Spolek AutoMat přináší tradiční analýzu pražské nehodovosti s účastí kol a koloběžek. Na pokles jejich závažnosti v roce 2023 se loni bohužel nepodařilo navázat. I když poslední 3 roky celkový počet nehod v podstatě stagnuje, těch se zraněním přibývá kontinuálně od roku 2019. Rok 2024 navíc přinesl opět velké množství nehod závažných.
Čím víc se sbírá dat, tím víc chyb a nepřesností se už při jejich sběru dá udělat. Tak by se dala nadepsat naše letošní analýza pražské nehodovosti „nemotorových“ vozidel. I přes tyto komplikace věříme, že se nám povedlo upozornit na to nejdůležitější. Není to letos úplně pozitivní čtení, ale najdete v něm snad i nějaké poučení a inspiraci.
Poděkování: Analýza předložená v článku byla možná díky využití informací o nehodovosti v Praze poskytnutých Policií ČR.
Koloběžka jako nemotorové vozidlo, jehož řidiči jsou vykazováni jako řidiči vozidel motorových – to je nejčastější chyba, která může udělat nepřesnosti zejména v míře zavinění. Opakuje se už druhým rokem, a to i přesto, že jsme na ni Policii ČR loni upozornili. I tak je ale třeba poděkovat Policii i Centru dopravního výzkumu (CDV) za sběr dat a možnost veřejného nahlížení do nich.
Počet nehod s účastí řidičů nemotorových vozidel opět stoupl k hranici roku 2022. Alarmujícím se může zdát zejména počet nehod se závažnými následky (těžká zranění a úmrtí neboli KSI – killed or seriously injured). Z grafu níže je patrné, že množství nehod se zraněním lidí roste (s výjimkou roku 2023) kontinuálně od roku 2017. Vysvětlení je nasnadě – množství lidí na kolech v pražských ulicích rok od roku vzrůstá (viz analýza AutoMatu v článku z roku 2024). Znatelně se rozvíjí co do délky také infrastruktura. Vzrůstající počet nehod, zvláště těch vážných však může vzbuzovat otázky, zda není rozvoj infrastruktury stále trochu v závěsu za skutečnými potřebami pražského provozu a lidí v něm se pohybujících.
Vzhledem k velkému množství nehod se závažnými či smrtelnými zraněními letos neprezentujeme tyto jednotlivé nehody s komentářem.
Oproti loňsku vzrostl také počet hlášených nehod s účastí koloběžky, v naprosté většině jde o ty elektrické. Koloběžky tvoří skoro čtvrtinu všech zaznamenaných pražských nehod nemotorových vozidel. Mohlo by se tedy stát, že se vlivem výrazného omezení či úplného zákazu provozu sdílených koloběžek výrazně zvýší (alespoň dle ukazatele nehodovosti) bezpečnost v pražských ulicích? Dle oficiálních statistik to tak úplně jisté není, v nadpoloviční většině jde totiž dle statistiky o nehody na koloběžkách soukromých (33 z 65).
Ze 65 nehod elektrokoloběžek jich vloni 30 zavinil dle statistiky “řidič motorového vozidla”, 8 z nich je však špatně zařazeno a ve skutečnosti jde o řidiče či řidičku koloběžky. Zavinění z této strany se tak týká celkem 45 nehod. Z toho šlo ve 22 případech o samonehody, kdy řidiči havarovali nebo narazili do nějaké překážky. Ve 4 případech se nehoda odehrála v místě tramvajových kolejí (i když statistika to uvádí jen v jednom z případů).
Ve 23 případech hrály jistou roli alkohol nebo omamné látky, většinou v hladině vyšší než 1 promile v krvi (18 případů), jen v polovině (12) z nich však šlo o řidiče koloběžek sdílených (tedy dle statistiky vlastněných soukromou organizací). Celkem 16 z nehod pod vlivem se stalo mezi desátou večerní a šestou ranní hodinou. Z celkového počtu nehod elektrokoloběžek je to 26 , což už je více než třetina nehod (15 z nich jsou vedeny jako koloběžky soukromých organizací). Celkem byly sdílené koloběžky účastny dle statistik pouze ve 24 případech ze 67.
Pro jednoznačné závěry by bylo třeba analýzám koloběžek věnovat ještě trochu péče. Dat je málo a obáváme se, že chybovost je stále vysoká, jak ostatně potvrzuje chybovost v zařazení viníka nehody. Z výše zmíněného je však patrné, že zákaz sdílených koloběžek všechny nehody elektrokoloběžek neeliminuje, zatímco omezení doby jejich provozu nebo využívání kontrolního testování na omamné látky (jak například testovala v zahraničí fungující společnost TIER nebo již v některých státech využívá firma Bolt) by dokázalo vymýtit ty jednoznačně zbytné – dost pravděpodobně i mezi sdílenými koly.
Zajímavé je, že s chodcem se oficiálně elektrokoloběžky střetly v loňském roce pouze třikrát. Tím nesnižujeme závažnost jakéhokoliv ohrožování chodců, k čemuž v centru města jednoznačně dochází. Jedna z nehod navíc skončila těžkým zraněním chodce, lehce zraněni byli dva chodci. Ani jedna z těchto nehod se neodehrála v historickém centru, všechny tři jsou situovány až za novoměstským hradebním okruhem (za Severojižní magistrálou).
Statistiky nehodovosti tomu rozhodně nasvědčují. Zatímco v roce 2023 bylo nemotorových vozidel s elektrickým pohonem v nehodách zaznamenáno 54, letos je to téměř dvojnásobek. Na srovnání níže je také dobře vidět, že samonehody elektrovozidel končí hůře než střety s motorovými vozidly.
Počet nehod s účastí (jedoucích) nemotorových vozidel.
Nehody řidičů*ek nemotorových vozidel s elektrickým pohonem v roce 2024 v Praze

I s narůstajícím množstvím lidí užívajících jízdní kolo k přepravě po městě se míra zavinění nijak nezvyšuje, loni jsme naopak zaznamenali velmi mírný pokles. U vzájemných nehod s jinými účastníky provozu (automobily, tramvaje či chodci) jde o 42% podíl. K poklesu došlo i v případě nehod s těžkými následky či úmrtím, kterých letos policejní statistika zaznamenala rekordní množství. Ve 30 % nehod zaviněných řidiči nemotorových vozidel hrál roli také alkohol, když pomineme samonehody, jde o 28 %. A to není úplně málo
Pětadvacet nehod s účastí řidičů nemotorových vozidel se neobešlo bez vážného zranění, další 3 bohužel skončili jejich smrtí. Pád nepřežila řidička elektrokoloběžky, která havarovala pravděpodobně na dělené stezce za dále nespecifikovaných okolností. Další dva lidé zahynuli po střetu s velkou nákladní Tatrou. Řidiči je v provozu pravděpodobně přehlédli v místě křižovatky. V Dolních Chabrech šlo o tzv. pravý hák (nedání přednosti při odbočování vpravo), ve Vršovicích pak o situaci při rozjezdu z poměrně krátkého cykloboxu.
Jak nebezpečný může být střet s člověkem na kole pro řidiče motocyklu demonstruje jedna z nehod, kdy si těžké zranění odnáší papírově chráněnější účastník. Stala se v křižovatce U Bulhara vinou cyklisty pravděpodobně vyjíždějícího z tramvajového tunelu. Ještě hůře skončil podobný střet letos v dubnu u Dolních Chaber. Srážku s cyklistkou motorkář bohužel nepřežil.
K těžkým zraněním chodců (5) přispělo nevěnování se řízení, nedání přednosti na přechodu pro chodce a také jízda dvou mladších osob na jedné elektrokoloběžce.
Specifikace závažných nehod v Praze v roce 2024 (samonehody = bílá kolečka / TZ chodců / střety se zvířaty)
Na závažných nehodách se ale loni nemalou měrou podílejí také čtyřnozí účastníci. Ve dvou případech šlo o psy (+ jedna další nehoda, která se obešla bez zranění), v tom posledním se střetl cyklista dokonce se srnkou. Ano, i v Praze máme lesy, například v Bohnickém údolí. No, ale teď zase zpátky do města.
Nehody nemotorových vozidel v centru Prahy: zelená = nehoda bez zranění / oranžová = lehké zranění / červená = vážné zranění.
Pamatujete si ještě, jak byla v roce 2022 zahájena revitalizace Smetanova nábřeží a vytvořen historicky první příklad dánského pásu, ve kterém se dá také dobře zaparkovat motorové vozidlo? Pamatujete si, kolikrát politici v historii slibovali, že Smetanovo nábřeží vrátí lidem? Z mapy nehodovosti skoro ani nejde přečíst název – tolik je tam naseto nehodových puntíků. Podobnou linii nám opět tvoří také navazující Hradební korzo, což koresponduje i s tím, kolik lidí na kolech a koloběžkách tudy běžně projíždí – co tomu ale neodpovídá, je míra bezpečí, kterou jim tato prostranství nabízí – 200 m jednosměrného odděleného cyklopásu na tom bohužel vůbec nic nemění.
Odhadovaný průměrný denní počet jízd centrem města (průměr pro celý rok)

Jaké jsou nehody v centru Prahy? Již druhým rokem přinášíme mapu, ve které je možno nahlédnout na rozmístění srážek s chodci, tzv. samonehod, nehod pod vlivem alkoholu nebo omamných látek a nehod sdílených kol či koloběžek. Právě o koloběžky (žluté fajfky) jsme specifikaci mapy letos rozšířili. Posuďte sami:
Nehody řidičů*ek nemotorových vozidel v centru Prahy v roce 2024 (rozlišení vozidel dle vlastnictví (čárkovaná grafika=sdílené prostředky) je vyznačeno pouze u samonehod, nehod koloběžek a nehod s účastí chodců)
Letošní statistiky potvrzují to, na co již upozornil náš kolega Michal Šindelář v průzkumu sebereportovaných nehod. Že kromě alkoholu v krvi výrazně přispívají k haváriím lidí na kolech a koloběžkách také tramvajové koleje a povrchy, které se kolem nich zpravidla vyskytují. Častěji na nich havarují jízdní kola (14 : 7 proti koloběžkám). Jde ale jen o pouhý odhad z mapy nehodovosti.
Celkově statistika eviduje 25 srážek s chodci, z nichž 17 zavinil člověk na kole, v 10 případech šlo o střet na chodníku (8 zaviněných řidičem nemotorového vozidla), jeden z nich skončil vážným zraněním chodce. Řidič elektrokola se podle dostupných informací nevěnoval řízení a před bytovým domem srazil 15letého chlapce, od nehody navíc ujel. Jde o ojedinělý případ, nicméně cítíme povinnost na něj upozornit s připomenutím, že jízda po chodníku je (pokud to nedovoluje speciální značka) zakázána.
Zejména na elektrokole je třeba dbát zvýšené opatrnosti i při povoleném smíšeném provozu, jelikož jde zpravidla o těžké, a tedy řádově nebezpečnější stroje. Vloni se srážek s chodci účastnilo celkem 8 elektrovozítek, což odpovídá jejich podílu na všech nehodách s účastí bezmotorových vozidel.
Tři z obětí srážek s chodci na chodníku či smíšených cestách byly loni mladší 5 let, čili se sluší upozornit i na křehkost a zároveň nepředvídatelnost chování malých bytostí, které ve městě potřebují svůj bezpečný prostor.
Pro srovnání se vloni v Praze stalo srážek s chodci celkem 445, celkem 73 z nich skončilo těžkým zraněním, dalších 8 chodců v pražském provozu zahynulo. Na 30 závažných nehod si dle statistiky způsobili chodci sami, dalších 29 způsobili motoristé tím, že nedali přednost chodcům na vyznačeném přechodu. Na přechodu pro chodce bylo celkem zraněno zaviněním řidičů motorových vozidel 9 dětí mladších 10 let.
Líbil se Vám článek? Chcete v Česku lepší podmínky pro cyklodopravu?
Podpořte nás, stačí i 100 korun. 💙🚲
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
David 23. 5. 2025, 09:38
2
Smetanovo nábřeží je krásným dokladem toho, jaký je rozdíl mezi pocitem bezpečí, dopravním stresem a skutečnou nehodovostí. V obdobní 2 roky před vybudováním cyklopásů byl podíl projíždějících cyklistů na nábřeží k podílu těch v Divadelní cca. 1:2. Počet nehod? Na Nábřeží 0 - 3 nehody za rok, v Divadelní 0. Po výstavbě cyklopásů se podíl cyklistů změnil na 3:2 ve prospěch nábřeží. Počet nehod? Nábřeží 3 - 6 za rok, Divadelní opět 0. Problém je, že na nábřeží se jezdí na sever nejen po pásu. Vlastní nájezd od Mánesa není k jeho využití motivující. Většina cyklistů, zůstává na chodníku (důvody a vhodnost nyní neřeším), a také že provedení začátku a konce pásů není z pohledu přehlednosti i komfortu průjezdu optimální. Nicméně, alespoň za mě platí, že když chci projet na kole bez nehody a bez zdržení, jedu Divadelní.
Zdenek X 23. 5. 2025, 10:56
@David: mam to stejne, take zasadne Divadelni. Ale nejsem si jist, zdali jsem vas pochopil spravne. Ja osobne zadny rozpor nepocituji: v Divadelni mam vetsi pocit bezpeci, mam mensi dopravni stres a ted se dozvidam, ze je tam i mensi dopravni nehodovost.
Mel jste na mysli, ze nekdo ma pocit bezpeci vetsi na Smetanove nabrezi, ma tam mensi stres, ale pritom objektivne se vystavuje vetsimu nebezpeci? To musi byt docela "cykloinfra lovers", protoze jizda pred ND v kolejisti a preskakani krizovatky po kostkach je lahudka.
Martin Šnobr 23. 5. 2025, 11:56
8
@Zdenek X hlásím se k „cykloinfra lovers" + k těm, co chtějí pokochat výhledem na nábřeží a nechtějí sprintovat Divadelní.
Zdenek X 23. 5. 2025, 13:17
2
@M.Snobr: ok, moje poznamka byla hloupa, zapomnel jsem, ze jsou ruzne potreby (bez spetky ironie). Tedy, potreby chapu, ale (nekriticke) "lovers" jeste ne :-), jednoduse kdyz je to horsi, nejedu tam. Ale je to fakt fuska ty vsechny potreby sladit, treba se to povede a automobily budou z nabrezi vyhnany (a nabrezi bude dale vylepseno a naplneny potreby dopravni i "kochaci"). Ja jsem uz zcela dopravou otlucen a "zatvrdly", ode mne uz nelze nic cekat ... .
Martin 2. 6. 2025, 23:20
1
Dala by se ze statistik vyčíst nehodovost v cykloobousměrkách? Přijdou mi ok, ale vím, že v mnohých lidech vzbuzují hysterii a apokalyptické vize o mrtvých cyklistech.
Jiří Motýl 4. 6. 2025, 00:07
2
Martin: Shrnutí z pera magistrátu zde: https://www.cistoustopou.cz/kolo/clanek/cykloobousmerky-932
My jsme se na pohyb cyklistů v protisměru dívali už kdysi dávno, zhruba před 10 lety. Asi by bylo hezké se na to někdy znova podívat detailněji, ale nepředpokládám nějaké výrazně odlišné výsledky od toho, co se ukazuje jinde, tedy že cykloobousměrky jsou vcelku bezpečné: https://mestemnakole.cz/2014/07/cykliste-v-protismeru-prehnane-obavy/
Ono už z principu, jedná se o situaci, kdy se zpravidla motorista i cyklista vzájemně přímo vidí, případně vidí, co dělá ten druhý. Takže problém bývá hlavně na začátku a na konci, kde se proto zřizují chráněnější opatření, nebo se na možný pohyb cyklistů více upozorňuje piktogramy.
komentář