Kolik cyklostezek a cyklopruhů přinesl Praze rok 2021?

Publikováno: 08. ledna. 2022, 5 min. čtení
Autor: Martin Šnobr
Úvodní foto: Martin Šnobr
Publikováno: 08. ledna. 2022, 5 min. čtení
Autor: Martin Šnobr
Úvodní foto: Martin Šnobr

Hlavní město v roce 2021 investovalo do infrastruktury pro pěší a cyklisty 370 milionů korun, což je nejvíce v novodobé historii. Vzniklo 21 kilometrů cyklostezek a legalizovaných chodníků nebo téměř 30 kilometrů cyklopruhů. Jak vypadá porovnání s minulými lety? A je tempo budování infrastruktury pro udržitelnou dopravu dostatečné? Co by se dalo zlepšit?

Rok 2021 se v nové cyklo-infrastrutuře nesl ve znamení cyklopruhů a jiných integračních opatření jako legalizovaných chodníků, buspruhů, přejezdů a cykloobousměrek. Tři kilometry cyklopruhů na Podolském nábřeží, dva kilometry na Koněvově v Praze 3, kilometr na Argentinské v Holešovicích, Patočkově v Praze 6, Olšanské na Žižkově, Terronské v Dejvicích nebo Mírového hnutí a Hviezdoslavova v Praze 11. Zkrátka v nejrůznějších koutech města.

Cyklostezky (stezky pro pěší a cyklisty) plně oddělené od aut vznikaly na periferii, hlavně na severovýchodě Prahy – v okolí Kbel a Čakovic. V centru vznikla jen 100metrová stezka u Rudolfina a 100metrová cykloobousměrka na Karlově náměstí. Komfort jízdy na kole zásadně zvýšil také prodloužený hladký pás na Dvořákově nábřeží nebo kilometr nově asfaltové stezky na Rohanském ostrově v Karlíně.

Cykloobousměrky, které zásadně pomáhají při průjezdu městem, zažily také boom. Vzniklo jich celkem 37, tedy o 17 víc než minulý rok. Nejvíc jich zavedla Praha 7 – celkem 14 úseků. V Praze 1 jich vzniklo 5, následuje Praha 3 (4 úseky), Praha-Kbely (4) a Praha 10 (4).

Prohry roku

Za nedostatky roku lze považovat týdenní uzavření cyklotrasy A2 na náplavce kvůli výstavě aut nebo rušení cykloboousměrky před Ministerstvem dopravy. V neposlední řadě paralyzace cyklistické i pěší dopravy v okolí dálnice D1 u Šeberova. Kvůli protihlukové zdi je už téměř rok bez náhrady uzavřena páteřní cyklotrasa.

Inovativním krokem vedení města je naopak zapojení sdílených kol do MHD. Pilotní provoz zaznamenal mezi říjnem a prosincem víc než 35 tisíc výpůjček a ulehčuje lidem cestu „na poslední míli“.

2021 v číslech

  • stezky pro pěší a cyklisty + legalizované chodníky: 21 km
  • vyhrazené cyklopruhy: 8,5 km
  • ochranné cyklopruhy: 19 km
  • cykloobousměrky: 37 úseků
  • kvalitní parkovací místa na kola: přibližně 40–50 míst se stojany (včetně soukromých projektů), 35 stání bez fyzických stojanů (Praha 1, 3, 5, 6)

Cyklostezka nejvyšší kvality – tedy dle značení samostatná „stezka pro cyklisty“, nevznikla nikde. Jediným náznakem je pár desítek metrů dlouhá stezka s odděleným provozem pěších a cyklistů na Karlově náměstí.

A co se nestihlo? Pod mapkou realizací 2021 najdete také mapku plánů, kterou jsme zveřejnili v dubnu 2021. Nezrealizovaných projektů se Pražané dočkají snad v roce 2022.

Celková bilance

Letošek navázal na lonšký rok, ve kterém se poprvé projevily snahy s dopravou nynější magistrátní koalice pod náměstkem Adamem Scheinherrem (Praha sobě). Ten investice do cyklisitcké i pěší dopravy značně navýšil. Rozběhlo se mnoho integračních i stavebních akcí s cílem zlepšit komfort lidí na kole. Důležité je, že cyklistickou infrastrukturu se podařilo vměstnat do maxima běžných akcí. V rámci přestaveb křižovatek a rekonstrukcí ulic tak poměrně často vznikají cyklopruhy, přejezdy, cykloobousměrky nebo legalizované chodníky.

Mnoho infrastruktury by nevzniklo bez aktivního zapojení městských částí jako Praha 7, Praha 3 nebo Praha-Kbely. I když je městských částí celkem 57, větší aktivitu pro větší komfort jízdy na kole vyvíjí bohužel jen zlomek z nich.

Zaostáváme (?)

Jediné, co se zhoršilo, je množství nových cyklostojanů. Těch vzniklo nejméně za poslední roky. Podíváme-li se do zahraničí, české hlavní město zaostává. V nedaleké Vídni se počty lidí na kole spolu s novými cyklostezkami skokově zvyšují. V Bratislavě budují v centru oddělené stezky i cyklopruhy za řadou zaparkovaných aut. V Polsku se staví infrastruktura, která se v mnohém podobá Nizozemsku či Dánsku.

Nemluvě o Paříži, Berlíně, Miláně a dalších západních městech, kde mají kompletní plány na vybudování sítě oddělených cyklostezek. Praha takový plán postrádá. Chybí ambice i odvaha oddělenou cykloinfrastrukturu stavět tam, kde je nejvíc potřeba: na rušných tazích a hlavně v nejhustěji obydlených částech města.

A jak to vidíte Vy? Budeme rádi za Váš názor níže. O plánech do roku 2022 magazín Městem na kole bude brzy informovat.

Vnímáte tempo budování cyklo-infrastruktury v Praze jako dostatečné?

Výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Martin Šnobr

Student architektury se zájmem o urbanismus, udržitelnou dopravu a fungování měst. Členem redakce je od roku 2018.

Komentáře k článku23

Tik 08. 01. 2022, 21:58
2
15

"cyklopas na Dvorakove nabrezi" - muze mi nekdo ukazat, jak (v souladu s legislativou) je na nabrezi jakykoliv pas pro kola?
(jeste 5.1. ze znaceni nic neplynulo, ostatne jako na naplavce Zofin-Zeleznicni most)

josuk 08. 01. 2022, 22:33
2
1

Otázka mohla znít: "Vnímáte budovanou cyklo-infrastrukturu v Praze jako prospěšnou občanům na kole?"

(Mně se objektivně podmínky pro jízdu nijak znatelně nezlepšily, prospěly by cykloobousměrky zejména v některých čtvrtích na Prahy 2, 4 a 5, které nebyly.. No a pruhy ve vozovce, šířky 15 anebo i 25 cm, které cyklistu mohou dělit od nehody, zranění, zejména pokud si navykne na 1,5metrový odstup, považuju za veskrze negativní "přínos", často se bojím je využívat a jen doufám že nespolkly většinu těch milionů.)

josuk 08. 01. 2022, 22:36
1
1

v zákoně nejspíš neměl být bezpečný odstup definován je pro "předjíždění".. (kterým jízda v pruzích není)

mirek 09. 01. 2022, 15:59
10
1

Když odečteme čáry na silnicích, značky povolující jízdu po chodníku a pouhé opravy nebo doasfaltování existujících funkčních cest (Rohanský ostrov, Kunratice, Rokytka, Koloděje, Radotín), tak se loni reálně postavily dvě nové stezky Vinoř-Satalice a Zbraslav, kde se jezdilo po pěšině a trvalo to přes 10 let.

To je opravdu málo i na české/pražské poměry. Možná nejslabší rok za dlouhou dobu. A to současná koalice tvrdí, jak cyklodopravu podporuje... Ta částka 370 milionů je krásné, bohužel jen marketingová, když jsou v tom hlavně necyklo věci typu lávka přes Štvanici.

Jenda 09. 01. 2022, 16:24

mirek: Tak třeba už fyzická infrastruktura dosáhla optima a hlavní problém jsou ty čáry :). Upřímně taky mi to tak přijde, potkávám mnohem víc problémů v čárách a značení než že bych si řekl „ty jo tady by to chtělo postavit fyzickou cyklostezku“.

Tik: Já to nepochopil jako že se tam někomu ukládají nějaké legislativní povinnosti, ale prostě že už nebudeme na sjezdu od Rudolfina/Břehovky drncat.

kuba 09. 01. 2022, 17:19

Jenda: to zni jako Stockholmskej syndrom maluvkove infrastruktury. Mozna by se dal lecit navstevou nejakeho mesta, kde fyzicka infrastruktura narozdil od Prahy realne existuje. (-:

Jenda 09. 01. 2022, 18:15
2
1

kuba: Je takové město někde poblíž? A co mi fyzická infrastruktura přinese? Mně fakt přijde, že se mi po Praze jezdí dobře.

Tik 09. 01. 2022, 20:05
1
7

@jenda: a zazil jsi to drsne vynucovani cyklistu "tady je cyklopruh/pas/whatever, koukejte uhnout!" na Naplavce? Zvoneni, nadavky...
Proste jim to zaklada pocit, ze je neco jejich (a tady to ptydepe cyklopas (coz zni jako cyklopruh ci cyklostezka) vzbuzuje dojem, ze snad maji kola neco vyhrazeneho ci prednost.

kuba 09. 01. 2022, 21:35

jenda: par hodin vlakem Berlin, nejspis i Viden (tam jsem roky nebyl, takze to je zprostredkovane, ne vlastni zkusenost.

V Praze podle me hrozne zavisi na trase. Jsou stastlivci, kteri maji vetsinu tras tak v pohode, ze by nepotrebovali ani tu malovanou infra. A pak je tu spousta tras, kde je to jen pro ty nejotrlejsi. Pokud mezi ne patrite, nejspis to pro vas nebude takovy problem. Ale pak patrite k jednotkam procent populace, ktera to tak maji. Pro prevaznou vetsinu lidi je takova infra v podstate nepouzitelna. Kde me napada, ze by se to dalo dobre srovnat, je vyjezd z Prahy od Zbraslavi na jih po jednom a druhem brehu. Na jedne strane auty pretizena vypadovka, na druhe fyzicka stezka (byt smisena, ciste cyklo by byla jeste nekde jinde). Rozdil podle me musi poznat i ten, kdo bude i na ty vypadovce v pohode. A kdyz zkusite pocitat, kolik treba cestou na kterym brehu potkate rodicu s detma.

Jenda 09. 01. 2022, 22:23

kuba: Hm, to je tak tři dny tam + tři dny zpět, a nevím, jestli bych měl šanci něco poznat když tam vyloženě nebudu delší dobu žít. Možná v létě, ale mám dost jiných míst kam se chci podívat. (ve Vídni jsem párkrát krátce byl (vlakem a autem s firmou pracovně), ale nebylo moc času si něco prohlížet a nepřišlo mi tam nic zajímavého kromě semaforů, které bliknutím dají vědět že dojde ke změně stavu)

Mezi šťastlivce s trasou v pohodě asi nepatřím, mé nejčastější trasy byly/jsou z Pankráce na Malou Stranu (po nábřeží), do Hostivaře (přes Kačerov, Spořilov, Záběhlice a Švehlovu) a zdaleka nejčastější je do Holešovic po magistrále a Argentinskou do Dělnické. A párkrát/jednorázově si myslím že jsem byl už v Praze úplně všude.

> Ale pak patrite k jednotkam procent populace, ktera to tak maji.

To je nejpravděpodobnější, alespoň podle toho, co mi ostatní říkají. Ale naprosto nechápu, čím to je - fyzicky zdatný fakt nejsem, kolo mám obyčejné „trochu lepší supermarket“, a pokusy o řízení auta jsem vzdal. Nemůže to být prostě jenom psychický problém těch lidí, že se na silnici bojí, i když jim nějaké velké riziko nehrozí? Bohužel jsem nikdy neměl příležitost s někým takovým jet, nebo že by komentoval konkrétní problémy co se mu při nějakém takovém pokusu o cestu staly.

Zrovna ten zmíněný úsek bohužel moc neznám, protože když jedu na/z jihozápadu, tak jedu po A1 a přejíždím přes Baranďák (po chodníkostezce :). Ale když jsem tam párkrát jel, tak jsem z A1 jel do Nádražní a ta tak přetížená nebyla. (a z Anděla jsem pak pokračoval Preslovou, v opačném směru jsem jezdil Zborovskou - ale to nebylo každodenně)

Petr 10. 01. 2022, 00:10
3
4

Tak zrovna Mírového hnutí a Hviezdoslavova tu zmiňujete správně. Nějaký blb tu namaloval cyklopruhy. Jenže zrovna tyhle ulice jsou objízdná trasa pro kamióny, aby nejezdily přes sídliště. A když se tu náhodou potkají dva kamiony nebo autobusy, tak se vedle sebe nevejdou a prostě MUSÍ vjet do cyklopruhu.
A přitom podél silnice vede 2 metry široký chodník, po kterém nikdo nechodí, a kde by mohl být kombinovaný cyklo/pěší koridor.

kuba 10. 01. 2022, 09:39

Jenda: ona je to leckde (rozhodne v tom Berline nebo treba Parizi) zalezitost poslednich par let, takze starsi zkusenosti budou jine. Dost mozna i v te Vidni. A muzou se brzy pridat treba Drazdany, ktere jsou jeste bliz. V tech jsem 2 nebo 3 roky nebyl, mozna tam makli taky.
A co se tyce pricin toho, ze vam jezdit v provozu nevadi a drtive vetsine lidi jo, bude to asi smes ruznych pricin spis nez jedna velka.
Urcite hraje roli to, ze to znate, strach z neznámého v tomhle muze byt opravdu jeste horsi, nez realita. Coz neznamena, ze fyzicka infra nezvysuje bezpecnost i zcela realne. Zvysuje a to pomerne vyrazne, jen u vetsiny lidi zveda tu vnimanou jeste vic. Cast lidi se citi lip i na piktokoridorech, ktere podle zahranicnich vyzkumu realne bezpecnost spis snizuji (oproti stavu zcela bez niceho). V necem je to i zacarovanej kruh, protoze jednim z faktoru silne zvysujicich bezpecnost lidi na kolech je jejich pocet. Cim vic jich je, tim lip, protoze ridici jsou na ne vic zvykli a pocitaj s nimi.
Roli muze hrat i to, ze neridite auto - rada lidi se zacne v aute vic bat jako spolujezdci po absolvovani autoskoly nebo kdyz zacnou sami vic ridit.
Dalsi vec je, ze trasa s dobrou fyzickou infra je prijemnejsi a lakavejsi. Ja osobne treba provozem, vcetne rusnych krizovatek, projet umim, ale je to pro me daleko vic vysilujici a stresujici, nez dobra oddelena infra nebo klidne ulice s minimem provozu. Tam si jizdu vyslovene uzivam a je to spis odpocinek (pracuju hlavou). V hustem provozu projedu, ale vycerpava me to. Coz samozrejme ovlivnuje lakavost kola jako dopravniho prostredku a delku tras, na ktere ho volim.
V neposledni rade je dobra fyzicka infra vetsinou oddelena i od chodcu, coz zase zvysuje pohodli, rychlost a tedy i prakticnost kola jako dopravniho prostredku.

Brahma 10. 01. 2022, 10:40

Add Kuba
Naprosto souhlasím, že jízda po alespoň nějaké cyklistické infrastruktuře je mnohem méně vysilující než naostro v provozu. I ten nic neříkající piktokoridor je úlevou a říká řidičům, tady můžou být kola. Jsem schopen dlouhodobě jezdit po Strakonické mezi Lihovarem a centrem, ale když se jí můžu vyhnout, tak to udělám.

Jenda 10. 01. 2022, 11:02

Brahma: Tak třeba na tom piktokoridoru se shodneme, vždyť v prvním komentáři píšu, že „čáry“ (značení) si zaslouží péči. Piktokoridory řeší třeba ten problém, že si řidiči myslí, že někde cyklista být vůbec nemůže (buď ho tam nečekají, nebo si myslí, že třeba na nábřeží má jezdit po náplavce (což mi už někdo vyčítal třeba i u Divadla, kde žádná náplavka není)).

S počtem cyklistů také naprosto souhlasím, například si myslím, že kdyby jich jezdilo víc, tak si nikdo nedovolí udělat zprasky jako Bělehradská (kde legálně jedoucí cyklista zdržuje tramvaj) - ale když tam je cyklistů „pět denně“, z toho tři jedou nelegálně po chodníku a jeden uhne, tak je jednodušší svalit vinu na cyklisty že zdržují a ne na toho, kdo udělal ulici do kopce, kde se jede tak, že vás tramvaj nemůže předjet. Stejně tak nepůjdou chodci roztažení přes stezku, když tam bude švihat jedno kolo za druhým. Atd.

Já mám problém asi hlavně v tom, že si oddělenou (i od chodců, jak píšete → nelze recyklovat chodníky) infra nedokážu v Praze fyzicky představit vzhledem k dostupnému místu…

kuba 10. 01. 2022, 12:10
2
1

Jenda: takze spis nevidite, kde je udelat, nez ze byste nevidel prinos? To je ovsem jiny problem. A nerikam ze jednoduchy, ale i ten ma reseni. Jednak jsou nejdulezitejsi na hlavnich tazich, kde auta jezdi rychle. A ty nebyvaji uzke. Naopak jsou casto siroke az moc, takze lakaji k porusovani rychlostnich limitu. A ta rychle jedouci auta snizujou kvuli potrebe vetsich rozestupu kapacitu krizovatek a dalsich uzkych hrdel. Zuzit jim tam pruhy samozrejme prinese rev, ale realne snizeni kapacity pro auta to vubec prinest nemusi.

Pokud nestaci pruhy pro auta zuzit, da se casto snizit jejich pocet. To uz samozrejme kapacitu snizi, ale to muze byt jednak zadouci a hlavne - pokud se ty auta stejne stosujou pred neodstranitelnym uzkym hrdlem, coz je casto, je ta odebirana kapacita spis iluzorni. Navic clovek na kole zabere 7x min prostoru nez v aute, clovek v povrchovy MHD dokonce 10-20x min. Takze pokud snizeni kapacity pro auta prinese dostatecnej presun z aut na kola a do MHD, situace pro ty, kdo zustanou v autech, se snadno muze zlepsit. Pak jsou tu zaparkovany auta, to je neskutecny mnozstvi prostoru, kterej Praha majitelum aut dava brutalne pod cenou (predesilam, ze taky mam auto a parkuju na ulici v modre zone). A to casto i v ulicich, kterymi vedou "paterni" cyklotrasy a kde by tedy byla fyzicky oddelena infra nejpotrebnejsi. Toho prostoru ve meste neni samozrejme nazbyt. Ale o to vetsi prusvih je pridelit ho 90 % prostredku, ktery ho pouziva zdaleka nejmene efektivne a ktery nezajistuje ani pulku prepravniho vykonu ve meste.
Na tohle je prave dobrej ten pohled za hranice. U nas furt spousta lidi zije v dojmu, ze to nejde, ze autum proste nemuzeme prostor ubirat. A hle, jinde presne tohle delaj a funguje jim to lip nez predtim. Byl jsem v Parizi kdysi na Erasmu, mam to mesto procourany pesky skrz naskrz. Pres 10 let jsem tam nebyl. Az zas loni v lete. A ta promena je neuveritelna (a co teprve, az dokoncej aktualni plany). Ve meste, kde byl clovek na kole za totalniho exota, najednou jezdi jedno kolo za druhym (a mezi nima fura elektrickejch kolobezek, na coz jsem zvedavej, jestli se ukaze jako dobrej napad nebo ne). Protoze maj kudy a nemusej se aspon na nekterych trasach motat mezi autama. Jo, Pariz, i Berlin a dalsi mesta, zdaleka nemaj ani dokoncenej zaklad infra pro kola. Ale Praze za posledni 2,3 roky odskocily o 10, 15 let prazskyho tempa a spis dal zrychlujou, nez aby zpomalovaly. Zatimco Praha stagnuje (respektive misty se aspon neco pomalu deje, misty skoro nic a misty to jde skoro k horsimu, podle mestske casti). A ty ke kolum nepratelske bohuzel dokazou velmi silne brzdit ty, ktere se snazi neco delat. Obcas pri ceste pres hranici obvodu ten naraz boli skoro az fyzicky. Treba z P7 na P6. Nebo z P3 na P2. P8 na P1. Vsadim se, ze lidi jezdici na kolech budou mit o hranicich mestskych casti prehled jako malokdo jinej.

Vratislav Filler 10. 01. 2022, 18:18

@Petr: Chodník na Mírového hnutí má "malý" problém: Je ve stavu, kdy na něj fakt nejde dát C9 (tedy smíšenou stezku), teď je tam C7+E9, což znamená rychlost max. 20 km/h, dále nevede podél ulice v celé délce, na mostě přes Košíkovský potok, například, to tím zastávkovým zálivem zlegalizujete dost těžko. A přes staré Háje, aby tam někdo pálil z kopečka 30-35 podél branek k rodinným domkům? Takže něco v provozu je nutné. A proč by to měl být ochranný cyklopruh spíš než piktokoridor, buďme realisti, dál než v místě té čáry cyklistu nikdo předjíždět nebude, tak z toho aspoň znalí řidiči nebudou mít blbý pocit, že na pikťáku nedodrželi 1,5 metru. Jestli se tam povede spravit povrchy, tak to bude šul nul. Tady je to popsané podrobně celé: https://mestemnakole.cz/2021/11/zhodnoceni-cyklopruhy-a-legalizace-v-ulici-miroveho-hnuti-na-praze-11/

Jo a ještě jedna věc: Po té ulici jezdí kamiony ne proto, aby nejezdily přes sídliště, ale proto, že je zavřená Kutnohorská, správně by tam měl být nad 12 tun zákaz už dávno.

Vratislav Filler 10. 01. 2022, 18:29

V reakci na obecnou náladu v komentářích (moc pruhů, málo stezek). Naprosto souhlasím, že potřebujeme chráněnou infra.

Neviděl bych tak černě to, že se v přidruženém prostoru neudělalo skoro nic. Hlavně na severovýchodě Prahy to jede, tam to má díky "projektovému managementu" místního borce Radka Čermáka tempo, které by potřebovala Praha plošně. Jenže jinde si to takhle nikdo netlačí. A přibyly dlouhé kilometry legalizací, které byly potřeba jako sůl.

A ještě jedna věc, cyklopruhy se měří za každý směr zvlášť, takže to v tom grafu vypadá opticky tak brutálně i proto, že se pro obousměrné řešení musí délka násobit dvěma.

Samozřejmě, cyklopruhy nejsou leckde ideální a také se budu snažit do kolegů z cyklokomise trochu šťouchnout, myslím, že to si uvědomují i ti, kdo ty cyklopruhy prosazují, protože tak činí z nemožnosti realizovat v dohledné době v daných místech řešení, které se bez cyklopruhů obejde.
Nezapomínejme totiž, že i stezky taky musí mít nějakou kvalitu, jinak budou k ničemu. Hlavně světelné křižovatky jsou v přidruženém prostoru často utrpení, stačí pár ramen pro odbočení vpravo a máte garanci, že (na rozdíl od aut) se po přejezdech přes křižovatku najednou prostě nedostanete. Dvě, tři takové křižovatky za sebou, a konkurenceschopnost jízdního kola oproti kolonám je fuč, protože co předjedete v koloně, to si pak odstojíte na semaforu na tlačítko. Praha je taky specifická v tom, že se tu na kole jezdí o něco rychleji než jinde - z pochopitelných důvodů převažující cyklistické populace.

Jenda 11. 01. 2022, 02:43

kuba: „takze spis nevidite, kde je udelat, nez ze byste nevidel prinos?“ Je to tak i tak. Částečně je to určitě způsobené traumatem z té „chráněné infrastruktury“, které zažívám leckde v ČR kde se o to někdo pokusil: proplétání mezi lidmi, klikaté stezky s obrubníky, dáváním přednosti, špatným povrchem, špatným časováním semaforů atd. (naštěstí teď alespoň ruší zákonnou povinnost takové věci využívat) Osobně se tak naprosto konkrétně bojím, že výsledkem bude infrastruktura navržená na krátké pomalé přesuny a současná plynulost a rychlost (znovu zdůrazňuji že nejsem žádný závodník) přes ni nepůjde provozovat. Ale třeba to fakt jde udělat správně :).

> Ve meste, kde byl clovek na kole za totalniho exota, najednou jezdi jedno kolo za druhym. Protoze maj kudy a nemusej se aspon na nekterych trasach motat mezi autama.

A tohle je ta druhá část, mně se nějak nestává, že bych „neměl kudy“, a to si cíle nevybírám, protože jezdím účelově a tak je jaksi dáno kam jedu. (je to teda samozřejmě s autama) Já tedy z pozice člověka, co už ~10 let jezdí nonstop, furt nějak nemůžu uvěřit, že lidi nejezdí na kole kvůli tomu, že by museli po silnici, a když postavíte stezky, tak se najednou objeví.

Se zmíněnými Prahami mám problém zejména kvůli jednosměrkám, které by měly být cykloobousměrky (to je opět to značení, o kterém jsem psal na začátku), a kvůli povrchu (dlažbě/kočičím hlavám).

kuba 11. 01. 2022, 10:17

Vratislav Filler: naprosto chapu, ze to neni jednoduche, ale po lonske navsteve Parize (po vic jak 10 letech) a Berlina (po 3) a sledovani dalsich mest (vcetne severoamerickych) nedokazu nevidet, ze si v Praze nechavame ujet vlak naprosto neuveritelnym a spektakularnim zpusobem.

Jenda: chapu, ze je to pro vas nepochopitelne, ale je to realita. Nedostatek bezpecne infrastruktury je zdaleka nejvetsi prekazkou toho, aby zacalo jezdit mnohem vic lidi. To, co vy jako ostrileny a zkuseny vnimate jako mozna mirne nepohodlne, vic jak 95 % populace vnima jako nebezpecne. Z nich cca 10 nebo 15 % ma takovou motivaci, aby jezdili i presto (bud s velmi zatnutymi zuby, nebo obetujeme cas a energii a klickujeme po klidnych ulicich kolem prime trasy, protoze okliky a ztracenej spad jsou furt lepsi nez cyklopruh na Patockove nebo piktokoridor v Jeleni). Muzete se nam divit, ale ze vetsina populace na velkou cast prazske infra proste nevyjede, natoz aby na ni treba pustila deti je realita.
PS zrovna cykloobousmerky klidnymi ulicemi beru jako hranicni pripad. Je to realne taky jen barva, ale je to presne ten pripad, kdy barva uplne staci. Jsou to casto tricitkove zony s nerozlisenymi krizovatkami, jsou uzke, tedy aut je min a realne skoro nemuzou zrychlit tak, aby to bylo prilis nebezpecne. Jo, tyhle zklidnene zony tricitek bez rozliseni jsou v podstate mimo parku ta nejlepsi cast prazske cykloinfrastruktury. I tam, kde nenajdeme jedinej obrazek kola. A cykloobousmerky je umoznujou vyuzit na maximum. Naopak moc obrazku kola na infrastrukture v Praze casto znamena past, ktery se radsi vyhnu.

Ondra 11. 01. 2022, 11:25

V Praze mi to přijde jako mission impossible. I kdyby magistrát byl superprocyklistický, měl plán na cyklostezky jak např. mají v Paříži, tak to stejně budou blokovat městské části. Na druhou stranu, to množství cyklopruhů co vzniklo, před víc jak deseti lety by mě ani nenapadlo, že se to kdy vyznačí.

kuba 11. 01. 2022, 12:51

Ondra: uvidime, jak se to vyvine po letosnich volbach. Mestske casti jsou samozrejme problem, ale zatim se s malovanim a barvami vesmes spokojuji i ty cyklisticky nejprogresivnejsi z nich. Tedy aspon co se tyce tech velkych v centru, o okrajovych priznam se takovy prehled nemam.

Tomas 11. 01. 2022, 17:40
3
1

Za mě prostě začala převládat kvantita nad kvalitou. Místo toho aby se začali stavět cyklostezky a hlavně ty, které již ty současné propojí, tak si to někdo snaží ulehčit a místo toho se malují ochranné cyklopruhy, které podle mě nemají na silnici co dělat. Piktogram s 1,5 předjížděním je mnohem lepší a bezpečnější. Tohle malování ochranných cyklopruhů spoustu lidí rozhněvalo a pražské cyklistice rozhodně nějak výrazně nepomohlo a spíš to uškodilo. Je třeba si konečně přiznat, že to bez těch oddělených cyklostezek nebo i vyhrazených cyklopruhů nepůjde a soustředit se na ně, místo věnování snahy nakreslit nějaké "opatření" všude.

Pavel Mašek 14. 01. 2022, 11:43

@Mirek
- jestli se mýlím, někdo mě opravte, ale lávka v Troji v tom započítaná není

@Kuba
- čtyři roky dozadu (tři) se mi po Praze a kdekoliv jezdilo úplně v pohodě, jsem člověk, který se nebojí do jakéhokoliv provozu, kolo jsem ovládal velmi dobře... nicméně moje situace se změnila a můj stav vyžaduje jiné podmínky (a takových lidí je spousta a jak zmiňujete, hlavní důvod je doložitelný na opakovaných výzkumech - lide se bojí do dopravy mezi auta) a už uvažuji i o tom, že stačí, když do mne zezadu ťukne auto, já se prohnu a ležím na sále se znova zničenou páteří. Takže pro mne už není snadná jízda na silničce přes Staroměstskou, Malostranskou a tamější kostky na Hrad, ale cesta z Chodova skrze les a kolem sportoviště do Braníka, z Vraného do Podolí atd.

@Filler
- dovolím si nesouhlasit a určitě to nebudeš negovat, jsou MČ a lidé, kde (asi ne jako na SV), ale hodně blízko tomu to je, to lidé tlačí, ale kvůli apatii konkrétních lidí na těch židlích s razítky se to nikam neposouvá.

@Ondra
- blokace MČ - to je komplikovanější, Praha má v pácu zpravidla hlavní tahy a jak se ukázalo například na Evropské, i přes odpor šestky tam udělala cyklo směrem dolů. Naopak MČ mají spíš vedlejší ulice, chodníky a další zbytek. Z mého pohledu tady pořád hraje roli ta slovanská umíněnost - oni s tim přišli, automaticky to pro nás není a je jedno, jestli soused v paneláku chce novou nástěnku místo té staré komunistické nebo jestli magistrát chce někde pruh v místě, který je pod palcem MČ... já nevidím (jsou místa, kde ano) spíš otevřenost radnic, respektive politických zastupitelů a úředníků, pro orientaci na cíl, ale spíše na proces. Místo smíšlení jak to udělat je tu proč to nejde udělat, viz začátek odstavce.

@vsichni
- ve smes tu komentující chtějí separované trasy, já taky... nezapomeňme ale, že to chtějí na nějakých místech i MČ, mají vytipovaná místa a peníze, ale už jen kvůli pozemkům to naráží hned na začátku, pak tu jsou stavební zákony, které paradoxně nepracují pro stavbu samotnou, jak by člověk čekal, ale spíše pro ty (i to je ale správně), které ta stavba ovlivní. No a opět nezapomínejme na neodvolatelnost a božskou moc úředníků /jsou tam samozřejmě tací, kteří pracují skvěle/, kteří nedodržují a nebudou dodržovat jim stanovené zákonné limity a budou si vymýšlet jakékoliv další papíry ke svatbě, jen proto, že to tam sami nechtějí třeba a tak to aspoň prodlouží, dokud nepropadnou za tři roky první povolení od někoho jiného a už se krásně točíme....

komentář

Pravidla diskuze, Ochrana osobních údajů

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat