Přináším report z komisí na přelomu léta a podzimu. Tentokrát trochu podstřelený tím, že jsem si v září nedělal poznámky. Co se v těchto dvou měsících přihodilo? Debatovali jsme o náplavkách, seznámili se s kauzou postihování cyklistů za jízdu po smíšené stezce na Trojském mostě, řešili jsme problém s rekonstrukcí ulic Táborská a Na Pankráci, reagovali na schválení 1,5 metru a věnovali se tématu cykloobousměrek.
Pravidelný report TSK se v říjnu zpozdil, tentokrát z důvodu stěhování instituce do budovy na Praze 7, což je pro tuto těžce zkoušenou organizační složku města další rána. Můžeme se jen dohadovat, zda toto stěhování poškodí TSK více než nové logo. Nechci být příliš jízlivý, koneckonců pro TSK také trošku pracuji a rozhodně vysoce cením obětavosti těch, kteří tuto instituci drží aspoň jakž-takž funkční. Nicméně TSK je nyní ve stavu, kdy třeba rok nerealizuje vydaná stanovení, městské části si stěžují na údržbu a obnovu značení, rozpadají se koordinace a dohled nad realizacemi – zejména cyklo – je téměř nula. To vede k nedodělkům, chybám a následnému hejtu na cykloopatření.
Vedení města by si mělo rychle uvědomit, že TSK je v rozkladu. O tom, jak bídně funguje, ví dneska už každý, kdo s ní má cokoliv dočinění. A že by se s tím mělo něco dělat, ať jim to vrcholový management lakuje na růžovo, jak chce. Protože za nefunkční TSK si to prostě odnese radní a tak to má být.
Zpět ale k připravovaným akcím. Otevírala se stezka Točná – letiště. Na obou koncích je ještě potřeba odstranit nějakou oranici. V realizaci je stezka Kunratice – prodloužení, která konečně přinese spojení Kunratic a Vestce bez jízdy na štěrkovo-blátivém tankodromu. To by mohlo být ještě letos. U Dolních Břežan se přesouvá altánek, do jehož polohy se dostaví poslední kousek stezky, takže konečně zmizí těch padesát metrů pěšiny. Biokoridor přes Pražský okruh snad čeká úprava následně.
Severovýchodní samostatná organizační jednotka „Radek Čermák“ pak hlásí zprůjezdnění stezky Kbely – Vinoř s tím, že vrata vinořského statku (pro znalce odemčená) budou vlastníkem pozemku nahrazena cykloprostupnou závorou.
Na trase A2 od vchodu do ZOO k přívozu Podhoří byly experimentálně nakresleny fotoluminiscenční čáry. Tedy čáry, co by měly v noci bídně svítícím cyklistům ukázat další směr stezky tak, aby třeba nespadli do vody. Je to experiment, neví se, jak moc to vlastně bude svítit třeba někdy k ránu, tak se na to běžte za tmy podívat.
TSK soutěží realizaci stezek A24 Průmyslová – Jahodnice a Staroklánovická (před úřadem k nádraží) – obojí k realizaci příští rok. U podjezdu Mánesova mostu dělí TSK od soutěže na zhotovitele poslední stanovisko památkářů týkající se podoby zábradlí a kyklopského zdiva, realizace by měla být taktéž 2022.
Na stezku Krejcárek – Balabenka se bude vypisovat projektová příprava. Správa železnic se nevzdala vhodnějšího koridoru původní trati, západní souběh s kolejemi by znamenal vysokou opěrnou zeď, takže cyklomagistrála A9 povede patrně … ulicí Turnovskou. Projekt jsem ale neviděl.
Navazující úsek Severovýchodní cyklomagistrály v koridoru staré trati od Balabenky k Vysočanskému nádraží má územní rozhodnutí, ale problém je s životností pilířů historického mostu, který by asi vyšlo nejlevněji zbourat a postavit znova. A aby toho nebylo dost, realizuje se podmínka Povodí pro vodní prostup Rokytka, tedy semafor zakazující vjezd do podjezdu v případě vyššího vodního stavu.
Z akcí, které by se měly realizovat v roce 2022 pak stojí za zmínku spojení stezky A2 pod Pražským okruhem s Komořany.
A zmizí konečně i poslední část „Rohanského blátíčka,“ tedy mlatové rozbřednutí mezi Danube House a Šaldovou. Akci si šéfuje Praha 8 a údajně je vše na dobré cestě. Nebyla to určitě sranda, neboť pozemky jsou vesměs soukromé. Výsledkem by ale měla být čtyřmetrová asfaltová stezka napojená též na připravovanou lávku HolKa.
Záříjová veselice ‚Auta na náplavce‚ se opět dostala na přetřes komise, zejména kvůli tomu, že třídenní akce byla příležitostí, jak zabít legální průjezd po náplavce hned na celý týden. Ujišťování, že takové akce se na náplavku nehodí, že to bylo naposledy, že se to tam nebude dít, že příště budou mít cyklisté umožněný průjezd alespoň v době, kdy tam ještě/už nic není, přicházejí každý rok a každý rok se pak stejně opakuje totéž.
Ale aby se někdo třeba z Prahy 2 pochlapil a řekl, že když ty cyklisty na náplavce tak moc nechceme, tak tedy přestavme Rašínovo nábřeží, aby po něm šlo jet na kole po nábřežním chodníku, i kdybychom ho měli třeba na Výtoni nad tu zatracenou náplavku vykonzolovat, tak to zase ne. Dlouhodobě je to koneckonců jediné možné řešení, protože ani s méně auty v centru se cyklisti pod železniční most na nábřežní chodník bez rozšíření nevejdou.
Výsledkem dvojího probírání (ještě jsme dostali informace v říjnu) bylo nakonec rozhodnutí, že se začne prověřovat rozšíření pásu hladší dlažby. Což bude potřeba tak jako tak.
Prezentoval jsem smutný výsledek rekonstrukce ulic Na Pankráci a Táborská, a výsledek je, že se bude řešit. Nečekejme velká zlepšení nebo snad dokonce doplnění integrace v Táborské, či snad dokonce doplnění chybějících přechodů. Cílem je odstranit nebezpečná a kontraproduktivní řešení tak, aby to Praze 4 nezavdalo důvod třeba hodit vidle do přípravy metra D. Takže lidi jezdící na kole z toho zuby budou bolet i nadále, ale aspoň to nebude stávající rána palicí do hlavy.
Na zářijové komisi jsme schválili usnesení k zónám placeného stání, zdánlivě mimo naši kompetenci a podezřele obšírné. Obšírnost je dána tím, že připraví-li se koncept usnesení předem, bývá zpravidla poněkud delší, než když se formuluje na komisi od nuly. Dalo by totiž víc práce ho zkrátit, než jenom učesat. Troufám si v tomto poněkud rýpnout do členů komise zastupujících samosprávu, kteří takovou přípravou komisi někdy práci zrovna neulehčují. Externisté si podcenění přípravy u vlastního bodu dovolit nemohou, takže jsou jejich podklady často obšírnější a usnesení na jejich základě schválená květnatější.
Tady navíc nebylo co řešit, parkovací zóny se kompetence cyklokomise rozhodně dotýkají, protože averze vůči rušení byť i pouhých jednotek parkovacích míst značně komplikuje realizaci bezpečných cykloopatření ve vnitřním městě. Navíc zlevnit parkování ve chvíli, kdy se naopak zdražila veřejná doprava, je z hlediska udržitelné mobility mimořádně netaktické. Konečně, v tomto konkrétním případě šel Adam Scheinherr nejen proti zastupitelstvem schválenému Plánu udržitelné mobility, městem zadané odborné studii Delloite, ale i proti doporučení své vlastní odborné parkovací komise. Radní má samozřejmě plné právo se doporučeními svých odborných komisí neřídit. Na druhou stranu by bylo fér přiznat pravý důvod, kterým byl politický tlak od TOP09 a tedy skutečnost, že strategické dokumenty i odborné postoje musely ustoupit politice dopravního populismu – jak to tak v Praze chodí.
Někdo se i tak může domnívat, že cyklokomise vystoupila ze své pravomoci a vede nějakou svatou válku proti autům. V tom případě ale vedou svatou válku proti autům i experti z Delloite, členové parkovací komise, a vůbec všichni, kdo věří, že městské strategické dokumenty nemají zázračně přestat platit, kdykoliv se dotknou zájmů uživatelů osobních aut.
Komisi jsem požádal o zařazení bodu k 1,5 metru, tedy k přicházejícím pravidlům o bočním odstupu a nepovinném užití infrastruktury od ledna příštího roku. Výsledkem byla tři unesení pokrývající dopady, které by město mělo řešit.
Tím krokem prvním je potřeba osvěty s cílem zlepšit koexistenci cyklistů a řidičů ve městě . Třeba vysvětlit, že 1,5 metru překvapivě neplatí tam, kde jsou cyklopruhy, ale také že třeba ochranné cyklopruhy úmyslně nejsou široké tak, aby se do nich vešlo širší auto, takže řidiči při předjíždění cyklisty nemají předstírat, že se do 2,5 metru vejdou s třímetrovým autobusem a předjížděné cyklisty ofukovat zrcátky. Stát to zatím neřeší, největší město je Praha, tak kdo jiný by se toho měl chopit?
Druhým krokem je vytipování míst, kde bude potřeba upravit infrastrukturu. Někde bude potřeba zřídit ochranné cyklopruhy, aby šlo cyklisty vůbec legálně předjíždět. Upozornil jsem ale, že jsou i místa, kde by cyklisty předjíždět prostě nemělo jít, tak to snad nebude tak mechanické jako doposud.
A tím posledním krokem je posbírat změny, o které Praha žádala, ale v průběhu chaotického projednávání ze zákona vypadly. Praha potřebuje, abychom mohli stavět úsporné „dánské“ křižovatky s nepřímým levým odbočením, aby šlo signalizace dělat tak, že cyklista nebude přes rozsáhlejší křižovatky brouzdat dvě minuty, a řadu dalších drobností. Ať bude nová sněmovna a nový ministr dopravy jakýkoliv, je potřeba se do toho pustit.
Dalším velkým bodem byla diskuse o cykloobousměrkách. Na řadě městských částí jsou odmítány cykloobousměrky, které by dávaly smysl, zejména když je navrhne veřejnost formou připomínky k návrhu stanovení vyvěšenému na úřední desce. Z nedávné doby máme příklady odmítnutí cykloobousměrek vyhovujících TP 179 z Prahy 1, 4, 5, 6 či 12; na Praze 4 pak způsob odmítnutí občanské připomínky vedl ke zrušení OOP na rekonstruovanou Branickou ulici soudem. Každý úřad si přitom stanovuje limity po svém, někde jsou v klidné ulici schopní schválit 3,5 metru, někde 4 metry, někde 4,25, a někde nejede vlak pod 4,5 metru požadovaných vyhaslým zněním ČSN. Někde jsou ochotni zřídit cykloobousměrku – bez ohledu na šířku – pouze na značené cyklotrase. Odůvodnění jsou přitom různorodá, zpravidla ale opřená o nepodložené tvrzení, že ČSN má ve věci cykloobousměrek před TP přednost.
Komise proto doporučila, aby samospráva požádala státní správu o zpracování a vydání metodického pokynu. V něm se silniční správní úřady městských částí decentně upozorní na to, že podle ČSN 73 6110 se navrhování komunikací pro cyklisty řídí zvláštním předpisem, kterým jsou jmenovitě právě TP 179.
ROPID si zpracoval sčítání kol v metru. Výsledek byl, že o prázdninových víkendech jezdí v některých úsecích průměrně více než 2 jízdní kola v každé soupravě, z Hlavního nádraží na Muzeum skoro tři. O prázdninových víkendech se také v metru převáží více kol než kočárků. Osobně si myslím, že je toho už skoro až dost. Je ale třeba odolat cukání přepravu kol v metru různými fígly škrtit. Spíš by bylo záhodno udělat něco proto, aby třeba na zmiňované hlavní nádraží šlo ze čtvrtí, kam vede ono koly přeplněné Céčko, na kole vůbec bezpečně dojet. Udělat cyklostezku podél magistrály, hned by těch kol byla v metru polovina.
Komise řešila ještě další drobnosti. K pokutování cyklistů na cyklostezce na Trojském mostě jsme se nakonec nijak neusnesli, značení tam ale projde revizí tak, aby bylo srozumitelné i některým příslušníkům městské policie. Řešili jsme také krátkou „díru“ mezi Letňanským korzem a lesoparkem mezi Letňany a Kbely. Některé body byly pro nepřítomnost předkladatele ze strany samosprávy odloženy. Komise se příště sejde počátkem listopadu, potom patrně až v lednu.
Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 20 Kč a minuta Vašeho času.
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
újezďák 14. 10. 2021, 12:24
6
7
Zajímavé čtění, už třeba jen ta informace , kam se až pod současným vedením města propadla vlastně kdysi celkem výkonná městská organizace :( Ohledně jednosměrek je to bojovka, zrovna u nás na praze 21 se úřad městské části marně snaží zvrátit stav, který nastal po šíleném a populistickém zavedení jednosměrek, snad stojí i za zmínku, že provedeno to bylo úplně blbě místní aktivistickou radnicí a dnes proti tomu, zatím marně , brojí především místní ODS :(
Lukáš Měkota 14. 10. 2021, 12:40
1
1
To je jako návrh, že se ZLEVNÍ modré zóny?
Jiří Motýl 14. 10. 2021, 15:16
3
LM: Záleží na interpretaci. Nově mají být zóny po vzoru některých MČ, kde už to tak je, dělené na menší okrsky s tím, že si občan může zvolit, zda si zaplatí celou MČ nebo jen menší okrsek v okolí bydliště.
Přičemž cena malého okrsku je samozřejmě nižší než celá MČ.
Hladina cen zůstala stejná, ale v MČ, kde doposud malé okrsky nebyly, budou mít nově občané možnost oproti minulu ušetřit a zaplatit si jen ten okrsek. Cena pro celou MČ je ale totožná.
Vzhledem k tomu, že řada ukazatelů říká, že je parkování na ulici spíše levné a mělo by zdrazovat, tak faktické zlevnění pro část obyvatel je podroben kritice.
Radni Scheinherr zase argumentuje, že to zlevnění není, protože za tu cenu budou ti lidé moct parkovat na menším území.
Z pohledu ceny za zaparkovani před domem to ale zlevnění bude.
Jiří Motýl 14. 10. 2021, 15:22
9
2
Mně spíše vadí, že se nově budou zavedeny kredity na parkování, které budou moci lidé rozdávat návštěvám, řemeslníků, apod.
Ale bude to navazano na vlastnictví auta s oprávněním pro modrou zónu. Člověk bez auta podobné kredity ani za nějaký poplatek zatím nezíská. Člověk nevlastnící auto asi řemeslníky nepotřebuje.
Ujezdak 14. 10. 2021, 16:16
3
5
Dobrý postřeh, na druhou stranu lidé mají sousedy s autem/kreditem tak to pořeší komunitně ne ?? navíc dávám bod za řemeslníky s auty, ony ty zóny někteří berou moc samozřejmě jako padni komu padni...
Tomáš 14. 10. 2021, 20:37
2
Jo, to prej budou řešti až pak, jak to mají dělat lidé, co nemají auto. Ani nevím, zda je teoretická možnost si parkovací oprávnění zaplatit bez auta a to parkování pro návštěvy vyuřívat, alke přišlo by mi to solidně jalové. Že TSK opravdu nefunguje a není to jen propaganda autíčkářů mě tedy také netěší...
Ondřej Fiala 14. 10. 2021, 21:57
13
Náplavka: moc bych se přimlouval za to se náplavky jako komunikace pro cyklisty nevzdávat. I kdyby se přizpůsobilo cyklistům nábřeží (ať už ulice nebo chodník), v cestě bude několik světelných křižovatek, kterým se po náplavce člověk elegantně vyhne. Ono na náplavce hrozně záleží na denní a roční době: ráno se tam projede krásně, odpoledne/večer v závislosti na počasí a počtu chodců - ale řekl bych, že skoro pokaždé je příjemnější se (někdy pomalu) prodírat náplavkou mezi chodci než nahoře mezi auty a tramvajemi a se stáním na semaforech.
Jenda 15. 10. 2021, 06:31
2
JM: Našel jsem k tomu (https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/praha-parkovani-cenik-modre-zony-remeslnici-scheinherr.html), že to je testovací provoz a „„Je to technicky složité, ale počítáme s tím, že tahle možnost bude pro všechny, jen co se ukáže, že systém funguje a není zneužíván,“ slíbil radní pro dopravu.“
Ale já už bych se nedivil ničemu. I v současné situaci se preferují lidi s autem oproti těm, kterým jednou za čas přijede ten legendární instalatér (ten buď musí platit desetikoruny za hodinu, nebo pokud je ze stejné městské části, tak jako podnikatel „jenom“ asi 6násobek rezidenčního ročního poplatku).
Ujezdak 15. 10. 2021, 13:24
2
2
Jenda, ale tahle to prostě je , mě třeba léta vadilo rezidenstvi podle čtvrti, kdyz jsem vozil prakticky nechodíci tchýni s hromadou tašek k pratchyni nebo po doktorech tak mi to pěkně lezlo krkem a po pravdě , to že jsem tou dobou najezdil po Praze za rok 4500-5000 km na kole mi na to žádný jiný světonázor nevytvořilo, spíš naopak byl jsem z tribalniho přístupu regulace parkování pro " přespolní Pražáky" pěkné nastvanej...
Jiří Boháč 15. 10. 2021, 16:18
6
3
věc která je na zónách fakt špatně:
motivuje lidi mít auto vlastní a zaplatit za něj roční pakatel, než si ho od někoho občas půjčit - za dva dny půjčeného zaplatí víc než za rok vlastního
Tomáš Hnyk 15. 10. 2021, 16:27
1
@jiří Boháč: Proto je snad zvýhodněný carsharing, ne? Mně to takhle rozhodně motivuje si auto nepůjčovat, protože ho nezaparkuju.
Jiří Boháč 15. 10. 2021, 17:15
2
@tomášhnyk: ale tu výjimku má pár oficiálních carsharingů; když je možnost, bylo by logické si auto půjčit třeba od kamaráda nebo příbuzného; tzn. skutečný komunitní sharing a ne jen půjčovna s líbivým jménem
Tomáš 15. 10. 2021, 17:33
1
Tak podle mě je Auto Napůl docela komunitní. Tenhle případ by ale ty hodiny pro řemeslníky měl řešit, ne? Nejsem si jist, zda máme nějak hodně podporovat půjčování na déle než den nebo dva. Pokud je potřeba, lze přece zasmluvnit uživatele/provozovatele auta a udělat is parkovací oprávnění za 300 na čtvrt roku, ne? Jenom je to papírování, ale jak zase jinak zamezit podvodům (připomínám stovky lidí na adrese v Rybné).
p73 15. 10. 2021, 21:54
3
Pro srovnání, v Brně má každý ze sekce "rezident" (tj. trvalé bydliště nebo vlastnictví nemovitosti v místě, bez ohledu na to jestli vlastní auto) 100/200 hodin pro návštěvy - s možností dalších 50/100h si za poplatek přidat (množství se liší podle zóny).
Jiří Kadlec 17. 10. 2021, 22:56
1
Chystají se v dohledné době nějaké úpravy Smetanova nábřeží, které by tuto trasu učinily příjemnější pro jízdu na kole? Hlavně v odpolední špičce od Karlova mostu až po Mánes tudy raději ani nezkouším jezdit - auta stojí i na zelenou v dlouhé souvislé koloně (protože velká část z nich chce odbočit na most Legií, kde ale musí pustit dav chodců na přechodu) - a pro cyklisty není v úzkém pruhu místo, jak se koloně vyhnout (nepočítam-li nelegální jízdu po tramvajových kolejích ...) Zatím mi vychází jako delší, ale o trochu méně stresují varianta tento úsek objíždět po levém břehu přes Kampu.
Ondra 18. 10. 2021, 18:23
1
@Jiří Kadlec - ano viz. starší článek:
https://mestemnakole.cz/2021/03/jaka-je-budoucnost-cyklodopravy-na-smetanove-nabrezi-ipr-predstavil-koncepci/
Tomas 25. 10. 2021, 08:20
1
3
Tím, že se bude dělat Krejcárek – Balabenka, znamená to tedy, že se zruší ty nesmyslné ochranné cyklopruhy na Novovysočanské? Protože neexistence této části byl asi jediný důvod proč je tam udělat.
Pavel Mašek 3. 11. 2021, 21:35
1
@Ujezdak
- nevím, v jaké komunitě žijete Vy, ale v naší se nepůjčuje po požáru a vytopení hasiči ani hadr na podlahu, natož kredity pro parkování :D
Jiří Motýl 3. 11. 2021, 22:47
Jenda: Vím, že se to plánuje později (proto to "zatím" v mém příspěvku). Nepřijde mi to ale symbolicky příliš vhodné, i když třeba rozumím, že úředníci raději chtějí postupovat bez vidiny možných technických komplikací a zavádět to postupně.