Vzpomínání na pražské cyklotrasy (3) – cyklostezka A2 v centru

Úvodní fotografie: Cyklista předjíždí kolonu na Smetanově nábřeží.

Pokračujeme vyprávěním o cyklotrase A 2, po předchozím úseku jižně od centra.

Vyšehradský tunel

Legalizace průjezdu Vyšehradským tunelem byla předmětem debat nejméně po dvacet let. Vedení kola zde průchod chodcům i cyklistům paradoxně spíš komplikovalo, protože činilo vzájemné vyhýbání obtížnějším a bylo tak obecně ignorováno.

Od přelomu století se uvažovalo o rozšíření chodníku. Zřízení druhé lávky kolem skály se ukázalo nepřijatelným památkářsky. Prodloužení náplavky, na které je mimochodem sto let stavební příprava v podobě “zubu” v nábřežním zábradlí pod porodnicí, neprošlo přes památkáře a také z důvodu extrémní finanční náročnosti. Bylo tak nutné pracovat s tím, co je.

Což znamenalo umožnit jízdu na kole s chodci, současně ale cyklisty na chodník spíše nelákat. Tovedlo k dílčím úpravám usnadňujícím jízdu mimo cyklostezku a naopak odrazujícím rychlé cyklisty od jízdy po ní. V tramvajových kolejích se objevily piktogramy a vznikly návazné cyklopruhy, nedávno vylepšené o bypass světel. Stezka k tunelu byla naopak degradována obnovením dlažby a dopravním režimem odpovídajícím spíš pěší zóně než tranzitnímu charakteru bezmotorové cesty.

Ale Vyšehradský tunel má od roku 2020 povolenou opatrnou jízdu rychlostí 5 km/h. Což mimochodem odstranilo jedno z oblíbených míst pro policejní lapání projíždějících zahraničních cykloturistů.

Novoměstská náplavka

Příběh cykloopatření na náplavkách by vydal za samostatný článek. Náplavky dlážděné hrubými kočičími hlavami byly dříve doménou rybářů, občasných běžců a parkujících aut. Úzké pásy hladké dlažby vznikaly po etapách od roku 2007, na chvilku to bylo jen skoro stejně hrbolatými kostkami, což bylo k ničemu, ale nakonec se povedlo vyjednat hladké dlaždice.

Cyklistickým pásům potom dlouhá léta (až do let 2020-21 podle úseku) chyběly stovky metrů na vjezdech do centra, protože se nestihly udělat dřív, než cyklo dostalo na několik let od politiků stopku. Souvislého hladkého povrchu se tak cyklisté dočkali v podstatě až v době, kdy byla přinejmenším Novoměstská náplavka za pěkného počasí odpoledne a večer už zpravidla neprůjezdná pro davy lidí.

Úzké pásy byly původně označeny piktogramy cyklistů. Protože ale šlo o jediné místo, kde se dalo po náplavce chodit bez rizika zvrtnutí nohy, nebo třeba tlačit kočárek, zakrátko se pěší provoz stáhl na ony dva metry schůdné dlažby a s tím, jak lidí na náplavkách přibývalo, začal být pohyb po cyklopásech pro lidi do značné míry konfliktní. Oleje do ohně tehdy přilily i nenávistně formulované texty v médiích. Na zákaz vjezdu cyklistů na náplavku sice tehdejší cyklohejt nestačil, zmizely ale piktogramy kol, aby si cyklisti moc nefoukali. Náplavka, na kterou zčásti přivedli život právě lidé na kole (vzpomeňme původní Bajkazyl pod Jiráskovým mostem), se postupně stala další atrakcí turistického průmyslu valcujícího centrum.

Dnes je trasa A 2 na Praze 2 pro jistotu značená jak po náplavce tak horem po nábřeží, které zdatným jezdcům nabízí leckdy pohodlnější průjezd než kličkování mezi chodci. O obdobném zdvojení trasy se uvažuje i na náplavce Staroměstské, kde by byla alternována cyklopruhy na nábřeží Edvarda Beneše. Posledních deset let platí, že ráno je Novoměstská náplavka cyklodálnicí, odpoledne a večer pak pěší zónou, pro kterou ale stále není nábřeží dostačující náhradou.

Smetanovo nábřeží

Kilometr a půl mezi Mánesem a Rudolfinem zůstává nejostudnější dírou pražského systému cyklotras. Nadějí na změnu byl rozjezd úprav nábřeží v roce 2020, ten ale nepokračoval další etapou, vyžadující omezení tranzitu na obou březích a tedy politický konsensus nad tím, že Strahovský tunel a Blanka slouží mimo jiné k tomu, aby se autem nejezdilo zkratkou přes předpolí Karlova mostu.

Omezení tranzitu zde bylo slibováno a veřejností požadováno dlouhá léta. Připomeňme si aspoň, že AutoMat několikrát navrhoval čím dál víc vytuněné řešení v letech 2006 až 2015, a skutečnost, že magistrát má vlastní studii na omezení průjezdu na místní dopravu formou opatření obecné povahy přinejmenším od roku 2020.

Politické tanečky (potřebujeme další analýzy, prověříme zpoplatnění – které nepůjde, ha, ha, překvápko, musíme počkat na Strahovský tunel, na Blanku, na metro A do Motola, na Městský okruh, na vnější okruh, na vnější okruh a všechny radiály, na rychlodráhu kolem Měsíce…) trvají dodnes.

Trasa A 2 se zde za ty roky dočkala aspoň integračních opatření metodou “co se vejde,” a také zkušebního jednosměrného cyklopásu z roku 2022, který nám zřetelně ukazuje, že sice můžeme mít sem tam pěkné věci, ale pokud se nedotáhnou, nebudou pořád funkční tak, jak by bylo potřeba.

Až nečekanou (protože několik let odkládanou) novinkou je letošní rozšíření ostrůvku zastávky Staroměstská severním směrem, jejíž vedlejším efektem je krátký cyklopruh v řazení, s jasným pozitivem pro chodce a bez většího dopadu na komfort cyklotrasy.

Průjezd kolem Hiltonu

Průjezd pod terasami hotelu Hilton v Karlíně vznikl kolem roku 2005, tedy v době, kdy byl Pavel Polák “Bémovým cyklokoordinátorem,” s mandátem na cyklo silnějším, než měl samotný náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib. Objezd Hiltonu byl jednou z prvních větších cykloinvestic ve vnitřní Praze. Bez tohoto průjezdu bychom patrně vůbec neměli stezku do Karlína.

V roce 2017 byl průjezd pro havarijní stav delší dobu opravován. Průjezd je poměrně úzký a pro dvě esíčka nepřehledný, v současnosti se proto uvažuje o jeho doplnění nebo přeložení do podjezdu Rohanského nábřeží, kde jsou nyní cyklopruhy.

— Pokračování příště —