Návod: Jak bezpečně na vídeňskou cyklozastávku?

V prvé řadě je nutné podotknout, že ve vídeňské cyklozastávce by se chování cyklistů nemělo lišit od klasické vídeňské zastávky. Vídeňská zastávka je hovorovým označením zastávky s vyvýšeným mysem, přes který je vedena klasická vozovka. V případě zastavení tramvaje v zastávce pak vozidla pouští cestující vystoupit a nastoupit. Oproti klasickému výstupu do vozovky ale zastávka umožňuje bezbariérový přístup k tramvajím nebo autobusům, usnadňuje tak cestování lidem s většími zavazadly, kočárky nebo sníženou pohyblivostí. U cyklistické varianty vídeňské zastávky je mys pojížděn pouze jízdními koly, pro ostatní dopravní prostředky zastávka funguje jako klasický mys, který auta objíždí.

Jak poznat vídeňskou (cyklo)zastávku?

Při příjezdu k zastávce uvidíte svislou dopravní značku IJ4(c,d,e) označující zastávku tramvaje, autobusu, nebo trolejbusu. Na vyvýšené vozovce pak bude vodorovné značení V11a nebo V11b v žluté nebo bílé barvě. Tedy žlutá nebo bílá klikatice s nápisem TRAM nebo BUS na vjezdu.

Jak zastávkou projíždět?

Ať již se jedná o klasickou vídeňskou zastávku, nebo vídeňskou cyklozastávku, postup je stále stejný. Zastávkou projíždíte ve vozovce, neodbočujete do prostoru pro cestující nebo kamkoliv na chodník či jinam, kam není vjezd kol povolen. Pokud v zastávce není tramvaj či autobus, můžete jet klasicky dále. Průjezd se řídí paragrafem číslo 15 zákona o silniční provozu (č. 361/2000 Sb.).

Zastavit za vozidlem MHD a neohrozit cestující

Ten stanoví, že v zastávce bez nástupního ostrůvku musí člověk zastavit za vozidlem hromadné dopravy, které v zastávce zastavilo. V jízdě smí pokračovat až tehdy, neohrozí-li již cestující, kteří nastupují nebo vystupují.

V zásadě nejbezpečnější praxí je počkat, až tramvaj nebo autobus ze zastávky začne odjíždět. Některá moderní vozidla MHD mohou mít nastaveno například automatické otevírání/zavírání dveří na tlačítko, včetně možnosti umožnění opětovného otevření, pokud je vozidlo stále v zastávce. Nelze tak například zcela spoléhat na to, že po uzavření dveří již žádný cestující náhle nevystoupí.

Co dělat jako cestující?

Cestující městské hromadné dopravy by se měli chovat analogicky k zastávce ve vozovce. Tedy na příjezd autobusu nebo tramvaje čekat mimo vozovku, kudy projíždějí vozidla, u vídeňské cyklozastávky tedy lidé na kolech. Vše se řídí paragrafem číslo 49 zákona o silničním provozu, který stanoví, že cestující smí vstoupit do vozovky až po zastavení vozidla MHD v zastávce.

Zvláště u vídeňských cyklozastávek v Praze, kde průjezd lidí na kole málokdy dosáhne opravdu vysoké intenzity, může z neznalosti docházet k občasnému čekání cestujících v cyklopruhu. Zastávka by sice vozovku měla kromě vodorovného značení ideálně odlišit i materiálově (typicky dlažba v prostoru pro čekání versus asfalt ve vozovce/cyklopruhu), aby cestující byli více srozuměni s přítomností vozovky pro průjezd cyklistů, přesto se stále jedná o novinku a ne každý cestující s ní může být obeznámen. V takovém případě je vhodné na kole na průjezd dopředu upozornit z větší vzdálenosti zazvoněním na zvonek. Rozhodně není řešením do čekajících cestujících najíždět, nebo je jakkoliv jinak ohrožovat či být vulgární. Kličkování mezi dalšími cestujícími také není vhodné. Vzájemná ohleduplnost a slušnost je základem.

Nové hlášení upozorňuje cestující na výstup do vozovky

Cestující v Praze jsou na vídeňské cyklozastávky nyní nově (společně se všemi dalšími zastávkami s výstupem do vozovky) upozorňování hlášením ve vozidlech MHD při příjezdu do inkriminované zastávky ve znění: „výstup do vozovky“ po ohlášení názvu zastávky. Jak pro magazín Městem na kole doplňuje tisková mluvčí pražského dopravního podniku Aneta Řehková k doplnění tohoto hlášení došlo především na základě podnětů nevidomých a slabozrakých cestujících.

„V průběhu diskusí o doplnění hlášení byla zvažována jak jeho „rušivost“, tak i přínos pro různé skupiny cestujících. Hlášení není primárně určeno špatně pohyblivým cestujícím, ale všem cestujícím, jejichž vyhodnocení aktuální dopravní situace po výstupu z tramvaje by mohlo být nějakým způsobem limitováno (např. z důvodu horšího sluchu, zraku nebo v případě menších dětí, které z vozu často vyběhnou bez rozhlížení),“ doplňuje k novince mluvčí Řehková.

K čemu jsou vídeňské cyklozastávky užitečné?

Vídeňské cyklozastávky řeší dvě problematické situace. Jsou umisťovány v místech, kde není vhodné, aby cyklisté sdíleli dopravní prostor s motorovou dopravou a také v místech, kam se nevejde, nebo není z jiného důvodu vhodný, klasický objezd zastávky formou cyklostezky.

Ke snaze oddělit průjezd cyklistů od motorové dopravy dochází především v místech, kde je velký rozdíl mezi rychlostmi lidí na kolech a ostatní dopravou (například ve stoupáních), nebo v místech, kde je velká frekvence motorové dopravy. Křížení tramvajových kolejí je vždy rizikový manévr, zvláště například za mokra, a proto je snaha počet křížení kolejí pokud možno minimalizovat, zvláště v dopravně silně zatížených místech, kde je pro lidi obtížné na kole výrazně zpomalit.

Místo klasického objezdu je pak vídeňská cyklozastávka volbou především ve stísněných lokalitách, její prostorové nároky jsou zpravidla o něco menší než klasický objezd za zastávkou. Vhodným řešením může být i v situacích, kdy před i za zastávkou koridor průjezdu cyklistů pokračuje ve formě cyklopruhu. Tedy v místech, kde vídeňská cyklozastávka snižuje počet konfliktních míst mezi cestujícími a projíždějícími koly.

Proč vídeňských cyklozastávek není více?

Důvodů, proč v Česku zatím existují pouze dvě vídeňské cyklozastávky je vícero. Především je zde minimum zkušeností, proto stále panují obavy, zda všichni zúčastnění budou srozumění s pravidly jejich fungování. Obavy, zda cestující budou čekat mimo vozovku, nebo zda skutečně cyklisté zastaví za tramvají či autobusem bývají mnohdy vysloveny, když možnost realizace těchto zastávek přijde na přetřes.

V případě kritizovaných brněnských tramvajových zastávek Zvonařka tisková mluvčí Brna Anna Dudková pro Městem na kole uvedla, že k realizaci vídeňských cyklozastávek nedošlo z důvodu obavy o bezpečnost cestujících: „Převedení cyklistů přímo přes nástupištní hranu zastávky (tzv. typ Vídeň) zde byl zamítnut s ohledem na bezpečnost vystupujících a nastupujících cestujících.“

Alespoň v Praze byla nejvíce diskutována nevhodnost těchto zastávek z pohledu lidí se zrakovými obtížemi nebo ztrátou zraku. Nejednalo se o připomínku jen vůči vídeňským cyklozastávkám, ale vůči vídeňským zastávkám obecně. I v rozhovoru pro Městem na kole František Brašna ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS) popisoval, že pro nevidomé je náročné po vystoupení z tramvaje nebo autobusu u vídeňských zastávek rozpoznat, že se nacházejí ve vozovce a nikoliv na nástupním ostrůvku.

Na část těchto obtíží reaguje právě nyní v Praze nově zavedené hlášení při výstupu z tramvají nebo autobusů či trolejbusů. V jiných městech, jako například v Olomouci, se podobné hlášení pří výstupu do vozovky vyskytuje již delší dobu. Je tak otázkou, do jaké míry podobné změny podpoří realizaci více cyklozastávek vídeňského typu, především v koridorech páteřních nebo nadřazených cyklotras. V Praze je možnost realizace dalších vídeňských cyklozastávek diskutována například ve stoupání Vinohradské třídy při zde plánované rekonstrukci.