Slušné a ohleduplné chování za volantem asi nic neříká Marcelu Komorníkovi. Na silnici se chová jako samozvaný mstitel. Na svém kontě má už úmyslné sražení cyklisty, kterého takto „vytrestal“ kvůli předcházejícímu sporu. Napadl i další řidičku, jež se před ním stačila zamknout, a tak jí aspoň urazil zrcátko. Za sražení cyklisty muže ve středu potrestal brněnský krajský soud podmínkou. více na Novinky.cz
Tomáš 29. 9. 2021, 22:23
8
Předseda odvolacího soudu: 'Flídr při předcházejícím projednávání věci upozornil, že Komorník může být rád, že neskončil ve vězení. „Pokud by okresní soud takový trest uložil, potvrdili bychom ho. Vždyť to mohlo skončit smrtí,“ zdůraznil.'
Nevím přesně, zda mohou tresty zpřísňovat a zda se odvolával státní zástupce, ale jak za takovéhle jednání může být podmínka, to prostě nepochopím. Je to stejné jako kdyyb po někom máchnul sekerou.
X Y 1. 10. 2021, 16:46
1
Naše justice je totální paskvil. Kdo nebyl nikdy u soudu nepochopí, ale se zdravým rozumem to nemá nic společného.
Filip 12. 10. 2021, 02:31
1
Ad "Tomáš 30. 09. 2021, 00:23":
Dominus rei ve věci obžaloby je zástupce státní, jedině zástupce státní smí opovědět, místně a věcně příslušnému soudu, obžalobu pro trestný čin, jedině zástupce státní smí obžalobu vzíti zpět, a jedině zástupce státní smí opovědět, do jakéhokoli rozsudku, tj. jak do rozsudku, kterým je obžalovaný uznán vinným, tak do rozsudku, kterým je obžalovaný obžaloby zproštěn, odvolání v neprospěch obžalovaného, a to jak do enunciátu o vině samé (tj. zástupce státní se může odvolat, že obžalovaný byl obžaloby zproštěn nikoli právem, nicméně může se i odvolat, že, naopak, obžalovaný byl uznán vinným, ačkoli měl býti obžaloby zproštěn), tak do enunciátu o trestu.
Institut žalobníka soukromého (subsidiárního, obrátil se na státní zastupitelství, a pokud zástupce státní odmítl opovědět obžalobu, učinila tak sama fysická osoba, byla-li v okruhu oprávněných žalobníků soukromých) byl z našeho trestního práva processního tiše vypuštěn s tr.řádem z roku 1950, takže od té doby nemůže obžalobu opovědět nikdo jiný, než zástupce státní (a dříve prokurátor).
Obžalovaný se může odvolat jak co do enunciátu o vině (tj., např., že byl uznán vinným, ačkoli měl býti obžaloby zproštěn), tak i (společně, nebo jen) do enunciátu o trestu (tj., např., že trest mu uložený je nepřiměřeně přísný). Od roku 1950 opovídá se odvolání jak co do enunciátu o vině, tak co do enunciátu o trestu, institut stížnosti zmateční byl zrušen (do té doby se stížností zmateční napadal enunciát poroty co do viny, či neviny, a to jen pro taxativně vymezené důvody zmatečnosti řízení, meritorní přezkum možný nebyl, odvoláním enunciát o trestu, o každém opravném prostředku rozhodoval soud jiné stolice, a nejprve bylo nutno vypořádat stížnost zmateční, a v případě zamítnutí, odvolání, opověděl-li obžalovaný obojí, říkalo se tomu "stížnost do odvolání").
Účastník soukromý (poškozený) se může odvolat toliko do enunciátu o náhradě škody, případně, samozřejmě, může v odvolání namítat neúplnost takového enunciátu, jeho absenci etc.
Soud jakékoli stolice i instance je vázán zásadou veto reformationis in peius, jednoduše řečeno, zákazu změny k horšímu, jako konstitučního imperativu práva na spravedlivý proces, ergo, pokud se do enunciátu o trestu neodvolá zástupce státní, uložený trest nemůže být zpřísněn. To, samozřejmě, platí i pro dovolání, pro stížnost pro porušení zákona ministrem spravedlnosti, pro obnovu řízení a pro řízení po zrušení rozsudku Ústavním soudem, či Evropským soudem pro lidská práva.
komentář