Jak uzamknout kolo a opět ho najít?

Na webu Prahou na kole se kromě aktuálních článků a zpráviček setkáte i se stálými návody pro pohyb po městě. Stačí navštívit menu v hlavičce stránky. Jedním z nich je i podrobně zpracovaný postup pro zamykání kola při jeho opuštění – ať již před obchodem, v práci, nebo dlouhodoběji na ulici. Rád bych ty nejzásadnější rady zrekapituloval a doplnil o svou osobní zkušenost.

Kvalitní zámek

Základním opatřením znesnadňujícím krádež je zámek na kolo. Na ten pomyslí zřejmě každý, kdo na kolo sedne. Minimálně v ten moment, kdy ho poprvé někde nechá nestřežené. Je však důležité vzít v úvahu typ a kvalitu zámku. V obchodech se dá, možná překvapivě, sehnat spousta zabezpečovacího příslušenství, které kdokoliv překoná s obyčejnými štípačkami během pár sekund.

V zásadě platí vyzkoušený tip na koupi pevného zámku typu podkova. Ten se dá pořídit od 300 Kč výše. Doporučujeme zámky spíše od renomovaných výrobců. Jistými kvalitními alternativami jsou také různé zámky typu skládací metr, speciální řetězy, nebo i lanka speciálně zpevněná a chráněná trubičkami proti přeříznutí. V zasadě je ale lanko – zřejmě nejpopulárnější zabezpečovací produkt – tou nejjednodušeji překonatelnou variantou.

Podkova, velký pomocník.

Řetěz. Ale nezvládli by ho dva maníci se štaflema nadzvednout a vyvlíknout?

To vám ale při pořízení jakéhokoliv lepšího zámku dává nespornou výhodu – alespoň prozatím. Pro kohokoliv bude jednodušší odnést kolo kolegy vedle přivázané tenkým lankem, než se mořit s vaším lépe zabezpečeným kolem. Je však třeba zmínit, že i sebelepší zámek se dá překonat.

Vhodné místo

Dalším klíčem k úspěchu je místo, kde kolo necháváte. Zde je vhodné zohlednit dobu, po kterou tam míníte kolo zanechat. V případě, že odcházíte jen na minutu do obchodu, můžete kolo jen znehybnit zámkem, či lépe najít nejbližší pevný předmět a k němu kolo uzamknout.

Stejně je zamknutí o pevný předmět jistější.

Pokud již odcházíte na delší dobu, je třeba najít něco stabilnějšího. Ideální jsou samozřejmě stojany typu obrácené U zapuštěné v zemi. Případně cokoliv dalšího pevně spojeného se zemí, odkud zámek nepůjde vyvlíknout – značky, zábradlí, apod. Na dopravní značky je ale potřeba si dávat pozor, některé jsou zabetonované spíše symbolicky a jdou snadno ze země vysadit.

Značka není nejlepší možnost, ale někdy jediná.

K zábradlí se hůř parkuje. A někdy se také částečně kývá.

Pro dlouhodobější odstavení kola jsou vhodná místa, kde se pohybuje hodně lidí, na kolo je dobře vidět a možný zloděj tak nebude mít nerušenou příležitost. Osobně si myslím, že by byla spíše náhoda, kdyby zloděje někdo z přihlížejících zaregistroval a ještě proti němu zasáhl. Ale méně zkušené zloděje mohou přihlížející lidé odradit.

Chodí tu hodně lidí, kolo nikomu nepřekáží a je přiděláno o rám pořádným zámkem.

Tady se kolo naopak motá. Navíc bez pořádného zámku. Takhle doopravdy ne!

V případě, že někde necháváte kolo více dní nebo pravidelně delší dobu, pak se jistě vyplatí uzamykatelná kolárna, hlídané parkoviště, místo se zabezpečeným vstupem. Případně používat dva zámky, tak abyste uzamkli obě kola a zároveň kolo připevnili k pevnému bodu. Nevadí, že druhý zámek nepoužijete vždy. Jednou ho můžete půjčit kolegovi, aby si mohl vyzkoušet jaké to je mít svobodu zamknout kolo a jít.

Adekvátní přístup

Kola se prostě občas ztrácejí a kradou se jak v Praze, tak jinde ve světě. Pokud tedy máte ke svému kolu speciální vztah, je to váš precizně vyladěný stroj, apod., je pravděpodobně, že vám bude jeho ztráta hodně vadit. Doporučujeme mít na cesty po městě kolo, kde případnou újmu překonáte a nebude to pro vás devastující zážitek.

Často se doporučují levnější ojetá kola, jejichž ztráta vás nebude mrzet. Kola velmi jedinečná – ty zloděj hůře udá, když ho kdokoliv identifikuje jako vaše. Je možno kolo znehodnotit samolepkami, nánosem růžové barvy – což je přístup využívaný v ulicích neustále přítomnými Rekoly.

Možným zabezpečením je registrace kola u městské policie nebo i jiné identifikační systémy. U těch je nejpodstatnější viditelná nálepka, aby zloděj předem viděl, že kolo je zaneseno v databázi a zpětně dohledatelné.

Rekola

Jak jsem o přední kolo přišel

Na závěr osobní zkušenost z uplynulých čtyř let ježdění v Brně a Praze, respektive především z posledního měsíce. Trochu negativní, ale ve výsledku povzbudivá.

Kolo mám především jako dopravní prostředek a rozhodně nechci být omezován přílišnou péčí o něj. Za poslední čtyři roky jsem vystřídal dvě kola. První bylo ojeté horské kolo zakoupené pro dojíždění do školy v Brně. To dostalo finální ránu najetím do výmolu po minulé zimě v Jelení ulici a věnoval jsem ho k opravě do suchdolského systému růžových kol.

Nehodu jsem využil jako příležitost k zlepšení mé dopravy a zakoupil ojeté trekkingové kolo, které jsem výměnou různých komponentů přestavěl na pěkné kolo do města. Nejednalo se o nic luxusního, ale ani to nebyla „plečka“, na které by se člověk bál, kdy se rozpadne. Je i opatřeno některými dražšími komponenty.

Kola skutečně nešetřím a zanechávám je kdekoliv i na poměrně divoce dlouhou dobu. Rozhodně se příliš neřídím výše zmíněnými pokyny o vyhledání vhodného místa. K zamykání používám kvalitní podkovu v ceně zhruba 1200 Kč, což se rovná zhruba polovině ceny kola bez různých přidaných vylepšení.

V létě ještě kompletní.

Za uplynulé dva roky pohybu po Praze se mi s kolem až do minulého měsíce nestalo nic zásadního. Podkova nesla stopy po dvou pokusech o přeštípnutí běžnými štípačkami. Ze staršího horského kola se mi ztratil tachometr, který byl tak historický, že jsem se ani neobtěžoval s jeho sundaváním. Zloděj ale nesebral kolíbku, tak nevím, jestli ho někdo do něčeho ještě zapojí.

První větší ztrátu kolo utrpělo minulý měsíc, kdy stálo asi týden zaparkované ve stojanu před Výstavištěm. Nakonec zmizelo přední kolo, které nebylo zamčeno. Na stopách bylo vidět, že se zloděj pokusil překonat i podkovu a následně odnést i zadní pláště, které ale byly také uzamčeny v podkově, tudíž na místě zůstaly. Zloděj asi nebyl moc odborník, protože cennějších věcí z kola mohl odnést jednoduše mnohem více.

Myslím si, že provozuji v podstatě nejextrémnější možný způsob parkování. Venkovní dlouhodobé stání na jednom místě, často mimo dohled kamer a lidí. Ulice Žižkova, Karlína, Dejvic, Holešovic a Libně zná mé kolo v noci velmi dobře. Myslím si, že ztráta jednoho předního kola za dva roky je docela hezký výsledek.

Navíc můžete postupovat obezřetněji než já, vyměnit rychloupínáky za běžné matky, na dlouhodobějším stání uzamknout dvěma zámky (jeden můžete v místě stání trvale nechávat) a třeba vám ani to přední kolo nezmizí. Dokud se zloději trochu nezprofesionalizují. To možná přijde s více koly v ulicích.