Strach z jízdy v provozu je největší překážkou v tom, aby lidé jezdili po Praze na kole více. Nabízíme proto sbírku postupů, které mohou váš stres z jízdy v provozu umenšit. Vyberte si, co se hodí, některé z nich vám nemusí zrovna sednout. A nebo tyhle triky už dávno používáte?
1. Znalost rizik
Asi tomu nebudete věřit, ale v Praze je bezpečnost jízdy na kole zcela srovnatelná s Kodaní. Abyste se na kole při nehodě těžce zranili, byste museli po Praze jezdit pár desítek tisíc let. Že jste smolař, kterému se přihodí každý malér? Pche: nehody na kole se stávají především těm, kdo jezdí neopatrně, jsou opilí, neosvětlení, na drogách. A to vy přece nejste!
2. Všímejte si, že nejste ignorováni
Považujete-li se na kole za štvanou zvěř, kterou každý ignoruje, podívejte se pozorněji kolem sebe. Při každé cestě narazíte na řadu situací, kdy se naopak ostatní přizpůsobují vám: Při předjíždění kolony vám udělají místo, pustí vás při odbočování. Všímejte si, kdy vás řidiči respektují a vychutnávejte si to. (A když vás někdo opere, pošlete ho v duchu do háje a zapomeňte.)
Počkali. Věřte, nevěřte. (Paříž – ale v Praze počkají také)
3. Nalezení vlastní síly
Hledejte svou sílu v situacích, kdy ignorováni být nemůžete. Sebevědomý jízdní styl vám pomůže v tom, že se do nepříjemností nebudete dostávat zdaleka tak často, jak byste mohli. Lekce č. 1: Zabrání pruhu při jízdě do kopce podél ostrůvku tramvajové zastávky na Korunní. Nebuďte ale bezohlední — hledáte sílu k tomu, abyste byli v provozu partnerem, ne osinou v zadku.
4. Kurs jízdy po městě
Zlepšit dovednosti jízdy po městě a tím umenšit strach vám pomůže kondiční jízda s někým zkušenějším. Prahou na kole nabízí doprovázené jízdy do práce, můžete to využít k tomu, abyste si nacvičili problémová místa.
5. Chladně vyhodnocená krizová situace
Co vás nezabije, to vás posílí. Dostali-li jste se do nepříjemné situace, zkuste si ji po několika dnech s chladnou hlavou vyhodnotit — třeba i v debatě s někým jiným. Cílem tohoto zhodnocení je jezdit dál: najděte tedy věc, kterou můžete příště udělat lépe, abyste podobné riziko pro příště eliminovali. (Pokud se vám to nepodaří, přejděte na následující tip)
6. Viňte infrastrukturu
To, že se v provozu bojíte, není váš problém, stejně se bojí 95 % populace. Není to ani problém řidičů, to jsou normální lidi, žádná cyklistické krve chtivá monstra. Problém je v mizerné infrastruktuře, kterou z toho můžete obvinit — v provozu pak projíždíte s vědomím, že když město kašle na strach, který má většina lidí, vy můžete stejně tak kašlat na provoz.
Jestli vám to nestačí, můžete se pokusit situaci zlepšit.
Dokud nebude kolem pumpy na Podolské takovýhle cyklopruh, budete mít vždycky důvod infrastrukturu kritizovat.
7. Elektrokolo
V křižovatkách a kolonách je velmi nepříjemná skutečnost, že se musíte rozjet co nejrychleji, aby vás nikdo nepředjížděl tam, kde by vás to stresovalo. Pomocný motor pomůže nejen v křižovatkách, ale třeba také při jízdě v silném provozu do kopce, kde se díky pomoci nezadýcháte.
8. Přilba
Jakkoliv jsou faktické přínosy používání cyklistické přilby na bezpečnost provozu dosti sporné, přilba vám rozhodně může pomoct bát se v provozu méně. 99% populace na cyklistické přilby věří, využijte tedy tohoto efektu k tomu, abyste se pustili na frekventovanější ulici!
9. Vesta a megablikačky
Ultraviditelnost naproti tomu pomáhá nejen psychicky. Vezměte si přes hi-viz větrovku ještě reflexní vestu, na nohy blikací pásky, blikačku na přilbu, dvojité reelighty, reflexní dráty a diodový efekt do výpletu, a vlastní světelný cyklopruh. Budete svítit tak, že vás každý raději objede ob dva pruhy v domnění, že předjíždí cirkus.
10. Talismany
Křížek nebo panenka Marie Ghisalská na řidítkách pro katolíky, hrošík, nebo jakýkoliv jiný talismánek pro ostatní. Talismanem, kterému můžete věřit, že vás vytáhne z jakéhokoliv problému, je i vaše spolehlivé kolo.
11. Masky
Chcete-li působit talismanem i na ostatní, použijte masku nebo kostým: Svítící rohy na přilbě, čepice s komiksovou postavou, odstrašující šátek nebo přilba s rohem jednorožce sdělují i ostatním, že tady jede někdo, koho by ve vlastním zájmu neměli ignorovat. Člověk, který si do ulic vezme čepici s maskou Totora, je schopný všeho. Hehehe.
A kdybyste měli dojem, že vás ignorují i tak, pořiďte si tohle:
12. Měšťák, sako a kravata
Nevěříte-li na talismany, věřte na kouzlo formálního stylu. O co vás městské kolo zpomalí, o to více jste na něm respektováni. To si ovšem vyžaduje také odpovídající cycle-chic oblečení. Vágus v hadrech či lykrový panák svým vzhledem nevzbudí ani z desetiny takový respekt jako decentně povolené sako a vlající kravata. Tento trik je ale vhodný jen pro centrum města, na Chodovské nezabere. A zásadně nekombinujte s trikem č. 8 (přilba).
Šála je taky OK. A nezapomeňte se před cestou zastavit u kadeřníka.
13. Přehrávač
Sluchátka na uších zastírají hluk od předjíždějících aut a tím zmírňují stres z toho, že vás imrvére někdo předjíždí. Přehrávač riziko jízdy v provozu nezvyšuje: rozdíl ve zvuku auta, které vás mine, a které vás přejede, nepoznáte ani bez sluchátek na uších. Navíc můžete zvolit takový playlist, který vás pro jízdu v rychlém provozu odpovídajícím způsobem nabudí. Nezkoušejte ale na cyklostezkách s chodci a okreskách, kde je náslech typu předjíždějícího auta jediným způsobem, jak zjistit, zda se máte uklidit do příkopu.
14. Morální povznesení
To, že jedete na kole po městě, můžete pojmout, jako že děláte dobrý skutek pro všechny. Minimalizujete své dopady na životní prostředí, svými plícemi filtrujete městský vzduch, uvolňujete místo v přeplněné veřejné dopravě a zvyšujete kapacitu komunikace. Mimo jiné. V sedle jízdního kola jste zkrátka morálně tak na výši, že na nějaký provoz nemusíte brát vůbec ohled. Jen si dejte pozor, abyste tu bublinu morální převahy nepřefoukli, nevznesli do vzduchu a nevzali to hlavou o tramvajové troleje.
Komu takto získaný morál nestačí, může se ho nadýchat někde v zahraničí, kde kola ve městě veřejnost uznává poněkud více. Lucemburk.
15. Velezkušenost
Když budete po městě na kole jezdit řadu let mnohem častěji než autem, budete se nakonec bát daleko víc sednout do auta než na kolo. Dostanete-li se do této fáze, je váš strach z jízdy v provozu definitivně překonán.
Příště
Příště vám nabídneme dalších 27 důvodů, proč nebrat smrtelně vážně vše, co se na tomto webu píše.
Jiří Jasmín 12. 5. 2014, 13:36
Jenom dvě poznámky:
1) Srovnání Prahy s Kodaní působí dost zavádějícím dojmem. Sám autor v odkazovaném článku přiznává nedostatečnou datovou základnu. V tomto článku už se z toho dělají "tvrdá data": Praha je v ohledu bezpečnosti "zcela srovnatelná s Kodaní." Příliš sebevědomé tvrzení na můj vkus.
2) Co to má znamenat, že "faktické přínosy používání cyklistické přilby v provozu dosti sporné"? To znamená, že když narazíte hlavou do země či auta bez helmy, tak je to vlastně stejné jako když helmu máte? To jste asi vážně nemysleli. Anebo máte na to nějaké statistiky? Sem s nimi!
(Já osobně jsem jednou pád z kola zažil a pamatuju si ten náraz do helmy. Kdyby to bylo do hlavy, tak by to moc bolelo...). Ale to jen tak na okraj.
Vratislav Filler 12. 5. 2014, 14:12
JJ: 1) Imho to srovnatelné je. I kdyby byl pražský dopravní výkon třikrát přestřelený, pořád to na těžká zranění vyjde.
2) Lehce jsem upravil formulaci a doplnil pár odkazů.
Luděk 13. 5. 2014, 10:30
Článek je psán převážně nevážně, ale pokud by si někdo přece jenom vzal radu se sluchátkama k srdci, tak bych mu doporučoval vyzkoušet, zda i přes hudbu ve sluchátkách uslyší houkání (sanitky apod.) v dálce (cyklista v téhle situaci musí být připraven na občasné řidiče-panikáře, kteří ve snaze udělat místo provádějí pro vedle stojícího/jedoucího cyklistu zbrklé a nebezpečné manévry; dokonce ani na kraji chodníku nemusí být v této chvíli bezpečno) a zda uslyší cinknutí cyklisty za sebou, po Praze nejezdí jenom (hlučná) auta.
Na rozjezd v křižovatce je finta i bez dodatečného elektropohonu (ale jak se nám ty elektrokola hezky rozmáhají ;)
Lei 13. 5. 2014, 10:39
Už se to tu asi řešilo, pod nějakým odkazem na nějaký cizí blog - ale sluchátka jsou podle mě prasárna, zvlášť když třeba na rozdíl do auta nedisponujeme zrcátky apod.
Je například velice přínosné, poznáme-li vůbec, že nějaké auto někde na blízku je - ať nás mine, nebo přejede. Člověk přece nejede pořád po hlavních tazích, kde je beztak hluk a jede jedna pixla za druhou. Nemluvě o tom, že tihle ufouni prostě neslyší na zvonění, na slovo, na zavolání. Obávám se, že si spíš někdy myslí, že jsou v klipu, a ne v provozu, což stres asi zmírní, ale bezpečnost dvakrát nezvýší.
Dle mého nerozum, vzdát se dobrovolně druhého ze dvou smyslů, podle nichž se člověk v provozu orientuje, i když je tím méně důležitým...
újezďák 13. 5. 2014, 11:25
Pěkný článek.
Důležité je nejenom vidět, že jsem viděn , což je fakt dobrá rada, ale i ocenit řidiče ( ostatní účastníky) , který vám poskytl jak vaše právo tak třeba nějaký nadstandart z jeho strany.
Tedy děkovat, děkovat, a děkovat :)
Usmátím se, palcem nahoru, zamáváním nebo kývnutím hlavy, někdy se dá i do okénka poslat prosté lidské slovo jako dík, děkuji nebo super!
Chodec který vám ve stoupání nevlezl na přechod ale nechal vás projet si hlasité díííík taky zaslouží a třeba to bude dělat dál....
Řidič, který za vámi trpělivě jel nepřehledným úsekem i když tím prudil ostatní řidiče si zaslouží zvednutý palec, třeba to bude dělat dál...
Lukáš 13. 5. 2014, 11:30
pravidlo č. 13 je veliká hloupost. Je to tak zřejmé, že ani nemá smysl argumentovat. Pokud se budeme držet téma daného v názvu článku: "jak překonat dopravní stres", tak to pomůže přibližně stejně (a je to i podobně bezpečné), jako otupit smysly tím, že si před jízdou v provozu dám pár piv a veselý cigáro.
Vratislav Filler 13. 5. 2014, 14:49
Jo, něco na kuráž jsem tam mohl napsat taky ;-)
Roman 13. 5. 2014, 18:00
No s těma sluchátkama je to fakt mimo mísu.Ale to nechci rozebírat.Mě zajímá jak to je v tom Podolí právě jak je tam ta benzínka.Když jedu z centra po cyklostezce a vlastně hnedka se dám doprava u přechodu(samozřejmě už jsem na zebře) směrem do benzinky a projedu jí a pak se napojím zas až na konci vynechám ten ostrůvek jestli je to pořád špatně(asi na stopro je:D).Neznám úplně výklad,budu rád,když ho tu někdo napíše,,díky a šťastnou cestu.Jinak v Praze v centru auta pouštějí,včera skoro pořád a to jsem nebyl snad ani na hlavní :)
Brahma 14. 5. 2014, 08:00
Přilba ke zlepšení statistiky bezpečnosti cyklistického provozu ve městech možná výrazně nepřispívá, ale když po nárazu do překážky (třeba auta, co vám nedalo přednost) jdete přes řídítka, tak se fakt docela hodí. A vůbec to nemusí být ve vysoké rychlosti. Také bych do města doporučoval pořádné zpětné zrcátko. Auta jich mají několik a stále se řeší problém jejich mrtvých úhlů. Cyklisté z důvodu tradice nemají žádné a přitom by zvláště ve městech dozadu potřebovali vidět. V hustém hlučném provozu jen sluch většinou nestačí. No a sluch upravený sluchátky s hudbou je už úplně k ničemu.
Vratislav Filler 14. 5. 2014, 11:45
Roman: Při tomhle průjezdu pumpou je jediná "tricky" věc vjezd ze stezky do komunikace přes přechod. Výklady se liší, ten pragmatický tvrdí, že to lze považovat za vjezd na komunikaci z místa ležící mimo ni, tudíž normálně možno jet, ale nutno dát přednost. Takže legální to být může, na policistech nicméně netestováno.
Brahma: Zrcátko jsem zkoušel (hlavně kvůli vozíku), ale nenašel jsem model, se kterým bych byl spokojen. Buďto nedrželo směr, nebo bylo rovné a mělo malý obrazový úhel, nebo se po pár týdnech ulomilo. Na městském kole s vzpřímeným posezem je navíc prakticky nemožné umístit ho na řidítka tak, aby si člověk neclonil vlastním tělem. A v Praze stačí projet se jeden blok po dlažebních kostkách a zrcátko ukazuje úplně jinam než tam, kam by mělo.
Jakkoliv tedy zrcátko v provozu přináší jistou výhodu, neshledávám za žádoucí, aby se stalo normou nebo bylo vyžadováno. Osobně si myslím, že infrastruktura má být udělaná tak, že po cyklistovi z principu prostě nemá vyžadovat permanentní (nebo častou) kontrolu situace za sebou.
Jinak tedy sluchátka, která jsem tam napsal jako jednu z X možností, jak se cítit lépe, a nečekal jsem, že z toho bude takové pozdvižení. Se sluchátky jezdím poté, co jsem právě vyhodnotil, že na mojí obvyklé trase to nebude problém.
Když si to člověk dá na hlasitost, která mu nevrtá šrouby do hlavy, tak stejně každé předjíždějící auto slyší. Mívám to zpravidla nastavené tak, že mi to sotva překrývá šustění větru, které, když nemáte na hlavě čelenku, je při rychlejší jízdě taky docela hlasité. Na hlavní silnici si to zesílím, mimo provoz ztlumím. V silnějším městském provozu je to naprosto OK, protože vás předjíždí tolik aut, že na ně stejně ani nemůžete reagovat jednotlivě. Troubení a zvonění jiných kol slyším naprosto bez problému. Neslyším, když na mě někdo povykuje, což ale tam, co jezdím, není nikterak kritické.
Kde jsem vyhodnotil, že sluchátka cyklistu omezují:
1) Na okreskách, kde potřebujete slyšet předjíždějící auto brzy, vyhodnotit, zda je to osobák, dodávka nebo kamion a podle toho se rozhodnout, jak moc uhnete ke kraji třeba s ohledem na protijedoucí auto.
2) Na klidnějších ulicích, kde ale přece jen jezdí dost aut. Ze stejného důvodu, potřebujete reagovat na každé auto, které vás předjíždí.
3) Na hodně zalidněných cyklostezkách, v parcích, apod. - především proto, že potom nemůžete pořádně poděkovat chodcům, když vám uhnou.
Kde naopak sluchátka nevadí:
1) Na velmi klidných ulicích a cyklostezkách - interakcí je tak málo, že omezený sluch nevadí.
2) Ve velmi silném provozu (kolony, neustálé předjíždění, apod.) - zde je naopak ruchové pozadí tak vysoko a slité, že už je prakticky jedno, jestli si k tomu ještě něco pouštíte do uší nebo ne.
A navíc to opravdu uklidňuje :-)
Václav Řehák 14. 5. 2014, 11:55
Já mám dobrou zkušenost se zrcátkem Zefal Cyclop. Teď bohužel jezdím bez něj a dost mi chybí.
Cyklistika 14. 5. 2014, 14:57
Popravdě mp3 přehrávač nepovažuji za nic dobrého - jednal si cyklisté pouštějí hudbu tak hlasitě, že nemají šanci vůbec nic slyšet a když i chodec má mp3 tak je malér na světě.
Vratislav Filler 14. 5. 2014, 18:57
Václak Řehák: No, tak to bylo asi nejlepší, ale nakonec jsem ho ulomil...
Kalimero 14. 5. 2014, 20:50
Bez zrcátka si jízdu nedovedu představit, připadám si jak terč na střelnici, zády ke střelcům. Proto vozím náhradní. I mě se osvědčil Zefal Cyclop, lehce se sklopí (parkování apod), ale na kostkách drží nastavení, netřese se, přesahuje za obrys (moje tělo necloní výhled), je lehce demontovatelné (třeba při přepravě vlakem). Mám spotřebu cca 1ks na 5000km, urazí se většinou pádem kola ze stojánku.
Zrcátka na tyčkách se neosvědčila, třesou se, až se uklepou.
Brahma 15. 5. 2014, 07:44
Mám zrcátko o průměru 10cm na tyčce, to co se běžně prodává. Ale dolní úchyt je předělaný, ten původní velice rychle praskl a také neudržel směr. V zrcátku je panoramatické sklo vyříznuté ze třepu zrcátka z autobusu. Takže je to vlastně úplně jiné zrcátko než se prodává... Vypuklé sklo má tak široký záběr, že třesení za jízdy nevadí. Tyčka se dá nastavit tak, že to nezabírá jen mne. Neupadává to, drží to nastavení. Je to příjemně vysoko, asi 10cm pod úrovní ramen.
Jakub 18. 5. 2014, 09:46
Pro poslech muziky za jízdy na kole zásadně AGOGS Bike music