Co chystají městské části: Praha 5 – Milan Kryl

Po volbách se kompletně změnilo vedení Prahy 5. Znamená politický obrat také novou koncepci dopravy? Jaká je vaše koncepce v oblasti aktivní dopravy na pětce?

V této oblasti dopravy skutečně jde o politický obrat o 180 stupňů. Jestli se to nějak projevuje? Možná větším příklonem k bezmotorové dopravě. Nebo větší podporou alternativních způsobů dopravy, spíše než pouhým budováním parkovišť a rozšiřováním ulic pro automobily. V minulém volebním období byl ale například vypracován generel dopravy, ze kterého stále vycházíme. Nezačínáme tedy na zelené louce, ale vymýšlíme první nové věci a vycházíme i ze zmiňovaného generelu dopravy, ale i zdejších zkušeností, které se týkají podpory cyklistiky.

Minulé volební tu byla například problematická kombinace nového parkování a cyklopruhů na Plzeňské u motolské nemocnice. Byla z toho trošku kauza, došlo tam k přemalování [zmizelo parkování, cyklopruhy zůstaly zachovány – pozn. red.]. Ta kauza tam úplně zastavila další aktivity a my se teď znovu vracíme k návrhu, který směřoval k úpravě Plzeňské ulice směrem do centra. Dva pruhy tam několikrát zužují na jeden a vznikají tak dopravní komplikace. My to chceme zjednodušit tím, že se vytvoří cyklopruh a parkování.

Podobně jsme zadali projekt úpravy ve Strakonické ulici, kde má vést páteřní cyklotrasa A1. Ta je nejfrekventovanější cyklotrasou na Praze 5. Na levém břehu Vltavy od lihovaru směrem do centra to nyní rozhodně není ideální.

Ideálně bychom cyklisty odvedli přes Císařskou louku a vrátili po lávce na náplavku. Ale tato vize není reálná, protože Císařská louka je soukromý ostrov a nemáme souhlas majitele. Musíme tedy hledat jiné cesty, aby se cyklisté dostali do centra až ke zdařilým realizacím v okolí Klárova.

Jak bude vypadat vedení cyklistů na Strakonické a dále do centra?

Zadali jsme projekt úpravy od lihovaru až k železničnímu mostu. Shodou okolností jsme včera měli jednání o projektu River Terrace, který s ulicí sousedí, stejně jako projekt Šemíkův břeh. Tam velmi dbáme na to, aby nábřeží nebylo soukromé a uzavřené, ale aby podél břehu zůstal dostatečně velký veřejný prostor, kterým se dá projít či projet na kole a napojit se na náplavky, které jsou severně odtud. Jak dopadne železniční most a jeho úpravy, dnes nevíme, ale ty projekty jsou obecně dělány tak, aby tam vznikly nové rampy a napojení pro bezmotorovou dopravu na most.

V kolmém směru na řeku budeme chtít propojit trasy a pracuje se i na propojení cyklostezek u železničního mostu. Cyklostezka z mostu povede přes Strakonickou a Nádražní ulici až do nové čtvrti Smíchov City.

Řeší se i Strakonická, která je ve studii jako cyklodálnice. My bychom zde chtěli oddělit cyklisty od aut stavebně nebo alespoň nestavebními úpravami – „klemfixy”, nebo jak se to nazývá. Sám bych nevzal své děti na kole do takového provozu, jako je na Plzeňské nebo Strakonické ulici.

Úpravy jsme konzultovali na IPRu i na městě. Ještě to není ve stádiu, kdybychom to mohli prezentovat, ale chtěli bychom obousměrně oddělený pruh pro cyklisty.

Oddělený i od pěších?

Ano, i od pěších. Kompletně.

A co dál do centra? Pod Palackého mostem končí i stávající cyklopruh.

Zatím se to ještě neřešilo. Na druhém břehu je na náplavce hladký pás pro cyklisty. Pokud je schůdný pro památkáře, pak je možné ho zřídit i na naší straně.

Před Jiráskovým mostem končí i náplavka. Jak pokračovat dál? Byla by možnost odstranit parkovací pruh a nahradit ho obousměrnou cyklostezkou?

To jsme zatím neřešili. Vždy je nějaké úskalí a mohou být tendence proti tomuto řešení.

Zatím jste se tedy zaměřili na část cyklotrasy A1 na Strakonické a další části teprve čekají?

Ano, začali jsme na jihu a pokračujeme směrem na sever.

Když se přesuneme od cyklotrasy A1 podél řeky, v Praze 5 je problematický průjezd údolími…

Už jsme mluvili o Plzeňské. Tam směrem do centra vznikne souvislejší cyklopruh a směrem z centra je nějaké řešení v procesu. Pak máme studii motolského údolí, která v některých částech naráží. V té části blíž k Vltavě, na jižním svahu od Plzeňské ulice, máme problémy s armádním pozemkem. Jinak bychom cyklostezku v těch svazích propojili. Toto vyžaduje opravdu náročné řešení, nicméně má prioritu. Projekt páteřních cyklotras je i v programovém prohlášení města.

Pokud v současnosti jede člověk na kole motolským údolím směrem z centra, nevyhne se jízdě po frekventované Plzeňské ulici, což je velmi nepříjemné. Slyšel jsem, že magistrát spolu s Prahou 5 chystá legalizaci podélných chodníků pro jízdu na kole. Je to tak?

Byla o tom diskuze na posledním výboru dopravy. Chodník je relativně široký a málo frekventovaný, cyklisty tam tedy bude možné vést po chodníku. Ale bohužel není možné, aby Plzeňská tento režim měla v celé své délce.

Co radlické údolí, kudy prochází plánovaná nadřazená cyklotrasa A8?

Pro radlické údolí máme samostatnou studii. Je tam i studie prodloužení tramvajové trati horním úsekem ulice. Abychom byli spokojeni, chceme z Radlické udělat městský bulvár, jehož vznik se váže na výstavbu Radlické radiály. Při tom množství aut, které tam dnes projíždí, nelze dělat nějaké zásadní změny. Nejdřív potřebujeme auta dostat do tunelu.

Pak bude možné Radlickou proměnit v klidnější ulici s širokými chodníky, obchody, s další výstavbou s aktivním parterem a komfortním prostorem pro cyklisty.

To bude za dlouho…

Ano, přesně tak.

Deset let nebo i víc? 

Možná i déle. Například náš generel dopravy je koncipován do roku 2030 a s Radlickou radiálou ještě vůbec nepočítá. Než se zadá EIA, než se začne projednávat s dotčenými orgány, než se zpracují dokumentace… Zkrátka, nastane to nejspíš až v příštím desetiletí.

Ale změny na Radlické se dějí už dnes. Nad konečnou tramvaje vznikla centrála ČSOB, dále vzniká souvislá obytná čtvrť až po stanici metra Jinonice. Projekt Penty sliboval bezpečnou cyklostezku v rámci nové výstavby, ale nic tam nevzniklo. Podél Radlické akorát přibyl parkovací pruh pro auta. Plánujete tam nějaké změny?

V ulici paralelní s Radlickou by měl být prostor i pro jízdu na kole.

Na kole se tam ale dle současné úpravy jezdit nesmí.

Mělo by to být značeno jako sdílený prostor. Nikde tam není řečeno, že by jízda na kole byla zakázána. Na druhou stranu to není páteřní cyklotrasa, ta by skutečně měla vést až po tom budoucím bulváru. Čtvrť je koncipována tak, že i děti, které budou docházet do školy, budou moci přijet na odrážedlech, na kole a podobně.

Kdo ale jezdí podle pravidel, na kole do školy tudy legálně neprojede.

Brzy by měl být schválen nový zákon tak, aby se mohly začít tvořit „sdílené” zóny. Tento prostor v novém developmentu tak bude sdílený, v současném projektu to není. Doteď neměly podobné prostory oporu v legislativě, takže se vyznačovaly jako pěší zóny s různými výjimkami. To teď padá.

Pojďme se přesunout na tramvajovou estakádu na Barrandov. Podél ní se dlouho plánovalo povolit jízdu na kole. Je v tom nějaký posun?

Tento podnět je starý možná šest let, v té době jsem ještě ani netušil, že někdy vstoupím do komunální politiky. Podnět narazil na autorská práva architekta estakády. Aby zde bylo možné bezpečně jezdit na kole, muselo by se zvýšit zábradlí. S tím ale nesouhlasil architekt a pak to celé usnulo. Alternativou je Barrandovská ulice, která se mezitím stala pro cyklisty obousměrnou.

A teď k bikesharingu. U ostatních městských částí se pomalu schyluje k „řešením“ sdílených kol a koloběžek. Vznikají pro ně vyhrazená místa před přechody a na dalších místech ve vozovce. Takto postupuje Praha 1, 2, 3, 6 nebo 8. Jak jste na tom vy? Na pětce mnoho takových míst zatím nevzniklo…

Minulý týden byl termín k podání připomínek k návrhu memoranda mezi městem a společnostmi provozující bikesharing. Naše městská část dala připomínku v tom smyslu, že v materiálu chybí vymezení prostor pro parkování. Dokument zatím vymezuje „no-go” červené zóny, kde se parkovat nesmí. Parkovat se tedy smí všude, kde to není zakázáno? To je přesně to, co lidem nevyhovuje. Dnes ráno jsem šel přes Anděl a všude byly bez jakýchkoliv pravidel podél domů odloženy kola a koloběžky. Pravidla na to nejsou, každý si to odloží, kde chce. To nám vadí.

Už od začátku volebního období tak jednáme s provozovateli o vytipovaných místech, kde bude možné parkovat. Máme poměrně husté mapy míst pro parkování kol a koloběžek i podmínky jejich užívání.

Kolik jich celkem bude?

Jedná se převážně o centrum. Musíme vzít v potaz, jestli se počítá absolutní počet kol nebo počet „hnízd“. V mnoha křižovatkách máme parkování kol na každém ze čtyř ramen. Takových míst máme na Smíchově třicet – od Lidické až po Vítěznou. Kdybych to multiplikoval, jde tedy o 30 x 4, tedy 120 míst. Na každé takové místo půjde umístit 4 nebo 5 kol, celkově tak půjde o místa pro 600 kol nebo koloběžek. Umísťujeme je do parkovacích zálivů a na několika místech jsou v plánu i na chodníku.

Nicméně musím říct, že specifikem Smíchova je, že ulice jsou užší než v jiných městských částech. Pokud beru Žižkov nebo Vinohrady, tak jsme v nevýhodě.

A kdy se tato nová parkovací místa začnou objevovat v ulicích?

Je to i legislativní záležitost. Dneska pravidla pro bikesharing nejsou, proto vzniká memorandum. Chtěli bychom, aby bylo vymahatelné – ať už vyhláškou nebo jiným opatřením. To bude provozovatele nutit k tomu, aby opatření dodržovali.

Na druhou stranu, ostatní městské části nečekají a místa značí. Situace s koloběžkami se tam zlepšuje už teď.

Máme s provozovateli předběžné dohody, že umožní parkování pouze v místech vyznačených pro kola a koloběžky. Získali jsme od nich přehled míst nejvíce využívaných jejich klienty. Máme zahájenou projektovou přípravu těch míst, jednání s Policií ČR nás teprve bude čekat. Jakmile to budeme mít schváleno od policie, můžeme místa předat TSK k vyznačení. Takže nejsme na začátku, ale ještě to nemáme předáno.

Zmínil jste  Lidickou ulici. Četl jsem plány, že zde Praha 5 chce usilovat o pokračování pěší zóny na Andělu směrem k Palackého mostu. Máte v tomto nějakou vizi?

Věc jsme konzultovali s Institutem plánování a rozvoje. Chtěli bychom, aby úpravy v Lidické ulici proběhly v souvislosti s rekonstrukcí mostu. Zatím jsou varianty, že koleje budou posunuty nebo zůstanou na stejném místě. Pokud nedojde k jejich posunu, na jedné straně Palackého mostu zůstane úzký chodník. Při posunu kolejí se chodník rozšíří, kde to bude možné tak, aby se vyhovělo technickým podmínkám pěší zóny. Nicméně projekt je zatím na začátku.

A jaká je dopravní vize Lidické ulice?

Tam bychom chtěli sdílený prostor – stejně jako ve Štefánikově ulici, kde bychom chtěli pěší sdílenou zónu prodloužit až k ulici V Botanice. Připravují se na to dva nové stavební projekty. Na křižovatce ulic Štefánikova a V Botanice navíc Pražská developerská postaví velký rezidenční dům, což s tím bude také souviset.

Můžete předběžně určit rok realizace?

Abyste měl datum realizace, musí mít projekt stavební povolení. Zatím jsme ve stádiu konzultací s IPRem a hlavním městem. Společně nacházíme shodu v tom, jak by ten prostor měl vypadat. Pak bychom zkusili naplánovat nějaké termíny. Vlastně nás dotlačí rekonstrukce Palackého mostu. Dá se říct, že až bude opravený most, bude opravena i Lidická. Mosty vždycky akce ženou dopředu, protože na svou opravu nepočkají.

Jak jinak hodláte zlepšovat podmínky pro jízdu na kole v Praze 5?

Tam, kde to bude možné, bychom rádi pro cyklisty vytvořili oddělenou infrastrukturu, aby jízda na kole byla bezpečná, čímž se nakonec počet cyklistů zvýší. Kromě tahu ze severu na jih [cyklotrasa A1 – pozn. red.] i jiné trasy, jako například z Chuchelského háje přes celou MČ až na Ladronku zcela mimo silniční komunikace.

A plánujete nějaké cykloobousměrky? 

Ano. Plánujeme cykloobousměrky v oblasti dolního Smíchova v těch ulicích, kde byl původní obousměrný provoz změněn na jednosměrky, aby auta získala více prostoru pro parkování. Pokud mají cyklisté dodržovat pravidla silničního provozu, musí celé bloky objíždět, a proto bohužel často jezdí kratší cestou po chodníku.

Která změna v tomto volebním období nejvíc pozitivně ovlivní pěší a cyklistickou dopravu na pětce?

V tomto volebním období bude dokončen Dvorecký most a snad i předprostor Smíchovského nádraží. Potom nové velké stavební celky od lihovaru na sever nebo Smíchov City. Chceme, aby nové čtvrti byly prostupné „vnitřkem“. Tam, kde se nedostanou auta, bude maximální prostupnost pro chodce a jinou bezmotorovou dopravu. A za Smíchovským nádražím v rámci nového developmentu vznikne cyklostezka, která propojí Meet Factory, Sportovnu a železniční most.

Na Smíchovském nádraží je v plánu zastřešené parkování pro stovky kol. Podle vizualizací ale nebude úplně příjemné se k němu dostat – před příjezdem na nádraží bude muset člověk dělat  slalom mezi auty, autobusy i tramvajemi a to v přerušovaném cyklopruhu. Proč zde nevznikne oddělená cyklostezka? Od magistrátu jsme nezískali jasnou odpověď. 

Protože byl požadavek, aby se před nádražím zřídila pěší zóna, tím pádem by zde tramvaje musely jet téměř krokem ato by prodloužilo mnohým lidem cestu. Všechny návrhy tedy mají svá pro a proti. Až budou sdílené zóny, podaří se to třeba lépe vydefinovat.

Nad Smíchovským nádražím bude mimo jiné brzy demontována pěší lávka, která se hodí i lidem na kole. Jak dlouho budeme čekat, než vznikne nová?

To je pro mě noční můra. My jsme to začali řešit až teď po volbách. Ukázalo se, že náhrada lávky měla být plánována už mnohem dřív – v době, kdy se vydávalo stavební povolení. Po povolení si developeři zpracovali plány výstavby – kde budou jeřáby, a kvůli nim do toho prostoru nelze vměstnat ani provizorní průchod nebo nahradit lávku jinde. Do prostoru stavby Smíchov City nás vůbec nepustí. Toto obrovské území se tak na několik let stane neprostupné pro pěší. To se nemělo stát. Teď jednám už jen o možnosti náhradní autobusové dopravy nebo posílení některé linky.

Jak dlouho tedy bude Radlická bez cyklistické a pěší propojky na Smíchovské nádraží?

Termín zbourání lávky je letos v říjnu, otevření nové lávky 2025 nebo 2026. Takže dva nebo tři roky to bude bláznivé.

Jaké zahraniční město je pro vás osobně v oblasti dopravy inspirací?

Procestoval jsem mnoho měst. Většinu z nich ale nelze s Prahou srovnávat. Vaši čtenáři určitě připomenou Kodaň nebo Amsterdam. Odpůrci řeknou, že Praha je kopcovitá. Já jsem na kole jezdil velmi často s rodinou, když jsem bydlel v Karlíně, podél Vltavy třeba do Troji nebo Stromovky. Teď bydlím na Barrandovské skále a všude je to z kopce a do kopce, to je o něčem jiném. Takže srovnávání s jinými městy je těžké.

Nemusíte srovnávat, stačí říct, kde se vám líbí.

Když to vezmu z druhé strany, v mnoha městech, která jsem měl za bohatá s kvalitní infrastrukturou, jsem byl zklamán negativním vlivem dopravy a jí podřízenému urbanismu. Třeba v Los Angeles nebo v amerických městech, která jsou stavěna vysloveně pro automobilisty. Plocha města je tam často využita pro široké dálnice a obrovská parkoviště na každém rohu. Všude asfalt, pěšky se nedá jít téměř nikam. Nějakou dobu jsem bydlel v Beverly Hills, tam pěšky nikdo nechodí. Každý vyjede ze svých vrat autem a pak do nich zajede. To není něco, z čeho bychom si měli brát příklad. Kde se mi líbí? Mohu říct klidně Paříž, Berlín, Mnichov nebo Vídeň. Mám různé inspirační zdroje.

A pohybujete se někdy sám městem na kole? Zmiňoval jste dojíždění po Karlíně.

Teď jsem skoro v důchodovém věku a bydlím na kopci. Jízda na kole tak už pro mě není řešením.

A sledujete náš magazín? 

Poté,co jste mě kontaktovali, jsem ho četl poprvé. Předtím jsem viděl jen odkazy na Twitteru nebo Facebooku, kde sleduji i další dopravní kanály.

Děkujeme.

Články týkající se Prahy 5 najdete na Městem na kole zde. Níže si přečtěte rozhovor ze začátku minulého volebního období (2018–2022), na otázky odpovídala tehdejší tisková mluvčí Prahy 5 Markéta Drešlová.