O pražské rozvoj cyklistické infrastruktury v Praze se zajímám zhruba od roku 2007. Její rozvoj je klopotný a provázejí jej příběhy plné nesčetných zákrut. V této sérii bych vám rád přibližil, co si z těch skoro dvaceti let pamatuji – než to docela zapomenu. Uvítám, pokud případné omyly nebo nepřesnosti opravíte v komentářích.
S trasou A 3 se nyní vrátíme na pravý břeh. Od promenády na druhou stranu až do Uhříněvsi nelze říct více, než že zatím není o moc víc než čárou v mapě. Ani samotná drážní promenáda nemá překračovat bezbariérově ulici Průběžnou, přinejmenším ne v etapě před postavením vysokorychlostní trati, což vytváří problémové místo podvazující její smysl už dnes, kdy návaznosti sice nejsou hvězdné, ale na kole se i tak skoro mimo auta dostanete až do Hostivaři.
Postavení mostu přes Průběžnou se vlivem spojení s vysokorychlostní železnicí posouvá do doby, kdy začne “VRTky” brát opět vážně současné Ministerstvo dálnic.
Současně je možné trasu A 3 k nádraží v Uhříněvsi projet v podstatě už dnes, byť se závleky a velmi kompromisně:
Pokud bychom uvažovali o střednědobém vedení trasy, můžeme provést nízkonákladové úpravy do doby, než za 15 – 20 let vysokorychlostní trati vůbec vzniknou. Proznačení trasy by také posílilo její polohu v území při projednávání dlouhodobého řešení v koordinaci se Správou železnic. Úseky navazující na drážní promenádu ostatně jinak realizovat nelze.
V podstatě všechny úseky jdou řešit do jisté míry i dočasně, se zajížďkami, které z toho neudělají nadřazenou trasu, ale aspoň by šly proznačit a vést relativně bezpečně, byť s otravnými místy nebo úseky nelegalizovatelných chodníků. Ale aspoň by se to potom dalo stavět po etapách.
Pro úsek trasy A 3, na kterém se toho zatím událo víc než kdekoliv jinde v Praze, se přesuneme až na hranici Středočeského kraje. Kolovraty a jejich okolí vždy spádovaly spíš než do Prahy k Říčanům, ktere se postupně staly jednou z nejbohatších českých obcí. Kolovraty měly v devadesátých letech dobrého starostu, který v nebývalém rozsahu obnovil bývalé polní cesty a nechal je osázet stromořadími. Nezpevněné cesty ale nebyly příliš vhodné pro jízdu na kole.
Cyklistickou osou mikroregionu v okolí Kolovrat měla být trasa A 22 od hranice Prahy podél Říčanského potoka do Uhříněvsi a dál k metru na Hájích. Její vedení trasa A 3 přejala prakticky bezezbytku.
V Uhříněvsi vznikla kolem roku 2015 řada krátkých stezek, ale žádná přímo v koridoru trasy A 22. Teprve v roce 2017 vznikla na budoucí trase A 22 mlatová stezka od rybníka Vodice do zástavby Kolovrat u Prknovky.
Už tehdy jsem přes Kolovraty dojížděl, mlatový povrch nové stezky a kličkování uličkami Uhříněvsi bez vyřešení nepříjemného úseku na náměstí bratří Jandusů mne ale od jízdy po Kutnohorské nenalákaly. Proč si zajíždět uličkami, když stejně musím kus po výpadovce?
Impulsem, či spíše řádným kopancem do zadku pro pražské obce poblíž Říčan bylo v roce 2021 zprovoznění celkem třinácti kilometrů cyklostezek tvořících trasu Do Prahy na kole. Ta vedla od hranice Prahy přes Říčany, Světice a Všestary do Mnichovic, a na středočeské straně s celkem pohodlnou návazností až do Senohrab.
Praha se zmohla aspoň na to, že současně s Říčany postavila půl kilometru stezky podél silnice ke kolovratské zástavbě tak, aby se na tu říčanskou superstezku nemuselo po rušné silnici. A to kolem toho ještě bylo řečí, že to bude jen na pár let, protože s Pražským okruhem se to bude překládat (nakonec to jsou víc než čtyři roky, protože stavba okruhu se také poněkud zdržela).
I pražské straně ale došlo, že mít za hraničními kameny čtrnáct kilometrů komfortní stezky, kvůli které se v Kolovratech “hromadí cyklisti,” kteří nemají přes obec jak pokračovat, bude vyžadovat nějakou reakci. Město tedy oprášilo některé již uvažované projekty a konečně se do nich pustilo.
V roce 2022, na konci Scheinherrova období, postavila Uhříněves lávku podél železniční trati v Uhříněvsi přes rušnou ulici Ke Kříži.
Mimochodem, trvalo to slabých deset let, než se povedlo napravit absenci lávek na mostě postaveném tehdejší SŽDC v rámci třetího koridoru. To je přímý důsledek nemožné domácí dopravní politiky, která realizátorům velkých dopravních staveb prostě neukládá za povinnost řešit v rámci svých záměrů “bezmotorovou havěť” kolem a když už, tak to často nikdo nepožaduje.
Obce chtějí, aby se kolem naší dráhy nebo dálnice dalo chodit a jezdit na kole!? Tak ať si to zařídí samy! Do “našeho” se sáhne nejdřív za pět let, až nám skončí záruka nebo udržitelnost dotace a je ať to stojí třikrát víc, než kdyby se to udělalo najednou! Tak u nás jedná řádný hospodář, který při stavbě za peníze stejného SFDI či fondu EU, co z jiného pytlíčku dává peníze na cyklostezky, nevidí dál, než za protihlukovou stěnu dráhy nebo dálnice.
Vraťme se ale do Uhříněvsi. Na lávku přímo navazující jednosměrná ulice Semanského byla pro kola zobousměrněná “už” za tři roky, v létě 2025. Chodník k nádraží na druhém konci lávky je potom v dopravním režimu tak nejistém, že o jeho legalizaci lépe neusilovat, aby tam ta kola někdo explicitně nezakázal. Tam byl 2022 projekt legalizace, který zmizel v propadlišti obměněné samosprávy.
Lávka na druhé straně trati čekala na magistrátní dotaci do roku 2025. A ačkoliv šlo o lávku na hlavní cyklotrase A 217, ze zadání se záhadným způsobem vytratily požadavky na to, aby lávka kromě pěších sloužila také cyklistům. Lávka tak postrádá přímou návaznost do ulice Františka Diviše (která by stála minimum, protože se při stavbě až po tu obrubu kopalo) a byla původně vyznačena pouze jako stezka pro chodce.
Teprve po dalších jednáních byla na lávce a přístupovém chodníku umožněna jízda na kole – s výjimkou asi desíti metrů, kde chybí vjezd do parkoviště, takže to stejně celé legálně neprojedete.
Zatím se připravovala cykloopatření i v Kolovratech. Rychlým řešením návaznosti na říčanskou cyklostezku mělo být proznačení cyklotras v Kolovratech po stávajících komunikacích, s doplněním ulice Mírové piktokoridory dle obsáhlé studie projektanta Květoslava Syrového z roku 2019. Projekt ale obsahoval příliš integračních opatření na to, aby byl únosný pro místní radnici k realizaci před volbami 2022, a tak byl strčen do archivu. Neudělalo se ani orientační značení.
Nemělo to vadit: tou dobou se už připravovala stavební akce v podobě protažení stávající stezky končící v ulici Do Říčan k ulici Mírové, ke koupališti a podél Říčanského potoka (kterému místní říkají důvěrně Říčanka) do slepé ulice K Haltýři. Do realizace měl jít projekt po volbách, v roce 2023. I tento záměr ale musel bojovat o přidělení finančních prostředků, když se nedostal mezi proškrtané Kovaříkovy priority. Peníze se nakonec povedlo získat až v roce 2025 a stezka byla realizována.
Díky svým kolovratským kontaktům jsem obeznámen s tím, že na stavební projekt nebylo nahlíženo příliš pozitivně, zejména pro úsek podél Říčanky, kde byla mlatová pěšina oblíbená pejskaři nahrazena třímetrovou asfaltovou stezkou. Pozemkové a terénní poměry bohužel nedovolovaly vést trasu efektivně jinudy.
K otevření stezky mělo dojít koncem léta 2025, stezka je od srpna průjezdná. Zdržení ale způsobilo provedení dopravního značení dané postojem policejní kapitánky, která nedovolila vyústit společnou stezku do vozovky v místě přechodu pro chodce. Legální stezka byla v projektu ukončena o dvacet metrů dřív na vjezdu do dvora a cyklisti, kteří by snad chtěli pokračovat do Mírové, musí nejdřív odbočením vlevo vjet do frekventovanější ulice K Říčanům a potom hned znovu doleva do Mírové. Magistrát a moje maličkost takovou zhůvěřilost samozřejmě připomínkovali.
Teprve po přeprojektování kritického místa a jeho stavební úpravě bylo umožněno dojet cyklistům až k ulici bez dvaceti metrů vedení kola. Definitivní dopravní značení se tak umisťovalo až na podzim 2026.
Tím máme pokrytou první z nadřazených cyklotras “druhé generace.” Příště se podíváme na trasu A 4, kopírující v centru koridor Severojižní magistrály, směrově a sklonově nejvýhodnější, pro kola ale i na vnitřní Prahu výjimečně macešský.
Líbil se Vám článek? Chcete v Česku lepší podmínky pro cyklodopravu?
Podpořte nás, stačí i 100 korun. 💙🚲
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
Clovek 2. 11. 2026, 10:29
Předpokládám (doufám) že cyklotrasy v okolí Uhřínevsi a Kolovrat zásadně zlepší D0. Snad by měl vznikout obchvat Slatiny, nejproblematičtějšího místa při cestě z Uhřínevsi na Jahodnici. Obecně to snad taky sníží množství aut na trojkách, které jsou teď často nepříjemně zatížené.
komentář