Vzpomínání na pražské cyklotrasy (10): Kde se vzaly nadřazené trasy

Publikováno: 14. srpna. 2026, 8 min. čtení
Aktualizováno: 15. srpna. 2026
Úvodní foto: HMP / V. Filler
Publikováno: 14. srpna. 2026, 8 min. čtení
Aktualizováno: 15. srpna. 2026
Úvodní foto: HMP / V. Filler

Pokračování série o cyklistické infrastruktuře v Praze. Její rozvoj je klopotný a provázejí jej příběhy plné nesčetných zákrut. V této sérii bych vám rád přiblížil, co si z těch skoro dvaceti let pamatuji – než to docela zapomenu.

Toto pokračování zahájí vyprávění o trasách, které nejsou zdaleka tak dokončené jako povltavské A 1 a A 2. Proto je třeba vysvětlit, kde se trasy A 3 a další vlastně v celoměstském systému objevily – jsou totiž o hodně mladší než její povltavské sestřičky A 1 a A 2.

Kde se vzala cyklotrasa A 3 a nadřazené trasy vůbec

Před celoměstským systémem cyklotras bylo v Praze několik tras dálkových a místní spojky, označené zkratkami čtvrtí (SM-LE, ÚJ-BR, apod.). Cyklotrasy byly vedené tam, „kde to šlo,“ a míněné byly vyloženě turisticky. Obvyklé trasování vedlo podél potoků bez většího ohledu na dopravní potřeby Pražanů. Tento systém rozhodně nevyhovoval potřebám intenzivního rozvoje cyklistické infrastruktury nastoupené za primátora Béma (ODS) po roce 2003. Systém byl proto přepracován do „Ačkového“ číslování, které se v Praze používá dodnes.

Původní verze celoměstského systému z roku 2006 se často inspirovala vedením tras ve svém předchůdci, vycházela ale z přehledných zásad roštu: Dvě jednočíselné páteřní trasy podél Vltavy, dvoučíselné páteřní trasy A 10 – A 18 podél potoků na levém břehu a A 20 – A 28 podél potoků na břehu pravém, s Vltavou plus mínus rovnoběžné levobřežní trasy A 31 – A 34 a pravobřežní A 41 – A 44. To zahušťují trojčíselné trasy hlavní s označené podle blízkých páteřek. Součástí byla ještě okružní trasa A 50, která měla výhledově nahradit cyklotrasu KČT 8100 „Pražské kolo“.

Systém předpokládal, že páteřní trasy budou spíš oddělené od provozu než trasy hlavní, například trasa A 23 podél Botiče byla alternována trasou A 230 po Vršovické. Systém byl zhruba každé dva roky aktualizován. V nejstarší verzi, odvozené v mnoha detailech od předchozí vize cyklotras podél potoků (obrázek výše), se některé páteřní cyklotrasy klikatě vyhýbaly hlavním ulicím, postupně se ale trasy stávaly více a více dopravními. Verze systému z roku 2011 už vede sebevědomě trasu A 41 po ulici 5. května.

V roce 2012 byl systém na léta stabilizován, spíš vlivem toho, že se podobně zmrazila i podpora cyklodopravy jako takové. Do systému se začalo znovu více sahat po roce 2016, kdy docházelo k zahušťování o další hlavní trasy. Zdroji byly požadavky městských částí nebo studie reflektující vývoj v území, přibyla například trasa v koridoru uvažované vršovické drážní promenády. Největší změnou ale bylo vytvoření zcela nové třídy nadřazených tras počátkem roku 2019.

Vize nadřazených tras

Myšlenka na novou třídu tras, které pokryjí významné dopravní směry, nabídnou vysoký komfort a efektivitu a navíc nabídnou v podstatě marketingovou hodnotu pro veřejnost snadno srozumitelných jednočíselných „linek“ měla mnoho otců. Byl zde příklad supercyclehighways z Londýna i jiných měst, i moje vize pražských metrostezek z roku 2015, které by nabídly cyklistům srozumitelný dopravní systém podobný linkám pražského města.

Po rozpadu deset let fungujícího systému zadávacích karet TSK, určujících individuálně provedení jednotlivých investic, pociťoval magistrát absenci standardů pro jednotlivé kategorie tras.  Mezitím se v realizacích značně rozplýval rozdíl mezi páteřními a hlavními trasami, když na okrajích města vznikaly na hlavních trasách cyklostezky komfortnější, než integrované koridory na páteřkách ve vnitřní Praze.

Vzniklo také několik studií drážních stezek, v nichž vykrystalizovala představa cyklomagistrály z Balabenky do Horních Počernic a Vršovické drážní promenády – záměrů, které generel nepokrýval buď vůbec nebo trasami nižšího řádu.

Doporučení standardu pro páteřní trasy z pera cyklokomise z roku 2017 byla prvním pokusem kvalitu pro chráněné trasy více specifikovat. Pojetí ale naráželo na zmíněný chaos, kdy rigidita vedení páteřních tras nedovolovala určit pro nově definované drážní stezky standard zajišťující souvislé chráněné řešení. Celoměstský systém potřeboval nutně definovat nejen kvalitu pro nejvýznamnější cyklotrasy, ale také nově pojmout jejich trasování.

Městská realizace: nadřazené trasy

Hlavním tahounem návrhu na „marketingově srozumitelné cyklotrasy“ A 1 – A 10 byl tehdejší kolega z AutoMatu a později asistent náměstků primátora Prahy pro dopravu (Adama Scheinherra, Zdeňka Hřiba a Jaromíra Beránka), Marek Bělor. Jeho první návrh mám v emailu ze srpna 2015. V r. 2017 vznikl expertní tým, který nové jednomístné cyklotrasy zapracoval do celoměstského systému. V prvotní, Radou Prahy schválené verzi z února 2019, to byly:

  • trasa A 3 Vršovická drážní stezka* od Smíchovského nádraží přes Vršovice do Dolních Měcholup, nahrazující část tras A 13 a A 23 (proto A 3)
  • trasa A 5 Hloubětínská drážní stezka od Hlavního nádraží přes Krejcárek přes Libeň do Dolních Počernic, blízká trase A 25 (proto A 5)
  • trasa A 6 Kladenská drážní stezka od Vltavské v koridoru dráhy na Kladno, blízká trase A 16 (proto A 6)
  • a trasa A 9 Severovýchodní cyklomagistrála od Krejcárku po Horní Počernice (blízká trase A 26, ale A 6 už jsme neměli).

Poznámka: názvy tras jsou neformální a byly navržené dodatečně.

Trasy A 4 (severojižní magistrála), A 7 (Městský okruh) a A 8 (Žižkovská radiála) přibyly do oficiálního systému později, i když představu o jejich vedení jsme měli už v roce 2018 (a rezervovali jim čísla).

Významnými pozdějšími doplněními ve vnitřním městě bylo propojení trasy A 6 přes lávku HolKa a Žižkovský tunel k trase A 8 na Olšanské náměstí a prodloužení trasy A 8 z Olšanského náměstí přes náměstí Míru na Anděl.

Nadřazené trasy byly také vesměs prodloužené až na hranici Prahy, byť za nejvýznamnější jsme vždy považovali jejich úseky v centru. Povýšení úseků A 13 a A 14 v Motole bylo chápáno jako spíše formální. Poslední změnou systému v roce 2023 bylo povýšení okružní trasy A 50 na nadřazenou A 0.

Příště o přípravě a budoucnosti

S nadřazenými trasami počítají v roce 2022 schválené Standardy aktivní mobility, které jim ukládají větší šířky a důslednější oddělení od chodců a cyklistů než pro trasy páteřní.  Klasifikace cyklotras společně se Standardy ukládá poměrně jasně, jaká má v tom kterém úseku vznikat infrastruktura. Čtení standardů důrazem na formu cykloopatření tak, aby byla infrastruktura pokud možno více chráněná potvrdila cyklokomise usnesením z dubna 2026.

O tom, jak byla příprava nadřazených cyklotras zahájena za náměstka pro dopravu Adama Scheinherra a následně do značné míty umrtvena v tomto volebním období, pojedná příští pokračování série.

Vratislav Filler
Zakladatel mapy a webu Prahou na kole, předchůdců tohoto magazínu. Zaměřuje se analyticky na cyklistickou infrastrukturu, především v Praze. Je členem pražské cyklokomise, poradního orgánu Rady hl. m. Prahy. Působí jako dopravní expert ve spolku AutoMat. Vědecký pracovník zaměřený na přesné aplikace globálních navigačních systémů.

Komentáře k článku

Kuba 14. 8. 2026, 18:50
10

Skvělý přehled. Když to tedy shrneme, celý systém stihl být na papíře třikrát komplet překopán dřív, než se nějak významně projevil v realitě města.

A toto počítání ještě nejspíš ani zdaleka nekončí...

Mezitím ty "vzory" které posloužily jako inspirace, jedou solidním tempem i v té realitě a podíl cyklodopravy za tu dobu zmnohonásobily...

Jiří Kadlec 14. 8. 2026, 18:57

A26 (tedy budoucí A9) je na pražské poměry celkem dobrá trasa.
Ale kazí ji okolí metra Černý most. Je to tam velmi nepřehledně značené. Bylo by super pořešit návaznost Horní Počernice - Černý most. Hlavně mezi podjezdem dálnice a tubusem metra je to hodně nepřehledně značené. Až nedávno jsem zjistil, že se tam dá jet opatrně po úzkém (legalizovaném?) chodníku podél severní strany stanice metra, a pak kolo na tubus vynést po schodech.

Ondra 14. 8. 2026, 22:20

Dřív jsem různé revize cyklogeneru vítal s malou nadějí, že se snad podaří něco k lepšímu změnit. Teď už se jen usměju a to je tak vše.

mirek 16. 8. 2026, 11:57

Mám mapu z roku cca 1995, která zobrazuje plánované cyklostezky v Praze. Dodneška z toho nevzniklo prakticky nic. Dokonce ani tam, kde se komplet překopávaly celé ulice nebo vznikaly úplně nové. Koncepce jsou důležité, ale když se nepřetaví do praxe...

mirek 16. 8. 2026, 12:01

Neustálé změny plánů a číslování v tom dělají ještě větší chaos. Za 20 let se nepodařilo proznačit celou trasu A23 "Botič" a už se část zase změnila na A3 a jinde se vrátilo historické číslo "11" i na nových značkách.
Škoda taky rozbití té koncepce roštu a toho, že A1x a A2x vedou vždy k Vltavě a páteřkám A1 a A2.

Jenda 16. 8. 2026, 13:48
4
1

mirek: Nevím, jak ostatním, ale mně začalo být číselné značení s nástupem navigací celkem jedno. Když jedu někam, kde to neznám, tak podle navigace.

Důležité pro cyklodopravu lidí, kteří se neodváží na víceproudé silnice bez smysluplných opatření, samozřejmě je, aby to vzniklo fyzicky.

Vratislav Filler 16. 8. 2026, 17:13
5
1

Kub, Mirek..: Systém cyklotras se měnil rychleji než jeho realizace, ano. Představa o cyklotrasách kolem roku 1995 byly rekreační cesty kličkující podél Botiče nebo Rokytky vhodné tak na sobotní vejlety, a na okrajích Prahy v pohodě průjezdné okresky. V roce 2005 to byla představa, že Prahu cyklisticky "rozhýbeme" pomocí cyklopruhů jako to udělali Švýcaři, kteří k tomu ale taky souběžně krotili auta, na což v Praze jaksi nedošlo. Plus mínus od roku 2015-20 mínus víme, že bez chráněné páteře se tak nestane. No a možná že do roku 2030 přijdeme na to, že bez zkrocení aut to nepůjde ani v tak specifickém městě, jako je Praha.
A průvodním jevem celého toho marasmu je, že systém stavby infrastruktury byl nastaven v roce 2003 za Béma a od té doby žijeme v paradigmatu, že pět kilometrů nových stezek za rok v Praze je až až.

Vratislav Filler 16. 8. 2026, 17:15

... k čemuž dodávám, ve městě pokrývajícím 400 čtverečních kilometrů nelze rychlostí 5 km stezek za rok postavit žádný systém cyklotras, špatný, dobrý ani geniální.

Kuba 16. 8. 2026, 18:39

Vratislav Filler: nevím, jestli bych s tím rokem 2030 byl takový optimista. Nejvýznamnější odlišností Prahy je prakticky nekonečná kapacita na výmluvy a vysvětlování, proč by přístupy mnohokrát ověřené jinde nefungovaly... Tipoval bych spíš 2300.

komentář

Pravidla diskuze, Ochrana osobních údajů

Líbil se Vám článek? Chcete v Česku lepší podmínky pro cyklodopravu?
Podpořte nás, stačí i 100 korun. 💙🚲

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat Vzpomínání na cyklotrasy