Co pro cyklisty v Praze přinesl rok 2019?

Publikováno: 20. ledna. 2020, 1 min. čtení
Aktualizováno: 09. února. 2021
Publikováno: 20. ledna. 2020, 1 min. čtení
Aktualizováno: 09. února. 2021

Rok 2019 už je minulostí a tak můžeme zhodnotit, jaké novinky pro cyklisty Praha druhé poloviny roku 2019 přinesla (o prvním pololetí roku 2019 jsme psali v červnu). V tomto roce byly do pražské cyklodopravy plánovány investice kolem 90 – 100 milionů korun, tedy nejvíce v historii. I přesto lze ale konstatovat, že je tato forma udržitelné dopravy z dlouhodobého hlediska podinvestovaná, teprve v posledních letech se rozpočet postupně navyšoval. Částka na ni v roce 2019 tvořila přibližně 1,5 % z celého pražského rozpočtu na dopravu, který čítal přes 5,7 miliard korun. Zároveň ale nově zavedený rozklikávací rozpočet ukazuje, že čerpání peněz za loňský rok nebylo zatím zcela úspěšné, do dnešního dne bylo vyčerpáno pouhých 35 % přidělených financí.

Souhrn cyklistických změn za rok 2019 – tedy i z předchozí půl roku. Červeně jsou cyklopruhy, modře cyklostezky, tence modře legalizované chodníky a zeleně cykloobousměrky.

Cyklostezky

Cyklostezky patří potenciálně mezi nejcennější prvky infrastruktury. Za tento půlrok vzniklo cyklostezek jen pár kratších úseků. V severozápadní části města byly vyasfaltovány dva úseky cyklistických tras, které předtím nebyly zpevněné. Dva kilometry asfaltu přibyly v úseku ze Satalic až po hloubětínskou bažantnici. Obyvatelé Kbel se také nově projedou po asfaltové cyklostezce bez přerušení až ke stanici metra Letňany.

Nová cyklostezka vedoucí skrze novou obytnou zástavbu při ulic Ke Kříži v Uhříněvsi. Zdroj: Mapy.cz

Přibližně 200 metrů oddělené cyklostezky vzniklo skrze nový developerský projekt při ulici Ke Kříži v Uhříněvsi. Je možné, že bude stezka v budoucnu prodloužena v rámci dostavby celého bytového areálu. Stezka má na první pohled poměrně luxusní profil, její použitelnost ale snižuje skutečnost, že na ni nenavazuje žádná obdobná veřejná infrastruktura za hranicemi developerského projektu.

Přibližně 150 metrů cyklostezky bylo vybudováno na cyklotrase A43 u vozovny Hloubětín k napojení na cyklotrasu A26 vedoucí podél Rokytky. I přesto není stezka k trase A26 plně připojena. Chybí zde asi 30 metrů nezpevněné pěšiny.

Na jaře tohoto roku proběhlo také rozšíření cyklostezky A1 u Šárova kolo v Radotíně. Nestihli jsme tuto novinku zahrnout do předchozího článku a tak o ni informujeme zde.

Legalizované chodníky

V Praze vzniklo také několik chodníků s legalizovanou jízdou na kole. Podél Slánské ulice došlo k legalizaci chodníků v délce přes 1 km, včetně vybudování dvou přechodo-přejezdů. U nové administrativní budovy na Argentinské v křížení s Plynární bylo zlegalizováno přes 50 metrů chodníku pro průjezd na vedlejší komunikaci.

Cyklopruhy

Cyklostezek tedy vzniklo vyloženě jen pár, přibývaly hlavně cyklopruhy, především ty ochranné. Nejdelší opatření vzniklo na kraji města, kde byl zřízen necelý kilometr ochranných cyklopruhů na ulici Slánská. Obě kapacitní komunikace skrz sídliště Řepy tak již mají cyklistické řešení v provozu (Makovského a Slánská). Jelikož podél části Slánské byly legalizovány také chodníky, má tato ulice i částečné řešení mimo provoz.

Nové ochranné cyklopruhy na Mariánských hradbách, včetně jednoho z nových přechodopřejezdů a začátek legalizovaného chodníku

Ulice Mariánské hradby, hlavní spojnice velké části Břevnova a Střešovic s centrem města, získala cca 700 metrů ohranných cyklopruhů v obou směrech. Cyklista směrem nahoru může využít již dříve legalizované stoupání po chodníku. U letohrádku královny Anny vznikly také dva přechodopřejezdy. V tomto roce došlo také k rekonstrukci přilehlého předpolí Písecké brány, kde vznikla nová fontána, cyklostojany a část Chotkovy ulice procházející zdejším parkem byla znepřístupněna pro motorová vozidla, přičemž se z ní stala parková cesta.

Nový ochranný pruh ve Zborovské na Smíchově

Přes kilometr nových cyklopruhů získal také Smíchov, respektive Praha 5. Přibližně 450 metrů jich navázalo na již existující cyklopruh ve Zborovské, které vede od mostu Legií. Nový ochranný cyklopruh dovede cyklisty až na úroveň křížení s Lidickou, která vede na Anděl. O pár stovek metrů dál, v navazující ulici Svornosti, bylo vyznačeno asi 80 metrů ochranných cyklopruhů jako součást rekonstrukce křižovatky. Levobřežní páteřní cyklotrasa A1 má tak nově směrem z centra na jih o trochu pohodlnější řešení.

Stoupací ochranný cyklopruh Na Václavce

Druhou realizací na Praze 5 byl přibližně 800 metrů dlouhý stoupací pruh v ulici Na Václavce, spojující Smíchov s Malvazinkami. Cyklista je tak během 7,5% stoupání lépe chráněn a řidiči s ním mohou předem počítat. Směrem dolů se zde v křižovatkách vyskytují cyklopiktokoridory.

Jediné vyhrazené (nikoliv ty ochranné) cyklopruhy, které v roce 2019 v Praze zcela nově vznikly, se nachází na ulici Vrbenského na Praze 7. Bylo jich vyznačeno přes 500 metrů v obou směrech a umožňují bezpečné cyklistické spojení Holešovic a vlakové stanice Holešovice. Navazují na cyklopruhy v ulici U Uranie a vznikl tak nový téměř souvislý úsek od Trojského po Libeňský most.

Nový ochranný cyklopruh v Patočkově

V Patočkově ulici u vozovny Střešovice, byla cykloopatření doplněna dle legislativních změn z roku 2016 do souvislejší podoby. Vznikly zde ochranné cyklopruhy, došlo ke zlepšení povrchů.

Na Florenci vzniklo v rámci přestavby světelné křižovatky Křižíkova x Ke Štvanici spolu s přechodem pro chodce cca 100 metrů ochranných cyklopruhů, které umožňují cyklistovi lepší řazení v křižovatce.

Celkem 400 metrů ochranného cyklopruhu v jednom směru získala také ulice K Radonicům v Satalicích na severovýchodním okraji města.

V Ocelkově ulici na Černém Mostě došlo k přepracování existujících cyklistických řešení z roku 2018. Ty byly totiž velmi nesouvislé a cyklopruhy se zde například téměř bez důvodu před přechodem či křižovatkou „přeměňovaly“ na cyklopiktokoridory. Nově jsou tak opatření souvislejší a pohodlnější jak pro cyklistu, tak pro řidiče automobilu.

Cykloobousměrky

Šeříková na Praze 1 je beze sporu cykloobousměrkou roku

Nejočekávanější novou cykloobousměrkou roku je ulice Šeříková na Praze 1, skrz kterou vede páteřní cyklotrasa A1. Snahy ji zřídit pochází už z roku 2005. Cyklisté tudy od podzimu 2019 bezpečně projedou na Kampu bez zdlouhavé zajížďky přes tramvajovou křižovatku. Cesta se zkrátila o zhruba 230 metrů. Pokud Vás zajímá celý příběh, je tu článek „deset let s Šeříkovou ulicí„.

Další cykloobousměrky vznikly kolem předmostí Karlova mostu na Malé Straně. Jde o ulice Mostecká a Josefská. Navazující Lázeňská ulice byla sloupky zneprůjezdněna pro auta, přičemž průjezd cyklistů zůstal zachován.

Strojnická na Letné, první cykloobousměrka s protisměrným ochranným cyklopruhem ve městě

Na Letné bylo pro automobily zaslepeno přímé odbočení ze Strojnické do Veletržní, čímž byla většina dopravy ze Strojnické přesunuta přímo do Veletržní. V rámci tohoto opatření vznikla cykloobousměrka v ulici Strojnická a došlo k zobousměrnění části ulice Umělecká. Na Praze 7 v Holešovicích vznikla také dopravně ne příliš významná cykloobousměrka U Městských domů.

Ulice nově obousměrné pro kola ale nevznikaly pouze v centrálních městských částech. V Praze 9 na Střížkově vznikla cykloobousměrka Jiřetínská a zároveň cyklistický přejezd. Obě opatření ulehčily cyklistické propojení dvou částí zdejšího sídliště, zároveň ale dle našich zpráv stále není opatření plně dokončené a značení je částečně zmatečné.

Ulice Křižíkova v Karlíně je pro cyklisty od srpna 2019 obousměrná téměř v celé své délce. Byla totiž o několik desítek metrů prodloužena k ulici Prvního pluku u karlínských kasáren. Světelná křižovatka ulic Prvního pluku x Křižíkova na ní ale stále není přizpůsobená a cyklista musí kolo cca 10 metrů vést. K přebudování semaforů dojde snad s dobudováním blízkého Negrelliho viaduktu.

Cyklotrasy

V oblasti značení cyklotras se více dělo v první polovině roku 2019. Za tento půlrok k došlo jen k menším úpravám a vyznačení nové trasy spojující obce Praha-Nedvězí a Říčany-Pacov. Nedošlo k žádným stavebním zásahům, pouze na trase přibyly žluté cedulky se zkratkou NE-PA.

Ostatní zlepšení

Při rekonstrukci tramvajové trati na Smetanově nábřeží (u Karlova mostu na Křižovnickém náměstí), byla mezi koleje tramvají vložena místo hrubých kostek jemná dlažba ve formátu 10 x 10 cm. Při stresovém průjezdu centrem na páteřní trase A2 tak člověku na kole ubyla jedna z mnoha starostí.

Nová jemná dlažba mezi tramvajovými koleji v Křižovnické ulici u Smetanova nábřeží.

Během rekonstrukce těchto tratí došlo také k jejich uzavření pro tranzitní dopravu. To sice snížilo zpoždění pro cestující MHD a zpříjemnilo celou oblast pro chodce i cyklisty, nakonec ale bylo nábřeží po horlivých politických diskuzích znovuotevřeno. Zatímco v rámci současné vládnoucí koalice zástupci Pirátů a Prahy sobě horovali spíše pro trvalé omezení tranzitu nerezidentů, TOP09 si přála průjezdnost oblasti zachovat.

Mezi další drobné změny ve městě, které se dají tak trochu započítat do cyklistické infrastruktury, je také nedaleké vytvoření pěší zóny s povolenou jízdou cyklistů na Mariánském náměstí.

Praha také začala vyznačovat v provozu více buspruhů, které slouží dále pro integrovaný záchranný systém, taxi a cyklisty. Nejdelší byl vyznačen na Strakonické směrem do centra (od pražského okruhu po ulici Dostihová), měří přibližně 2 km. Další by měly po celém městě vznikat příští rok. O cyklistickou infrastrukturu tady jde ale skutečně jen velmi okrajově, průjezd cyklistů buspruhy je povolen především proto, aby cyklisté nemuseli jet vlevo od nich, což by bylo ještě méně příjemné než jízda buspruhem.

Stojany

Nové stojany u Parlamentu ČR, na Malostranském náměstí

Po městě na řadě míst vznikaly také nové stojany pro kola. Na Praze 1 byl realizován program „stojanových hnízd“, ta vznikla na Malostranském, Mariánském a Staroměstském náměstí. Další například na jižní straně náměstí Republiky, u Masarykova nádraží, u tramvajové zastávky Křižíkova v Karlíně, u libeňské Sokolovny, u Písecké brány, před VŠE, na náměstí Jiřího z Poděbrad. Nové stojany přibyly také před hlavní nádražím, poskytla je firma Rekola a slouží především pro bikesharing.

Jedny z nových stojanů u kancelářského komplexu Churchill

Kvalitní stojany na kola bývají také součástí nových developerských projektů. Několik cyklostání tak vzniklo například u projektu Churchill, Rustonka, Palmovka Open Park, u obchodních center Stromovka a Opatovská.

Rozhodně se ale nejedná o veškerý souhrn nových cyklistických stojanů, pouze o letmý výběr.

Kritický pohled

Rok 2019 nebyl špatným rokem z hlediska nové infrastruktury v cyklistické dopravě. Oproti minulým letům jde jak z hlediska kvality realizací, tak jejich množství, o značný posun kupředu. Kdyby se ale takovým tempem „budovalo“ i v dalších letech, nárůst atraktivity jízdy na kole v hlavním městě přesto nebude příliš znatelný.

Mapa stezek pro cyklisty v širším centru města – stále jde o nesouvislou a nekompletní síť

Kromě ochranných cyklopruhů je potřeba například více oddělené infrastruktury podél rušných silnic. A dále zoufale chybí alespoň nějaká zásadnější zlepšení v centru města. Pohodlné propojení páteřní trasy A2 je stále v nedohlednu a mezitím degradují i již dříve zbudované úseky na náplavce, přičemž adekvátní řešení v provozu na nábřeží zatím nepřišlo.

Vznik pouhých 11 cykloobousměrek za rok vypovídá o tom, že není přílišná snaha zřizovat ani tu nejjednodušší a nejlevnější infrastrukturu. Což je především výtka vůči městským částem.

Zhoršení situace?

Je také třeba podotknout, že realizace tohoto roku se týkaly především centra města a jeho severovýchodní části. Ve velkých městských částech jako Praha 2, 3, 4, 11 nebo 12 nevzniklo pro cyklisty téměř nic (viz obrázek nahoře). Situace pro cyklisty se na některých místech výrazně zhoršila, například zastávkové mysy na Vinohradské či v Nuselské ulici. Na Praze 5 se údajně chystá rušení cykloobousměrky. Nemálo ulic se také zjednosměrňuje bez zachování obousměrného průjezdu pro cyklisty. A do toho všeho stále přibývá automobilový provoz.

Mnoho věcí se zpožďuje

Rekonstrukce cyklostezky A2 na Rohanském ostrově měla být dokončena v květnu 2019, z neznámých důvodů se to nestalo a dodnes je rozestavěná a nezpevněná

Je potřeba dodat, že se velká část cyklistických realizací, jež byly naplánovány na rok 2019, nebo dokonce na roky 2017 a 2018, ještě nestihla realizovat. Příkladem je vodní prostup Rokytka, cyklostezka Cholupice–Dolní Břežany, Labuť–Kačerov, Sedlec–Suchdol, Jarov–Zbraslav, integrace Novodvorské, rekonstrukce A2 na Rohanském ostrově či v Modřanech, cyklostezka Prostřední cesta nebo legalizace podél Průmyslové.

Důvody jsou různé – byrokracie, nedostatečné kapacity TSK, spory s majiteli pozemků, v nejmenovaném případě je to dokonce pouhý jeden billboard stojící v cestě.

Pozitivní tečka

I přes všechno je podpora magistrátu pro cyklistiku i pěší dopravu vysoko. Na obhajobu současné koalice je třeba říct, že tento rok (rok po volbách) většinou dobíhaly projekty, které připravilo předchozí vedení hlavního města, přičemž se ještě nestihly rozběhnout projekty nové. A také víme, že předchozí vedení města zase nezdědilo po předchůdcích projekty téměř žádné. Zkrátka a dobře od konce dob Pavla Béma nebyly investice do cyklistické infrastruktury příliš vysoké. Každopádně od roku 2020 má dojít k dalšímu navýšení peněz na cyklistiku, a to i díky čerpání z fondů SFDI.

Redakce PNK bude nadále sledovat, co v Praze vzniká či nevzniká. Jelikož ale nejsme všude, zcela určitě jsme nestihli pokrýt všechny novinky. Budeme rádi, když nám budete zasílat vlastní postřehy z města či fotografie námi popsaných novinek – zde do komentářů či na mail redakce@prahounakole.cz.

Martin Šnobr
Student architektury a urbanismu se zájmem o udržitelnou dopravu a zlepšování míst kolem sebe. Členem redakce od roku 2018.

Lei 20. 1. 2020, 14:59

Ta bílá mapka s tu a tam rozházenými červenými camfoury mluví ovšem sama za sebe.

Jsem taky zvědav, jak úžasná bude podpora cyklistika na P1 se staronovou radnicí ...

újezďák 20. 1. 2020, 15:26

Zkrátka a dobře od konce dob Pavla Béma nebyly investice do cyklistické infrastruktury příliš vysoké .Palec nahoru za tuhle větu.... Tolik k ODS a městské cyklistice :)

Martin Šnobr 20. 1. 2020, 16:06

@újezďák – no, přijde mi, že ODS svůj názor na cyklistiku staví podle toho, co si o ní myslí její oponenti. V současnosti viní cyklisty za snad všechny dopravní problémy, přitom např. v roce 2012 Udženija zahajovala Velkou jarní cyklojízdu.

Zbyněk 20. 1. 2020, 18:35

Na Praze 12 vznikla spíše rekreační Točná - Dolní Břežany: https://www.praha12.cz/assets/File.ashx?id_org=80112&id_dokumenty=67666

Evergreen (doslova) Cholupice - Dolní Břežany stále beze změny.

Martin Šnobr 20. 1. 2020, 21:15

@Zbyněk – ano, zanášel jsem tu cestu do mapy, ale je to spíš taková lepší polní cesta. Není to ani stezka pro cyklisty ani cyklostezka.

mirek 20. 1. 2020, 21:48

Takže prakticky nic, žádný celý projekt, kromě chodníku podél Slánské naprostá NULA. Dokonce ani nic odloženého z předchozích let.

mirek 20. 1. 2020, 22:00

A k čemu je dobré vyznačení trasy o délce 1 km mezi Nedvězím a Pacovem NE-PA, bez jakýchkoli úprav? Vždyť tam ani nejde zabloudit, je tam jediná cesta, pořád rovně.

Navíc se nám zase rozmáhá před lety zrušený systém označování cyklotras zkratkami, proč? Nebo že by to přece jen bylo srozumitelnější než A666? :-)

David 21. 1. 2020, 22:33

Mirek:
třeba proto, že:
- jedná se o propojení systému Prahy a Stč. Kraje, se kterým se při tvorbě ani jednoho z generelů nepočítalo. Bez jejich aktualizace to jinak proznačit v podstatě nejde. Čekat další rok(y) ne jejich aktualizaci asi nemá kvůli jedné krátké stezce smysl.
- starosta Nedvězího před léty nejdřív žádal o rozšíření silnice za účelem zvýšení bezpečnosti (i) cyklistů a jako důkaz toho úmyslu nechal tehdy v rámci rozšíření zpracovat i projekt značení cyklotrasy. Předloni pak před volbičkami požádal o jeho realizaci. Vzhledem k předchozímu bodu mu bylo vyhověno a magistrát to nechal stanovit a proznačit.
- na obou koncích navazuje jiný systém číslování cyklotras - a tak to i navždy bude, takže je asi jedno, jak se "kilometr mezi nimi" jmenuje. Kdo to tam nezná, potřebuje tam mít cokoliv. Kdo to tam zná...píše sem :)

mirek 22. 1. 2020, 16:31

- A proč proznačovat obyčejnou silnici mezi dvěma obcemi, kde není žádná cyklostezka? Kde není žádná návaznost odnikud nikam? Kdyby to byla "krátká stezka", jak píšete, tak se to dá pochopit. Ale není, je to prostě silnice.

- Jak zvyšuje žlutá tabulka bezpečnost cyklistů na silnici? A proč tedy nedošlo k tomu rozšíření?

- Nenavazuje nic. Pražská cyklotrasa A440 mohla klidně být proznačena až na hranice Prahy a Říčan, kde by se napojila na tamní trasu.

- Kdo to tam nezná, tomu žlutá cedulka s nápisem "NE-PA" nic neřekne. Jsou tam modré značky s nápisy "Nedvězí" a "Pacov", to snad cyklisté pochopí spíš, ne? Prostě vyhozené peníze.

David 23. 1. 2020, 00:19

Mirek:
- na jednom konci je cyklotrasa A440, na druhém 8205
- silnice se rozšířila ve stejné době, kdy vznikl projekt tohoto značení. Mimo jiné ale nebylo rozšíření silnice dlouho zkolaudováno a i to byl jeden z důvodů, proč se proznačení zdrželo. Ty ostatní zná jen bývalé vedení Nedvězího.
- aby mohl člověk jezdit po Praze na kole, tak jeden potřebuje cyklostezky, druhy cyklotrasy, další cyklomapy, ... a někomu holt stačí to kolo :)
- asi bych se kvůli pár žlutým plechům nerozčiloval. Nevím jak vy, ale já po Praze podle žlutých plechů na kole nejezdím nikdy. Pro auta je vždycky značení přehlednější a smysluplnější. A to nechci rozepisovat, jak nelogicky jsou některé cyklotrasy kvůli "bezpečnosti a plynulosti" proznačeny skoro k nepoužitelnosti. Tohle je vlastně jen "úsměvné".

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 20 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat