Revoluční bez revoluce

Ke studii jsem před dvěma lety vedl obsáhlou polemiku s Institutem plánování a rozvoje (IPR). Její závěr najdete zde . Na úvod tak musím upozornit, že jsem si plně vědom toho, co je v současných podmínkách správního a politického prostředí realizovatelné. Na druhou stranu, role „hlídacího psa“ cyklistické dopravy mi ukládá upozornit na prostou skutečnost, že řešení cyklodopravy – a rozhodně nejen to – mohlo být v Revoluční za mírně jiných okolností po všech stránkách lepší.

Studie je nyní prezentována jako věc, která Revoluční ulici téměř zásadně promění. Jisté zlepšení tam bude, rozhodně ale nelze hovořit o „bulváru“, když na východní chodník podél tramvajové zastávky zbyde nějakého 2,7 metru, a samotné zastávkové ostrůvky budou mít pouhých 2,0 metru, což je mimochodem v rozporu s normami.

Co by sis objednal z Wishe...

Představme si na okamžik, že bychom byli v Bernu, který dělá dvě nevídané věci. Jednak už před 28 lety zastropoval počet parkovacích míst v centru. A za druhé umí šetřit místem v ulicích tím, že kde to jde, pustí auta na tramvajové koleje. Současně ale dávkuje průjezd automobilů přilehlými signalizacemi, aby tramvaje projížděly plynule.

Co všechno by potom mohlo být na Revoluční lepší?

• Tramvajové zastávky mohly mít ostrůvky široké 3 metry, oddělené od chodníku jen cyklopásem. Nebo mohly být spojené s chodníkem a provedené jako cyklovídně, lidé na kolech by projížděli mimo tramvajový pás.
• 2/3 délky chodníků mohly být o metr i více širší. Východní chodník mohl mít souvisle nejméně 3 metry.
• Na východní straně mohlo být ve více než 3/4 délky ulice druhé stromořadí.
• Mohlo přibýt deset až patnáct parkovacích míst pro zásobování i pro rychlé zaparkování.
• Lidé na kole mohli mít důstojné řešení v podobě vyhrazených cyklopruhů nebo dánských pásů.

...a co reálně dostaneš

Tady jsme ovšem v Praze, kde podle studie IPR přibylo v centru od roku 2000 více než 6000 parkovacích stání. Jejich počet již překročil únosnou mez uváděnou v územní studii Pražské památkové rezervace. A redukce automobilové dopravy v centru? Když vidíte ten křik kolem plánovaného omezení tranzitu skrz Smetanovo nábřeží, těžko o něčem takovém vůbec uvažovat. Dopravní podnik se tak řídí pudem sebezáchovy a auta na tramvajové koleje logicky nepouští.

„Revoluce“ v Revoluční ulici tak bude spočívat víceméně jen v položení dlažby a zřízení uzounkých zastávkových ostrůvků v lepší poloze. Cyklisté dostanou pražský „standard“ v podobě ochranných cyklopruhů tam, kde na ně náhodou zbylo místo. Trochu málo na celoměstskou trasu. Ostatně, chodci tentokrát dostanou „přidáno“ podobně. Zastávkové ostrůvky budou tak úzké, že se u nich rovnou předpokládá přecházení mimo vyznačené přechody. Zastávky jsou tedy de facto navržené tak, aby se na nich chodci chovali v rozporu se zákonem.

Potom se není čemu divit, že podél takto řešených ostrůvků bude muset být třicítka. Ne proto, že tu město připravuje kvalitní pobytový bulvár, ale proto, že požadavek nepustit auta do kolejí vede k principiálně nebezpečnému dopravnímu řešení. To nelze než následně zmírňovat dopravním zklidněním.

Chyba na dalších padesát let

Optimisté si mohou klást otázku, zda ulici půjde v budoucnu předělat? Například, zda po zavedení mýta či zneprůjezdnění Prašné brány nepůjde poslat auta v zastávkách na tramvajové koleje?

Bohužel to nepůjde. Jak totiž položíte tramvajové koleje, nehnete s nimi dalších padesát let. A podle studie z roku 2018 budou ty koleje položené v zastávkách tak blízko k sobě, že tam nikdo soudný auta nepustí. Dál od sebe ovšem koleje dát nemůžete, protože už teď máte zastávkové ostrůvky i východní chodník hluboko pod normou.

Bude-li tedy Revoluční rekonstruována podle prostorového řešení z koncepční studie, můžeme se lidských podmínek pro chodce a cyklisty v prostoru zastávky dočkat až při další velké rekonstrukci tramvajové trati. Tu lze odhadnout někdy na rok 2070. Gratuluji!

Řešení ze studie je tedy bídné dvakrát. Poprvé tím, že vlivem přizpůsobení motoristického statu quo nikterak nezlepšuje průjezd cyklistů ani komfort chodců v zastávkách. A podruhé tím, že neumožňuje situaci snadno zlepšit ve chvíli, kdy se provoz v Revoluční v budoucnu zmenší.

A není otázka, zda se provoz v Revoluční zmenšit má či nemá. To se prostě časem stát musí, směřují k tomu jak pražské koncepční dokumenty, tak třeba podmínky EIA ke zprovoznění Městského okruhu. A dobrý návrh rekonstrukce Revoluční ulice by s tím měl počítat.

Rád se budu mýlit

Možná se ale mýlím. Možná už byla koncepční studie přepracována, možná se zvětšil rozestup kolejí nebo se v zastávkách chystá položit širší základová deska a koleje bude možné časem levně posunout. A možná se tak nepostaví něco, co znemožní cyklistům důstojný průjezd na dalších padesát let.