praha. Jednoduše řečeno, Vídeň je placka. Neříkám že všude, ale Praha je oproti ní dost kopcovitá. Ale třeba co se týče veřejné dopravy, jako MHD, i řešení pěší dopravy, tak je Vídeň dobrý vzor.

A je Vídeň vzorem i v zónách 30, kde mají plošně zavedeny cykloobousměrky?

Říkám, že ne ve všem.

Pohybujete se někde osobně městem, nebo za městem na kole? 

Za městem na kole velmi často, ve městě se někdy také pohybuju na kole, ale není to úplně běžné. Chodím hodně pěšky a snažím se používat MHD. Když jedu někam ven, kolo mě také doprovází, ale spíše rekreačně.

Sledujete magazín Městem na kole?

Do doby, než jste mě oslovil, jsem ho nesledoval a nebyli jste pro mě známé médium. Poté jsem si přečetl rozhovory ostatních kolegů radních, kteří odpovídali na vaše otázky. A samozřejmě nějaké další články, které tam máte.

Děkujeme za rozhovor.

Také děkuji.

Články týkající se Prahy 2 najdete na Městem na kole zde. Rozhovor ze začátku minulého volebního období (2018–2022) najdete zde – odpovídal Jan Korseska, bývalý radní pro dopravu za ODS.